Kvalita života pacientů léčených stereotaktickou radioterapií pro karcinom prostaty

SOUHRN

Karcinom prostaty je nejčastějším nádorem urogenitálního systému. Díky včasné diagnostice se řadí mezi onemocnění s velmi vysokým procentem vyléčení, u nichž se klade důraz na kvalitu života pacienta. Mezi preferované možnosti léčby časného stadia onemocnění patří radikální prostatektomie, externí radioterapie, intersticiální nebo permanentní brachyterapie a zejména u starších pacientů je možné zvolit přístup aktivního sledování. Cílem práce bylo zjistit, zda stereotaktická radioterapie negativně neovlivňuje kvalitu života pacienta. K hodnocení kvality života byl použit standardizovaný dotazník EPIC (Expanded Prostate Index Composite).

KLÍČOVÁ SLOVA

karcinom prostaty • stereotaktická radioterapie • kvalita života

SUMMARY

Jelenova, T., Tomaskova, H., Feltl, D., Skacelikova, E. Quality of life treated with stereotactic radiotherapy for cancer prostate Prostate cancer is the most common tumor of the urogenital system. With early diagnosis it is a disease with a very high percentage of successful cure rate with the emphasis on the quality of life of the patient. Preferred treatment options in early stages of this disease include radical prostatectomy, external radiotherapy, interstitial or permanent brachytherapy and especially in case of elderly patients, it is possible to choose an active surveillance approach. The aim of the thesis was to determine whether stereotactic radiotherapy negatively impact patient’s quality of life. A standardized questionnaire EPIC (Expanded Prostate Index Composite) was used to assess the quality of life.

KEY WORDS

prostate cancer • stereotactic radiotherapy • quality of life

KVALITA ŽIVOTA

U nemocných trpících rakovinou se o kvalitě života uvažuje při rozhodování, zda je vůbec účelné aplikovat zatěžující terapii s prognosticky nejasným přínosem. Je známo, že život prodlužující terapie často svojí agresivitou zhoršuje kvalitu života nemocných více než nemoc samotná. Z tohoto důvodu je nutné terapeutické postupy posuzovat nejenom podle jejich klinických výsledků, ale i z hlediska jejich dopadu na kvalitu života. Často jde pro pacienty ze subjektivního hlediska a z hlediska zvládání života s nemocí o rozhodující skutečnosti. K objektivnímu hodnocení zdravím ovlivněné kvality života byla vyvinuta řada instrumentů, většinou dotazníkového typu, čímž je pacientovi zajištěno subjektivní posouzení nezkreslené pohledem zdravotníka.
Pro hodnocení kvality života u pacientů s rakovinou prostaty byl sestaven standardizovaný dotazník EPIC (Expanded Prostate Index Composite). Dotazník sestrojili ve spolupráci s pacienty s lokalizovaným karcinomem prostaty odborníci z Michiganské univerzity, divize The Urologic Oncology Division of the U-M Department of Urology. EPIC slouží jako nástroj usnadňující obsáhlejší zhodnocení kvality života po léčbě rakoviny prostaty, pomocí něhož lze kvantifikovat subjektivně vnímané akutní i pozdní účinky léčby. Ke zhodnocení kvality života lze použít krátkou verzi dotazníku s 26 položkami, obsáhlejší verzi s 51 položkami nebo verzi se zaměřením na konkrétní obtíže – močové/střevní /sexuální /hormonální. Všechny verze dotazníků včetně skórovacího hodnotícího systému jsou k dispozici volně ke stažení na webových stránkách univerzity.

CÍL PRÁCE

Cílem této práce bylo zhodnotit kvalitu života pacientů s diagnostikovaným karcinomem prostaty léčených stereotaktickou radioterapií ve Fakultní nemocnici Ostrava (FNO).

