monitor

Stanovení diagnózy u pacientů s bolestí hlavy typu cluster headache“

Mnoho lidí s bolestí hlavy typu „cluster headache“ trpí příliš dlouhou dobu, než je vyslovena správná diagnóza a stanovena příslušná terapie, říkají výsledky studie, která byla prvně provedena mimo specializovanou kliniku. Lékař dr. Klap per a jeho kolegové z Colorado Neurology and Headache Center v Denveru provedli výzkum uživatelů webových stránek spo lečnosti Organization for the Understanding of Cluster Head ache. Autoři udávají v posledním čísle časopisu Headache, že 87 procent pacientů ze 789 přihlášených splňovalo kritéria International Headache Society pro bolesti hlavy typu „cluster headache“. Současně věří, že i dalších 81 osob mělo bolesti hlavy typu „cluster headache“, i když přesně nesplňovali kritéria, například jim bolesti hlavy trvaly déle než tři hodiny, anebo byly bolesti hlavy oboustranné. Zbývajících 15 účastníků mělo migrénu nebo jinou, neklasifikovatelnou bolest hlavy. Na základě odpovědí zúčastněných osob trvalo průměrně 6,6 roku od začátku bolestí hlavy, než byla stanovena správná diagnóza.

Pro její stanovení pacienti průměrně navštívili 4,3 lékaře. Někteří pacienti si stěžovali, že jejich lékař nebo pojišťovna jim odmítli poskytnout účinnou léčbu jako sumatriptan nebo kyslík. „Vý sledky studie jsou pro lékaře výzvou k urychlení diagnostického postupu a k zodpovědné preskripci účinných léků,“ uzavírá dr. Klapper a jeho kolegové.

Headache 2000; 40: 730-735

Prednizon lékem volby u hormonálně rezistentního karcinomu prostaty

V léčbě progresivního, hormonálně rezistentního karcinomu prostaty by měla být dána přednost prednizonu před flutamidem, říká zpráva v lednovém čísle časopisu Journal of Clinical Oncology. Dr. Sophie D. Fossa z Norwegian Radium Hospital v Oslo a její kolegové srovnali užívání prednizonu (celková denní dávka 20 mg) s flutamidem (celková denní dávka 750 mg) v léčbě symptomatického, metastazujícího, hormonálně rezistentního karcinomu prostaty celkem u 201 muže. Biochemické parametry, doba progrese a celkové přežití se mezi oběma skupinami léčených nelišily. Skóre kvality života upřednostňovalo terapii prednizonem, který přinášel prokazatelně vyšší úlevu od bolesti, měl nižší výskyt nauzey, zvracení a průjmu s menší ztrátou chuti k jídlu. Terapie flutamidem byla spojena s větší gastrointestinální toxicitou, nicméně nežádoucí účinky mezi oběma režimy byly srovnatelné. Autoři doporučují monoterapii prednizonem jako terapii první linie. Domnívají se, že se jedná o standardní hormonální ovlivnění hormonálně rezistentního karcinomu prostaty, nicméně v dalším kroku by měla být vyšetřena kombinace s tolerabilní cytotoxickou terapií. „Zkuste levné a stejně úspěšné léky předtím, než vyberete moderní, drahé léky, které nepřinášejí nic nového,“ doporučuje dr. Fossa v komentáři pro Reuters Health. „Pamatujte také, že se jedná o paliativní péči a nejdůležitějším faktorem je subjektivní pocit nemocného. Zatím nemáme k dispozici látku, která by prodloužila přežití, ale většina z trpících starých mužů se po vysvětlení situace živě zajímá o kvalitu života,“ poznamenávají autoři.

