Stručný přehled komerčních souprav pro detekci slizničních lidských papilomavirů (HPV)

Souhrn

Molekulárněgenetická detekce lidských papilomavirů (HPV) je založena na specifické identifikaci virové nukleové kyseliny, DNA či RNA, ve vzorku. Kvalitní komerční soupravy pro HPV detekci poskytují robustní metodiku s deklarovanou citlivostí a specifitou, proto jejich užívání v diagnostické laboratoři nevyžaduje oproti „in house“ postupům náročnou validaci. Specifickou skupinu komerčních souprav představují screeningové HPV testy, které svými charakteristikami splňují nároky pro účast v programu prevence karcinomu děložního hrdla. Výsledkem screeningových HPV testů je informace o přítomnosti či nepřítomnosti vysoce rizikových HPV bez určení konkrétního HPV typu nebo pouze s částečnou genotypizací. Další HPV testy nacházejí využití zejména při diagnostice a epidemiologických studiích. Jejich výsledkem je např. identifikace HPV genotypu přítomného ve vzorku nebo informace o topografické lokalizaci HPV infekce. Citlivost a specifita těchto testů však není sjednocená jako u screeningových testů, což je třeba při volbě testu respektovat. Pro rutinní analýzy se doporučuje používat pouze testy ověřené dostatečným počtem studií, neboť velké množství komerčně nabízených testů není podloženo přiměřenou validací metody a jejich klinické využití je nejasné.

Klíčová slova
lidský papilomavirus * HPV testy * screeningové testy

Papilomaviry jsou malé neobalené viry s genomem tvořeným dvouvláknovou DNA s dlaždicobuněčným tropismem. Jsou mutačně poměrně stálé a druhově specifické. Doposud bylo objeveno více než 120 typů lidských papilomavirů (HPV), přičemž kožní a slizniční léze u člověka způsobují typy zejména ze dvou taxonomických rodů, alfa a beta. U běžné populace byl spolehlivě prokázán onkogenní potenciál pouze u skupiny slizničních HPV typů náležících do rodu alfa.(1) Na základě dat z výzkumu rakoviny děložního hrdla označuje mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny IARC (International Agency for Research on Cancer) jako karcinogenní 12 HPV typů, a to HPV 16, 18, 31, 33, 35, 39, 45, 51, 52, 56, 58 a 59,(2) jež jsou klasifikovány jako vysoce rizikové (HR – high risk). Perzistentní infekce vysoce rizikovými lidskými papilomaviry (HR-HPV) je příčinou (za účasti dalších kofaktorů) vzniku maligních neoplazií zejména v oblasti anogenitálního traktu.(3) HR-HPV etiopatogeneze byla prokázána u 99,7 % dlaždicobuněčných karcinomů děložního hrdla, 81,8 % adenokarcinomů děložního hrdla, 40 % karcinomů vulvy, 64–91 % karcinomů pochvy, 88–93,8 % análních karcinomů a 40–81,8 % karcinomů penisu. HR-HPV jsou také asociovány s neoplaziemi v oblasti hlavy a krku, a to u zhruba 25–35 %.(1) Maligní potenciál dalších typů, zejména HPV 26, 53, 66, 68, 73, 82, je intenzívně studován, neboť většina z nich byla popsána právě ze slizničních lézí. Nicméně v karcinomech se tyto typy vyskytují raritně, a přestože ve vzácných případech mohou způsobit maligní transformaci, jejich zařazení do detekčního spektra screeningových testů by snížilo specifitu a pozitivní prediktivní hodnotu (PPV) testu. Někdy jsou proto tyto typy označovány jako pravděpodobně HR-HPV typy (HPV 68) či možné HR-HPV typy (HPV 53, 66). Tato klasifikace je ale vztažena na běžnou populaci. U imunokompromitovaných jedinců je riziko karcinogeneze zvýšené i při infekci raritními HPV typy, jako např. HPV 26, nicméně spolehlivá epidemiologická data zatím chybí.(3) Mezi nízce rizikové papilomaviry (LR – low risk) patří také etiologické agens genitálních bradavic typu condylomata acuminata a rekurentní respirační papilomatózy. V kontextu výše uvedených diagnóz jsou nejčastěji detekovanými typy HPV 6 a 11 (až v 90 %). V malignitách jsou tyto HPV typy nalézány zřídka. Fylogeneticky spadají také do rodu alfa, kromě výše uvedených typů se do této skupiny řadí HPV 13, 27, 32, 42, 44, 55, 61, 62 aj.(4) V 70. letech poprvé publikoval Harald zur Hausen hypotézu o možné úloze lidských papilomavirů při vzniku karcinomu děložního hrdla a uveřejnil ji v časopise Cancer Research.(5) Za karcinogenní proces vyvolaný HR-HPV infekcí jsou zodpovědné dva onkoproteiny kódované virovými geny E6 a E7. Jejich produkty interagují s celou škálou buněčných proteinů s primárním cílem produkce viru. Mimo jiné inaktivují produkty hlavních tumor supresorových genů – proteiny p53 a pRb, čímž jednak podporují postup buněčného cyklu a syntézu DNA a blokují apoptózu.(6)

