monitor

V současné době se identifikace osob provádí analýzou genomové a mitochondriální DNA. Výběr zdroje DNA záleží na stavu vzorku a na dosažitelném příbuzenstvu oběti. Analýza genomové DNA využívá polymorfismu tzv. short tandem repeats (STR) v lidském genomu…

DNA laboratoře pomáhají identifikovat pohřešované válečné oběti

Začátkem září 2001 se v chorvatském Dubrovníku konal Euroamerický kurs soudního lékařství. Odborníci se zde zabývali otázkou identifikace válečných obětí. Mezinárodní komise pro pohřešované osoby (ICMP) zřídila DNA laboratoře v Bosně a Hercegovině a spolupracuje s již existujícími laboratořemi v Chorvatsku. V současné době se identifikace osob provádí analýzou genomové a mitochondriální DNA. Výběr zdroje DNA záleží na stavu vzorku a na dosažitelném příbuzenstvu oběti. Analýza genomové DNA využívá polymorfismu tzv. short tandem repeats (STR) v lidském genomu. Genomová analýza je úspěšně používaná u 80 % identifikací. Mitochondriální DNA se vyskytuje v buňce asi v 2000 kopiích, genomová DNA naproti tomu jen ve dvou. Velké množství kopií mitochondriální DNA v buňce umožňuje genetickou analýzu i velmi degradovaných soudních vzorků. Uplatňuje se tak v identifikaci exhumovaných obětí z masových hrobů i 5–10 let po smrti. Mitochondriální DNA se dědí maternálně, takže se její analýza uplatňuje i u obětí, v jejichž příbuzenstvu jsou naživu pouze vzdálení příbuzní matky. Identifikační analýza je velmi nákladná, pomalá a náročná na přístrojové vybavení. Odborníci doufají, že nové vývojové pokroky v identifikační analýze DNA výrazně usnadní identifikaci velkého množství lidských ostatků, které s sebou válečné konflikty přinášejí.

The Lancet 2001;358:1243

Zázračný olej

z čajovníku

Začátkem října pořádala Australská mikrobiologická společnost kongres v Perthu nazvaný „2001: A Microbial Odyssey“, kde byla zdůrazněna závažnost narůstající rezistence mikroorganismů na klasická léčiva. Podle odborníků je třeba hledat nové cesty antimikrobiální terapie. Jednou z nich by se mohl stát olej z čajovníku (Tea Tree Oil = TTO), který je znám pro své antibiotické účinky proti mnoha mikroorganismům, včetně hemolytických streptokoků, bak teroides, E. coli a plísní. Jeho minimální inhibiční koncentrace je 0,25–1,0 %. Dosud však nebyly provedeny dostatečné studie, které by objasnily účinky TTO a umožnily jeho široké využití. V roce 2000 byla provedena pilotní studie srovnávající účinek masti a roztoku TTO a mupirocinové masti s triklosanovým roztokem u 30 chronických nosičů meticilin rezistentního Staphylococcus aureus. Čajovníkový olej vymýtil stafylokoka u 30 % nosičů, zatímco konvenční léčba toho dosáhla pouze ve 13 %. V roce 2001 byla provedena randomizovaná studie kontrolovaná placebem, ve které byl prokázán účinek TTO na lokální herpetickou infekci srovnatelný s topickou aplikací 5% acykloviru. TTO se z 80–90 % skládá ze sedmi terpenů a jim příbuzných alkoholů. Terpeny jsou lipofilní sloučeniny schopné narušit bu něčné membrány. Inkubace stafylokoků s terpeny vedla ke značným morfologickým změnám baktérií. U Candida albicans vyvolaly terpeny z TTO zvýšenou propustnost membrán, zamezující normální funkci kvasinek.

J Hosp Infect 2000;46:236–37

J Antimicrob Chemother 2001;48:450

Císařský řez,

či vaginální porod?

