Perkutánní mechanická trombektomie v léčbě končetinové ischémie

Souhrn

Perkutánní mechanická trombektomie představuje rovnocennou alternativu intraarteriální trombolýzy v léčbě akutních a subakutních uzávěrů periferních tepen lokalizovaných především infraingvinálně. Autoři pojednávají zvláště o mechanické rotační trombektomii katétrem Rotarex, který je nejčastěji používaným systémem pro trombektomii. Jsou diskutovány indikace, bezprostřední a dlouhodobé výsledky a komplikace této trombektomie. V porovnání s intraarteriální trombolýzou má mechanická trombektomie katétrem Rotarex několik výhod: kratší dobu výkonu, obnovení perfúze končetiny v jednom sezení, žádné kontraindikace výkonu, vysokou primární úspěšnost, nižší výskyt komplikací, kratší dobu hospitalizace bez nutnosti intenzívní péče. Hlavní nevýhoda trombektomie katétrem Rotarex spočívá vzhledem k jeho průměru v nemožnosti intervence v celém bércovém řečišti s výjimkou proximálních segmentů.

Klíčová slova

akutní a subakutní uzávěry periferních tepen • intraarteriální trombolýza • mechanická trombektomie • katétr Rotarex Summary

Stanek, F., Ouhrabkova, R., Prochazka, D. Percutaneous mechanical thrombectomy in the treatment of limb ischemia Percutaneous mechanical thrombectomy represents an equalvalue alternative to intra-arterial thrombolysis for the treatment of acute and sub-acute occlusions of mainly infrainguinal peripheral arteries. The authors deal primarily with mechanical rotational thrombectomy using the Rotarex catheter which is the most commonly used system for thrombectomy. Indications, immediate and long-term results and complications of this device are discussed in this article. Mechanical thrombectomy using the Rotarex catheter has several advantages in comparison to intra-arterial thrombolysis: shorter duration of the procedure, restoration of the blood flow within one session, no contraindications to the treatment, high primary success rate, low rate of complications, shorter hospital stay without necessity of intensive care. The main disadvantage lies, due to its diameter, in the impossibility to treat crural arteries in the whole extent with the exception of their proximal segments.

Key words

acute and sub-acute occlusions of peripheral arteries • intra-arterial thrombolysis • mechanical thrombectomy • Rotarex catheter Léčba tromboembolických uzávěrů periferních tepen má značný význam. Většinou se jedná o akutní nebo subakutní uzávěry tepen dolních končetin, které mohou vést ke ztrátě končetiny. Nejsou-li včas léčeny, ohrožují život pacienta v důsledku metabolického rozvratu.(1, 2, 3, 4, 5) Ještě před dvěma desetiletími byla hlavní metodou léčby trombózy a embolie periferních tepen chirurgická tromboembolektomie podle Fogartyho, která si v dnešní době uchovává své místo především v léčbě supraingvinálních uzávěrů tepen dolních končetin. V 90. letech minulého století došlo k významnému rozvoji nechirurgické, perkutánní (katetrizační) léčby akutních tepenných uzávěrů – zvláště lokální intraarteriální trombolýzy a perkutánní aspirační tromboembolektomie (PAT). PAT je však proveditelná pouze u velmi čerstvých uzávěrů.(1,2,3,4,5) V poslední dekádě stoupá význam perkutánní mechanické trombektomie, která představuje významnou alternativu lokální intraarteriální trombolýzy. Používají se při ní různé katétrové systémy, které fragmentují tromboemboly, některé z nich též tromboembolický materiál z tepny odsávají. Existuje několik druhů těchto katétrů, které pracují na různých principech.(2, 5, 6, 7, 8)

Druhy katétrů pro perkutánní mechanickou trombektomii

Podle mechanismu účinku můžeme katétry pro trombektomii rozdělit do čtyř skupin.(2) Pouze první dvě skupiny zahrnují katétry odstraňující tromboemboly bez trombolytika. Ve 3. a 4. skupině jsou systémy kombinující trombektomii s trombolýzou (farmakomechanická, resp. ultrazvukem akcelerovaná trombolýza).