Proces karcinogeneze v oblasti děložního hrdla je možné rozdělit do čtyř poměrně dobře definovaných stadií, jež od třetího kroku dobře odráží buněčné změny v cervikálním stěru. Je to 1. získání HPV, 2. HPV perzistence, 3. progrese perzistující infekce k cervikálním prekancerózám a 4. invaze, přičemž doba od získání infekce ke stadiu invaze se v běžné populaci počítá na roky, spíše desetiletí.(7) Zejména díky existenci dobře definovaných preklinických stadií onemocnění, jež lze efektivně odstraňovat ablačními technikami, patří karcinom děložního hrdla mezi nejlépe preventabilní maligní onemocnění. Celoplošný program na prevenci karcinomu děložního hrdla, založený na mikroskopické identifikaci abnormálních buněk v PAP cervikálních nátěrech, snížil incidenci cervikálního karcinomu v některých státech až o 80 %.(8) Protože infekce HR-HPV je nutným faktorem pro vznik karcinomu děložního hrdla a nukleové kyseliny viru jsou poměrně stálé, jejich identifikace ve stěru je další možnou variantou screeningu karcinomu děložního hrdla. Molekulárněgenetické testy pro detekci HPV v cervikálním stěru nabízejí oproti cytologickému screeningu mnohé výhody, mezi které patří zejména vyšší citlivost pro identifikaci cervikální léze vysokého stupně (CIN2+), lepší reprodukovatelnost a menší zatížení subjektivním hodnocením.(9) Díky nízké specifitě HPV testu pro průkaz CIN2+ ve srovnání s cytologií, a to zejména u mladších žen, není však zatím HPV test doporučen jako primární nástroj screeningu, jak vyplývá z recentních doporučení vydaných v roce 2012 American Cancer Society.(10) V současné době je tedy HPV test vyšetřením doplňkovým k cytologickému screeningu a měl by být indikován v případech uvedených ve Věstníku ministerstva zdravotnictví(11) a v oficiálním dokumentu IARC „European guidelines for quality assurance in cervical cancer screening“,(12) a to při managementu pacientek s hraničními cytologickými nálezy a pro sledování úspěšnosti léčby u pacientek po konizaci čípku dělohy s nálezem těžké dysplazie.
Existuje mnoho komerčních molekulárněgenetických testů, které detekují HPV. Tyto testy se mezi sebou liší zejména v metodice, citlivosti, specifitě a výstupu, což ovlivňuje účel použití těchto testů. V rutinních diagnostických laboratořích rozlišujeme zejména screeningové HPV testy, HPV genotypizační testy a in situ hybridizační HPV testy.(13) Pro účely preventivních programů je nutné použít pouze screeningové testy, jež mají odpovídající klinickou citlivost a specifitu pro detekci lézí vysokého stupně (CIN2+) a jejichž charakteristiky byly ověřeny dostatečným počtem studií publikovaných v recenzovaných časopisech.(14) Zde je na místě rozlišovat termíny klinická citlivost a analytická citlivost testu. Příliš vysoká analytická (absolutní) citlivost screeningového testu sníží jeho pozitivní prediktivní hodnotu, neboť účelem je zachytit pouze ty HR-HPV infekce, které jsou asociovány se vznikem CIN2+ lézí, a odlišit je od přechodných infekcí, jež jsou časté zejména u mladých žen a nevedou ke vniku karcinomu. Klinická (relativní) citlivost je vztažena právě k takové virové náloži, jež je s vysokou pravděpodobností asociována s výskytem závažné (CIN2+) léze.(14) V současné době lze pro účely programu na prevenci karcinomu děložního hrdla využít několik testů, a to Hybrid Capture 2 (hc2) HR-HPV DNA Test, Cobas 4800 HPV test, Aptima HPV Assay, EIA kit HPV GP HR, Cervista HPV HR Test, Abbott Real Time High Risk HPV. Tyto testy infomují o přítomnosti či nepřítomnosti HR-HPV typů. Liší se použitou metodikou a také tím, zda je součástí výsledku částečná genotypizace nejrizikovějších HPV typů. Podle recentních studií může být částečná genotypizace v rámci detekce HPV užitečná, neboť relativní riziko výskytu léze vysokého stupně je u některých HPV typů, zejména HPV 16, signifikantně vyšší, a proto by pacientky s prokázaným HPV 16 mohly spadat do extrarizikové skupiny. HPV typy 18 a 45 jsou zase velmi často spojené se vznikem adenokarcinomu, jež častěji uniká cytologické diagnostice i díky nedostatečnému zastoupení endocervikálních buněk ve stěru z děložního čípku.(15) Evropský program pro prevenci karcinomu děložního hrdla na rozdíl od amerického však zatím s částečnou genotypizací nepočítá.
Screeningové testy lze provádět z firemní odběrové zkumavky se specifickým mediem či z odběrů pro různé typy cytologie na tenké vrstvě (LBC – liquid based cytology), př. ThinPrep nebo SurePath. Doplňkový HPV test z LBC media je výhodný zejména díky tomu, že odpadá další odběr materiálu od pacientky při nejednoznačném cytologickém nálezu. Kvalita odebraného vzorku je vyhodnocena jako součást cytologického vyšetření, a tím se významně snižuje riziko falešné negativity testu, a v neposlední řadě – většina těchto medií zajištuje i při pokojové teplotě dobrou kvalitu nukleových kyselin po dobu několika týdnů až měsíců pro další případné analýzy.(16)

