Literatura

Pavel Klener: Klinická onkologie
Onkologie patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející obory medicíny. V posledních letech jsme svědky revolučního posunu od cytostatické protinádorové chemoterapie k biologické cílené léčbě. Pokrok ve vývoji nových protinádorových léků je umožněn pochopením molekulárně genetické podstaty zhoubných onemocnění…

Klinická onkologie

Pavel Klener, Praha, Galén 2002, Nakladatelství Karolinum 2002, 686 stran, první, vázané, barevné vydání, ISBN 80-262-151-3 (Galén), ISBN 80-246-0468-X (Karolinum), www.galen.cz

Onkologie patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející obory medicíny. V posledních letech jsme svědky revolučního posunu od cytostatické protinádorové chemoterapie k biologické cílené léčbě. Pokrok ve vývoji nových protinádorových léků je umožněn pochopením molekulárně genetické podstaty zhoubných onemocnění. Poslední česká monografie zabývající se touto problematikou (Protinádorová chemoterapie od profesora Klenera) byla vydána před šesti lety. V současnosti znamená šest let v klinické onkologii docela dlouhou dobu. Navíc byla kniha převážně věnována cytostatické léčbě, která je pouze jednou z možných modalit. Právě vycházející dílo Klinická onkologie je moderní komplexní učebnicí především pro postgraduální studium, která obsahuje nejnovější poznatky v oboru a ne pochybně se stane užitečnou pomůckou nejen pro onkology a lékaře v přípravě na specializační atestaci z klinické onkologie, ale i pro lékaře z jiných oborů, kteří pečují o pacienty se zhoubnými nádory.

Kniha je členěna na obecnou a speciální onkologii. Závěrem najdeme obsažný rejstřík. V úvodu první části je popsána historie oboru se zaměřením na dějiny české onkologie, což bylo pro mne osobně velmi zajímavé čtení, poskytující informace o vývoji oboru, významných osobnostech a historii odborných společností. Další kapitoly se zabývají molekulárně biologickou podstatou nádorových onemocnění. Najdeme zde podrobné informace o subcelulárních strukturách jako EGFR nebo VEGF, o signální transdukci vedoucí k aktivaci proliferačních podnětů směřujících k buněčnému růstu a dělení. Mnoho mechanismů účastnících se těchto procesů je nyní cílem pro nové nebo vyvíjené protinádorové léky. Ještě větší prostor je věnován etiopatogenezi zhoubného bujení od iniciace na podkladě změny genomu buňky k metastatickému rozsevu. S ohledem na pokrok posledních let zde čtenář nalezne srozumitelnou formou popsané mechanismy vzniku genetických změn. Prostor je věnován i dalším žhavým tématům, jako jsou angiogeneze nebo nádorová imunologie. Na dalších stránkách je velmi povedená diagnostická část s oddílem věnovaným paraneoplastickým syndromům, které jsou v každodenní praxi často přehlíženy nebo špatně interpretovány. Samozřejmě nechybí ani statě o nádorových markerech či vyšetření hormonálních receptorů, ale ani o jiných metodikách, jako jsou např. biočipy, jejichž význam není zatím z hlediska klinického výzkumu plně definován. Oddíl o zobrazovacích metodách poskytne čtenáři orientaci o indikacích a možném přínosu jednotlivých vyšetření, a to včetně teprve nedávno u nás dostupné pozitronové emisní tomografie. Dále logicky navazuje kapitola o screeningu a prevenci zhoubných nádorů. Je zde věnován prostor chemoprevenci, což již není záležitost pouze klinických kontrolovaných studií, ale účinná možnost předcházení vzniku nádoru u pacientů s vysokým rizikem. Kvalitní péče o nemocné s nádory není pouze záležitostí klinického onkologa, ale celého týmu lékařů, ve kterém nesmí chybět chirurg (případně gynekolog, otorinolaringolog, stomatochirurg), patolog, radiodiagnostik a radioterapeut. Klinický onkolog se základní erudicí ve vnitřním lékařství nebo pediatrii je jakýmsi koordinátorem léčby, který musí být orientován alespoň v principech zmíněných oborů. Proto jsou jim věnovány další kapitoly obecné části. I přes pokrok posledních let zůstává chemoterapie jedním ze základních kamenů protinádorové terapie. Na více než 60 stranách je podrobně vysvětlen mechanismus účinku, rezistence, farmakokinetika, způsob podání, nežádoucí účinky a obecné indikace jednot livých cytostatik. Důležitá je část o klinickém hodnocení nových protinádorových léků, což již není výsadou pouze velkých center. V dalších oddílech je zmíněna hormonoterapie, která je standardní cílenou léčbou především hormonálně dependentních nádorů prsu a prostaty. V následujících kapitolách jsou vysvětleny principy efektu monoklonálních protilátek, imunoterapie, inhibitorů angiogeneze, signální transdukce, farnesylace atd. Některé léky jsou již součástí běžné klinické praxe, jako např. monoklonální protilátka rituximab, trastuzumab nebo inhibitory tyrozinkinázy imatinib či ZD1839. Ostatní jsou v různých fázích klinického zkoušení. Závěr obecné části je v dostatečném rozsahu věnován podpůrné léčbě. Správně vedená podpůrná léčba, ačkoliv sama o sobě nemá přímý protinádorový efekt, dokáže podstatně zlepšit kvalitu života, a tím i celkový výsledek onkologické léčby.

