Otázky k tématu Praktické problémy toxikomanií

Vážení čtenáři, vzhledem k tomu, že se v současné době ucházíme o obnovení akreditace podle nového Stavovského předpisu č. 16 ČLK Systém celoživotního vzdělávání, slouží nyní tento test pouze ke kontrole vašich znalostí.

1. Halucinogeny jsou drogy nebezpečné především z důvodů:

a) rizika náhlé zástavy dýchání,

b) paranoidně destruktivního a autodestruktivního jednání,

c) neúměrné zátěže hemodynamiky,

d) křečí.

2. Flumazenil je antidotum:

a) při anticholinergním syndromu po požití durmanu,

b) při nedostatečnosti dýchání po předávkování heroinu,

c) při útlumu vyvolaném benzodiazepiny,

d) při hyperkinetickém oběhu po pervitinu.

3. Výsledky toxikologického vyšetření získané metodou POCT:

a) lze užít k jednoznačné diagnóze toxikomanie,

b) jsou určeny k rozlišení mezi akutním předávkováním a chronickým abúzem,

c) stanoví korelaci vlivu drogy a poměrů ve vnitřním prostředí,

d) pouze orientačně svědčí o přítomnosti drogy ve vzorku biologického materiálu.

4. U mladé bezvědomé ženy s opakovaným záchvatem křečí myslíme v linii prvního kontaktu klinicky na:

a) epilepsii,

b) eklampsii,

c) na hypoglykémii,

d) na předávkování kokainem.

5. Marihuanu řadíme mezi „měkké dro gy“ především z důvodů:

a) nevznikne zhroucení základních životních funkcí a desintegrace osobnosti,

b) není na ni návyk,

c) není finančně náročná,

d) není nutné injekční podávání s rizikem infekce.

6. Toxicita je při chronickém abúzu kokainu nejvíce vyznačena:

a) hepatotoxicitou,

b) nefrotoxicitou,

c) orgánovými vaskulitidami,

d) rizikem vzniku bakteriální endokarditidy.

7. Co znamená obrat, že specifická antidota podáváme titračním způsobem:

a) propočítáme dávku antidota podle předchozí dávky drogy,

b) vyčkáme vždy po podání části celkové průměrné dávky na účinek, aby nevznikl náhlý abstinenční syndrom,

c) podáme průměrnému dospělému dávku 1 ampulky pomalu i. v.,

d) vypočítáme nejvhodnější dávku po dle tělesné hmotnosti.

8. Pacienta pod vlivem drogy považuji za psychicky nekompetentního učinit jakékoliv rozhodnutí:

a) vždy,

b) jen po heroinu a lysohlávce,

c) na základě svého vyšetření,

d) pouze na základě závěru konziliáře-psychiatra.

9. Varovným příznakem nebezpečně vysokého předávkování amfetaminy je:

a) tmavá moč – myoglobinurie,

b) psychomotorický neklid,

c) tachyarytmie,

d) hlasité a inkoherentní vykřikování.

10. Pojedu jako lékař doprovázející velkou výpravu mladých lidí do zahraničí. Budu je pozorovat, abych včas zjistil, se kterým z nich bych mohl mít obtíže kvůli závislosti na droze/drogách:

a) vůbec to na chování nepoznám,

b) jeho chování bude občas nepřiměřené,

c) bude se soustavně stranit ostatních,

d) přijde se se mnou aktivně seznámit a svou závislost mi otevřeně sdělí.

11. Komunikace s pacientem při vědomí po akutním předávkování drogou má být ze strany zdravotníků:

a) od počátku silové, aby si udrželi od stup a respekt,

b) maximálně lakonické,

c) klidové,

d) laskavě nabádavé.

12. Tolerance znamená u posuzování toxikomana:

a) postupné snižování účinku návykové látky při opakovaném zneužívání,

b) vnímání okolního světa toxikomanem pouze jako skutečnosti, kterou musí s nesouhlasem snášet,

c) míru reakce na podání antidota,

d) rozsah souhlasu s navrženým léčebným postupem.

13. Abstinenční syndrom:

a) má stejnou klinickou symptomatologii po všech běžných drogách,

b) je nejvíce vyznačen po odnětí heroinu,

c) je nejdramatičtěji vyznačen po odnětí benzodiazepinů,

d) jeho příznaky jsou po předchozím bezvědomí klinicky zanedbatelné.

14. Pacient, kterého je třeba při paranoidně destruktivním a autodestruktivním chování medikamentózně tlumit, tj. omezit:

a) nemusí být o podání tlumivé látky vůbec informován,

b) musí být informován, ale není třeba si vyžadovat jeho souhlas,

c) musí být informován a je třeba alespoň jeho náznakového souhlasu,

d) je třeba k podání ordinace mít předcházející doporučení konziliáře-psychiatra.

15. Frekvence výskytu hlášených intoxikací v souvislosti s toxikomaniemi má v roce 2000 následující regionální pořadí :

a) Severní Čechy – Severní Morava – hl. m. Praha,

b) Severní Morava – hl. m. Praha – Severní Čechy,

c) hl. m. Praha – Severní Morava – Severní Čechy,

d) hl. m. Praha – Severní Čechy – Severní Morava.

16. Zákon o ochraně před alkoholem a jinými toxikomaniemi:

a) je u nás součástí zákona o péči o zdraví lidu č.20/1966 Sb.,

b) byl přijat samostatně jako zákon č.37/1989 Sb.,

c) je součástí konvence OSN o psychoaktivních látkách z roku 1971, která je na úrovni zákona,

d) dosud nebyl žádný samostatný zákon přijat.

17. Organická rozpouštědla účinkují

a) pouze na CNS – mozek, a to jenom v době vdechování jejich par a nemají organotoxický vliv,

b) účinkují na různé orgány jen po dobu vdechování,

c) jejich působení významně převyšuje dobu jejich vdechování,

d) působí organotoxicky pouze v kombinaci s hypoxií a asfyxií.

18. Infekce přenosné krví od toxikomanů:

a) se omezují na HIV a hepatitidu C,

b) mohou být přeneseny především kmeny streptokoků a stafylokoků,

c) mohou být přeneseny všechny kmeny, jež vyvolávají infekce přenosné krví,

d) poranění, např. jehlou jsou natolik drobná, že infekce touto cestou přenesená je naprosto raritní.

19. Vzorek biologického materiálu se odesílá na referenční pracoviště k toxikologickému vyšetření:

a) s číselnou diagnózou uvedenou na výměnném listu,

b) spolu se speciální žádankou o toxikologické vyšetření,

c) uvedeno společně na žádance o biochemické vyšetření,

d) v zalepené obálce s návratkou na vedoucího odesílajícího oddělení.

20. Pacient, který v souvislosti s akutním předávkováním drogou zemře:

a) musí být pitván,

b) lze vyhovět přání rodiny o prominutí pitvy,

c) musí být pitván jen v případě, že půjde o pohřeb žehem,

d) musí být pitván pouze v případě, že je dárcem orgánů.

Otázky k tématu Praktické problémy toxikomanií
Ohodnoťte tento článek!