Rozdělení katétrů pro perkutánní mechanickou trombektomii

1. Mechanické katétry: mechanicky trombus rozrušují (např. Rotarex, Arrow-Trerotola), současně fragmenty trombu odsávají (Rotarex).
2. Hydrodynamické (reolytické) katétry: trombus je rozrušován tryskem tekutiny a následně odsáván (Venturiho efekt). Do této skupiny patří např. Angiojet, Hydrolyzer a další.
3. Farmakomechanické katétry: např. Bacchus Trellis – trombolytikum je infundováno otvory v katétru mezi dvěma okludujícími balónky, následně dochází k distribuci trombolytika oscilací tzv. disperzního vodiče. Systém umožňuje též aspiraci.
4. Ultrasonografické systémy: např. EKOS katétr – katétr s mnohočetnými otvory pro infúzi trombolytika, uvnitř je koaxiálně umístěn vodič, které je zdrojem vysokofrekvenční ultrazvukové energie.(7) Při porovnání jednotlivých systémů pro trombektomii se jako nejuniverzálnější a nepraktičtější jeví katétr pro mechanickou rotační trombektomii Rotarex. Rotarex je efektivní v léčbě uzávěrů periferních tepen až do stáří 6 měsíců. Naproti tomu hydrodynamické katétry účinkují pouze u čerstvých tromboembolů (do 14 dnů). Následná trombolýza pro přítomnost reziduálních trombů je u Rotarexu spíše vzácností, zatímco u hydrodynamických katétrů dosahuje 20–37 %. Četnost výskytu periferní embolizace během výkonů je taktéž u hydrodynamických katétrů vyšší podobně jako u rotačního katétru Arrow-Trerotola, kde chybí odsávání. Některé katétry není možno zavést po vodiči, čímž se zvyšuje riziko poranění tepny (např. Angiojet).(6, 8) Pravděpodobně z těchto důvodů je katétr Rotarex t. č. v Evropě nejčastěji používaným systémem pro perkutánní mechanickou trombektomii. Jelikož autoři tohoto článku mají zkušenosti hlavně s tímto katétrem, bude v následujícím textu zevrubněji diskutován právě tento systém.(9, 10, 11) Hlavní nevýhodou Rotarexu je, že jej lze, vzhledem k jeho průměru, využít pouze v proximálních částech bércových tepen a nikoli v celém bércovém řečišti.
Katétr Rotarex odstraňuje okluzívní materiál jeho „navrtáním“, trvale tento materiál odsává v důsledku podtlaku vytvořeného rotující spirálou, dalšími funkcemi jsou rozdrcení (fragmentace) tromboembolů mezi hroty cylindrů a transport materiálu z tepny do sběrného vaku. Někdy se hovoří o „čtyřech funkcích v jednom“.
Systém se skládá z vlastního z katétru, motoru, řídící jednotky a sběrného vaku (Obr. 1). Katétr je spojen magnetickou spojkou s motorem, který pohání spirálu uvnitř katétru. Motor o výkonu 40 W je napojen na kontrolní jednotku, která řídí počet otáček. Vlastní katétr je dodáván v průměrech 6F nebo 8F, jeho obal je z polyamidu a Pebaxu, uvnitř rotuje ocelová spirála rychlostí 40 000 otáček za minutu (proto se také hovoří o rotační trombektomii). Hrot katétru se skládá ze dvou na sobě uložených cylindrů, z nichž každý má po straně dva otvory. Vnitřní cylindr (tzv. stator) je spojen se stěnou katétru. Vnější – vysunutý – cylindr (tzv. rotor) je napojen na rotující spirálu a tvoří řeznou hlavici, která „navrtává“ okludující materiál v tepně. Rotující spirála vytváří trvalý podtlak (Archimédův efekt, podobně jako u lodního šroubu) a materiál je nasáván otvory do katétru, v otvorech je fragmentován a dále transportován spirálou do zevního sběrného vaku. Aspirační výkon činí cca 0,75 ml/s u 6F systému, resp. 1,25 ml/s u 8F systému. Katétr Rotarex se zavádí po vodiči průměru 0,018 inch. 8F katétr je určen pro trombektomii tepen o průměru ? 5 mm (arteria femoralis superficialis a arteria poplitea), 6F katétr je vhodný pro distální arteria poplitea a pro nejproximálnější úseky bércových tepen s průměrem ? 3 mm. Katétr je dodáván v délkách 85, 110 a 135 cm, což umožňuje kromě antegrádního též cross-over přístup do tepenného řečiště dolních končetin.(6,12,13,14) Vlastní technika mechanické trombektomie katétrem Rotarex je dobře známa a detailněji je popsána v literatuře.(10,12,13,14)