Speciální část monografie je členěna podle typů jednotlivých nádorových onemocnění. Stavba kapitol je velmi přehledná: např. seznamuje s problematikou, pak je uváděna incidence, klasifikace, klinický obraz, diagnostika, léčba a prognóza. Profesoru Klenerovi se podařilo do knihy implementovat i ty nejčerstvější novinky v terapii, které byly teprve nedávno prezentovány na odborných fórech. Nechybí četné úkazy na ukončené i probíhající klinické studie ani nastínění dalšího možného vývoje v dané problematice. Text je dobře srozumitelný i lékařům z jiných oborů a velmi dobře se čte. Navíc je doplněn celou řadou přehledných schémat, tabulek a obrázků včetně fotografií, snímků zobrazovacích metod a histologických preparátů. Monografii lze doporučit především lékařům-onkologům nebo lékařům v přípravě na atestaci z klinické onkologie. Užitečné informace v ní nalezne i širší lékařská veřejnost nebo studenti medicíny se zájmem o obor. Tato kniha je ukázkou stoupající úrovně české medicíny a nepochybně patří do výkladní skříně naší odborné lékařské literatury.

Dictionary of Immunology

M. Ferenčík, J. Rovenský, V. Maťha Bratislava, Slovac Academic Press Ltd., 2002, 313 stran, 500 Sk,

ISBN 80-88908-63-9

Imunología – základné termíny a definície (M. Ferenčík, J. Rovenský, Š., Nyulassy) vyšla poprvé v roce 1999 a byla brzy rozebrána. Její druhé, přepracované a doplněné vydání vyšlo v roce 2001. K pořízení anglické verze vystřídal Š. Ny u lassyho V. Maťha z České re publi ky. Zajisté i proto, že šíří dobré jméno naší imunologie na prestižních zahraničních imunologických pracovištích. Mohl si tak v praxi vyzkoušet a ověřit používání anglické terminologie a imuno logického pojmosloví. Angličtina se prosazuje a proniká do odborné lékařské literatury a medicínské komu ni kace vůbec čím dál tím více. Dictionary of Immunology bude jistě užitečný pro českého i slovenského čtenáře. Zejména však bude ku prospěchu zahraničním studentům, kteří na našich lékařských fakultách studují. Jejich výuka se totiž koná v angličtině. Mohl bych ještě připo me nout, že zároveň vychází jeho špa nělská verze. S takovým úspěchem se nesetkala snad žádná jiná současná medicínská publikace. Autoři navíc vnáší jasno do změti značek, zkratek a akro nymů, kterými současná medicínská literatura ráda plýtvá.

Stejně jako předchozí slovenská vydání, tak i Dictionary of Immunology je koncipován pro praktickou potřebu. Umožňuje pochopit pojmy, termíny a definice moderní imunologie. Každý medicínský obor si vytváří už svou vlastní imunologii. Autoři zdárně řadí vše do širokého kontextu fyziologie, teoretické a zejména klinické medicíny. Kniha přebírá i funkci učebnice imunologie v kostce.