METODIKA

Pro hodnocení kvality života byl pro účely tohoto výzkumu použit 51položkový anonymní dotazník EPIC (The Expanded Prostate Cancer Index Composite). V rámci vyhodnocení bylo použito celkem 49 otázek. Jednotlivé odpovědi byly podle metodiky převedeny na škálu 0–100, kdy hodnota 100 odpovídá maximální kvalitě života. Dotazník byl vyplňován celkem třikrát. Poprvé a podruhé přímo na klinice před zahájením léčby a bezprostředně po ukončení léčby a dále v rozmezí 3–5 let po léčbě. Třetí dotazník byl pacientům, kteří stále docházejí do FNO, předán osobně při kontrole, ostatním pacientům byl dotazník zaslán poštou na adresu trvalého bydliště. V průměru byl třetí dotazník vyplňován 3,9 roku po zahájení léčby. Po třech letech vyplnilo dotazník 31 % pacientů, po čtyřech letech 47 % a po pěti letech 22 % pacientů. Dotazníky jsou zaměřeny na informace za poslední čtyři týdny před jeho vyplněním a rozděleny do pěti hlavních domén.
1. doména – močové obtíže (11 otázek + 1 otázka k celkovému zhodnocení močových obtíží): udržení moči, krev v moči, bolesti a pálení při močení, kontrola nad močením, počet plen na den, vnímání problému s únikem moči, vnímání problému s bolestí a pálením při močení, vnímání problému krve v moči, vnímání problému se slabým proudem a nedomočením, vnímání problému nočního močení, vnímání problému častého močení, celková spokojenost s močením.
2. doména – problémy se stolicí a střevy (13 otázek): nucení na stolici, nekontrolovaný únik stolice, vodnatá a kašovitá stolice, krev ve stolici, bolesti při stolici, množství stolic za den, křečovité bolesti břicha, vnímání problému rychlého nutkání na stolici, vnímání problému častého nucení na stolici, vnímání problému vodnaté stolice, vnímání problému nekontrolovaného úniku stolice.
3. doména – sexuální život (12 otázek): chuť na sex, schopnost erekce, schopnost dosáhnout vyvrcholení, kvalita erekce, frekvence erekcí, četnost probuzení se s erekcí, četnost sexuální

aktivity, četnost sexuálního styku, hodnocení sexuální schopnosti, vnímání sexuálního apetitu, vnímání schopnosti erekce, vnímání dosažení orgasmu.
4. doména – hormonální funkce (11 otázek): četnost pocitu napětí v prsou, četnost depresivních pocitů, četnost pocitu bez energie, změna tělesné hmotnosti, vnímání problému návalů, vnímání problému napětí v prsou, vnímání problému vypadávání vlasů, vnímání depresí, vnímání pocitu vyčerpání, vnímání změny tělesné hmotnosti.
5. doména – celkové hodnocení léčby (1 otázka).

POPIS SOUBORU

Do souboru byli zahrnuti pacienti s nízce či středně rizikovým karcinomem prostaty, kteří v období 8/2010–8/2013 podstoupili stereotaktickou radioterapii. Pacienti zahrnutí v souboru vyplněním dotazníku souhlasili se zapojením do výzkumu (n = 261). Z daného počtu zemřelo v průběhu sledování 18 pacientů. Celkem se tedy do dotazníkového šetření zapojilo 243 pacientů, z toho 1. dotazník vyplnilo 238, druhý 235 a třetí 200 pacientů. Všechny tři dotazníky byly k dispozici u 177 osob. Pro vyhodnocení kvality života před zahájením léčby a 3–5 let po léčbě byla použita data od 185 pacientů (Obr. 1). Někteří pacienti však neodpověděli na všechny otázky, proto se počty u všech analýz nemusejí shodovat. Z těchto konečných počtů byly vyhodnoceny informace jen u těch pacientů, u kterých byly splněny podmínky pro jednotlivé domény podle metodiky dotazníku (min. počet chybějících odpovědí 20 %). V případě, že bylo toto kritérium splněno, vypočítal se průměr z otázek spadajících do dané domény. Počty analyzovaných pacientů podle jednotlivých domén se pohybovaly od 86 do 119.
Pacienti zahrnutí do studie pocházeli z celé ČR, největší počet tvořili pacienti z Moravskoslezského kraje, především z Ostravy, Opavy a Frýdku-Místku (Obr. 2).

STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ

Pro popis dat byla použita základní popisná statistika (frekvenční tabulky s absolutními a relativními počty, medián, aritmetický průměr, směrodatná odchylka (sd)). Pro testování kvalitativních dat byl použit chí-kvadrát test. U kvantitativních dat bylo ověřeno rozložení dat pomocí Shapiro-Wilkova testu normality. U dat s normálním rozložením byl použit t-test pro dva výběry. Pro hodnocení změny kvality života byl použit párový znaménkový Wilcoxonův test. Statistické testy byly testovány na hladině významnosti 5 %. Pro grafické znázornění byly použity krabicové grafy (dolní hranice boxu – 25. percentil, uvnitř boxu – medián, horní hranice boxu – 75. percentil). Pro zpracování byl použit statistický program Stata verze 13.

VÝSLEDKY

Při vyhodnocení úmrtí v závislosti na věku a riziku bylo zjištěno, že osoby, které zemřely, byly statisticky významně (t-test, p = 0,006) starší (72,8 roku, sd = 6,42 roku) oproti osobám přežívajícím. V riziku low risk bylo do studie zahrnuto 196 pacientů a v riziku intermediate risk 47 pacientů. Mezi úmrtím a mírou rizika (low nebo intermediate risk) nebyla zjištěna statisticky významná závislost (chí-kvadrát test, p = 0,154). Průměrný věk pacientů v době zahájení léčby byl 67,8 (sd = 7,42) roku, nejmladšímu pacientovi bylo 47 let a nejstaršímu 84 let. Nejčetněji byla zastoupena skupina 61–70 let (Obr. 3).
Při vyhodnocení jednotlivých domén dotazníku pacienti před zahájením léčby nejlépe hodnotili doménu 2, tedy problémy se stolicí a střevy, dále doménu 1 – močové obtíže, nejhůře hodnotili doménu 3 – sexuální život. U všech domén je bezprostředně po ukončení léčby zřetelné snížení hodnocení kvality života. Naopak při hodnocení provedeném 3–5 let po léčbě hodnocení kvality života ve všech doménách vzrostlo. Celkové srovnání jednotlivých domén je uvedeno v Tab.

DOMÉNA 1 – MOČOVÉ OBTÍŽE

U této domény bylo zjištěno statisticky významné zhoršení, co se týče kvality života bezprostředně po ukončení léčby ve srovnání s kvalitou života před jejím zahájením. Naopak při hodnocení 3–5 let po léčbě bylo zjištěno statisticky významné zlepšení oproti stavu před zahájením léčby (Tab.). Graficky je srovnání této domény znázorněno na Obr. 4. Pacienti nejhůř hodnotili otázky týkající se vlastního vnímání problému se slabým proudem moči a nedomočením a problému nočního a častého močení.

DOMÉNA 2 – PROBLÉMY SE STŘEVY A STOLICÍ

Po ukončení léčby došlo u domény 2 ke statisticky významnému zhoršení kvality života ve srovnání se stavem před zahájením léčby. V době kontroly, tj. 3–5 let po léčbě došlo sice k mírnému snížení kvality života oproti stavu před zákrokem, ale tento vztah nebyl statisticky významný (Tab.). Naopak ve srovnání hodnocení kvality života 3–5 let po léčbě a bezprostředně po ukončení léčby došlo k významnému zlepšení (p < 0,001). Graficky je srovnání této domény znázorněno na Obr. 5. Ve všech třech dotaznících byla nejhůř hodnocena otázka na četnost vodnaté a kašovité stolice. Největší rozdíly byly u odpovědí na otázku četnosti nucení na stolici, kdy před zahájením léčby a 3–5 let po léčbě byla tato otázka hodnocena hodnotou 100, tedy nejvyšší kvalitou života, bezprostředně po ukončení léčby hodnocení této otázky kleslo na hodnotu 25.