Indikace mechanické trombektomie katétrem Rotarex

Obecně je trombektomie katétrem Rotarex indikována u akutních a subakutních uzávěrů tepen v následujících lokalizacích: arteria femoralis superficialis, arteria poplitea a proximálních částech bércových tepen, u uzávěrů femoropopliteálních bypassů protézou a reokluzí starších žilních bypassů. Další indikaci představují trombózy dialyzačních shuntů. Rekanalizace pánevních tepen Rotarexem je v dnešní době prováděna výjimečně z obavy před perforací – pouze u rovných úseků pánevního řečiště nebo při restenóze ve stentu (zakřivení pánevní tepny je v tomto případě ohraničeno stentem). Vzácně byl systém Rotarex použit též u embolických uzávěrů tepen horních končetin.(15) Hlavní indikací perkutánní mechanické trombektomie katétrem Rotarex jsou akutní a subakutní uzávěry tepen dolních končetin lokalizované infraingvinálně. Jedná se o rovnocennou alternativu intraarteriální trombolýzy, jak bude ukázáno v následujícím textu. Výhody mechanické trombektomie oproti trombolýze vyniknou především v případech, kdy je podání trombolytika kontraindikováno. Dále jde o stavy, kdy je třeba dosáhnout reperfúze dolní končetiny co nejrychleji – např. při těžším klinickém obraze akutní končetinové ischémie, dále u starších a polymorbidních pacientů, kde se snažíme vyhnout déletrvajícímu klidu na lůžku během trombolýzy. Obnovení krevního toku v končetině je na rozdíl od trombolýzy dosaženo v jednom sezení a relativně rychle. Např. Wissgott uvádí, že průměrná doba trvání perkutánní mechanické trombektomie katétrem Rotarex od vpichu po uzavření tepny činí 64,5 ± 15 min.(7) Jak definujeme klinicky akutní a subakutní uzávěry tepen dolních končetin? Podle doporučení TASC II dokumentu za akutní považujeme uzávěry s trváním symptomatologie do 14 dnů, u subakutních uzávěrů jsou příznaky přítomny od 14 dnů do tří měsíců.(1, 2, 16) Patogeneticky se jedná o trombotické nebo embolické uzávěry tepen. Kromě anamnézy trvání ischemických obtíží bývá diagnóza těchto uzávěrů podpořena typickým angiografickým obrazem. Při výkonu zjišťujeme, že je možno relativně snadno proniknout tímto uzávěrem pomocí vodiče (guide-wire test).
Někteří užívají Rotarex též pro rekanalizaci chronických, ne příliš kalcifikovaných uzávěrů, protože je schopen odstranit nejen tromby, ale též původní ateromy, na které trombóza nasedla (aterotromby).(18, 19) Kontraindikace použití katétru Rotarex nastane, pokud vodič neprojde uzávěrem, dále při subintimálním zavedení vodiče a Rotarex není vhodný pro žilní řečiště – zde hrozí poškození chlopní a přisátí žilní stěny na katétr.

