Prof. MUDr. Ctirad John DrSc.

20. 12. 2000 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce




Naším dnešním hostem je jeden z nejvýznamnějších před stavitelů české i česko slo venské mikrobiologie a imunologie. Jeho kariéra započala na podzim roku 1949, kdy zahájil aspiranturu u pro fesora Patočky. Po jejím ukončení se stal odborným asistentem Ústavu lékařské mikrobiologie a imunologie. Habilitoval se v září 1959 a docentem byl jmenován v roce 1960. V letech 1961–1962 pracoval jako stipendista francouzské vlády v Pasteurově ústavu v Paříži. Po odchodu profesora Patočky v roce1970 do důchodu byl pověřen prozatímním vedením katedry mikro biologie a v roce 1981 se stal jejím vedoucím. Na souhlas k obhajobě doktorské disertace čekal až do roku 1986 – téma Principy depotní imu nizace obhájil v roce 1987. Na jaře 1988 mu byl vědeckou radou Univerzity Karlovy udělen doktorát biologických věd a v roce 1990 byl jmenován profesorem pro obor mikrobiologie a imunologie.

Paříž 1962

Z jižních Čech

Z cest po Slovensku

Choroby slinných žláz

Ivo Stárek, Ladislav Černý, Roderick W. H. Simpson a kolektiv

Grada – Avicenum, Praha, 2000, první vydání, 266 stran, 122 obrázků

Předkládaná monografie splácí dluh více než třiceti let od posledního vydání podobné práce. K sepsání přispěly zásadní změny, kterými diagnostika i terapie sialoadenopatií za uvedené období prošla. Členění a rozsah 22 kapitol odráží pokroky, kterých bylo dosaženo. Autoři své zkušenosti konfrontují referencemi se zkušenostmi jiných pracovišť. Podnětná je část věnovaná histopatologii salivárních nádorů, kde se promítá nebývalý rozvoj, kterým současné poznání prochází.

Monografie je kolektivním dílem šesti autorů, kteří mají bohaté zkušenosti s chorobami slinných žláz. Pojednává o vývojových, zánětlivých, nádorových a traumatických postiženích jmenovitých struktur. Úvodní kapitoly se týkají anatomie slinných žláz a lícního nervu, diagnostiky a histopatologie sialoadenopatií. Další kapitoly se postupně zabývají epidemiologií, etiologií a klinickou problematikou salivárních nádorů. Zvláštní pozornost je věnována technickým aspektům operací velkých slinných žláz, zejména pak glandula parotis, a rekonstrukcím lícního nervu.

Autoři velmi výstižně uvádí chirurgickou léčbu v širších souvislostech – moderní chirurgie glandula parotis je chirurgií lícního nervu. Zásadní obrat v zavedených postupech přinesla až 40. a 50. léta. Bylo to umožněno díky vzniku prvních specializovaných center. Pokrok v rekonstrukci chybějících částí lícního nervu znamenala náhrada segmentů kmenů a větví nervovými štěpy, kterou navrhli Maxwell a Lathrop. O rozvoj problematiky ve střední Evropě se zasloužil Miehlke a jeho škola. Na uvedené výsledky navázaly i ORL klinika v Olomouci a další pracoviště tehdejšího Československa. Knížka je proto i poděkováním několika odborníkům, kteří se o rozvoj interdisciplinárního pojetí zasloužili. Na prvním místě autoři připomínají prof. MUDr. J. Chvojku, který stál u zrodu otoneurochirurgie a funkční cervikofaciální chirurgie.

Publikace je určena zejména otorinolaryngologům, stomatologům, radiologům a histopatologům; okrajově však všem, kteří jsou s uvedenou problematikou ve styku. Neměla by proto chybět v knihovně žádného odborníka, který bývá s nemocemi slinných žláz konfrontován.

MUDr. Eugen Hinterbuchner

Moje návraty aneb kudy jsem chodil

Ota Gregor (s profesorem Otou Gregorem hovoří Jaroslav Hořejší)

Galén, Praha, 2000, první vydání, 175 stran, edice Almanach medicíny

Memoárová literatura se stává význačnou součástí naší literární scény, je velmi různorodá jak tematicky, tak i úrovní zpracování. Můžeme bez nadsázky konstatovat, že memoáry našich lékařů patří k tomu nejlepšímu, co bylo v této oblasti napsáno. Za klasické možno označit memoáry profesora Vondráčka, z porevolučních vzpomínání třeba vzpomenout knihy profesora Syllaby, profesora Placáka a profesora Mařatky. Většina z nich je psána v „ich“ formě. Kniha o profesoru Gregorovi používá metodiku „řízeného dialogu“, kde role moderátora se na vysoké myšlenkové úrovni ujal Mgr. Hořejší. Knížka je jakousi koláží, ve které se prolínají vzpomínky profesora Gregora, reprodukce jeho projevů, ukázky z jeho díla a vzpomínky přátel a současníků. Vzniklo dílo svým profilem jedinečné. Díky širokému záběru se z přečteného vynořuje originální postava profesora Gregora – lékaře internisty, vědce i pedagoga. Kořeny jeho života tkví v Praze, v kultivovaném prostředí bilingvální židovské rodiny. Prestižní Akademické gymnázium a posléze lékařská fakulta mu dávají základy vzdělání, které je přerušeno emigrací do Anglie – jeho druhé vlasti a vlasti jeho dvou synů. Do Prahy se vrací profesor Gregor po válce – do Prahy, kde ale již nenachází svoje rodiče, kteří zahynuli v Osvětimi. K Praze je pak profesor Gregor „přikován“ na celý život. Jeho akademická dráha je v principu nepřerušovaná – příslušné vědecké a pedagogické tituly, univerzitní hodnosti a funkce přednosty kliniky. S tímto curriculem je však spojeno něco navíc, něco, co každý z nás nemá, a tím je mimořádná schopnost profesora Gregora získávat trvalé přátele a dále schopnost taoisticky působit nepůsobením.

Nadhled a životní zkušenost jej vede k zájmu o psychosomatiku a pak o to, co nás v určitém věku zajímá nejvíce, a to je umění stárnout. Taje tohoto umění prozrazuje v řadě úspěšných monografií, které jsou v knížce vzpomenuty.

„Návraty“ profesora Gregora jsou knihou potěšující, protože jsou svědectvím o šťastném a „úplném“ člověku. Je proto i velmi inspirující. Nakladatele je třeba za její vydání pochválit, protože obnovuje tradici úcty k předním osobnostem naší medicíny. Něco, co jsme v posledních letech trochu postrádali. Silnou stránkou je i skutečnost, že se nekoncentruje jen na osobnost profesora Gregora, ale i na jeho okolí a přátele. K tomu přispívají i velmi povedené fotografie. Knížka je pěkná i na pohled a má skutečně „kapesní“ formát. Díky za ni.

Prof. MUDr. Karel Trnavský, DrSc.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?