Očkování proti pneumokokovým onemocněním v dospělosti

Souhrn

Kontrola pneumokokových onemocnění, a zejména invazívních, je celosvětovou prioritou. V řadě rozvinutých zemí byly představeny plošné programy očkování dětí. Doporučení pro dospělou populaci však mnohdy chybí nebo je orientováno na polysacharidovou vakcínu. Uvedená doporučení se snaží poskytnout praktickému lékaři pro dospělé návod, jak očkovat běžnou populaci i specifické rizikové skupiny.

Klíčová slova
invazívní pneumokoková onemocnění * pneumonie * imunizace * PCV * PPV Úvod

Pneumokoková onemocnění patří k nejzávažnějším zdravotním problémům současnosti. Postihují v různém spektru všechny věkové kategorie a představují rovněž významné ekonomické břemeno. To je důvodem, proč naprostá většina rozvinutých zemí představila pneumokokové očkování v plošných programech pro nejmladší věkové kategorie, ale i pro starší populaci či rizikové skupiny.

Charakteristika onemocnění

Pneumokoková onemocnění tvoří celou škálu různých infekčních onemocnění od relativně nezávažných, ale četných otitid a sinusitid přes pneumonie až po nejzávažnější invazívní onemocnění reprezentovaná meningitidami a sepsemi. Invazívní onemocnění jsou ta onemocnění, kde je pneumokok izolován z původně sterilního prostředí, tedy hlavně meningitidy a bakteriémie. Mezi invazívní onemocnění nepatří primárně pneumonie. Ovšem tam, kde je při pneumonii

například pozitivní hemokultura, již o invazívním onemocnění hovoříme.
Postupně dochází ke změnám klinické manifestace pneumokokových onemocnění. Ubývá meningitid a bakteriémií, naopak přibývá komplikovaných pneumonií s empyémem, resp. parapneumonickým empyémem, a nekrotizujících pneumonií, které jsou často vyvolány sérotypy 1, 3, 19A. Tyto změny jsou však závislé na řadě různých faktorů a očkování samotné hraje důležitou roli. V původní sedmivalentní konjugované vakcíně chyběly právě zmiňované sérotypy a selekční tlak se nepochybně v těchto trendech významně projevoval.

Původce

Streptococcus pneumoniae byl objeven již v roce 1881. Jedná se o grampozitivní baktérii, která se vyskytuje v párech jako diplokok buď samostatně, nebo v krátkých řetízcích. Pneumokoky jsou fakultativně anaerobní a většina je kryta povrchovým polysacharidem. Právě ten umožňuje jejich typizaci. Dnes je popsáno na 40 skupin a identifikováno přes 93 různých sérotypů pneumokoků. Nově byla rozšířena skupina 6 o sérotyp 6C a 6D. Sérotyp 6C je sérotyp, který tvoří v USA po praktickém vymizení 6B i 6A dominantní sérotyp skupiny 6. Pouhých 6 skupin z výše uvedených 40 odpovídá za přibližně 70 % všech invazívních onemocnění. Důvodem zvyšující se valentnosti vakcín je měnící se prevalence sérotypů (ST) původce v různých oblastech světa a náhrada nevakcinačními sérotypy. Celosvětově přibývá ST 19A, 3, 6A, 1, 5, 7F. Nejčastějšími ST v ČR, bez ohledu na věk, jsou ST 3, 1, 23F, 7F, 9V, 4 a 14, u dětí do pěti let věku pak ST 6B, 1 a 14. Různé sérotypy vykazují různou míru invazivity, a to ovlivňuje výskyt klinických forem v jednotlivých věkových kategoriích. Epidemiologie pneumokokových nákaz