Bezprostřední výsledky mechanické trombektomie Rotarexem

Bezprostřední (angiografická, primární, technická) úspěšnost mechanické trombektomie je velmi vysoká a pohybuje se nad 90 %.(9, 10, 11, 13, 14, 20) Samotná mechanická trombektomie však k uspokojivému výsledku výkonu vést nemusí – i po opakovaných pasážích katétrem Rotarex může přetrvávat reziduální stenóza, v uzávěru mohou být přítomny tromby nebo disekce. Trombektomii je pak nezbytné doplnit v jednom sezení dalšími metodami – PTA nebo implantací stentu – dle literárních údajů se takto děje v 18–95 % případů.(8, 9, 10, 11, 14, 17) Příčinou reziduální stenózy bývá nejčastěji tzv. příčinná léze (culprit lesion), na kterou trombóza nasedla a kterou Rotarex ani po opakovaných pasážích nemusí odstranit. V tomto případě je indikována PTA. Při perzistenci trombů v uzávěru je nutno implantovat stent s cílem fixace trombů ke stěně tepny. Případná disekce omezující průtok krve je opět indikací k implantaci stentu. Bezprostřední výsledky rotační trombektomie jsou příznivější než u trombolýzy, kde je úspěšnost uváděna od 70 do 92 %.(2, 21, 22) Jsme si však vědomi, že porovnání jednotlivých studií používajících trombektomii katétrem Rotarex s velkými trombolytickými studiemi (např. STILE a TOPAS) může být zavádějící – tyto studie mají kromě jiných odlišných charakteristik především zcela odlišný design – srovnávají trombolytickou léčbu s léčbou chirurgickou.(21, 22) Randomizované a multicentrické studie porovnávající trombolýzu s mechanickou trombektomií Rotarexem však t. č. nejsou k dispozici.

Komplikace mechanické trombektomie

Mezi hlavní komplikace mechanické trombektomie Rotarexem patří: periferní embolizace a perforace tepny.
Periferní embolizace je nejčastější komplikací mechanické trombektomie Rotarexem. Může vzniknout jak při rekanalizaci uzávěru, tak při následné PTA. Četnost periferních embolizací při trombektomii Rotarexem se uvádí od 0 do 10 %.(9, 10, 11, 12, 13, 14, 20) Nižší výskyt periferních embolizací po systému Rotarex ve srovnání s ostatními katétry pro mechanickou trombektomii pravděpodobně souvisí s dobrou sací výkonností katétru Rotarex. Doporučuje se též pomalé posunování katétru v uzávěru, aby se plně uplatnit sací schopnost katétru. Velmi důležité je, že periferní embolizaci je možno obvykle vyřešit v rámci vlastního výkonu pomocí perkutánní aspirační tromboembolektomie (PAT), v případě neúspěchu PAT pomocí intraarteriálního podání antagonistů IIb/IIIa receptorů – např. eptifibatidu.(9, 10, 11) Periferní embolizace je tedy komplikací převážně přechodnou.
Perforace tepny: četnost výskytu perforací tepen se pohybuje v rozmezí 0–11 %. Vyšší výskyt perforací tepen je patrný ve studiích používajících pouze 8F katétr.(13, 20) V literatuře popisované perforace často vyžadovaly buď prolongovanou insuflaci balónkového katétru, nebo implantaci stentgraftu. V našem souboru pacientů došlo k ojedinělým perforacím pouze v proximální oblasti bércových tepen, tyto drobné perforace odezněly spontánně.(9, 10, 11) Obecně bude v budoucnosti velmi vhodné vyvinout tenký Rotarex použitelný v celém průběhu bércových tepen. Nemožnost použití Rotarexu v celém segmentu bércových tepen považujeme za výraznou limitaci metody.
Pro srovnání je třeba uvést komplikace intraarteriální trombolýzy: výskyt většího krvácení se uvádí v rozmezí 1–25 %, intrakraniální hemoragie do 2,5 %.(2,21, 22)

