monitor

Fenomén: alergie na burské oříšky

Okolo 1,5 miliónu osob v USA trpí IgE zprostředkovanou alergií na burské oříšky a 50–100 lidí ročně zemře na oříšky indukovaný anafylaktický šok. Tým amerických odborníků zkoumal účinnost látky TNX-901, což je humanizovaná IgG1 monoklonální protilátka proti IgE, v desenzibilizaci nemocných. V dvojitě slepé randomizované studii zjistili, že 450 mg látky podávané v měsíčních intervalech zvýšilo práh senzitivity z poloviny burského oříšku na téměř 9 oříšků, což by mělo zajistit ochranu proti nevědomému pozření malých dávek. Další studie, tentokrát britská, publikovaná ve stejném čísle New England Journal, se zabývá faktory vyvolávající tuto alergii v dětství. Dochází k závěru, že alergie může být vyvolána po aplikaci oleje z arašídů na zanícenou kůži. Také pití sójového mléka bylo spojeno se vznikem alergie na burské oříšky, což svědčí o zkřížené senzitizaci běžnými epitopy.

New Engl J Med, 2003, 348, p. 977–985, p. 986–993

První vakcína proti

HIV selhala

Na konci února 2003 byly oznámeny výsledky randomizované klinické studie, která zkoumala účinnost první vakcíny proti viru lidské imunodeficience (HIV). Jedná se o látku AIDSVAX B/B, která je tvořena rekombinantními formami povrchového glykoproteinu gp120 HIV typu B, který je hlavně rozšířen v Severní Americe, Evropě, Austrálii a Japonsku. Studie se zúčastnilo 5009 osob, z nichž polovina byla očkována vakcínou a polovina placebem. Během 3 let se nakazilo HIV 5,8 % (98/1679) osob ze skupiny s placebem a 5,7 % (191/3330) osob očkovaných vakcínou. Vakcína byla naprosto neúčinná u osob bílé pleti, kdy riziko infekce dokonce mírně zvyšovala. Ukázalo se však, že vakcína snížila riziko infekce HIV o 67 % u osob černé či žluté pleti: infikovalo se 12/327 osob vakcinovaných oproti 17/171 kontrole. V tomto případě se však jedná o malý počet zúčastněných osob. Autoři tento rozdíl v imunitní odpovědi lidí bílé a černé pleti zatím nemohou vysvětlit.

Lancet, 2003, 361, p. 755

Warfarin

v nízkých dávkách

a tromboembolie

Americká multicentrická studie PREVENT, která se zabývá prevencí rekurentních venózních tromboembolií, přináší první výsledky. Dosud se jako standardní terapie hluboké žilní trombózy a plicní embolie používá warfarin s cílovým INR 2,0–3 po dobu 3–6 měsíců. Při delší antikoagulaci v terapeutických dávkách však narůstá počet závažných krvácení. Autoři studie proto navrhují snížení nežádoucích krvácení pomocí snížení dávky warfarinu. Ukazuje se, že nízkodávkovaný warfarin s cílovým INR 1,5–2,0 snižuje riziko rekurentní tromboembolie o 64 %. Autoři sledovali 508 nemocných po dobu dvou let. K rekurentní tromboembolii došlo u 37 z 253 osob s placebem a pouze u 14 z 255 osob s nízkodávkovaným warfarinem. Tyto výsledky jsou zatím předběžné, další uvidíme po dokončení studie.

N Engl J Med, published on line Feb 24, 2003

Trombofilie a potraty

Kanadští gynekologové provedli metaanalýzu studií zabývajících se trombofilními poruchami ve vztahu k abortům. Mutace faktoru V Leiden byla spojena s rekurentními aborty časnými a pozdními (relativní riziko RR 2,0; resp. 7,8) i s potraty nerekurentními (RR 3,3). Rezistence na aktivovaný protein C způsobovala časné rekurentní potraty (RR 3,5); mutace protrombinu časné rekurentní i pozdní nerekurentní potraty (RR 2,6; resp. 2,3). Nejvíce potratů způsobovala deficience proteinu S, kdy riziko rekurentních abortů bylo 14,7 (konfidenční interval 0,9–218) a riziko pozdních nerekurentních abortů bylo 7,39. Naproti tomu žádné fetální ztráty nezpůsobovaly mutace metylentetrahydrofolátu, deficience proteinu C a antitrombinu. Je tedy zřejmé, že různé trombofilní poruchy s sebou nesou různě vysoké riziko potratů.