Epidemiologie – svět. Počet úmrtí na invazívní pneumokoková onemocnění (IPO) se v roce 2002 celosvětově zvýšil na 1,2 miliónu. V Evropě po zavedení pneumokokových konjugovaných vakcín do dětského očkovacího kalendáře dosáhla incidence IPO nejvyšší hodnoty u osob nad 65 let věku 12,1/100 000. Meningitida se vyskytuje přibližně v 0,5 až 2,0 případech na 100 000 v Evropě i USA s mortalitou kolem 23 %. Incidence pneumonií je ještě vyšší. Mezi klinicky nejzávažnější sérotypy s vysokým stupněm rezistence na antibiotika patří sérotypy 6A, 6B, 9V, 14, 19A, 19F, 23F. V Evropě je počet všech forem IPO v porovnání s USA asi 10krát nižší, avšak incidence meningitid je v řadě evropských zemí velmi obdobná s incidencí meningitid v USA. V USA je hlášeno ročně celkově kolem 17 000 IPO, 13 000 jsou bakteriémie, 700 případů představují meningitidy.
Epidemiologie – ČR. Na základě surveillance existují validní data o pneumokokových menigitidách a sérotypové distribuci. Incidence invazívních pneumonií a sepsí může být podhlášena. Počet invazívních pneumokokových onemocnění je v ČR na základě surveillance relativně stabilní. Podle dostupných epidemiologických dat byla např. v roce 2008 celková incidence invazívních pneumokokových onemocnění v ČR 3,3/100 000 a pneumokokových meningitid (PM) 2,9/100 000 obyvatel. Ve srovnání s tím byla incidence IPO v roce 2012 jen nepatrně odlišná 3,2/100 000. Nejvyšší nemocnosti je opakovaně dosahováno u dětí do jednoho roku věku. Tab. 1 ukazuje incidenci IPO v jednotlivých věkových kategoriích. Smrtnost s výjimkou nejmenších dětí narůstá s věkem a nejvyšší je v kategorii nad 65 let věku.
V ČR je celková nemocnost IPO nejvyšší u osob starších 65 let, u dětí do jednoho roku věku a u předškolních dětí nemocnost za poslední dva roky významně klesá a nyní je nižší než u seniorů.

Charakteristika vakcíny

Registrované očkovací látky: Pneumo 23 (PPV23) (balení 1x 0,5 ml) – výrobce Aventis Pasteur nebo Sanofi Pasteur, Prevenar 13 (PCV13) (v USA Prevnar) (balení 1, 10 dávek x 0,5 ml) – výrobce Pfizer. Vakcína Synflorix (balení 1x 0,5 ml) – výrobce GSK, je určena pro děti do pěti let věku, a není tedy určena pro populaci dospělou. Vakcína Prevenar 13 měla donedávna indikaci od 6 týdnů do 17 let a pro dospělé nad 50 let věku. EMA (Evropská léková agentura) schválila novou věkovou indikaci vakcíny Prevenar 13 pro osoby ve věku 18–49 let pro „Aktivní imunizace k prevenci invazívních onemocnění způsobených Streptococcus pneumoniae u dospělých ? 18 let a u starších pacientů.“ Tímto rozhodnutím má tedy vakcína Prevenar 13 schválenu indikaci pro všechny věkové kategorie jak dětí (od 6 týdnů věku), tak dospělých.
Složení a forma. Pneumo 23 je vakcína připravená z purifikovaných kapsulárních polysacharidových antigenů, získaných z 23 sérotypů Streptococcus pneumoniae 1, 2, 3, 4, 5, 6B, 7F, 8, 9N, 9V, 10A, 11A, 12F, 14, 15B, 17F, 18C, 19A, 19F, 20, 22F, 23F, 33F. Obsahuje dále fenolový tlumivý roztok. Konjugovaná pneumokoková vakcína Prevenar 13 obsahuje 13 kapsulárních sérotypů 1, 3, 4, 5, 6A, 6B, 7F, 9V, 14, 18C, 19A, 19F, 23F konjugovaných s nosným proteinem CRM197 a adsorbovaných na fosforečnan hlinitý (0,125 mg hliníku).
Přehled vakcín je v Tab. 2.