Následná trombolýza po mechanické trombektomii

Vzácně je po mechanické trombektomii katétrem Rotarex nutné podat intraarteriální trombolýzu. Důvodem bývá perzistence trombů v uzávěru neovlivnitelná opakovanými pasážemi katétrem Rotarex nebo akutní reokluze po výkonu. Zde se primárně jedná o neúspěch mechanické trombektomie. Četnost následné trombolýzy po trombektomii katétrem Rotarex je uváděna od 0 do 9 %.(8, 9, 10, 11) Odlišným případem je podání trombolýzy za účelem zprůchodnění výtokového traktu dolní končetiny. Ne zcela vzácně se setkáváme s embolizací do a. femoralis sup. nebo a. poplitea (lze vyřešit mechanickou trombektomií) se současnou embolizací do bércových tepen (nutno provést trombolýzu).

Dlouhodobé výsledky mechanické trombektomie Rotarexem

Většina studií uvádí výsledky sledování pouze do 1,5 roku po výkonu nebo méně. Berczi popisuje primární kumulativní průchodnost za 6, 12 a 19 měsíců 39 ± 13 %.(20) Zeller uvádí u nativních tepen 33% restenózu za 6 měsíců a 37% restenózu za 12 měsíců. Restenóza se výrazně zvýšila u in-stent rekanalizací a u bypassů.(13) Duc uvádí primární a sekundární průchodnost po 1 roce 39 %, resp. 68 %.(17) Wissgott v retrospektivní analýze výsledků popisuje 49% roční restenózu ve skupině akutních uzávěrů, resp. 54% restenózu za jeden rok ve skupině subakutních uzávěrů.(14) V našem souboru 73 výkonů byla kumulativní průchodnost 56 % za 6 měsíců, 47 % za 12 měsíců, 41 % za 18 měsíců, 37 % za 24 měsíců, 33 % za 30 měsíců a 29 % za 36 měsíců.(11) Známou zkušeností je, že restenózy nebo reokluze po mechanické trombektomii probíhají pod mírnějším klinickým obrazem, končetina často již nebývá ohrožena. Dle tíže klinické symptomatologie, doby trvání obtíží a angiografického nálezu je možno provést nový elektivní výkon – mechanickou trombektomii nebo prostou PTA. Část pacientů s lehčími příznaky končetinové ischémie je možno léčit dokonce konzervativně. Kumulativní průchodnost tepen však u akutních a subakutních uzávěrů periferních tepen není jediným ukazatelem dlouhodobé úspěšnosti metody. V situacích, kdy se jedná o záchranu končetiny, je důležitá především problematika amputací. V souborech pacientů po mechanické trombektomii Rotarexem se četnost amputací pohybuje mezi 0 až 10 %.(8, 9, 11, 13,14, 17) Při porovnání dlouhodobých výsledků mechanické trombektomie s výše uvedenými studiemi zabývajícími se trombolýzou jsou výsledky trombektomie lepší či srovnatelné. Ve studii TOPAS popisují v urokinázové skupině 65% četnost přežití bez amputací v jednom roce, ve studii STILE došlo v trombolyzované skupině k recidivě ischémie za jeden rok v 64 %, k incidenci amputací v 10 % za jeden rok po výkonu.(21, 22) Obr. 2a–e ukazuje jeden z našich výkonů.

Závěr

Mechanická trombektomie Rotarexem představuje rovnocennou alternativu intraarteriální trombolýzy v léčbě akutních uzávěrů periferních tepen především v infraingvinální oblasti. Porovnání obou metod shrnuje Tab.
Z výše uvedeného je patrné, že především u starších a polymorbidních pacientů bychom měli v léčbě infraingvinálních akutních a subakutních uzávěrů tepen dolních končetin dávat přednost mechanické trombektomii před trombolýzou.

