Očkovací kalendář 2011

Očkovací kalendář pro rok 2011 zahrnuje několik změn. Povinné očkování představuje v demokratické společnosti opatření nezbytné pro ochranu veřejné bezpečnosti, zdraví, práv a svobod druhých.

Summary

Cabrnochová, H. Vaccination Calendar 2011

The vaccination calendar for 2011 includes several changes. In a democratic society obligatory vaccination represents an essential measure to protect public safety, health and rights and freedoms of others.

Významnou změnou očkovacího kalendáře dětí v letošním roce je především zavedení selektivní vakcinace proti tuberkulóze (Tab.). K této změně došlo po přijetí novely Vyhlášky o očkování č. 299/2010 Sb., platné od 1. 11. 2010.(1) Děti vyhodnocené jako rizikové jsou následně do jednoho měsíce odesílány na spádové pracoviště kalmetizace ke zvážení provedení očkování proti TBC. Dojde-li k očkování, může být podána první dávka hexavakcíny od 13. týdne věku, vždy po zhojení kalmetizační jizvy a nejdříve vždy 12 týdnů od provedené kalmetizace. Nekalmetizované děti mohou být očkované hexavakcínou již od 9. týdne (2 měsíce). Včasným zahájením očkování může být ochrana dítěte navozena podstatně dříve. Právě včasné očkování proti pertusi nabývá značné důležitosti v souvislosti s aktuálními epidemiologickými daty o výskytu tohoto onemocnění.
Očkování proti pneumokokovým nákazám v prvních měsících života probíhá dále jako nepovinné, hrazené ze zdravotního pojištění. První dávku je možné v souladu se zněním zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, aplikovat od 3. měsíce.(2) V současnosti je v legislativním procesu novela tohoto zákona, která by měla umožnit aplikovat i tuto očkovací látku již od 2. měsíce tak, aby nejpozději do 7. měsíce byly aplikovány tři dávky této očkovací látky a přeočkování proběhlo do 15. měsíce.

Tab. Očkovací kalendář 2011

Změna očkovacího kalendáře dětí od 1. 1. 2007, kdy byla zavedena hexavakcína, následný přechod na používání neživé očkovací látky proti poliomyelitidě, zavedení přeočkování proti pertusi mezi 10.–11. rokem v kombinované vakcíně, kterou současně dochází k přeočkování proti tetanu a zrušení plošného očkování proti TBC, to vše znamená výrazné zjednodušení stávajícího očkovacího kalendáře. Jestliže do roku 2007 jsme v rámci povinného očkování aplikovali dětem do 15 let života celkem 18 dávek očkovacích látek, v letošním roce se dostáváme na počet osmi aplikací (bez očkování proti pneumokokovým nákazám a bez dalších nepovinných očkování). Nejenom pokles aplikací, ale i celkový pokles antigenní zátěže v podávaných očkovacích látkách je skutečností očkovacího kalendáře v roce 2011.(3) Zjednodušení očkovacího kalendáře umožňuje také snáze doplnit další nepovinná očkování. V případě očkování proti pneumokokovým nákazám se jedná o očkování hrazené ze zdravotního pojištění, a to u jedné vakcíny plně, u druhé částečně. Očekávanou změnou by mohlo být po přijetí novely zákona č. 48/1997 Sb. očkování proti HPV (vakcína proti humánním papilomavirům) u dívek ve věku 13–14 let s úhradou této očkovací látky ze zdravotního pojištění.

Další nepovinná očkování jsou u nás hrazena rodiči dětí a pouze na některé lze čerpat příspěvky, které jsou většinou různé u jednotlivých zdravotních pojišťoven. Významnou podporu mají od loňského roku především očkování proti HPV a proti rotavirovým nákazám. Změna očkovacího kalendáře, tedy zrušení plošné BCG vakcinace, znamená také možnost včasného zahájení očkování proti rotavirovým nákazám, které bylo možné u kalmetizovaných dětí podávat až od 9. týdne, nově již od 6. týdne věku.
V průběhu letošního roku byla vydána nová doporučení pro aplikaci vakcín proti meningokokům, pro očkování proti chřipce a doporučení týkající se přeočkování proti pertusi. Ve všech případech se jedná o stanoviska Národní imunizační komise publikovaná na stránkách MZ ČR – www.mzcr.cz.

Koncem roku 2010 došlo k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci týkající se povinného očkování a právní vymahatelnosti této povinnosti. Tímto rozhodnutím byla zpochybněna možnost vymáhat splnění zákonné povinnosti pouze na základě vyhláškou o očkování definovaného rozsahu povinných očkování. Toto rozhodnutí otevřelo debatu, zda mají být všechna povinná očkování definována přesně zákonem tak, aby bylo možné tuto povinnost dále vymáhat. V únoru letošního roku ale vydal Ústavní soud rozhodnutí, kterým se konstatuje, že v obecné rovině je povinné očkování ospravedlnitelné nejen ve vztahu k čl. 5 a 6 Úmluvy na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny, ale i k dalším základním právům občana podle Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod.(4) Povinné očkování je ve vztahu k základnímu právu svobodně projevovat náboženství nebo víru přípustným omezením tohoto práva, neboť jde evidentně o opatření v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu veřejné bezpečnosti, zdraví a práv a svobod druhých. Tímto konstatováním byla opět umožněna vymahatelnost zákonem dané povinnosti týkající se povinných očkování.


O autorovi: MUDr. Hana Cabrnochová
Odborná společnost praktických dětských lékařů ČLS JEP

e-mail: hana@cabrnoch.cz

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
Ohodnoťte tento článek!