J Clin Oncol 2001; 19: 62-71

Mnoho lidí trpí deficitem vitamínu B12

Má se za to, že deficitem vitamínu B12 trpí vesměs staří lidé. Avšak jeho nedostatek, který způsobuje anémii, demenci a závažné poškození nervů, může být mnohem častější. Podle zprávy uveřejněné v posledním čísle časopisu the American Journal of Clinical Nutrition výzkumníci zjistili, že 39 procent osob má hladinu vitamínu B12 lehce sníženou a 17 procent tak nízkou, že se až vyvinou příznaky jeho nedostatku. Zároveň se zdá, že na hladinu vitamínu nemá věk žádný vliv. Zjistilo se, že lidé ve věku 26 až 49 let mají stejnou hladinu vitamínu B12 jako ji mají lidé ve věku 65 až 83 let. „Deficit vitamínu B12 je běžný a zároveň je nedostatečně diagnostikován,“ řekla pro Reuters Health vedoucí autorka studie dr. Katherine L. Tucker z bostonské Tufts University. „Neboť to, že i mladí lidé mají nedostatek vitamínu B12, může znamenat, že se časem také u nich rozvinou závažné příznaky jeho nedostatku.“ Mezi časné známky nedostatku vitamínu B12 patří snížená citlivost na končetinách, poruchy paměti a rovnováhy. Stav může vyústit v nevratné poškození nervů. Výše vyjmenované příznaky jsou ale velmi všeobecné a nemusí se vztahovat k nedostatku vitamínu B12, řekla dr. Tucker. Prevencí deficitu může u mnoha lidí být užívání multivitamínů nebo snídaně s cereáliemi obsahujícími vitamín B12. Ačkoliv se vitamín přirozeně vyskytuje v mase, často není dobře vstřebáván. Tucker vysvětluje, že vitamín B12 je v mase těsně navázán na bílkovinu a k jeho uvolnění a následnému vstřebání je třeba dostatečné žaludeční kyselosti. U některých lidí, zejména ve stáří, nedostatečná úroveň žaludeční kyseliny způsobí, že vitamín není vstřebán v dostatečném množství. „Získané údaje jasně naznačují, že nedostatečné vstřebávání vitamínu má vliv na jeho nízkou koncentraci, a tak navzdory přirozeně se vyskytujícímu zdroji vitamínu v mase mohou být hlavním zdrojem vitamínu B12 v potravě mléčné produkty,“ uzavřela lékařka.

American Journal of Clinical Nutrition 2001; 71: 514-522

Karcinom děložního čípku má vztah k chlamydiové infekci

Infekce Chlamydií trachomatis, nejběžnějším sexuálně přenosným patogenem u žen, signifikantně zvyšuje riziko vzniku rakoviny čípku. Chlamydia trachomatis existuje v několika specifických sérotypech a do sud nebylo určeno, proč má jeden specifický typ v rozvoji rakoviny čípku důležitější úlohu než druhý, tvrdí dr. Anttila a jeho kolegové z helsinské univerzity. Autoři hledali důkaz o infekci chlamydií u 181 ženy s invazivním karcinomem čípku. Ženy s karcinomem čípku měly oproti ženám bez rakoviny dvakrát vyšší pravděpodobnost proběhlé chlamydiové infekce. Ženy s karcinomem měly také dvakrát větší pravděpodobnost infekce papillomavirem, což je známá příčina karcinomu čípku. Chlamydia sérotypu G zvyšuje riziko karcinomu čípku 6,6krát, mnohem více než jiné sérotypy, udávají autoři v lednovém čísle The Journal of the American Medical Association. Sérotyp D zvyšuje riziko 2,7krát, zatímco sérotyp I  3,8krát. „Podle našeho nejlepšího přesvědčení je tohle první studie o vztahu mezi sérotypy Chlamydia trachomatis a rizikem vzniku karcinomu čípku,“ píší Anttila a kolegové.

Výsledky, jak v přiloženém editorialu píše dr. Jonathan Zenilman z Johns Hopkins University School of Medicine v americkém Baltimore, naznačují, že malignita děložního čípku, její komplikace a náklady mohou být přičteny na vrub genitální chlamydiové infekci. Zenilman do dává, že „… tyto údaje nám poskytují další oprávnění pro výzkum rozšíření chlamydiové infekce, nejen v rámci prevence zánětlivého pánevního onemocnění, ale potenciálně i jako prevence karcinomu čípku“.

The Journal of the American Medical Association 2001; 285: 47-51, 81-83

Vakcína proti meningitidě chrání všechny kromě nejmenších

Masová imunizace zastavila smrtící epidemii meni n go ko kové nákazy, ale dostupná vakcína nechrání děti mladší 2 let, říkají kanadští vědci. Každoročně se ve Spojených státech objeví 3 tisíce nových případů, 10 až 13 procent z ne mocných navzdory antibiotické léčbě umírá. Mezi přeživšími kolem 10 procent trpí trvalými následky z poškození mozku, například ztrátou sluchu. Infekce se šíří kapénkovou cestou. Ke konci osmdesátých let zvlášť virulentní forma baktérie Neisseria meningitidis vyvolala meningokokové onemocnění v kanadské provincii Quebec. Zemřelo 15 procent z infikovaných, 15 pro cent ze zachráněných osob si odneslo do dalšího života závažné zdravotní následky. Na počátku prosince 1992 úřady státu Quebec nabídly všem zájemcům ve věku od 6 měsíců do 20 let zdarma meningokokovou vakcínu. V březnu 1993 bylo očkováno 1,6 miliónu lidí, udává zpráva v lednovém čísle The Journal of the American Medical Association. Ochrana byla zaznamenána ještě dva roky po očkování, ale její účinnost postupně slábla. Pro lidi ve věku 15 až 20 let byla vakcína efektivní v 83 procentech, pro děti ve věku deset až čtrnáct let v 75 procentech a pro nejmenší ve věku od 2 do 9 let v 41 procentech. Vakcína neměla pravděpodobně žád ný ochranný vliv na děti pod dva roky. „Podle našich odhadů jsme zabránili více než 50 případům,“ řekl pro Reuters Health vedoucí autor studie dr. Philippe De Wals, profesor z University of Sherbrooke. Zjištění, že očkování je neúčinné pro děti pod 2 roky, podtrhuje nutnost nalezení účinnější vakcíny, dodal. De Wals uzavřel, že účinná vakcína pro děti staré pouhé dva měsíce je nyní zkoušena v Británii.