DOMÉNA 3 – SEXUÁLNÍ ŽIVOT

U domény 3 došlo k významnému snížení kvality života ve srovnání před zahájením léčby a bezprostředně po jejím ukončení. Ve srovnání stavu bezprostředně po ukončení léčby a 3–5 let po léčbě došlo sice k mírnému zlepšení, ale kvalita života byla stále proti kvalitě života před zahájením léčby statisticky významně nižší (Tab.). Graficky je srovnání této domény znázorněno na Obr. 6. Hodnocení otázek v této doméně se velice lišilo věkem pacientů, čemuž odpovídá i vysoká směrodatná odchylka (Tab.). Na velkou část otázek někteří pacienti neodpovídali vůbec, což vysvětlovali svým věkem. Největší rozdíly byly v odpovědích u otázky na kvalitu erekce, kdy se hodnocení bezprostředně po ukončení léčby výrazně zhoršilo, naopak 3–5 let po léčbě se hodnota zvýšila na hodnotu stejnou jako před zahájením léčby.

DOMÉNA 4 – HORMONÁLNÍ FUNKCE

U této domény nebyl zaznamenán statisticky významný rozdíl ve srovnání před zahájením léčby a bezprostředně po jejím ukončení. Naopak při hodnocení stavu 3–5 let po léčbě byl zjištěn statisticky významný rozdíl ve srovnání se stavem před zahájením léčby, po léčbě tedy došlo ke zvýšení kvality života (Tab.). Graficky je srovnání této domény znázorněno na Obr. 7.

DOMÉNA 5 – CELKOVÉ HODNOCENÍ LÉČBY

V této doméně poklesl počet hodnocených odpovědí na 86. Pacienti před zahájením léčby tuto otázku často vynechávali. Celkově je však v hodnocení domény 5 vidět obdobný trend jako v přechozích doménách. Po ukončení léčby spokojenost s léčbou oproti hodnotě před zákrokem poklesla, ale nejednalo se o statisticky významný rozdíl (Tab.). Při hodnocení 3–5 let po léčbě se průměrná spokojenost statisticky významně zvýšila (p = 0,026) ve srovnání se spokojeností před zahájením léčby (Tab., Obr. 8). Z toho u 33 osob (38 %) došlo k pozitivní změně hodnocení (byli spokojenější při hodnocení 3–5 let po léčbě), u 17 (20 %) došlo ke zhoršení spokojenosti a 36 pacientů (42 %) svoje hodnocení nezměnilo.