Screeningové testy detekující HR-HPV DNA

Základním a nejdéle používaným testem pro detekci HPV je Hybrid Capture 2 (hc2) HR-HPV DNA Test (Qiagen). Test detekuje DNA 13 HR-HPV typů: HPV 16, 18, 31, 33, 35, 39, 45, 51, 52, 56, 58, 59 a 68. Principem testu je denaturace DNA a hybridizace v tekutém mediu se směsí neznačených celogenomových RNA sond specifických pro výše uvedené HR-HPV typy. Specificky vychytané hybridy DNA-RNA jsou detekovány pomocí sekundární protilátky s navázanou alkalickou fosfatázou, která v konečné fázi štěpí přidaný substrát za vyzáření chemiluminicsence. Chemiluminiscentní světlo je měřeno v luminometru a softwarem vyjádřeno jako relativní světelné jednotky (RLU) ve srovnání s kontrolami reakce. Je možná i částečná genotypizace HR-HPV pozitivních pacientek, a to v následném testu pomocí sondy detekující bez rozlišení HPV 16, 18, 45. Test nemá kontrolu celularity.
Charakteristiky tohoto testu se staly nepodkročitelným minimem pro nové HPV screeningové testy(14) a jejich hodnoty odrážejí obecně uváděné vlastnosti molekulárněgenetických testů v oblasti citlivosti a specifity detekce cervikálních lézí v lékařské literatuře. Recentní studie porovnávající tyto charakteristiky u nejrozšířenějších HPV testů u 1099 žen s abnormálním cytologickým nálezem(17) uvádí vysokou citlivost hc2 testu pro identifikaci CIN2+ v této populaci, a to 96,3 %, specifitu 19,5 %, a z toho odvozuje pozitivní prediktivní hodnotu testu 37,4 %. Hc2 je také dostatečně robustní a má skvělou reprodukovatelnost, ale mezi jeho úskalí patří určitá analytická nepřesnost díky nežádoucí reaktivitě sondy s dalšími typy HPV o různém onkologickém riziku (tzv. křížová reaktivita), jež vede k falešně pozitivním výsledkům. Tento fenomén je znatelně redukován, pokud je definována šedá zóna testu a použita vyšší cut-off hodnota RLU pro stanovení jasně pozitivního nálezu. Hraniční výsledky ze šedé zóny je třeba znovu testovat v rámci několika měsíců, aby bylo možno získat validní výsledek.(18) Cobas 4800 HPV test (Roche) je také možné využít jako doplňkový test pro cytologický screening karcinomu děložního hrdla. Tento systém detekuje DNA 14 HR-HPV typů (kromě typů obsažených v hc2 také typ 66). Jedná se o automatický systém složený z izolačního automatu a realtime PCR cycleru. Pomocí PCR je namnožena část genomu HR-HPV kódující strukturní protein L1 a množství amplifikovaného produktu je měřeno pomocí nárůstu fluorescence při použití hydrolyzačních sond se čtyřmi druhy fluoroforů. Výsledkem testu je informace o přítomnosti 12 HR-HPV a zvlášť je detekce typů 16 a 18. Dále test detekuje vnitřní kontrolu, tedy zda jsou ve stěru přítomné lidské buňky. Ve srovnání charakteristik HPV testů u žen s abnormálním cytologickým nálezem byla prokázána citlivost Cobas testu pro identifikaci léze vysokého stupně 95,2 %, specifita 24,0 % a PPV byla 37,6%.