Lancet, 2003, 361, p. 901–908

Nová léčba

autoimunitních

chorob?

Podle výsledků nové studie hraje deacetyláza histonů klíčovou roli v nadměrné tvorbě cytokinů v myším modelu systémového lupus erythematosus (SLE). Slezinné T-lymfocyty těchto transgenních myší produkují zvýšená množství cytokinů, které dále startují patologické autoimunitní procesy. Vědcům se nyní podařilo potlačit tvorbu zánětlivých cytokinů tím, že inkubovali slezinnou tkáň SLE-myší s deacetylázou histonů. Exprese jiných genů tím ovlivněna nebyla. Snad nás tato studie o krok přiblížila nálezu vhodné léčby autoimunitních chorob.

Journal of Clinical Investigation, 2003,111, p. 359–352

===== Kdy vzniká =====

===== neonatální =====

===== encefalopatie? =====
Není zcela jasné, zda neonatální encefalopatie a křeče vznikají pouze vlivem asfyxie při porodu, či zda vznikají dříve, pod vlivem prenatálních faktorů. Londýnští lékaři z Hammersmith Hospital spolu s kolegy z Holandska a Itálie zkoumali 351 dítě narozené v řádném termínu, které trpělo neonatální encefalopatií a/nebo časnými poporodními křečemi. Vyšetření mozku magnetickou rezonancí či pitva prokázaly, že jen 23 novorozenců mělo mozek poškozeno prenatálně, z toho 21 případ byl stanoven pitvou. Většina případů neonatální encefalopatie a časných křečí vznikla vlivem patologických faktorů a hlavně nedostatkem kyslíku při porodu.

The Lancet, 2003,

361, p. 736–742

Geny pro emfyzém

Podařilo se identifikovat novou skupinu genů, které mohou způsobit vznik plicní rozedmy. Nízké koncentrace transformujícího růstového faktoru ß (TGF-ß) zvyšují expresi genu Mmp12, jehož produkt pomalu rozkládá pojivovou tkáň v plicích a způsobuje vznik emfyzému. Autoři této studie dokázali, že manipulací jednotlivých genů a jejich produktů v této signálové dráze je možné zabránit vzniku emfyzému u myší, které jsou k němu geneticky predisponovány.

Nature, 2003, 422, p.169–173

Aspirin v prevenci

kolorektálních

adenomů

Každodenní užívání aspirinu výrazně snižuje riziko vzniku kolorektálních adenomů, předchůdců většiny kolorektálních karcinomů, u osob s anamnézou kolorektálního karcinomu. K tomuto závěru dochází americká studie, jíž se zúčastnilo 635 nemocných, z nichž polovina užívala 325 mg aspirinu denně a polovina placebo. Za 13 měsíců podstoupili alespoň jednu kolonoskopii. Nejméně jeden adenom byl nalezen u 17 % osob v aspirinové skupině a u 27 % osob v placebové skupině (p = 0,004). Osoby léčené aspirinem měly také významně méně adenomů než osoby kontrolní a adenomy vznikaly později. Riziko rekurentního kolorektálního adenomu tak bylo užíváním aspirinu sníženo o 35 %. Bylo by zajímavé vědět, jakým mechanismem aspirin proti vzniku adenomů působí a zda by k tomuto snížení rizika stačilo i standardních 100 mg aspirinu.

New Engl J Med, 2003, 348, p. 883–890


===== Kofein, hormony =====

===== a Parkinsonova =====

===== choroba =====
Podle nové studie souvisí riziko Parkinsonovy choroby s hormonální substitucí a konzumací kávy. Ženy středního věku, které pijí méně než půl šálku kávy denně, mají výrazně snížené riziko vzniku Parkinsonovy choroby, ale pouze pokud užívají hormonální substituční terapii (HRT). Pokud jim hormony substituovány nejsou, mají stejné riziko jako ženy pijící větší množství kávy. Avšak pozor: ženy, které vypijí více než pět šálků kávy denně a k tomu užívají HRT, mají riziko Parkinsonovy choroby oproti ženám bez HRT zvýšené.