DISKUSE

V případech, kdy má onkologické onemocnění dobrou prognózu, se při volbě primární terapie vychází z uvážení vedlejších účinků léčby, jejich vlivu na kvalitu života pacienta a z pacientových preferencí. Při léčbě zářením je snaha co nejvíce minimalizovat poškození okolních tkání a orgánů, což se daří vývojem nových technik radioterapie. Stereotaktická radioterapie nabízí krátkou neinvazívní léčbu v pěti frakcích, která má podle publikovaných dat dlouhodobého sledování minimální pozdní toxicitu, dokáže dodat vysokou dávku záření do prostaty a zároveň velmi malou dávku do okolních zdravých tkání, v tomto případě konečníku a močového měchýře. Léčba stereotaktickou radioterapií je rychlá, účinná, ambulantní, nabízí maximální komfort pro pacienta a zároveň má výborné výsledky.
Cílem práce bylo zjistit, zda zkrácená radioterapie není příliš toxická pro okolní tkáně a negativně neovlivňuje kvalitu života pacienta. Stereotaktická radioterapie se při léčbě karcinomu prostaty využívá již deset let. Největší množství nasbíraných dat o toxicitě léčby touto metodou má právě léčba pomocí CyberKnife. Několik zahraničních studií s dlouhodobým sledováním ukázalo, že je tato metoda léčby bezpečná a velmi efektivní. Studie byly provedeny u více než 1000 pacientů ve 21 CyberKnife centrech ve Spojených státech. Výsledky studií potvrzují, že léčba pomocí CyberKnife je při léčbě lokalizovaného karcinomu prostaty velmi účinná, má velmi nízkou míru vedlejších účinků a vynikající lokální kontrolu.
Výsledky naší studie jsme srovnávali s výsledky prospektivní studie Health-Related Quality of Life After Stereotactic Body Radiation Therapy for Localized Prostate Cancer od Christophera Kinga. Studie hodnotila 864 pacientů s lokalizovaným karcinomem prostaty léčených pomocí stereotaktické radioterapie v období od roku 2005 až do roku 2012. Ve zmíněné studii byl použit standardizovaný dotazník EPIC o 26 otázkách. Pacienti zařazení do studie hodnotili kvalitu života každé tři měsíce po dobu jednoho roku po ukončení léčby a dále 1krát za rok až do šesti let po léčbě. U první a druhé domény, tj. u močových a gastrointestinálních obtíží, pacienti uváděli nejvyšší snížení kvality života bezprostředně po ukončení léčby (po třech měsících). Při hodnocení šest měsíců po ukončení léčby uváděli pacienti vyšší hodnocení kvality života, které bylo trvalé zhruba tři roky po ukončení léčby. Po třech letech se hodnocení zvyšovalo na hodnoty vyšší, než uváděli před zahájením léčby. Tyto výsledky korelují s výsledky naší studie, kdy se při hodnocení kvality života bezprostředně po ukončení léčby hodnoty oproti hodnotám před zahájením léčby snížily, naopak při hodnocení 3–5 let po léčbě byly uváděny hodnoty vyšší než před zahájením léčby. U domény močových obtíží bylo snížení kvality života bezprostředně po ukončení léčby ovlivněno aplikací kontrastních značek, kdy si pacienti stěžovali na bolesti a pálení při močení a na výskyt krve v moči. V dalším dotazníku (3–5 let po léčbě) již tyto obtíže uváděny nebyly. Sexuální doména byla v Kingově studii bezprostředně po ukončení léčby hodnocena nižšími hodnotami než před zahájením léčby. Stejné hodnoty pacienti uváděli až do dvou let po ukončení léčby, se vzrůstající dobou follow-up se hodnoty dále snižovaly. V naší studii pacienti uváděli po 3–5 letech po léčbě sice mírné zvýšení oproti stavu bezprostředně po ukončení léčby, avšak ve srovnání se stavem před zahájením léčby bylo hodnocení kvality života statisticky významně nižší, což se dá považovat za přirozený trend z důvodu stárnutí souboru. Hormonální funkce Kingova studie neposuzovala.
Kvalita života je subjektivní ukazatel, který je ovlivněn aktuálním stavem pacienta. Pro hodnocení kvality života byl použit standardizovaný dotazník EPIC, čímž bylo toto subjektivní hodnocení částečně eliminováno. Pacienti tím, že vyplnili dotazník, dali souhlas se zpracováním dat. Ze studie byly vyřazeny dotazníky, které nesplnily podle skórovacího hodnotícího systému kritéria pro své hodnocení, tj. 20 % chybějících odpovědí. Počet pacientů se při eliminaci neúplných dotazníků snížil na polovinu, přesto i tento počet zaručil sílu testu 90 %, jak je uvedeno v manuálu dotazníků. Mezi další faktory, které by mohly výsledky zkreslit, patří čas kontroly, který se pohyboval v rozmezí 3–5 let po léčbě, a také věk pacientů v době vyplňování dotazníků.

