Rozhovor: Prof. MUDr. Pavel Kuchynka, CSc.

Oftalmologie je obor chirurgický, který vyžaduje veliký cit, přesnost, jemnost a soustředění. Vy se tomuto oboru věnujete téměř třicet let, vlastně od počátku své lékařské dráhy. Co vás přivedlo k zájmu o oční lékařství? – Původně jsem se oftalmologii věnovat nechtěl. Po ukončení studia jsem začal pracovat na radiologické klinice na Karlově náměstí…

ale kvůli zdravotním problémům jsem po dvou letech z oboru musel odejít. Hledal jsem tedy jinou specializaci, které bych se mohl věnovat, a k očnímu lékařství jsem se pak dostal přes mého otce, který byl primářem na očním oddělení, postupně mě ke svému oboru přivedl a zpočátku mi velmi pomohl. Nakonec se tato volba ukázala šťastnou, oftalmologie mě velmi zaujala a samozřejmě bych již neměnil.

Celý pracovní život jste věrný oftalmologické klinice na Královských Vinohradech. Jaká je historie vinohradské oční kliniky a jak vzpomínáte na slavné předchůdce, kteří ji vedli před vámi? Čím kliniku proslavili a jak jste navázal na jejich práci?

Zakladatelem kliniky, jejíž historie začala již v roce 1930, je profesor Josef Janků, který se proslavil objevením oční toxo plazmózy. Osobně jsem ho ale již nepoznal. Mým učitelem a prvním šéfem byl profesor František Vrabec, který vedl kliniku v letech 1959 až 1978. Profesor Vrabec byl vynikající a skutečně světově uznávaný oční histopatolog. Jeho nástupcem ve funkci přednosty kliniky se stal profesor Jan Kolín, kterého jsem po jeho odchodu do důchodu vystřídal v roce 1991 již já. Profesor Kolín byl vynikající operatér, a tak jsem měl možnost se od něj mnohému naučit. Na klinice zavedl tehdy nejmodernější diagnostické postupy, např. fluorescenční angiografii a mikrochirurgické metody.

Klinika prošla v posledních letech mnohými změnami. Které považujete za nejdůležitější?

Když jsem nastoupil, byla součástí pavilonu G, 1. interní kliniky, a teprve později jsme získali samostatný pavilon. V současné době, díky grantu získanému v roce 1997 od amerického Lionského klubu v hodnotě jeden milión dolarů, se podařilo postavit zcela novou část budovy. Grant byl určen k výstavbě doškolovacího centra pro lékaře ze střední a východní Evropy. Po získání grantu jsme ale museli dva roky prosazovat výstavbu centra, byly to nemalé peripetie, ale nakonec se vše i ve spolupráci s vedením nemocnice podařilo. Centrum stojí a to považuji po tom všem za malý zázrak. Zaměřuje se na doškolování v několika oblastech, především v terapii katarakty, jako nejčastější příčiny slepoty ve světě, dále se věnuje diabetické retinopatii, glaukomu a prevenci a léčbě slepoty nedonošených. Tato jednotlivá témata budou náplní jednodenních, týdenních a měsíčních kurzů, nejdříve pro české lékaře a postupně pro lékaře ze zemí střední a východní Evropy. Lektoři budou nejenom čeští, ale budou přijíždět také ze zahraničí. První kurz bude zahájen v září letošního roku. Po otevření centra na jaře letošního roku jsme navíc pro kliniku získali nové prostory, zejména pro ambulance. Provádíme všechny výkony, jak chirurgii předního segmentu oka, tedy rohovky a čočky, tak zadního segmentu, sítnice a sklivce, a všechny superspecializované oční operace. V roce 1992 byla na klinice otevřena první oční tkáňová banka v postkomunistických zemích. Banka, člen světové sítě IFEB, uchovává rohovkové terče, které jsou v perfektní kvalitě a jejich dárci jsou kompletně vyšetřováni. Z tohoto pohledu banka skutečně splňuje nejnáročnější světové parametry. Musím připomenout, že před vznikem této banky čekali pacienti na odpovídající terč i několik měsíců, a ještě navíc tyto terče neměly dostatečnou kvalitu. Personál naší oční banky je školen s mezinárodní licencí a pracoviště se stalo od počátku školícím místem v očním „bankovnictví” pro celou Evropu. Školili se u nás lékaři a laboranti až z Filipín a z řady evropských zemí. Oční banka byla založena ve spolupráci s nejprestižnějším světovým pracovištěm, Oční klinikou nemocnice Johns Hopkins v Baltimore, se kterou máme trvale výborné vztahy a nadále s ní úzce spolupracujeme.