INDIKACE A DÁVKOVÁNÍ

Očkování polysacharidovou vakcínou je doporučeno k ochraně před pneumokokovými infekcemi, zejména před záněty plic, způsobenými sérotypy obsaženými ve vakcíně, a pro osoby ve vysokém riziku onemocnění pneumokokovou infekcí. Cílovými skupinami jsou především: osoby ve věku 60 let a starší, zvláště starší osoby žijící v ústavech, oslabené nebo s doprovázejícími chronickými onemocněními, avšak bez výrazného imunodeficitu, neboť zde byla prokázána nižší účinnost. Současné doporučení ACIP nabízí vakcínu i pro kuřáky a astmatiky.
Výhodou aplikace Prevenar 13 je vyšší imunogenita a nepřítomnost hyporesponzivity u vyšších věkových skupin (nad 65 let věku) a u osob s chronickými onemocněními a sníženou funkcí imunitního systému. Nevýhodou je nižší sérotypové pokrytí ve srovnání s polysacharidovou vakcínou. U imunosuprimovaných osob je od 50 let doporučena kombinace obou vakcín PCV13 + PPV23.
Dávkování u Pneumo 23 je v základním schématu jedna dávka vakcíny 0,5 ml a přeočkování opět jednou dávkou po pěti letech. U vakcíny Prevenar 13 opět jedna dávka vakcíny – potřeba revakcinace nebyla dosud stanovena.

KONTRAINDIKACE

Přecitlivělost na libovolnou složku vakcíny, u Pneumo 23 první trimestr těhotenství a aplikace se nedoporučuje osobám očkovaným během předchozích tří let. U Prevenaru 13 existuje i přecitlivělost na difterický toxoid.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ

Pneumo 23 neaplikovat intravaskulárně. Vakcína by měla být aplikována nejméně dva týdny před plánovanou splenektomií nebo zahájením imunosupresivní terapie (chemoterapie či jiné terapie). Pacientům s poruchami srážlivosti nebo s trombocytopenií se doporučuje aplikovat vakcínu subkutánně. Rovněž Prevenar 13 není možno aplikovat intravaskulárně.

APLIKACE

Pneumo 23 se podává přednostně intramuskulární cestou, případně subkutánně. Konjugovaná vakcína Prevenar 13 se aplikuje jednou samostatnou dávkou intramuskulárně.

MOŽNOST SIMULTÁNNÍ APLIKACE, INTERAKCE (KOMBINOVATELNOST)

Bez ohledu na stav předchozí pneumokokové vakcinace, pokud je použití pneumokokové vakcíny považováno za vhodné, by Prevenar 13 měl být podán jako první a pak by měly následovat další vakcinace pomocí Pneumo 23. Současně s vakcínou proti pneumokoku (vakcína Pneumo 23 či Prevenar 13) může být podána i vakcína proti chřipce, za předpokladu, že se vakcíny aplikují do dvou různých míst.

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Místní i celkové reakce nevybočují z obecných zvyklostí. Nejčastěji se vyskytuje teplota, nechutenství, zvracení a průjem.