ZÁVĚR

Studie vyhodnocuje data od 243 pacientů s karcinomem prostaty ve stadiu low a intermediate risk léčených stereotaktickou radioterapií v období 8/2010–8/2013. Z výsledků studie vyplývá přechodné snížení kvality života pacientů po ukončení léčby u močových a gastrointestinálních obtíží. Tento stav se však s rostoucím odstupem od ukončení léčby zlepšuje. Po 3–5 letech po léčbě se hodnocení močových i gastrointestinálních obtíží zvýšilo nad hodnoty před zahájením léčby. Hodnocení sexuálního života se po ukončení léčby rovněž zhoršilo, po 3–5 letech po léčbě sice došlo k mírnému zvýšení oproti stavu bezprostředně po ukončení léčby, avšak ve srovnání se stavem před zahájením léčby bylo hodnocení kvality života statisticky významně nižší. Vzhledem k věku pacientů se dá předpokládat jeho další přirozené snižování. U hodnocení hormonálních obtíží nebyl zaznamenán statisticky významný rozdíl ve srovnání před zahájením léčby a bezprostředně po jejím ukončení. Naopak při hodnocení stavu 3–5 let po léčbě bylo zjištěno statisticky významné zlepšení kvality života ve srovnání se stavem před zahájením léčby. Celkové hodnocení léčby bylo posuzováno změnou hodnocení před zahájením léčby a 3–5 let po jejím ukončení. Z toho u 33 osob (38 %) došlo k pozitivní změně hodnocení (byli spokojenější), u 17 (20 %) došlo ke zhoršení spokojenosti a 36 (42 %) svoje hodnocení nezměnilo.
V mezidobí vyhodnocování studie bylo ve Fakultní nemocnici Ostrava léčeno již přes 1000 dalších pacientů. Našim plánem je vyhodnotit data i od těchto pacientů pro získání reprezentativnějších výsledků.

Prohlášení: autoři v souvislosti s tématem práce nemají střet zájmů.

Literatura

COX, D., STETZ, J., PAJAK, TF. Toxicity criteria of the Radiation Therapy Oncology Group (RTOG) and the European organization for research and treatment of cancer (EORTC). Radiation Oncology (online], 1995, 5, p. 3141–3146. DOI: http://dx.doi. org/10.1016/0360-3016(95)00060-C, http://www.redjournal.org/article/0360-3016%2895%2900060-C/abstract CYBERKNIFE – KYBERNŮŽ. CyberKnife Ostrava (online]. Ostrava: © Fakultní nemocnice Ostrava, 2009, http://cyberknife.fno.cz/cs/clanky/cyberknife-kybernuz EPIC Expanded Prostate Cancer Index Composite. Medicine Umich (online]. Michigan : Urology, University of Michigan Health System, https://medicine.umich.edu/dept/ urology/research/epic.
FERLAY, J., SHIN HAI-RIM, BRAY, F., FORMAN, D. et al. Estimates of worldwide burden of cancer in 2008: GLOBOCAN 2008. Int J Cancer (online], 2010, 127, p. 2893– 2917. DOI: 10.1002/ijc.25516. http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ijc.25516/full GROUPS EORTC (online]. Quality of Life. Brussels : EORTC Quality of Life Department, 1990, http://groups.eortc.be/qol/quality-life HNILICOVÁ, H. Kvalita života a její význam pro medicínu a zdravotnictví (online]. Praha : LF UK, 2003, http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/kvalita-zivota-a-jeji-vyznam-pro-medicinu-a-zdravotnictvi-151408.
KING, R., COLLINS, CHS., FULLER, D., et al. Health-Related Quality of Life After Stereotactic Body Radiation Therapy for Localized Prostate Cancer: Results From a Multi-institutional Consortium of Prospective Trials. Int J Rad Oncol, Elsevier, 2013, 5, p. 933–945. DOI: http://dx.doi.org/10.1016/j.ijrobp.2013.08.019 LIBIGEROVÁ, E., MÜLLEROVÁ, H. Posuzování kvality života v medicíně. Pro lékaře (online], http://www.prolekare.cz/ceska-slovenska-psychiatrie-clanek/posuzovani-kvality-zivota-v-medicine-28162 LITWIN, MS., HAYS, RD., FINK, A., et al. The UCLA Prostate Cancer Index: development, reliability, and validity of a health-related quality of life measure (online]. Department of Urology, School of Medicine, University of California, Los Angeles, 1998m, http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/9674618 MACÍK, D., STANÍK, M., DOLEŽEL, J. Léčba urologických komplikací spojených s ozářením karcinomu prostaty (online]. Oddělení urologické onkologie, Masarykův onkologický ústav, Brno, 2011, http://www.urologiepropraxi.cz/artkey/uro-2011050006_Lecba_urologickych_komplikaci_spojenych_s_ozarenim_karcinomu_prostaty. php MALVEZZI, M., BERTUCCIO, P., LA VECCHIA, C., NEGRI, E. European cancer mortality predictions for the year 2013. PubMed (online]. 2013, 2013(12), 792-800, DOI: 10.1093/ annonc/mdt010. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23402763 PROSTATE CANCER. Uroweb (online]. The Netherlands: © Copyright 2016 Uroweb, https://uroweb.org/guideline/prostate-cancer/ PROSTATE CANCER ESTIMATED INCIDENCE, Mortality and Prevalence Worldwide in 2012. GLOBOCAN (online]. WHO: IARC/WHO, 2012, http://globocan.iarc.fr/old/ FactSheets/cancers/prostate-new.asp PROSTATE CANCER. UCLA Health (online]. Los Angeles: Urology at UCLA, 1990, http://urology.ucla.edu/body.cfm?id=152 ŠIFFNEROVÁ H. Pozdní vedlejší účinky onkologické léčby u dlouhodobě přežívajících pacientů. Onkologie (online], 2012, 6, s. 31–33, http://www.onkologiecs.cz/pdfs/ xon/2012/01/09.pdf.

