Stav asistované reprodukce v ČR

MUDr. Jiří Štěpán, CSc.

Sanatorium Sanus, Hradec Králové

Klíčová slova:

akreditace center • IVF centra • léčebné IVF cykly • podmínky náhrad • nehrazené výkonny • klinická těhotenství

V roce 1984 bylo tehdejší Československo první zemí východního bloku, kde byla realizována metoda mimotělního oplození oocytu a následný transfer embrya do dělohy. Pracovní tým vedený profesorem Pilkou v tehdejších, velmi primitivních materiálových podmínkách, vytvořil základ pro rozvoj této vznikající medicínské disciplíny v naší zemi. Postupně byla metoda zaváděna i na dalších pracovištích, avšak skutečný rozvoj asistované reprodukce v naší zemi nastal až v nových podmínkách po roce 1990.

Díky možnostem získávání zahraničních poznatků i ochotě již tehdy působících domácích pracovišť asistované reprodukce, došlo k proškolení odborníků a vytvoření sítě pracovišť asistované reprodukce, čímž problém nedostupnosti této péče v České republice přestal existovat.

Poslední léta je účast zástupců České republiky na odborných setkáních evropské i světové úrovně o problematice asistované reprodukce pravidelná. Je hojná a nejenom pasivní. V souvislosti s tím vyvstává otázka, jak si vedeme v této oblasti ve srovnání s ostatními zeměmi.

První mimotělní oplození bylo realizováno v roce 1978 v anglické Cambridge Bourn Hall Clinic, která je dosud významným pracovištěm stojícím na špici dění asistované reprodukce. Austrálie pak byla druhou zemí světa, která tuto metodu zavedla, a následovalo její rychlé rozšíření po celém světě. Postupně tak došlo ke změně na nazírání a řešení problému manželské neplodnosti.

Možnost mimotělního oplození oocytu přinesla pomoc tisícům manželských párů, kterým medicína nebyla schopna zajistit narození dítěte z důvodů tubární neplodnosti. Ta byla první indikací k užití této metody. Postupem doby docházelo k rozšiřování indikací a dalšímu vývoji metody, až se postupně zformoval samostatný interdisciplinární obor – reprodukční medicína. Že se jedná o aktuální a rozvíjející se oblast, je patrné právě ze skutečnosti, že za 20 let po prvním mimotělním oplození na světě se na toto téma konají odborné sjezdy na kontinentálních a světových úrovních za účasti tisíců specialistů. Tato jednání řeší problematiku asistované reprodukce z pohledu gynekologie, urologie, genetiky, sociologie a dalších vědních disciplin.

Asistovaná reprodukce dnes představuje celou škálu diagnostických a terapeutických klinických a laboratorních metod, kterými řešíme manželskou sterilitu a jejichž základem je manipulace s pohlavními buňkami.

V České republice v roce 1998 působilo 14 center asistované reprodukce, která byla akreditována k provádění této činnosti ministerstvem zdravotnictví a odbornou společností, Sekcí asistované reprodukce při ČGPS ČLS JEP.

Akreditace je přiznávána v případě vzniku nového centra na základě splnění podmínek minimálního standardu personální a technické způsobilosti, a to na dobu jednoho roku. Každý další rok na základě dosažených výsledků je pracoviště znovu hodnoceno a akreditace prodloužena. Tato praxe je obvyklá i v jiných zemích, stejně jako podmínky k získání akreditace.

Následující tabulka uvádí počty center asistované reprodukce v minulých letech a ukazuje i jejich rozdělení v závislosti na počtu provedených léčebných cyklů za rok. V roce 1998 byla zrušena tzv. transportní centra, která jsou ještě v tabulce uváděna, a tím došlo ke zdánlivé redukci celkového počtu oproti roku 1997.

S rozvojem sítě center asistované reprodukce se zlepšovala dostupnost této péče a došlo k odstranění čekacích dob na její provedení. Také postupně narůstal počet realizovaných léčebných cyklů v ČR. Následující graf vyjadřuje nárůst počtu provedených léčebných IVF cyklů v ČR do roku 1997. Výsledky dalších let ukazují na stabilizaci počtu léčebných cyklů okolo 8000 za jeden rok. Tímto počtem se naše republika řadí na úroveň vyspělých zemí, kde průměrně připadá asi 800 léčebných cyklů na 1 milion obyvatel. Lze konstatovat, že současná síť center je schopna potřebu ČR pokrýt. Nutno ale přiznat, že geografické rozložení není ideální a místní dostupnost pro jednotlivé regiony není vyvážená.

Sekce asistované reprodukce při ČGPS ČLS JEP sdružuje odborníky zabývající se touto problematikou a prostřednictvím výboru sekce vytváří podmínky pro rozvoj asistované reprodukce v ČR. Spolu s Komisí pro asistovanou reprodukci při ministerstvu zdravotnictví byl v minulosti vytvořen koncepční základ pro vznik a činnost pracovišť asistované reprodukce.

Činnost center je sledována a pravidelně vyhodnocována výborem sekce a jeho komisemi. Je veden Národní registr asistované reprodukce, kde jsou všechny léčebné cykly evidovány. Od července 1994 z této evidence vycházejí i zdravotní pojišťovny při realizaci zásad úhrady zdravotní péče metodami mimotělního oplození. Ta je za určitých podmínek, pokud se týká výkonů i medikace, hrazena.

Ne všechny činnosti a modifikace metody IVF jsou pojišťovnami hrazeny. Následující výkony, které jsou rozšířenými modifikacemi, jsou hrazeny přímou úhradou pacientky.

Pokud se týká výsledků, následující tabulky charakterizují sumárně výsledky činnosti center asistované reprodukce v minulých letech. Jsou zde uvedeny údaje týkající se jednotlivých modifikací metody mimotělního oplodnění i výstupy, pokud se týká klinických těhotenství a jejich ukončení.

Můžeme konstatovat, že současná organizace péče o neplodná manželství i výsledky této péče v naší republice jsou plně srovnatelné s výsledky zahraničních pracovišť v zemích s vyspělým zdravotnictvím. Určitým specifikem je opožděnost v zavádění nových preparátů, ať vysoce čištěných gonadotropinů či gonadotropinů rekombinantních, nových analogů a antagonistů GnRH. Jak však ukazují výsledky velkých zahraničních sestav, jejich přínosem je hlavně vyšší bezpečnost spočívající ve snížení rizikovosti použití těchto hormonálních přípravků než samotné zlepšení úspěšnosti. Z dosavadního vývoje je patrný trend zvyšování podílu transferů kryokonzervovaných embryí při embryotransferu a dále stanovení vývojového potenciálu každého jednotlivého embrya před jeho transferem. Právě na poli preimplantační diagnostiky čeká naše pracoviště hodně práce, neboť tudy, jak se zdá, vede cesta ke zlepšení úspěšnosti metod asistované reprodukce.

Literatura u autora

e-mail: ppchcsanus@iol.cz

Ohodnoťte tento článek!