Doporučení

Základní cíl očkování je poměrně jednoduchý – eliminovat z populace tento patogenní mikroorganismus a zamezit tak vývoji jak invazívních, tak neinvazívních pneumokokových onemocnění. Očkování proti pneumokokům se stalo standardem v naprosté většině vyspělých zemí světa a dostalo se do plošných očkovacích kalendářů pro dětskou populaci, kde naprosto dominují konjugované vakcíny. Starší generace polysacharidových pneumokokových vakcín je použitelná u dětí nad dva roky věku a zejména tam, kde je třeba rozšířit spektrum pokrytí jednotlivých sérotypů. Dlouhodobě se používá pneumokoková polysacharidová vakcína s 23 pokrytými sérotypy. Tento stav byl všeobecně akceptován a k dalšímu vývoji již nedošlo.
Konjugované pneumokokové vakcíny odstranily základní nevýhodu 23valentní polysacharidové vakcíny, tedy neúčinnost u dětí pod dva roky věku, kdy je břemeno pneumokokových infekcí v dětském věku zdaleka největší. Zatímco vakcína Prevenar (Prevnar) se používá celosvětově více než 10 let, nové vakcíny Synflorix a Prevenar 13 jsou k dispozici od počátku dubna 2009, resp. ledna 2010. Obě posledně jmenované konjugované vakcíny jsou u nás používány u dětí v plošném režimu. V plošných Evropských strategiích se uplatňují schémata 2 + 1 nebo 3 + 1. Schéma 2 + 1 začíná dominovat, hlavně z ekonomických důvodů.
Očkování proti pneumokokovým onemocněním má zásadní význam i u dospělých. Zkušenosti zemí, kde plošné očkování již bylo zavedeno, ukazují, jak velký dopad má zejména na snížení výskytu invazívních pneumokokových onemocnění, pneumonií a akutních zánětů středního ucha u dětí; pozoruhodný je někde ale i nepřímý efekt na cirkulaci sérotypů pneumokoků obsažených ve vakcíně u starších věkových skupin, včetně ovlivnění nemocnosti, díky eliminaci primárních zdrojů, tzv. „herd effect“ neboli kolektivní imunita. Ve svém důsledku tak dochází k významnému snížení incidence i u dospělé populace, která vakcinována není.
Poslední vývoj však rozšířil významně prostor i u dospělé populace. Původní pneumokokové konjugované vakcíny byly indikovány pouze do pěti let věku. 16. listopadu 2011 však hlasoval poradní sbor FDA pro schválení Prevenaru 13 v indikaci pro dospělé nad 50 let s doporučením zrychleného souhlasu FDA s odůvodněním smysluplného přínosu ve srovnání se současnými možnostmi. Podobně vydala EMA v září 2011 pozitivní stanovisko k rozšíření indikace Prevenaru 13 o invazívní pneumokoková onemocnění u dospělých nad 50 let, a na konci října tuto indikaci Evropská komise schválila, a následně i o kategorii 18–50 let. V současné době je u dospělých využívána stále 23valentní pneumokoková polysacharidová vakcína, která má ve srovnání s nově přicházející konjugovanou vakcínou sice širší pokrytí, ale její účinnost u imunokompromitovaných jedinců a osob nad 65 let byla v poslední době často diskutována. Další nevýhodou je riziko možné snížené odpovědi v případě aplikování posilovací dávky. Tento negativní dopad je však zřejmě možné minimalizovat prodloužením odstupu posilovací dávky na 8 let. Ostatní nevýhody však zůstávají a poskytují tak široké pole působnosti 13valentní konjugované vakcíně.
K dispozici jsou výsledky šesti multicentrických studií fáze III, které zahrnuly více než 6000 dobrovolníků a proběhly v USA a v Evropě. V jednotlivých studiích konjugovaná vakcína vykazovala významně vyšší titr funkčních protilátek u 8, resp. 9 z 12 sdílených sérotypů. 23valentní polysacharidová vakcína neobsahuje sérotyp 6A. U věkové kohorty nad 70 let bylo superiority dosaženo dokonce u 10 z 12 sdílených sérotypů. Bezpečnost a snášenlivost byla u obou vakcín srovnatelná. Aplikuje se jedna samostatná dávka (Obr.).
Cílovými skupinami jsou především: osoby ve věku 60 let a starší, zvláště starší osoby žijící v ústavech, oslabené nebo s doprovázejícími chronickými onemocněními, avšak bez výrazného imunodeficitu, neboť zde byla prokázána nižší účinnost. Současné doporučení ACIP nabízí vakcínu i pro kuřáky a astmatiky. Výhodou aplikace Prevenar 13 je vyšší imunogenita a nepřítomnost hyporesponzivity u vyšších věkových skupin (nad 65 let věku) a osob s chronickými onemocněními a sníženou funkcí imunitního systému. Nevýhodou je nižší sérotypové pokrytí ve srovnání s polysacharidovou vakcínou.
Očkování proti pneumokokům v dospělosti je doporučeno zejména rizikovým skupinám osob. K očkování dospělé populace a seniorů je k dispozici 23valentní polysacharidová vakcína a nově již také vakcína konjugovaná 13valentní. Ukazuje se, že použití konjugované pneumokokové vakcíny v dospělém věku je více imunogenní. Právě na základě dat imunogenity byla na podzim roku 2011 registrována konjugovaná vakcína Prevenar 13 k prevenci IPO také pro osoby ve věku 50 let a starší. U osob do 60 let věku s dobrým stavem imunitního systému nadále doporučujeme očkování polysacharidovou vakcínou, od 60 let již preferujeme konjugovanou. U imukompromitovaných jedinců navrhujeme nově zahájit očkování jednou dávkou konjugované vakcíny a pak eventuálně aplikovat jednu až dvě dávky polysacharidové vakcíny. Obě vakcíny, tedy PPV23 i PCV13, je možno kombinovat u dospělých s vakcínou proti chřipce.
Tyto principy se projikují také do doporučení, které přijala Česká vakcinologická společnost a následně i Národní imunizační komise (NIKO). Doporučení ukazují Tab. 3–5. Doporučení se liší v závislosti na věku a stavu imunitního systému.