Prohlášení: autor v souvislosti s tématem práce nespolupracuje s žádnou farmaceutickou firmou.

**

Literatura

1. Norgren, L., Hiatt, WR., Dormandy, JA., et al. Inter-society consensus for management of peripheral arterial disease (TASC II). J Vascular Surg, 2007, 45(Suppl.), p. 5–67.
2. Karnabatidis, D., Spiliopoulos, S., Tsetis, D., et al. Quality improvement guidelines for percutaneous catheter-directed intra-arterial thrombolysis and mechanical thrombectomy for acute lower limb ischemia. Cardiovasc Intervent Radiol, 2011, 34, p. 1123–1136.
3. Schneider, E. Die perkutane transluminale Angioplastie, lokale Thrombolyse und perkutane Thrombenextraktion in der Behandlung von Extremitätenarterienverschlüssen. Internist, 1989, 30, S. 440–446.
4. STANĚK, F., KARETOVÁ, D., KVASNIČKA, J., et al. Katetrizační léčba tromboembolických uzávěrů tepen dolních končetin. Čas Lék čes, 1995, 134, s. 471–473.
5. Karetová, D., Staněk, F., et al. Angiologie pro praxi. Praha : Maxdorf, 2007, 400 s.
6. Zeller, T., Tepe, G. Treatment of acute limb ischemia with focus on endovascular techniques. Vasa, 2009, 38, p. 123–133.
7. Wissgott, C., Kamusella, P., Richter, A., et al. Treatment of acute femoropopliteal bypass graft occlusion: comparison of mechanical rotational thrombectomy with ultrasound-enhanced lysis. Rofo, 2008,180, p. 547–552.
8. WISSGOTT, C., Kamusella, P., Andresen, R. Percutaneous mechanical thrombectomy: advantages and limitations. J Cardiovasc Surg, 2011, 52, p. 477–484.
9. Staněk, F., Ouhrabková, R., Procházka, D. Mechanical thrombectomy using the Rotarex catheter – safe and effective method in the treatment of peripheral arterial thromboembolic occlusions. Vasa, 2010, 39, p. 334–340.
10. Staněk, F., Ouhrabková, R., Procházka, D. Mechanická trombektomie katétrem Rotarex v léčbě akutních a subakutních uzávěrů periferních tepen. Vask med, 2011, 3, s. 174 –177.
11. Staněk, F., Ouhrabková, R., Procházka, D. Mechanical thrombectomy using the Rotarex catheter in the treatment of acute and subacute occlusions of peripheral arteries – immediate results, long-term follow-up. Int Angiol, 2012, 31, v tisku.
12. Schmitt, HE., Jäger, KA., Jakob, AL., et al. A new rotational thrombectomy catheter: system design and first clinical experience. Cardiovasc Intervent Radiol, 1999, 22, p. 504–509.
13. Zeller, T., Frank, U., Bürgelin, K., et al. Long-term results after recanalization of acute and subacute thrombotic occlusions of the infraaortic arteries and bypassgrafts using a rotational thrombectomy device. Rofo, 2002, 174, p. 1559–1565.
14. Wissgott, C., Kamusella, P., Richter, A., et al. Mechanical rotational thrombectomy for treatment thrombolysis in acute and subacute occlusion of arteries: retrospective analysis of the results from 1999 to 2005. Rofo, 2008, 180, p. 325 –331.
15. Zeller, T., Frank, U., Burgelin, K., et al. Treatment of acute embolic occlusions of the subclavian and axillary arteries using a rotational thrombectomy device. Vasa, 2003, 32, p. 111–116.
16. Dosluoglu, HH., Harris, LM. Endovascular management of subacute lower extremity ischemia. Semin Vasc Surg, 2008, 21, p. 167–79.
17. Duc, sr., Schoch, E., Pfyffffer, M., et al. Recanalization of acute and subacute femoropopliteal artery occlusions with the Rotarex catheter: one year follow-up, single center experience. Cardiovasc Intervent Radiol, 2005, 28, p. 603–610.
18. Wissgott, C., Kamusella, P., Andresen, R. Treatment of in-stent reocclusions of femoropopliteal arteries with mechanical rotational catheters. Rofo, 2011, 183, p. 1–6.
19. Wissgott, C., Kamusella, P., Andresen, R. Treatment of chronic occlusions of the iliac or femoropopliteal arteries with mechanical rotational catheters. Rofo, 2011, 183, p. 945–951.
midterm follow-up results with a new, rotational thrombectomy catheter. Cardiovasc 20. Berczi, V., Deutschmann, HA., Schedlbauer, P., et al. Early experience and Intervent Radiol, 2002, 25, p. 275–281.
21. Weaver, FA., Comerota, AJ., Youngblood, M., et al. Surgical revascularization versus thrombolysis for nonembolic lower extremity native artery occlusions: results of a prospective randomized trial. The STILE Investigators. Surgery versus Thrombolysis for Ischemia of the Lower Extremity. J Vasc Surg, 1996, 24, p. 513–521.
22. Ouriel, K., Veith, FJ., Sasahara, AA. A comparison of recombinant urokinase with vascular surgery as initial treatment for acute arterial occlusion of the leg. Thrombolysis of peripheral arterial surgery (TOPAS) investigators. N Engl J Med, 1998, 338, p. 1105–1111.
23. Rutherford, RB., Baker, JD., Ernst, C., et al. Recommended standards for reports dealing with lower extremity ischemia: revised version. J Vasc Surg, 1997,26, p. 517–538.

