Otázky k tématu Pokroky v terapii tachyarytmií

Vážení čtenáři,

představenstvo ČLK přidělilo testu Postgraduální medicíny v systému kontinuálního vzdělávání lékařů ocenění ve výši 6 kreditů, které získáte po jeho správném zodpovězení. Na odpovědním lístku označte odpověď, kterou považujete za správnou (nemusí být pouze jedna), a lístek odešlete na adresu redakce.

1. Mechanismus vzniku flutteru síní I. typu je:

a) abnormální automacie síní,

b) spouštěná automacie síní,

c) reentry v pravé síni,

d) reentry v levé síni.

2. Jsou-li P vlny zcela nebo částečně skryty v komorovém komplexu QRS, jedná se nejspíše o:

a) atrioventrikulární reentry tachykardii,

b) atypickou atrioventrikulární nodální reentry tachykardii,

c) sinusovou reentry tachykardii,

d) typickou atrioventrikulární nodální reentry tachykardii.

3. Frekvence síňových vln se při flutteru síní I. typu pohybuje kolem:

a) 150/min,

b) 180/min,

c) 300/min,

d) 220/min.

4. Polymorfní síňová aktivita spolu s nepravidelnou akcí komor je typická pro:

a) fibrilaci síní,

b) atrioventrikulární nodální reentry tachykardii,

c) fibrilaci komor,

d) monomorfní komorovou tachykardii.

5. 24hodinové Holterovo ambulantní monitorování EKG se používá k detekci:

a) tachyarytmií,

b) bradyarytmií,

c) ischémie myokardu,

d) všech nálezů uvedených pod body a, b, c.

6. Prognóza nemocných s prolapsem mitrální chlopně je určena:

a) věkem nemocného,

b) přítomností komorových extrasystol,

c) stupněm mitrální regurgitace,

d) stupněm neurovegetativní dysbalance.

7. Masáž karotidy může nejspíše vést k náhlému ukončení:

a) atrioventrikulární nodální reentry tachykardie,

b) flutteru síní I. typu,

c) síňové tachykardie,

d) antidromní atrioventrikulární reentry tachykardie.

8. Léky zpomalující vedení v AV uzlu jsou kontraindikovány u:

a) flutteru síní,

b) antidromní atrioventrikulární reentry tachykardie,

c) ortodromní atrioventrikulární reentry tachykardie,

d) atrioventrikulární nodální reentry tachykardie.

9. Který z následujících léků zpomaluje vedení v AV uzlu a současně má pozitivně inotropní vliv na myokard:

a) digoxin,

b) verapamil,

c) metoprolol,

d) amiodaron.

10. Perorální antikoagulace snižuje riziko tromboembolické komplikace fibrilací síní zhruba o:

a) 2/3,

b) 3/4,

c) 1/2,

d) 1/3.

11. Za nejúčinnější lék v prevenci recidiv fibrilace síní po kardioverzi je považován:

a) metoprolol,

b) chinidin,

c) amiodaron,

d) propafenon.

12. Antikoagulační léčba je před elektrickou kardioverzí indikována, trvá-li fibrilace síní déle než:

a) 48 hodin,

b) 12 hodin,

c) 1 týden,

d) 1 měsíc.

13. Syndrom dlouhého QT intervalu bývá komplikován:

a) fibrilací síní,

b) komorovou preexcitací,

c) tachykardií typu torsade de pointes,

d) monomorfní komorovou tachykardií.

14. V prevenci náhlé smrti jsou u nemocných po srdečním infarktu za nejúčinnější považovány:

a) beta-blokátory sympatiku,

b) antiarytmika I. třídy,

c) amiodaron nebo sotalol,

d) digoxin.

15. Nejúčinnější léčbou recidivujících maligních komorových tachyarytmií je:

a) amiodaron,

b) beta-blokátory sympatiku,

c) implantace defibrilátoru,

d) katetrizační ablace komorové arytmie.

16. Ablace flutteru síní I. typu je prováděna pomocí lineární léze v oblasti:

a) spojnice horní a dolní duté žíly,

b) spojnice ústí levé a pravé plicní žíly,

c) kavotrikuspidálního můstku,

d) tzv. pomalé dráhy.

17. Akcesorní dráha je nezbytnou součástí reentry okruhu u:

a) atrioventrikulární nodální reentry tachykardie,

b) flutteru síní,

c) atrioventrikulární reentry tachykardie,

d) sinusové reentry tachykardie.

18. Nejčastějším místem vzniku síňových extrasystol spouštějících fibrilaci síní je:

a) ústí plicních žil do levé síně,

b) kavotrikuspidální můstek,

c) ústí horní duté žíly do pravé síně,

d) okolí atrioventrikulárního uzlu.

19. Vedení atrioventrikulárním uzlem je nejrychleji zablokováno nitrožilním podáním:

a) digoxinu,

b) amiodaronu,

c) verapamilu,

d) adenosinu.

20. Nesetrvalé komorové tachykardie jsou indikovány k implantaci defibrilátoru u:

a) nemocných s ejekční frakcí pod 35 % a vyvolatelností setrvalé komorové tachyarytmie programovanou stimulací komor,

b) s ejekční frakcí pod 35 % bez ohledu na výsledek programované stimulace komor,

c) všech nemocných,

d) u nemocných, kde se nedaří potlačení nesetrvalých komorových tachykardií antiarytmiky.

Hodnocení testu 8/2001: 1b, 2c, 3abc, 4d, 5abcd, 6bcd, 7a, 8bd, 9c, 10b, 11a, 12a, 13bc, 14b, 15d, 16ad, 17d, 18abd, 19b, 20c.

Ohodnoťte tento článek!