Otázky k tématu Alergologie

Vážení čtenáři,

představenstvo ČLK přidělilo testu Postgraduální medicíny v systému kontinuálního vzdělávání lékařů ocenění ve výši 8 kreditů, které získáte po jeho správném zodpovězení. Na odpovědním lístku označte odpověď, kterou považujete za správnou (nemusí být pouze jedna), a lístek odešlete na adresu redakce.

1. Alergická rýma je onemocnění:

a) jehož význam je zanedbatelný ve srovnání s ostatními alergickými projevy,

b) je dán především vysokou a stoupající prevalencí v dětském a produktivním věku, snížením kvality života pacientů a závažnými zdravotními komplikacemi,

c) které snadno diagnostikuje a léčí praktický lékař bez vyšetření specialistou,

d) jehož význam je v poslední době přeceňován.

2. Hlavní mediátor časné fáze alergické reakce na nosní sliznici:

a) je eozinofilní kationický protein, stejně jako u bronchiálního astmatu,

b) se vytváří z fosfolipidové membrány efektorové buňky po její aktivaci alergenem,

c) je zodpovědný především za kongesci nosní sliznice,

d) je histamin.

3. Pozdní fáze alergické reakce na nosní sliznici:

a) je klinicky vyjádřena jen u části pacientů,

b) vede k přestavbovým změnám nosní sliznice, které jsou ireverzibilní,

c) dobře reaguje na podávání antihistaminik,

d) je charakterizována infiltrací sliznice zánětlivými buňkami, především eozinofily, a hyperreaktivitou.

4. Topická nosní alfa-adrenergika:

a) působí pouze symptomaticky, snižují vodnatou hypersekreci,

b) jsou vhodným doplňkem soustavné dlouhodobé léčby alergické rýmy,

c) vedou při dlouhodobém podávání k rebound fenoménu na nosní sliznici,

d) jsou zcela neškodná, a proto patří mezi volně prodejné léky.

5. Patofyziologický mechanismus potravinové alergie:

a) je zprostředkovaný protilátkami izotypu IgE (popřípadě IgG),

b) je dán intolerancí potraviny na podkladě enzymatické či farmakologické přecitlivělosti,

c) je výhradně imunologický (humorální a/nebo celulární),

d) zahrnuje všechny typy imunologické i neimunologické přecitlivělosti včetně psychosomatických příčin.

6. Základní léčba potravinové alergie spočívá v:

a) podávání systémových kortikosteroidů,

b) plné eliminaci osudové potraviny,

c) hypoantigenní dietě,

d) p. o. prevence – kromoglykát sodný.

7. Kožní testy jsou jednoduchým diagnostickým postupem, určeným k průkazu přítomnosti senzibilizace organismu. Časnou odpověď v kožním testu ovlivňují v perorální aplikaci tato farmaka:

a) antihistaminika,

b) antileukotrieny,

c) teofyliny,

d) anticholinergika.

8. Pro laboratorní diagnostiku alergie má zásadní význam

a) vyšetření hladiny celkového IgE,

b) průkazpřítomnosti specifických IgE protilátek,

c) průkaz zvýšeného počtu krevních eozinofilů,

d) vyšetření sérové hladiny eozinofilního kationického proteinu ( ECP).

9. Doporučená délka trvání specifické alergenové terapie je:

a) 1 rok,

b) 4–5 měsíců,

c) 3–5 let,

d) 1 rok s periodickým opakováním.

10. Indikací k zahájení specifické imunoterapie alergenem je:

a) pouze pozitivita kožního testu na daný alergen,

b) přítomnost polyvalentní alergie prokázaná kožními testy nebo vyšetřením specifických IgE protilátek,

c) pozitivita kožního testu a/nebo přítomnost specifických IgE protilátek k danému alergenu,

d) pozitivita kožního testu a/nebo přítomnost specifických IgE protilátek k danému alergenu u pacienta s anamnézou symptomů vyvolaných expozicí tomuto alergenu.

11. Pro anafylaxi jsou typické příznaky:

a) dušnost a svědivý exantém,

b) vzestup tlaku a bolesti na hrudi,

c) pokles tlaku a tachykardie,

d) příznaky kožní, respirační a oběhové za 10–20 minut po expozici alergenu.

12. U anafylaxe se uplatňují léčebné postupy:

a) sympatolytika/beta-blokátory,

b) sekundární prevence – identifikace a odstranění spouštěcího agens,

c) podání solí Ca a steroidů jako léků první pomoci s rychlým nástupem,

d) sympatomimetika v parenterální nebo inhalační formě.

13. Mezi šest hlavních rostlin produkujících pylové alergeny, na něž je v Evropě přecitlivá většina pylových alergiků, patří:

a) bříza, borovice, trávy, pelyněk,

b) bříza, trávy, olivovník, cypřišovité,

c) trávy, pelyněk, drnavec, cypřišovité,

d) trávy, olivovník, pelyněk, drnavec.

14. Hlavním zdrojem alergenů u hlodavců jsou:

a) sliny,

b) kožní mazové žlázy,

c) moč,

d) stolice.

15. Typickým laboratorním příznakem Wiskottova-Aldrichova syndromu je:

a) anémie,

b) leukopenie,

c) leukocytóza,

d) trombocytopenie.

16. Z uvedených imunodeficitů je v naší populaci nejvyšší prevalence:

a) Wiskottova-Aldrichova syndromu,

b) běžného variabilního imonodeficitu,

c) selektivního deficitu IgA,

d) hyper-IgE syndromu.

17. Desenzibilizace na antibiotika je:

a) běžně užívaná a bezpečná metoda, vedoucí k navození celoživotní tolerance,

b) individuálně odlišně tolerovaná léčba, vedoucí jen k přechodné toleranci léku,

c) léčba užívaná jen v případě polyvalentní lékové alergie, kterou nelze rutinně doporučit,

d) pacienta po lékové desenzibilizaci můžeme pokládat za zdravého.

18. Podle haptenové hypotézy jsou nežádoucí reakce spojené s podáváním léků determinovány:

a) genetickou výbavou jedince,

b) přítomností atopie,

c) chemickým složením léku,

d) enzymatickou výbavou jedince, ovlivňující metabolické zpracování léku.

19. Nafialovělé nesvědivé otoky víček jsou typickou známkou:

a) alergie na zvířecí srst,

b) dermatomyozitidy,

c) suché keratokonjunktivitidy,

d) mimokloubních příznaků revmatoidní artritidy.

20. Zvýšená aktivita kreatinkinázy v séru je typická pro:

a) revmatoidní artritidu,

b) alergickou granulomatózní angiitidu,

c) myozitidu,

d) asthma bronchiale.

Řešení testu 1/2004:

1abc, 2ab, 3acd, 4cd, 5a, 6b, 7b, 8d, 9c, 10a, 11b, 12ab, 13c, 14b, 15d, 16ac, 17abcd, 18abcd, 19b, 20abcd.

Ohodnoťte tento článek!