Tab. Porovnání mechanické trombektomie Rotarexem s intraarteriální trombolýzou
Trombektomie Rotarexem Intraarteriální trombolýza
kratší doba výkonu infúze trombolytika může trvat několik dní, nutné opakování
obnovení perfúze končetiny v jednom sezení kontrolní angiografie
žádné kontraindikace výkonu kontraindikace trombolýzy
vysoká primární úspěšnost primární úspěšnost menší
komplikace vzácné častější krvácení i fatální
krátká hospitalizace delší hospitalizace
není nutná intenzívní péče po výkonu nutné intenzívní monitorování
nemožnost intervence v bércových tepnách vhodná i pro bércové tepny
(kromě proximálních segmentů)

O autorovi| MUDr. František Staněk, CSc., MUDr. Radoslava Ouhrabková, CSc., Bc. David Procházka, Oblastní nemocnice Kladno, a. s., Radiodiagnostické oddělení e-mail: stanek.f@tiscali.cz

Obr. 1 Rotarex – systém pro mechanickou rotační trombektomii 1 – vlastní katétr, 2 – hrot katétru, 3 – motor pohánějící spirálu katétru
Obr. 2 Mechanická trombektomie a. femoralis superficialis a a. poplitea l. sin katétrem Rotarex s implantací dvou stentů a – 46letá pacientka s anamnézou ICHS, stavem po PTCA v roce 2006, byla přijata pro 6 týdnů trvající náhle vzniklé klidové bolesti v levém lýtku s rozvojem trofického defektu – klinické stadium kategorie 5 dle Rutherfordovy klasifikace.(23) Dopplerovský index před výkonem činil 0,23. Angiografie prokázala embolický uzávěr a. femoralis superficialis a a. poplitea, délka uzávěru byla 18 cm. b – Bylo proniknuto relativně měkkým uzávěrem. c – Byly provedeny dvě pasáže 6F Rotarexem. d – Pro reziduální stenózu byly implantovány dva samoexpandibilní stenty: proximálněji 6 x 100 mm, distálněji 5 x 100 mm v překrývající se poloze. e – Stenty byly postdilatovány balónkovým katétrem 5 x 100 mm. Dopplerovský index se po výkonu zvýšil na 1,0.

Ohodnoťte tento článek!