(17) Abbott Real Time High Risk HPV assay má technicky velmi podobné charakteristiky jako Cobas test. Pomocí realtime PCR detekuje 14 HR-HPV typů s rozlišením typů 16 a 18 a gen pro lidský beta globin jako vnitřní kontrolu celularity. Tento systém ale na rozdíl od Cobas testu neobsahuje reagencie snižující riziko kontaminace z předchozích analýz. U žen s abnormálním cytologickým nálezem byla stanovena citlivost Abbott testu pro identifikaci léze vysokého stupně 93,3 %, specifita 27,3 % a PPV 38, 2 %.(17) EIA kit HPV GP HR (Diassay) test detekuje 14 HPV typů, a to HPV 16, 18, 31, 33, 35, 39, 45, 51, 52, 56, 58, 59, 66 a 68. Je založený na PCR amplifikaci s využitím GP5+/6+ primerů značených biotinem, díky němuž je produkt amplifikace zachycen na streptavidinem pokryté mikrodestičce. Po hybridizaci s enzymaticky značenou HR-HPV sondou v roztoku je signál detekován kolorimetrickou reakcí po přidání substrátu. Test je navržen tak, že je možné produkty PCR pomocí další soupravy určit do přesných genotypů, a to reverzní hybridizací na stripech. V základním screeningovém formátu neobsahuje test kontrolu celularity.
Cervista HPV HR Test (Hologic) detekuje 14 HR-HPV typů uvedených výše, včetně celularity vzorku, a využívá k tomu metodu amplifikace signálu pomocí „Invader“ technologie, kdy po primární a sekundární hybridizační reakci je enzymaticky odštěpen fluorofor a měřena intenzita fluorescence. Jako nadstavbový test pro HR-HPV lze použít genotypizaci HPV typů 16 a 18.
Oba výše zmiňované testy nebyly zahrnuty do recentní srovnávací studie, jež ověřovala citlivost, specifitu a PPV u žen s abnormálním cytologickým nálezem, nicméně dle jiných dostupných studií jsou tyto charakteristiky srovnatelné s hc2 testem, přičemž specifita testu je lehce zvýšená díky eliminaci křížové reaktivity.(13)

Screeningové testy detekující HR-HPV mRNA

Nižší klinická specifita HPV DNA testu, která je u části žen dána přítomností přechodné, netransformující, infekce, byla podnětem pro vznik testu detekujícího aktivní infekci, jež má vyšší riziko iniciace karcinogeneze. Vhodným detekčním cílem jsou aktivně přepisované onkogeny, E6 a E7, tedy jejich mRNA. Pozitivní detekce mRNA onkogenů však stále neznamená jistou přítomnost prekancerózy nebo karcinomu, neboť geny E6 a E7 jsou přepisovány i při netransformační fázi papilomavirové infekce a zároveň také testy v určitém procentu detekují i DNA viru, nicméně specifita testů je signifikantně vyšší ve srovnání

s DNA testy.(10)

Jediným testem detekujícím mRNA HPV, který klinickou citlivostí a specifitou splňuje kritéria HPV screeningového testu, je Aptima HPV Assay (GenProbe, Hologic). Aptima detekuje mRNA 14 HR-HPV typů jako výše uvedené testy metodikou zachycení cílové mRNA („target capture“) a jejího namnožení pomocí transkripčně zprostředkované amplifikace („transcription-mediated amplification“). Detekce produktů amplifikace je provedena pomocí testu hybridizační ochrany („hybridisation protection“).(13) U pozitivních vzorků je možné provést v následné analýze částečnou genotypizaci pro detekci HPV 16, 18 a 45. Test nemá kontrolu celularity, ale obsahuje kontrolu inhibice reakce. V recentní srovnávací studii u žen s abnormálním cytologickým nálezem byla určena citlivost Aptima HPV testu pro identifikaci léze vysokého stupně 95,3 %, specifita 28,8 % a PPV byla 39,3%.(17)

