monitor

Endovaskulární

operace aortálního

aneuryzmatu

Britští autoři publikují první výsledky studie EVAR porovnávající léčbu aortálního aneuryzmatu otevřenou operací a endovaskulárním zákrokem. Studie se zúčastnilo přes 1000 nemocných průměrného věku 74 let s aneuryzmatem abdominální aorty o středním průměru 6,5 cm. Osoby byly rozděleny na skupinu operovanou standardním otevřeným způsobem a na skupinu podstoupivší endovaskulární zákrok. Třicetidenní mortalita dosáhla ve skupině po otevřené operaci 4,7 %, naproti tomu ve skupině po endovaskulárním zákroku pouze 1,7 %. Riziko úmrtí do 30 dnů bylo tedy v endovaskulární skupině o 2/3 nižší. Sekundární intervence však byly v této skupině častější. Autoři upozorňují na to, že před změnou běžné klinické praxe je třeba počkat na dlouhodobé výsledky studie.

Lancet, 2004, published online August 25

===== Úspěchy =====

===== umělého srdce =====



Odborníci z univerzity v Arizoně přicházejí s umělým srdcem, které dokáže nahradit lidské srdce a překlenout tak období mezi terminálním srdečním selháním nemocného a transplantací srdce. Umělé srdce se jmenuje The CardioWest Total Artificial Heart, implantuje se ortotopicky a nahrazuje jak obě komory, tak i všechny srdeční chlopně. V uveřejněné studii autoři implantovali umělé srdce 81 osobám bezprostředně ohroženým smrtí pro terminální biventrikulární srdeční selhání. Transplantace se jich dožilo 79 %, jeden rok po transplantaci srdce přežilo 86 % a pět let 64 % z nich. Kontrolních osob se stejnými kritérii pro zařazení se v minulosti transplantace dočkalo jen 46 %. Umělé srdce tak výrazně zlepšilo šance nemocných dočkat se transplantace i přežití po ní.

New Engl J Med, 2004, 351, p. 859–867

===== Potahované stenty vs. =====

===== stenty z holého kovu =====
Kanadští kardiologové provedli meta-analýzu 11 studií zahrnujících přes 5000 nemocných, které se zabývaly porovnáváním obyčejných kovových stentů se stenty potaženými účinnými látkami, jako je sirolimus či paklitaxel. Z meta-analýzy vyšlo najevo, že potahované stenty byly asociovány s výrazně menším procentem restenóz (9 % vs. 29 %) a opakovaných koronarografických zákroků, dále také s menším množstvím komplikací (8 % vs. 16 %). Překvapivé bylo zjištění, že mezi obyčejnými a potahovanými stenty nebyl významný rozdíl, co se týče mortality i infarktů myokardu. Dlouhodobě nebyly potahované stenty sdruženy s vyšším počtem komplikací než stenty z holého kovu.

Lancet, 2004, 364, p. 583–591

Nebezpečný

spironolakton



Nová studie z Toronta analyzuje efekty o několik let starší studie RALES (The Randomized Aldactone Evaluation Study), která prokázala významné zlepšení prognózy u nemocných s těžkým srdečním selháním v důsledku terapie spironolaktonem. Autoři analyzovali data více než 1,3 miliónu nemocných v Ontariu. Od publikace RALES se 44x zvýšil počet preskripcí spironolaktonu pro nemocné se srdečním selháním, kteří zároveň byli na terapii ACEI (inhibitory angiotenzin-konvertujícího enzymu). Torontská studie dále zjistila, že od publikace RALES se téměř čtyřikrát zvýšil počet nemocných přijímaných pro těžkou hyperkalémii v důsledku kombinace obou hyperkalemizujících preparátů. Zároveň vzrostla sdružená mortalita, a to více než 6x (z 0,3/1000 na 2,0/1000). Překvapivě nenastal v důsledku publikace studie RALES žádný významný pokles počtu hospitalizací pro srdeční selhání ani celkové mortality. Autoři studie závěrem varují před neopatrným předepisováním spironolaktonu a nedostatečným sledováním kalémie u nemocných.

New Engl J Med, 2004, 351, p. 543–551


===== Terminální sedace =====

===== jako alternativa =====

===== eutanázie =====

Podle holandské studie je terminální sedace umírajícího nemocného běžnou praxí, často nahrazující eutanázii. Terminální sedace je podávání léčiv nemocnému s cílem udržet ho v hluboké sedaci či kómatu až do smrti, a to bez podávání umělé výživy či hydratačních infúzí. Podle odhadů byla terminální sedace praktikována v roce 2001 až u 10 % všech 14 000 úmrtí v Holandsku. Polovina ze 410 lékařů s různými specializacemi uvedla, že již terminální sedaci praktikovala. Téměř 80 % umírajících osob bylo ve věku nad 65 let a více než polovina z nich měla rakovinu. Jako cíl sedace uvedla polovina lékařů zbavení nemocného silné bolesti, třetina uklidnění agitovaného pacienta a třetina úlevu od dušnosti. Nejčastěji používány jsou benzodiazepiny v kombinaci s morfiem. Tímto postupem došlo tak ke zkrácení života nemocného asi o týden. Lékaři téměř vždy o podání léčiv hovořili s příbuznými, ale ne vždy se samotnými nemocnými, kteří toto často již nebyli schopni. Asi ve třetině případů vyžadovali terminální sedaci sami umírající, kteří ji dali před eutanázií přednost díky její větší přirozenosti.

Ann Int Med, 2004, 141, p. 178–185

===== „Nemocnice doma“ =====

===== v léčbě CHOPN =====
Podle britské studie je domácí léčba exacerbace chronické plicní obstrukční nemoci (CHOPN) v rámci programu „nemocnice doma“ stejně účinná jako léčba za hospitalizace. Největší výhoda domácího léčení je výrazné ušetření finančních nákladů. Meta-analýza zahrnula 7 studií s celkem 754 nemocnými, které porovnávaly účinnost léčby exacerbace CHOPN doma nebo v nemocnici; hlavními výstupy byly mortalita a procento rehospitalizací, jež dosáhly u nemocných léčených doma oproti hospitalizovaným relativního rizika 0,89, resp. 0,61. Tyto rozdíly však nebyly statisticky významné; hlavním rozdílem byly nižší náklady na léčbu.

BMJ, 2004, 329, p. 315

Ohodnoťte tento článek!