Porodníci stojí často před rozhodnutím, jak dále pokračovat, pokud dojde k zástavě porodu při kompletní dilataci hrdla. Skupina gynekologů z Bristolu ve Velké Británii porovnávala maternální a neonatální morbiditu při sekci a při vaginálním porodu ve zmíněném případě. Ve studii bylo po jeden rok sledováno 393 žen, které rodily v termínu jeden živý plod hlavičkou a u kterých muselo být přikročeno k operativnímu zásahu při plné dilataci hrdla. Pravděpodobnost sekce zvyšoval body mass index matky > 30 (upravené relativní riziko RR = 2,4), novorozenecká hmotnost > 4 kg (RR = 2,3) a okcipitoposteriorní poloha plodu (RR = 2,5). Rodičky měly po sekci vyšší riziko závažného krvácení (> 1 litr, RR = 2,8) a prodloužené doby hospitalizace (ł 6 dní, RR = 3,5) než ženy po vaginálním porodu. Novorozenci narození sekcí museli být častěji ošetřeni na jednotce intenzívní péče (RR = 2,6), ale méně často utrpěli porodní trauma než novorozenci narození pomocí kleští. Celková perinatální morbidita byla nízká. Několik dětí v obou skupinách mělo závažnou komplikaci. Těžké trauma utrpělo 8 dětí ve skupině vaginálně narozených proti 3 dětem ve skupině narozených sekcí, sepsi mělo 6 vs 13 a žloutenku 10 vs 12 novorozenců. Závažné krvácení bylo méně pravděpodobné při porodu provedeném zkušeným porodníkem (RR = 0,5). Na základě uvedených výsledků lze doporučit pokračování zastaveného porodu vaginálně, pokud nejsou přítomny jasné známky cefalopelvické disproporce. Zároveň je zřejmé, že složité porody by měl provádět zkušený porodník.

The Lancet 2001;358:1203–1207

Mužská nehormonální kontracepce

na obzoru?

Zdá se, že muži mají naději dočkat se bezpečné nehormonální kontracepční pilulky. V říjnu 2001 uveřejnili vědci z Howard Hughes Medical Institute harvardské univerzity v Bostonu objev nového kalciového kanálu, který je lokalizován pouze v bičíku spermie. Myši postrádající gen pro tento kanál jsou infertilní. Podle názoru autorů bude možné identifikovat malé molekuly, které inhibují aktivitu zmíněného kanálu, a tak dočasně docílit infertility. Nově identifikovaný gen je exprimován pouze v testes a byl pojmenován CatSper (cation channel of sperm). Je to první popsaný kanál svého druhu a jeho aminokyselinová struktura napovídá, že sestává z šesti transmembránových domén. Nepřímou imunofluorescencí bylo prokázáno, že se vyskytuje pouze v bičíku spermie a ne v její hlavě či střední části. CatSper knockoutované myši byly nerozeznatelné od svého divokého typu, co se týče délky života, vzhledu a chování. Jejich sexuální chování bylo také stejné, až na to, že se jim nepodařilo oplodnit jedinou samičku. Na proti tomu byly myši divokého typu 100% plodné. V současné době není na trhu jediné orální kontraceptivum pro muže. Ta, která jsou vyvíjena, mají nepříjemné nežádoucí vedlejší účinky, včetně ztráty libida. Autoři článku se domnívají, že potenciální inhibitor CatSper bude možné užít jednorázově před pohlavním stykem. Tuto pilulku by dodatečně mohla užít i žena, a tak znehybnit spermie ve svém těle. Potenciální kontraceptivum by mělo být bez vedlejších účinků, protože CatSper se vyskytuje pouze ve sper miích, a ty žijí jen krátkou dobu.

Nature 2001;413:603–609

Nový přístup k terapii

dlaždicobuněčného

karcinomu hlavy

a krku

Hematoonkologové z Washingtonu přistoupili k terapii pokročilého skvamózního karcinomu hlavy a krku novým způsobem. Sestavili protokol sestávající ze 4 cyklů vysokodávkovaných intraarteriálních infúzí cisplatiny následovaných radioterapií. Do prospektivní studie bylo zařazeno 58 osob (44 mužů a 14 žen) starších 18 let s pokročilým skvamózním karcinomem hlavy a krku, který byl prokázán biopsií. Nemocní byli sledováni průměrně 27 měsíců. U 29 ze 43 osob, které nebyly předtím léčeny, nastala po intraarteriální terapii cisplatinou kompletní odpověď na léčbu. 28 z nich je nyní naživu a bez příznaků při střední době sledování 17,5 měsíce. Kompletní odpověď na léčbu nastala u 5 nemocných s rekurentním karcinomem. Po 17,5 měsíce jsou z nich naživu 4. Po intraarteriální terapii cisplatinou nedošlo k žádným závažným vedlejším účinkům. Z těchto výsledků vyplývá, že vysokodávkovaná intraarteriální terapie cisplatinou je vhodná léčba prvně zachyceného skvamózního karcinomu hlavy a krku. Kompletní a parciální odpověď zde dosahuje 91 %. Tato léčba podporuje zachování funkcí orgánů a prodlužuje dobu přežití. U rekurentního karcinomu je uvedený přístup méně efektivní.

Archives of Otolaryngology, Head and Neck Surgery 2001;127:809–812

Genová terapie

alkoholismu?