Závěr

Doporučení pro PCV13 je vytvořeno na základě výsledků imunogenity a non-inferiority/superiority ve vztahu k PPV23. Tato doporučení tedy zatím nejsou podložena výsledky účinnostních studií. Tyto výsledky jsou očekávány na sklonku roku 2013 či v roce 2014. Přesto je možno tato doporučení na základě dostupných údajů akceptovat. Limitujícím faktorem jsou však stávající možnosti omezeného spektra pokrytí. Rizikem je selekce sérotypů, které nejsou kryty vakcínou. Tento fenomén replacementu (náhrady) se projevil v nárůstu sérotypu 19A v éře sedmivalentní pneumokokové konjugované vakcíny. Toto riziko se s počtem pokrytých sérotypů ve vakcínách stále snižuje, neboť více invazívních a rezistentních a tedy i klinických sérotypů je pokryto. Diskutuje se však vhodnost používání identického spektra sérotypů v dětství i v dospělosti. Z předchozího textu vyplývá, že sérotypy v dětství a v dospělosti se do určité míry odlišují a PCV13 se vyvíjela primárně jako vakcína pro populaci dětskou. Druhým klíčovým faktorem je Herd efekt, který se uplatňuje v řadě zemí. Tam, kde je tento efekt výrazný, je zřejmé, že dopad konjugované vakcíny v dospělosti bude významně nižší, tak jak se bude snižovat výskyt jednotlivých vakcínou pokrytých sérotypů v populaci.
I konjugované vakcíny mají však své omezení. To je dáno zejména nemožností rozšiřovat jejich spektrum pokrytí do nekonečna a počet 16 sérotypů v jedné vakcíně se blíží maximu. Budoucnost je zřejmě v kombinaci s proteinovými vakcínami, které budou chránit napříč pneumokoky bez ohledu na konkrétní sérotypy, jejich účinnost však bude proti specifickým sérotypům nižší než u konjugovaných vakcín. Proteinové vakcíny však bude nesmírně obtížné registrovat. Na rozdíl od konjugovaných vakcín nemají být bohužel s čím srovnávány, a proto registrace na bázi splnění pouze imunologických korelátů není možná. Byly by nutné rozsáhlé a extrémně nákladné srovnávací účinnostní studie.