Imunologie se profilovala jako samostatný vědecký obor teprve v posledních desetiletích. Spolu s molekulovou biologií a genetikou patří imunologie dnes k nejintenzívněji se vyvíjejícím vědeckým disciplínám.

Autoři knihy se vytčeného úkolu zhostili se ctí a velmi úspěšně. Je to i díky tomu, že každý z nich se zabývá imunologií z jiné profesní pozice. Je dobře a působí velmi sympaticky, že se autoři jednotlivě představují a čtenářům tak přibližují na přebalu knihy svou vědeckou, odbornou a publikační charakteristiku. Je škoda, že kniha je k dostání pouze v subskripci.

Prof. MUDr. Miroslav Vykydal, DrSc.

Poruchy sexuální diferenciace

Lidka Lisá a kolektiv

Maxdorf / Jessenius, Praha 2001, vydání první, 281 s., 385 Kč, ISBN 80-85912-15-5, www.maxdorf.cz

Každý děj významný pro vývoj lidského organismu může probíhat normálně, ale také s jistými odchylkami. Platí to také o sexuální diferenciací, která začíná hned, jak spermie oplodní vajíčko. Poruchy tohoto děje jsou již dlouho známy, ale v naší odborné literatuře dosud chyběla monografie, která může sloužit jako studijní zdroj a zároveň vodítko lékařů, podílejících se na péči o děti s takto narušeným vývojem.

Tuto mezeru nyní vyplňuje dílo autorského kolektivu řízeného profesorkou Lisou, která se po velkou část své odborné dráhy věnuje otázkám dětské endokrinologie a zajímá se zejména o  poruchy nadledvin a pohlavních žláz. Do problematiky uvádí čtenáře poukazem na vlivy určující první stupně sexuální diferenciace, klasifikací jejich poruch, dobře znázorněným embryologickým výkladem a objasněním obojetného zevního genitálu.

V kapitole probírající jednotlivé genetické poruchy dostává značný prostor Turnerův syndrom, jeho genetika, klinická symptomatologie, metodika vyšetřování, diagnostika i léčba. Samostatná část nás uvádí do poruch metabolismu pohlavních hormonů a senzitivity periferních tkání, která se projevuje některou abnormalitou. V další části o náhodných malformacích genitálu u chlapců i dívek jsou probírány mj. příčiny poruch, vyšetřovací metody a terapeutické možnosti i s jejich hodnocením a zdůrazněním významu včasného záchytu.

Zvláštní pozornost věnuje hlavní autorka poruchám steroidogeneze v kůře nadledvin, jejich diagnostice během fetálního vývoje i po narození a terapii těchto poruch. Monografii obohacují zejména autoři z Endokrinologického ústavu pod vedením profesora Stárky svými příspěvky o molekulární genetice steroidní, genitální a gonadální disgenezi a steroidní laboratorní diagnostice v pediatrické endokrinologii. Dávají nahlédnout do metodiky vybraných laboratorních vyšetření, radí, jak interpretovat.jejich výsledky a ve vztahu k novým poznatkům o biologické úloze globulinu vázajícího sexuální hormony a některých nehormonálních steroidů upozorňují také na méně známé diagnostické postupy laboratorní steroidní diagnostiky. Předmětem dalšího endokrinologického příspěvku je toxický vliv exogenních substancí – endokrinních disruptorů, které mohou narušit fetální vývoj a sexuální diferenciaci.

Pro diagnostiku poruch a k objasnění souvisejících chorobných procesů je důležitou částí knihy přehled zobrazovacích metod. Čtenáři díla z řad pediatrů, gynekologů, urologů, endokrinologů a biochemiků, kteří v něm budou listovat, si jistě se zájmem přečtou i příspěvek dětského chirurga zabývající se feminizující genitoplastikou. Autorské texty pomáhá všem dobře pochopit více než stovka grafů, tabulek, schémat, kreseb, fotografií a reprodukcí rentgenových a ultrazvukových snímků

MUDr. Juraj Szántó

Ohodnoťte tento článek!