Vědci z Brookhaven National Laboratory se zabývají genovou terapií alkoholismu a drogové závislosti. Prokázali, že alkoholová a drogová závislost ničí D2-dopaminové receptory v mozku, které jsou nezbytné pro normální prožívání radosti. Závislí lidé bojují s úbytkem D2- -receptorů tím, že zneužívají látku ve stále větších množstvích. Tým z Brookhavenu se dom nívá, že terapeutické do dání D2-receptorů do mozku sníží příjem návykové látky. Ve svých experimentech vyvinuli myši závislé na alkoholu. Potom jim vpravili do mozku (přesněji do nucleus accumbens, centra radosti) inaktivní virový vektor, který nesl kopie genu pro D2-receptor. Alkoholické myši s přeneseným genem následně pily o 64 % alkoholu méně než myši, které obdržely vektor inaktivní nebo placebo. Odpověď na genovou terapii byla však přechodná. Myši se vrátily k obvyklému konzumu alkoholu po 8 dnech. Druhý cyklus terapie přinesl opět stejný efekt jako cyklus první. Vědci doufají, že se jim podaří vyvinout lepší vektor s déletrvajícím účinkem, který by v budoucnu bylo možné klinicky využít.

Journal of Neurochemistry 2001;78:1094–1103

Přirozené limity

těhotenských testů

Komerčně dostupné těhotenské testy běžně uvádějí, že jsou účinné již první den vynechané menstruace. Zapomínají přitom však na to, že těhotenství nemůže být stanoveno, dokud nedojde k implantaci blastocysty. Díky přirozené variabilitě ovulačního termínu nemusí dojít k implantaci před začátkem očekávané menstruace. Odborníci ze Severní Karoliny v USA provedli studii, ve které stanovili maximální senzitivitu těhotenského testu první den očekávané menstruace. V letech 1982–1986 sledovali 221 zdravou ženu ve věku 21 až 42 let, které plánovaly početí. Ke stanovení těhotenství byl použit extrémně cit livý radioimunometrický test na lidský choriogonadotropin (hCG). Během studie došlo ke 136 klinickým těhotenstvím. U 14 (10 %) z nich nedošlo k implantaci blastocysty do doby prvního dne očekávané menstruace. Nejvyšší možná senzitivita těhotenského testu byla tedy 90 % během prvního dne očekávané menstruace. Za týden po tomto dni dosáhla 97 %. Lze se domnívat, že běžně dosažitelné těhotenské testy mají mnohem nižší senzitivitu než 90 % v první den očekávané menstruace.

JAMA 2001;286:1759–1761

Nový cíl v léčbě

Alzheimerovy

choroby?

Dosud bylo známo, že mutace genu pro amyloid precursor protein (AAP) stojí v pozadí Alzheimerovy choroby (AD) s časným nástupem. Tyto mutace způsobují nadproduk ci amyloidového ß-pro teinu, složky amyloidových pla ků v mozku lidí s AD. Nyní přicházejí vědci z Karolinska Institutu ve Švédsku s objevem nové mutace, která sice nevede k nízkým hladinám amyloidového ß-proteinu, ale umožňuje tvorbu velkého množství protofibril. Protofibrily jsou malé proteinové komplexy, které stojí na přechodu k tvorbě amyloidových plaků. Pravděpodobně se jedná o alternativní patogenetický mechanismus ve vzniku AD. Protofibrily by se mohly stát ideálním cílem léčiv, která by zabránila tvorbě plaků v mozku. Je však zapotřebí dalších několika let výzkumu k průkazu protofibril jako ne zbytného stadia vzniku AD.

Nature Neuroscience 2001;4(9):887–893

Horečnaté onemocnění

v těhotenství

a vznik vrozených

srdečních vad

Skupina vědců z Národního centra pro vrozené vady v Atlantě provedla studii, ve které se zaměřila na vztah mezi horečnatým onemocněním matky během těhotenství a následným rizikem vrozené srdeční vady u plodu. Bylo vyhledáno 905 dětí s vrozenou srdeční vadou a získána podrobná anamnéza od jejich matek. Jako kontroly bylo zařazeno 3029 zdravých náhodně vybraných dětí. Děti, jejichž matky uvedly horečnaté onemocnění v době 1 měsíce před až 3 měsíců po otěhotnění, byly porovnány s těmi, jejichž matky žádné horečnaté onemocnění neprodělaly. Horečnaté onemocnění zvyšovalo riziko vrozené srdeční vady dítěte (relativní riziko RR = 1,8). Pokud matka prodělala chřipkovité onemocnění, bylo RR = 2,1. Nejsilnější byl vztah mezi horečnatým onemocněním a trikuspidální atrézií (RR = 5,2), obstrukčním defektem levého srdce (RR = 2,7), transpozicí velkých cév (RR = 1,9) a ventrikulárním defektem septa (RR = 1,8). Uvedená rizika byla všeobecně nižší u matek, které během těhotenství užívaly multivitamíny.

Epidemiology 2001;12:485–490

MUDr. Eliška Horáková

Ohodnoťte tento článek!