Autor prováděl klinické studie a působil v poradních sborech firem Pfizer, GSK, Sanofi Pasteur.

Literatura

BLACK, SB., SHINEFIELD, HR., LING, S., et al. Effectiveness of heptavalent pneumococcal conjugate vaccine in children younger than five years of age for prevention of pneumonia. PIDJ, 2002, 21, p. 810–815.
CDC. Pneumococcal Disease Epidemiology and Prevention of Vaccine-Preventable Diseases The Pink Book: Course Textbook. 12th Edition Second Printing (May 2012), p. 233–248.
CDC. Prevention of pneumococcal disease among infants and children – use of 13-valent pneumococcal conjugate vaccine and 23-valent pneumococcal polysaccharide vaccine. Recommendations of the Advisory Committee on Immunization Practices (ACIP). MMWR, 2010, 59(No. RR-11):1-1.
CDC. Updated recommendations for prevention of invasive pneumococcal disease among adults using the 23-valent pneumococcal polysaccharide vaccine (PPSV23). MMWR, 2010, 59 (No. 34), p. 1102–1106.
HAUSDORFF, WP. Invasive pneumococcal disease in children: geographic and temporal variations in incidence and serotype distribution. Eur J Ped, 2002, 161, S135–S139.
JACKSON, LA., BENSON, P., SNELLER, VP., et al. Safety of revaccination with pneumococcal polysaccharide vaccine. JAMA, 1999, 281, p. 243–248.
MOTLOVÁ, J., KOZÁKOVÁ, J., KŘÍŽOVÁ, P. Invazívní pneumokoková onemocnění v České republice v roce 2010. Zprávy EM (SZÚ Praha), 2011, 20 (č. 2), s. 64–69.
SPC Pneumo 23.
SPC Prevenar 13.
TSAI, CJ., GRIFFIN, MR., NUORTI, JP., et al. Changing epidemiology of pneumococcal meningitis after the introduction of pneumococcal conjugate vaccine in the United States. Clin Infect Dis, 2008, 46, p. 1664–1672.
WHITNEY, CG., SHAFFNER, W., BUTLER, JC. Rethinking recommendations for use of pneumococcal vaccines in adults. Clin Infect Dis, 2001, 33, p. 662–675.
WHITNEY, CG. The potential of pneumococcal conjugate vaccines for children. Pediatr Infect Dis J, 2002, 21, p. 961–970.
e-mail: prymula@fnhk.cz

Tab. 1 Epidemiologické charakteristiky pneumokokových onemocnění v ČR, 2012
Věková skupina Počet případů IPO Incidence/100 000 Počet úmrtí Smrtnost
0–14 32 2,9 1 3,3
15–19 4 0,7 0 0
20–39 42 1,3 3 7,1
40–64 118 3,3 19 16,1
65+ 139 8,1 38 27,3
Celkem 335 3,2 61 18,2
Upraveno podle SZÚ

Tab. 2 Pneumokokové vakcíny s indikací pro dospělou populaci
Název vakcíny (výrobce) Složení Indikace a očkovací schéma Balení Úhrada
Prevenar 13 vakcinální antigen: imunizace dospělých proti 1x 0,5 ml ZP: bez úhrady
Pneumococcale polysaccharidum pneumokokovým nákazám 10x 0,5 ml zdravotní pojišťovnou
sérotypus 1, 3, 4, 5, 6A,7F, 9V, 14, základní očkování: dospělí IO: žádné
18C, 19A, 19F, 23F á 2,2 mikrogramů ve věku 18 let a starší PO: žádné
Pneumococcale polysaccharidum jedna samostatná dávka
sérotypus 6B 4,4 mikrogramů přeočkování: potřeba
konjugace na nosný protein CRM197 revakcinace následnou
a adsorpce na fosforečnan hlinitý dávkou přípravku
(0,125 mg hliníku) Prevenar 13
pomocné látky: nebyla stanovena
chlorid sodný
kyselina jantarová
polysorbát 80
voda na injekci
Pneumo 23 Polysaccharidum Streptococci imunizace dospělých proti 1x 0,5 ml ZP: úhrada
pneumoniae typus: pneumokokovým nákazám u rizikových
1, 2, 3, 4, 5, 6B, 7F, 8, 9N, 9V, 10A, základní očkování: skupin
11A, 12F, 14, 15B, 17F,18C, 19A, 19F, 20, jedna injekce jedné IO: žádné
22F, 23F, 33F á 25 mikrogramů dávky 0,5 ml PO: žádné
pomocné látky: přeočkování: injekce jedné
fenol, chlorid sodný, dihydrát dávky 0,5 ml,
dihydrogenfosforečnanu sodného, je doporučena každých
dihydrát 3 až 5 let pro osoby
hydrogenfosforečnanu sodného, ve vysokém riziku
voda na injekci onemocnění pneumokokovou
infekcí
ZP – zdravotní pojišťovna, IO – indikační omezení, PO – preskripční omezení