Tab. Kvalita života pacientů s diagnostikovaným karcinomem prostaty hodnocena před zahájením léčby, po ukončení léčby a 3–5 let po léčbě
Doména Čas Počet Medián Ar. Průměr sd Min Max p-hod.
doména 1 před zákrokem 110 91,7 88,4 11,05 40,3 100,0
močové obtíže po ukončení léčby 110 78,0 78,2 14,73 43,9 100,0 < 0,001
kontrola za 3–5 let 110 93,8 90,4 10,17 47,2 100,0 0,089
doména 2 před zákrokem 109 94,2 91,8 8,89 61,5 100,0
problémy se stolicí a střevy po ukončení léčby 109 88,5 84,9 12,19 48,1 100,0 < 0,001
kontrola za 3–5 let 109 92,3 90,5 10,37 42,3 100,0 0,152
doména 3 před zákrokem 117 51,4 46,0 25,87 0,0 95,8
sexuální život po ukončení léčby 117 34,0 39,1 25,69 0,0 93,8 < 0,001
kontrola za 3–5 let 117 36,8 41,2 26,34 0,0 100,0 < 0,001
doména 4 před zákrokem 119 86,4 84,8 6,98 63,9 95,5
hormonální funkce po ukončení léčby 119 88,6 85,0 8,13 59,1 95,5 0,526
kontrola za 3–5 let 119 88,6 86,1 6,80 61,4 95,5 0,025
doména 5 před zákrokem 86 75,0 68,9 25,99 0 100
celkové hodnocení po ukončení léčby 86 62,5 64,8 27,75 0 100 0,217
kontrola za 3–5 let 86 75,0 76,5 25,83 0 100 0,026
neparametrický párový Wilcoxonův test, srovnáváno se stavem před zahájením léčby

O autorovi| 1, 2Mgr. Táňa Jelenová, 1, 4Ing. Hana Tomášková, Ph. D., 1, 3doc. MUDr. David Feltl, Ph. D., 3MUDr. Eva Skácelíková 1Ostravská univerzita, Lékařská fakulta, Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví, 2Fakultní nemocnice Ostrava, Úsek hygienika 3Fakultní nemocnice Ostrava, Onkologická klinika 4Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě e-mail: tana.jelenova@fno.cz

Obr. 1 Schéma zařazení pacientů do studie
Obr. 2 Geografické rozložení pacientů (čísla v okresech udávají počty léčených pacientů)
Obr. 3 Věkové rozložení pacientů v době zahájení léčby
Obr. 4 Srovnání domény 1 – močové obtíže
Obr. 5 Srovnání domény 2 – problémy se stolicí a střevy
Obr. 6 Srovnání domény 3 – sexuální život
Obr. 7 Srovnání domény 4 – hormonální funkce
Obr. 8 Srovnání domény 5 – celkové hodnocení léčby

Ohodnoťte tento článek!