Otázky k tématu klinická farmakologie

Klinická

farmakologie

Vážení čtenáři,

představenstvo ČLK přidělilo testu Postgraduální medicíny v systému kontinuálního vzdělávání lékařů ocenění ve výši 6 kreditů, které získáte po jeho správném zodpovězení. Na odpovědním lístku označte odpověď, kterou považujete za správnou (nemusí být pouze jedna), a lístek odešlete na adresu redakce.

Ze správných odpovědí vylosujeme pět z vás, které odměníme hodnotnými publikacemi z nakladatelství Grada Publishing

1. Pozitivní list je definován jako seznam léčiv:

a) která je v daném zařízení možné používat bez dalších omezení a která musí mít nemocniční lékárna zařízení na skladě,

b) která nelze v daném zdravotnickém zařízení používat bez schválení vedoucím pracovníkem,

c) která musí mít lékárna zdravotnického zařízení vždy na skladě,

d) která jsou nezbytná pro zajištění základní léčby v daném státě.

2. Definovaná denní dávka je:

a) doporučená dávka pro léčbu dospělého pacienta daným léčivem,

b) technická jednotka sloužící k vyjádření spotřeby léčiv,

c) stanovována jednotlivými státy pro svou potřebu,

d) mezinárodně platná jednotka.

3. ATC klasifikace:

a) zařazuje každou účinnou látku do skupiny podle cílového anatomického systému, terapeutické a chemické skupiny,

b) je používána ke třídění léčiv pouze v ČR,

c) je doporučena SZO k celosvětovému používání,

d) zařazuje výrobní přípravek látku podle farmakoterapeutické skupiny.

4. Oscilace hladin léčiva je běžným jevem při:

a)  perorálním opakovaném podávání neretardovaného přípravku,

b) perorálním opakovaném podávání přípravku s řízeným uvolňováním,

c) opakovaných 30-minutových i. v. infúzích, aplikovaných každých 12 hodin,

d) kapénkové i. v. infúzi o stabilní rychlosti.

5. Velikost oscilací hladin systémově účinkujícího léčiva je přímo úměrná k:

a) dávce léku,

b) dávkovému intervalu,

c) rychlosti vstřebání podaného léčiva,

d) rychlosti eliminace léčiva.

6. Doba dosažení ustáleného stavu (oscilací) hladin léčiva závisí na:

a) dávce léku,

b) dávkovém intervalu,

c) rychlosti vstřebání podaného léčiva,

d) rychlosti eliminace léčiva.

7. Dvojnásobná dávka beta-laktamového antibiotika:

a) prodlouží účinek léku dvojnásobně,

b) prodlouží účinek léku o jeden poločas,

c) neovlivní délku účinku léku,

d) zkrátí účinek léku o jeden poločas.

8. Terapeutické monitorování hladin léčiva (TDM) se doporučuje provést mj.:

a) u léčiva se širokým terapeutickým rozmezím hladin a zanedbatelnou toxicitou,

b) po přímém změření účinku podaného léčiva,

c) při možnosti výrazné interindividuální variability kinetických parametrů léčiva,

d) i tehdy, když není k dispozici analytická metoda.

9. Odběr biologického materiálu z důvodu TDM se obvykle provádí:

a) před podáním další dávky léku,

b) po podání další dávky léku, a to ve fázi jeho absorpce a distribuce,

c) po podání další dávky léku a proběhlé distribuci léčiva v organismu,

d) kdykoli, neboť doba odběru je lhostejná.

10. Který z níže uvedených léků snižuje clearance digoxinu:

a) mexiletin,

b) prokainamid,

c) chinidin,

d) nifedipin.

11. Všechny níže uvedené léky mají interakci s warfarinem s výjimkou:

a) fenytoin,

b) rifampicin,

c) cimetidin,

d) ciprofloxacin.

12. Modelovým substrátem pro izoenzymy cytochromu P-450 může být:

a) kofein,

b) rifampicin,

c) dextrometorfan,

d) ketokonazol.

13. Aktuální aktivitu enzymů lze stanovovat:

a) pomocí modelových léčiv,

b) genotypováním,

c) podle výskytu NÚL při léčbě pacienta,

d) podle účinnosti používaných léčiv.

14. Výrazně snížená enzymová aktivita (u pomalých metabolizátorů) se může projevit u léčiv:

a) s více metabolickými cestami eliminace,

b) s úzkým terapeutickým oknem,

c) neprojevují se při léčbě,

d) proléčiv s aktivními metabolity.

15. Pro izoenzym 2D6 cytochromu P-450 platí:

a) je snadno indukovatelný množstvím léčiv,

b) v naší populaci je okolo 7 % PM,

c) v populaci se vyskytují ultrarychlí metabolizátoři,

d) genetický polymorfizmus nemá vliv na farmakoterapii.

16. Nemocný s alergickou rýmou byl pro respirační infekci současně léčen terfenadinem a erytromycinem. Která klinická situace se může u nemocného vyskytnout:

a) krvácivý stav,

b) městnavé srdeční selhání,

c) snížená biologická dostupnost erytromycinu,

d) Stevensův-Johnsonův syndrom.

17. Nemocný s fibrilací síní a chronickým srdečním selháním je léčen digoxinem, warfarinem a furosemidem. Nejčastější příčinou hemokoagulační poruchy se zvýšenou hodnotou INR je:

a) předávkování warfarinu,

b) interakce digoxinu s warfarinem,

c) interakce furosemidu s warfarinem,

d) použití volně prodejných léčiv.

18. Při selhání ledvin redukujeme dávky:

a) ampicilinu,

b) penicilinu,

c) aminoglykosidů,

d) doxycyklinu.

19. U jaterního onemocnění provázeného portosystémovými zkraty se vliv prvního průtoku játry nejvýrazněji uplatňuje u:

a) morfinu,

b) lidokainu,

c) aminoglykosidů,

d) digoxinu.

20. Snížená glumerulární filtrace snižuje výrazně eliminaci:

a) lithia,

b) gentamicinu,

c) amitriptylinu,

d) tramadolu.

Řešení testu 1/2002: 1c, 2d, 3c, 4a, 5d, 6c, 7a, 8b, 9a, 10a, 11c, 12a, 13c, 14a, 15c, 16c, 17c, 18a, 19d, 20a.

Ohodnoťte tento článek!