Tab. 3 Indikace k aplikaci PPV23 nebo PCV13 u osob bez zřejmého
rizika podle věku
18–50 let 50–60 let 60–65 let > 65 let
– PPV23 PPV23 nebo PCV13 PCV13 + PPV23

Tab. 4 Chronická onemocnění, která jsou indikací k aplikaci PPV23 nebo PCV13
Skupina (riziková) Chronické onemocnění nebo indikace Preferovaná vakcína
? 60 let > 60 let
imunokompetentní osoby chronická srdeční onemocnění (včetně
městnavého selhávání a kardiomyopatie) PPV23 PCV13
chronické plicní onemocnění
(včetně emfyzému a astmatu) PPV23 PCV13
diabetes mellitus PPV23 PCV13
chronická onemocnění jater PPV23 PCV13
únik mozkomíšního moku PPV23 PCV13 + PPV23
kochleární implantát PPV23 PCV13 + PPV23

Tab. 5 Chronická onemocnění, která jsou indikací k aplikaci PCV13 nebo PPV23
Skupina (riziková) Chronické onemocnění nebo indikace Preferovaná vakcína
osoby s funkční nebo srpkovitá anémie nebo jiné hemoglobinopatie PCV13 + PPV23
anatomickou asplenií vrozená či získaná asplenie, hyposplenie nebo splenektomie PCV13 + PPV23
imunokompromitované osoby vrozený nebo získaný imunodeficit PCV13 + PPV23
HIV infekce PCV13 + PPV23
chronické selhání ledvin PCV13 + PPV23
nefrotický syndrom PCV13 + PPV23
leukémie PCV13 + PPV23
lymfomy (Hodgkinova nemoc) PCV13 + PPV23
generalizované nádorové onemocnění PCV13 + PPV23
imunosupresivní léčba, včetně dlouhodobé aplikace kortikosteroidů PCV13 + PPV23
orgánové transplantace PCV13 + PPV23
transplantace kmenových buněk PCV13+PCV13+ PPV23
mnohočetný myelom PCV13 + PPV23

Summary

Prymula R. Vaccination against pneumococcal diseases in adulthood Keeping pneumococcal diseases and especially invasive ones under control is a worldwide priority. Universal programmes for immunization of children have been introduced in many developed countries. Recommendations for adult population are however mostly missing or are oriented on polysaccharide vaccines. The listed recommendations try to offer to a general practitioner guidelines on how to immunize both the general population and specific risk groups.

Keywords
invasive pneumococcal diseases * pneumonia * immunization * PCV * PPV

O autorovi| Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph. D. Fakultní nemocnice Hradec Králové

Obr. Studie 3005: pivotní srovnání noninferiority u osob ve věku nad 70 let, dříve očkovaných PPSV23, OPA GMT Ratio (1 měsíc po 1 dávce)

1)
R
Ohodnoťte tento článek!