Quo vadis očkování?

4. 11. 2011 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, cílem tohoto monotematického čísla Postgraduální medicíny je poskytnout základní přehled o současných možnostech očkování proti vybraným infekčním chorobám. Autoři nemohou vzhledem k vyhrazenému prostoru popsat celou problematiku komplexně, věřím však, že se podařilo připravit souhrnnou informaci o vakcínami preventabilních chorobách, které nás v současné době stále trápí – buď kvůli své závažnosti, kdy některé případy i nyní mohou končit fatálně, nebo pro jejich vysokou četnost, a tedy velké společenské ekonomické dopady.


Očkování patří nepochybně mezi nejúčinnější preventivní veřejnozdravotnická opatření. Bohužel lidská populace má velmi krátkou historickou paměť. V rozvinutých zemích nás už netrápí tisíce úmrtí na infekční nemoci, kterým bylo možno předejít. Většinu infekčních nemocí dnes již skutečně poměrně úspěšně kontrolujeme. Kvůli tomu se však paradoxně očkování stává obětí svého vlastního úspěchu. Problémy pro laickou veřejnost přestávají být viditelné, neboť běžný občan nevnímá nezbytnou kontinuitu preventivních opatření, ale pouze bezprostřední riziko. A to si dnes bohužel spojuje spíše s očkováním než s chorobami, proti kterým se očkuje. Celosvětově narůstá počet odpůrců očkování a toto hnutí není možné podceňovat. Je poměrně slušně organizované a využívá centrálně připravovaných materiálů, které poté v lokální jazykové mutaci prezentuje veřejnosti.

Základní strategie je kombinovat obecná nezpochybnitelná data s polopravdami či zcela vědomými lžemi. Celý text pak může působit na první pohled poměrně věrohodně. Situaci v řadě zemí nepřispívají ani masmédia, když oběma stranám dávají identický prostor a nepoučený divák či čtenář si odnáší dojem, že pravda je vlastně někde uprostřed. To je ovšem hluboký omyl. Je třeba zcela zásadně říci, že tento názor je zcela minoritní a stále naprostá většina naší populace důležitost očkování chápe. Úlohou lékaře však není pouze správně očkovat. Každý profesionál si musí uvědomit, že musí působit i psychologicky a osvětově. Velmi neradi bychom se chtěli dožít doby, kdy budeme mít desítky sofistikovaných vakcín ve svých ambulancích, avšak bohužel nebude koho očkovat, neboť populace bude očkování odmítat. Věřím, že publikované informace přispějí k vytvoření prostředí, které bude nadále otevřené pro veškeré odborně doložené názory a umožní ochránit zejména dětskou populaci proti závažným infekčním chorobám.

Za kolektiv autorů prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?