Nesmím zapomenout, že od června 2000 je na klinice umístěna Katedra oftalmologie Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů.

Ve které oblasti zaznamenala klinika největší rozvoj?

Je to zejména v léčbě šedého zákalu a sítnicové chirurgii. V současnosti naše klinika provádí největší počet operací v republice a je také pro operace tohoto typu velmi dobře technicky vybavená. Velmi úspěšně se rozvíjí také dětské oddělení. Do naší péče jsou soustředěni rovněž dospělí pacienti s nitrooočními nádory. Používáme moderní onkologickou terapii, tedy nikoliv pouhou enukleaci oka, ale u některých typů nádorů máme úspěchy s ozařováním. V roce 1995 na klinice vzniklo centrum refrakční chirurgie vybavené excimer laserem, které zavedlo nejmodernější metody v léčbě krátkozrakosti a dalekozrakosti.

Jak hodnotíte sedmileté zkušenosti právě s refrakční chirurgií, které byla věnována i v laickém tisku v posledních letech značná pozornost? Byla podle vás oprávněná?

Jde o velmi rychle se rozvíjející a perspektivní obor. Zcela určitě nejde jen o módní záležitost. Komplikace, se kterými je ale nutno v určitém procentu počítat u každého chirurgického výkonu, jsou minimální. Není to samozřejmě jenom záležitostí zručnosti operatéra, ale i vybavení pracoviště, které výkony provádí. Jenom tak lze poskytnout záruku, že výsledek bude co možná nejpřesnější. Metoda LASIK se ve světě provádí deset let a výsledky jsou trvalé, výborné a počet komplikací se pohybuje pod jedním procentem.

Na co je zaměřena publikační a vědecko-výzkumná činnost kliniky?

Publikační činnost je zaměřena zejména na klinické studie, na problematiku sekundárního šedého zákalu. Např. nyní jsme získali grant týkající se výzkumu nitroočních tumorů. V příštím roce chceme rozšířit laboratoř, protože bez výzkumného zázemí nelze odvádět špičkovou klinickou práci.

Která část oftalmologie je vám osobně nejbližší?

Věnuji se především chirurgii šedého zákalu a refrakční chirurgii. Samozřejmě mě těší úspěchy, kterých klinika v těchto oblastech dosáhla, i špičkové vybavení, které se nám podařilo získat.

Vývoj a pokrok, kterými váš obor prošel v uplynulém desetiletí, je obrovský a dříve nepředstavitelný. Jak vidíte jeho další perspektivy?

Obor se skutečně velmi změnil. Když jsem začínal, byli pacienti běžně hospitalizováni čtrnáct i více dnů, dnes je možné řadu chirurgických výkonů provést ambulantně. Velmi blízká budoucnost se bude nepochybně týkat dalšího zdokonalování technického vybavení. Otázkou nejbližších let je zdokonalení metody fakoemulzifikace, tedy rozdrcení šedého zákalu oční čočky ultrazvukem. Jistě bude pokračovat vývoj nových materiálů, ze kterých jsou vyráběny umělé čočky. A nepochybně zaznamenáme další vývoj v refrakční chirurgii, která umožní pacientům zbavit se brýlí a kontaktních čoček.

Foto Miro Švolík

Ohodnoťte tento článek!