Neurology, 2003, 60, p. 790–795

===== Geny pro emfyzém =====
Podařilo se identifikovat novou skupinu genů, které mohou způsobit vznik plicní rozedmy. Nízké koncentrace transformujícího růstového faktoru ß (TGF-ß) zvyšují expresi genu Mmp12, jehož produkt pomalu rozkládá pojivovou tkáň v plicích a způsobuje vznik emfyzému. Autoři této studie dokázali, že manipulací jednotlivých genů a jejich produktů v této signálové dráze je možné zabránit vzniku emfyzému u myší, které jsou k němu geneticky predisponovány.

Nature, 2003, 422, p.169–173


===== Alkohol snižuje =====

===== riziko vzniku =====

===== demence =====
Pokud jste dospělý starší 65 let a pijete 1 až 6 drinků za týden, máte o 54 % nižší riziko vzniku demence než váš kolega, který alkohol nepije vůbec. Pokud však drinků zvládnete 7 až 13 za týden, tak se riziko demence sníží jen o 31 % a jestliže pijete více než 12 alkoholických drinků, máte riziko vzniku demence o 22 % vyšší. K těmto zajímavým výsledkům dochází case-control studie z Bostonu a Seattlu, které se zúčastnilo 373 osob se začínající demencí a 373 kontrolních osob, které byly již sledovány ve velké Cardiovascular Health Study, jíž se zúčastnilo celkem 5888 dospělých. Účastníkům studie byl vyšetřen mozek magnetickou rezonancí a jejich kognitivní schopnosti byly testovány v r. 1992, 1994 a 1999. Také bylo zaznamenáváno, kolik alkoholických nápojů účastníci průměrně vypili. Příznivé výsledky pro střídmou spotřebu alkoholu a snížení rizika demence se projevily stejně v případě Alzheimerovy choroby a vaskulární demence.

JAMA, 2003, 289, p. 1405–1413

===== Kardiomyocyty =====

===== z kostní dřeně =====
Podle amerických vědců se mohou buňky kostní dřeně po uhnízdění v srdeční tkáni diferencovat v buňky srdeční svaloviny. Vědci zkoumali srdeční tkáň čtyř žen, které trpěly leukémií a přežily transplantaci kostní dřeně po dobu 35–600 dní. Ve všech případech byl dárcem kostní dřeně muž. Analýza srdeční tkáně přinesla překvapivé pozorování: každý 425. kardiomyocyt obsahoval chromosom Y, to znamená, že původně pocházel z transplantovaného štěpu kostní dřeně.

Circulation, 2003, 107, p. 1247–1249

Další krok

k poznání patogeneze

Alzheimerovy

choroby

Světlo do patogeneze Alzheimerovy choroby přináší studie švýcarských vědců. Dosud nebylo jasné, zda jsou plaky b-amyloid peptidu, který je zodpovědný za degeneraci neuronů, tvořeny akumulací b-amyloidu intracelulárně či extracelulárně. Vědci transplantovali do mozků normálních myší tkáň myší transgenních, které zvýšeně exprimují prekurzor b-amyloidu a u kterých vznikají plaky typické pro Alzheimerovu chorobu již během prvních 3 měsíců života. U transplantovaných myší však žádné plaky nevznikly po dobu dvou let. To znamená, že neurony „dementních“ myší si s sebou potenciál pro tvorbu plaků nenesou a plaky b-amyloidu vznikají extracelulární difúzí. Výsledky studie potvrzují, že pro léčbu Alzheimerovy choroby je třeba hledat molekuly ovlivňující tvorbu amyloidových plaků.

Nature Neuroscience, published on line, Feb 24, 2003

Výběr a překlad MUDr. Eliška Horáková

Ohodnoťte tento článek!