literatura

Chronické hepatitidy

Jiří Horák, Jan Stříteský

Grada – Avicenum, Praha, 1999, první vydání, 192 stran, 16 stran barevné přílohy

V posledních třech desetiletích došlo ke zřetelnému nárůstu informací o jaterních zánětech. Předpokládá se, že začátkem třetího tisíciletí bude na světě asi 400 milionů lidí s perzistující HBs anigenemií a téměř půl miliardy obyvatel planety bude chronickými nosiči viru hepatitidy C. Objev viru hepatitidy B a později, koncem osmdesátých let, i viru hepatitidy C, spolu s poznatky o jejich významu v patogenezi jaterní cirhózy a hepatocelulárního karcinomu představovaly výrazné podněty pro další výzkum. Nové poznání podpořili pokroky v oblasti autoimunitní hepatitidy a rovněž zavedení interferonů do klinické praxe. Nejživější oblastí výzkumného úsilí se staly chronické hepatitidy. Množství nových informací je natolik rozsáhlé, že se v nich obtížně orientuje i specializovaný hepatolog.

Předkládaná publikace shrnuje současné, pro klinika důležité znalosti o chronických virových hepatitidách a hepatitidě autoimunitní. Do okruhu chronických hepatitid je přiřazena též chronická toxická hepatitida. Diskutovány jsou návazně i další jaterní poruchy a nemoci, které mohou v určité fázi vývoje zasáhnout do problematiky chronických hepatitid, jako jsou primární biliární cirhóza, primární sklerozující cholangitida, alkoholické poškození jater, hemochromatóza, Wilsonova nemoc, jaterní porfyrie a další. Tyto však zjevně přesahují rámec uvedené publikace a jsou uváděny pouze okrajově. Významnou součástí publikace je popis histologických změn u chronických hepatitid a výběr typických bioptických nálezů, které velmi výstižně doplňují vlastní text.

Vlastní kapitoly jsou řazeny v klasické posloupnosti, s vyváženým rozsahem a s ohledem na aktuálnost problematiky pro naše podmínky. Jedná se o velmi zdařilé dílo, které přibližuje zmíněnou problematiku v rozsahu referenční příručky pro odborníky, avšak snadno akceptovatelnou i obecnou lékařskou veřejností. To byl zřejmě i jeden z hlavních cílů autorů, který se jim bohatě vydařil.

Základy prenatální diagnostiky

Zdeněk Hájek, Eduard Kulovaný, Milan Macek

Grada – Avicenum, Praha, 2000, první vydání, 424 stran, 8 stran barevné přílohy

Monografie vychází z dvacetileté spolupráce dvou porodníků a genetika. Autoři spolu stáli v osmdesátých letech u zrodu nových metod prenatální diagnostiky, především u zavádění a uplatnění biopsie choria a placenty.

Kniha se zabývá základy prenatální diagnostiky opírajícími se o zkušenosti domácích pracovišť. Čtenář se může úspěšně orientovat v genetickém poradenství zaměřeném k prenatální diagnostice. Text obsahuje algoritmy postupů ultrazvukové diagnostiky vrozených vývojových vad a chromozomálních aberací, doplněný obrázky a schématy ultrazvukových vyšetření. Podrobně jsou popisovány jednotlivé metody invazivní prenatální diagnostiky, rovněž s příslušnými schématy. Uvedeny jsou rovněž v současnosti nejčastější postupy fetální terapie. Monografie obsahuje nejnovější poznatky cytogenetické diagnostiky, diagnostiky vrozených poruch metabolizmu a DNA analýzy. Rozsáhlé kapitoly jsou věnovány screeningu chromozomálně podmíněných vad v prvním a druhém trimestru těhotenství, jakož i biochemické analýze plodové vody. V monografii jsou uvedeny možnosti přerušení těhotenství při pozitivních výsledcích prenatální diagnostiky. V neposlední řadě jsou rovněž diskutovány etické problémy související s prenatální diagnostikou.

Vyvážený text představuje současné úkoly prenatální diagnostiky, které nespočívají pouze v prevenci rození dětí s těžkými poruchami duševního a tělesného vývoje, ale zejména v umožnění rození dětí, které by se pro zvýšené genetické riziko bez včasné prenatální diagnostiky nikdy nenarodily. Prenatální diagnostika pomáhá již narozeným jedincům využít práva na život bez ohrožení jejich dalšího vývoje závažnými poruchami, bez omezení svobody jejich dalšího uplatnění ve společnosti. Monografie představuje zásadní pramen pro zdokonalování pregraduální i postgraduální výuky mediků a mladých lékařů. Důvodně lze předpokládat, že předložená monografie se stane pramenem poučení nejen specializovaných genetiků a porodníků, ale stejně tak i perinatologů, neonatologů, pediatrů, hematologů a dalších specialistů, kteří převážnou část svého zájmu věnují onemocněním dětského věku.

  • *MUDr. Eugen Hinterbuchner

    **

Ohodnoťte tento článek!