The Journal of the American Medical Association 2001; 285: 1

Fluoreskující moč nemusí znamenat požití nemrznoucí kapaliny

Nová studie ukazuje, že světélkující moč, což je pro lékaře známka požití toxické nemrznoucí kapaliny, nemusí vždy znamenat tak závažný stav. Dokonce většina vzorků dětské moče je světélkující, říká v lednovém čísle časopisu Pediatrics dr. Casavant z Ohio State University v Columbus. Podle něj a jeho kolegů světélkující moč mohou způsobit vitamíny skupiny B ri boflavin a niacin, ně která nesteroidní anti flo gis tika, diuretika a toxiny některých plísní. V případě světélkující moči se jedná o fluorescenci ve Woodově lampě pod UV zářením. Autoři zkoumali vzorky moče 30 dětí hospitalizovaných z jiných důvodů, než byly otravy, a vzorky moče 16 zdravých dětí. Tři vý zkumníci popsali jako fluoreskující 83 procent vzorků moči hospitalizovaných dětí a 75 procent vzorků zdravých dětí. Autoři píší, že výsledky nepotvrzují světélkující moč jako spolehlivou známku předávkování etylenglykolem. Etylenglykol je součást nemrznoucí směsi do automobilů. Nejspolehlivější cestou k po tvrzení diagnózy jsou odběry krve, ale výsledky mohou být za několik dní. Protože přístup k pacientům s podezřením na otravu etylenglykolem zahrnuje drahé, invazivní a potenciálně toxické postupy, zkoušku světélkující moče u dětí autoři nedoporučují.

Pediatrics 2001; 107: 113-114

Samota nepatří mezi rizikové faktory onemocnění u starších žen

Podle nových výzkumů o sa motě žijící ženy nejsou více izolovány ani nemají větší míru zdravotního rizika než ženy, které žijí s partnerem. Ba naopak, ženy žijící samy mají lepší výsledky v parametrech duševního zdraví než jejich vrstevnice žijící s partnerem. Dr. Ichiro Kawachi a jeho kolegové z bostonské Harvard School of Public Health vyšetřili spojitost mezi způsobem života a zdravotním stavem u 28 324 žen ve věku od 60 do 72 let. Osoby byly vyšetřeny dvakrát a bylo zkoumáno fyzické a duševní zdraví a vitalita. Ženy žijící nezávisle nebo s někým, kdo není jejich partner, měly nižší riziko poklesu duševního svěžesti a nižší riziko poklesu vitality, udává skupina dr. Kawachi v lednovém čísle časopisu The American Journal of Epidemiology. Autoři říkají, že mezi o samotě žijícími ženami jsou kontakt s přáteli a příbuznými a úroveň sociálních vztahů signifikantně spojeny se sníženým rizikem poklesu životních sil. To však neplatí pro ženy žijící s partnerem. „Žít sám není synonymem pro sociální izolaci,“ říká Kawachi a kolegové, „a vyplývá z toho přímý vliv na zdravotní stav.“

American Journal of Epidemiology 2001; 153: 123-131

Olanzapin může odstranit bludy

Alzheimerova choroba, která postihuje zejména osoby ve vyšším věku a je způsobena odumíráním mozkové tkáně a projevuje se demencí, úbytkem intelektu, může být v těžších stadiích provázena halucinacemi a bludy. Na setkání Americké gerontologické společnosti představil dr. W. Scott Clark, vědecký pracovník společnosti Eli Lilly, výsledky výzkumu, při kterém spolu s kolegy testovali lék olanzapin z hlediska možného omezení výskytu halucinací a bludů. Studie se zúčastnilo 206 pacientů z domů s pečovatelskou službou ve věku 61 až 97 let. U všech se vyskytovaly příznaky svědčící pro možný nebo pravděpodobný výskyt Alzheimerovy choroby, včetně neklidu, agrese, halucinací či bludů. Část pacientů dostávala během studie neúčinné placebo a ostatním byl podáván olanzapin. Ve skupině pacientů užívajících olanzapin byl pozorován 8% výskyt halucinací a bludů v porovnání s 25% výskytem ve skupině užívající placebo. Podle dr. Clarka a jeho kolegů je olanzapin bezpečné a dobře snášené antipsychotikum, které by se mohlo osvědčit při předcházení výskytu halucinací a patrně i bludů u pacientů s Alzheimerovou chorobou.

Scrip

Ohodnoťte tento článek!