Genotypizační testy pro detekci slizničních HPV

Analytická citlivost těchto testů je většinou vysoká, a proto nejsou doporučeny pro preventivní programy, mají však jiné poměrně široké využití.(20) V současné době se používají v epidemiologických studiích HPV indukovaných onemocnění, dále se uplatňují v praxi patologických laboratoří u fixovaných i čerstvých bioptických vzorků a využití nacházejí i při detekci LR-HPV nebo HRHPV nezastoupených ve screeningovém testu, jež mohou v zřídkavých případech také vyvolávat dysplazie. Přesná genotypizace je také účelná před zamýšlenou vakcinací ženy nebo dívky, která již žije sexuálním životem, neboť na trhu dostupná bivalentní a kvadrivalentní HPV vakcína je pouze preventivní a ženu nechrání před případnými následky již dříve získané infekce vakcinačními typy. Dále je možné genotypizaci HPV použít pro odlišení nově získané infekce od nedostatečně vyléčené dřívější léze, a to srovnáním HPV typu z konizátu čípku dělohy a z nového kontrolního cervikálního stěru. Genotypizační testy se liší svojí technologií a spektrem HPV, jež detekují. Velmi často se používá metoda amplifikace PCR s obecnými či degenerovanými značenými primery a reverzní hybridizace amplikonů. Příkladem takových testů, jež mají klinicky ověřené publikované výstupy, a tedy je lze užít pro klinické účely, je LinearArray HPV Genotyping Test (Roche), HPV SPF10 LiPA25 (Labo Bio-Medical Products) či Inno LiPA HPV Genotyping Extra (Innogenetics). Další genotypizační testy využívají technologie mikroarray čipů, v klinických studiích jsou z této skupiny často používané testy PapilloCheck HPV-Screening Test (Greiner Bio-One) a Clart HPV 2-Papillomavirus Clinical Array (Genomica). Jiné genotypizační sety využívají technologie značených polystyrenových mikrokuliček s navázanou specifickou sondou či multiplex Real Time PCR.
In-situ hybridizační testy Zvláštní skupinu tvoří testy detekující HPV na principu hybridizace in-situ (ISH). Využití v programu na prevenci karcinomu děložního hrdla tyto testy nemají díky náročnosti provedení a nižší citlivosti detekce. Principem ISH je hybridizace specifické sondy tvořené jednovláknovou nebo dvouvláknovou nukleovou kyselinou na genom HPV v buňce a její vizualizace pomocí systému protilátek s enzymatickým značením poslední protilátky v kaskádě. Barevně změněný substrát v místě přítomné HPV infekce je pak detekován mikroskopicky v histologickém kontextu pod mikroskopem. Rozdíly v barvení pozitivního signálu přibližně odlišují episomální infekci HPV od pokročilé infekce, kdy je virus již integrován do lidského genomu.(13) Většina těchto testů detekuje HPV DNA, jako Inform HPV System (Roche) nebo GenPoint HPV Bionylated DNA Probe (GenPoint), ale recentně se objevil také systém detekující mRNA E6 a E7 HPV onkogenů, tzv. RNAscope (Advanced Cell Diagnostics), jež by měl sdílet výhody mRNA detekčních testů při vyšší citlivosti než HPV DNA ISH testy.(21) Tento systém byl původně validován pro diferenciální diagnostiku orofaryngeálního karcinomu, nicméně jeho využití v cervikální patologii se také předpokládá.

Závěr

Nabídka molekulárněgenetických testů pro detekci HPV je velmi široká, zmiňujeme jen běžné testy dostupné na našem trhu. Vodítkem pro výběr správného testu by měla být důkladná klinická validace pro deklarovaný záměr použití, přičemž každý nový test pro detekci HR-HPV pro účely programu prevence karcinomu děložního hrdla musí být výrobcem srovnán v hlavních charakteristikách vůči nejdéle používanému a ověřenému testu Hybrid Capture 2. Dobrou orientaci v kvalitě dostupných HPV testů poskytuje Národní referenční laboratoř pro papilomaviry. Také u doporučených screeningových testů pro HPV detekci nelze v v malém procentu vyloučit selhání, a to jak falešnou pozitivitu danou zejména detekcí jiných než HR-HPV typů díky zkřížené reaktivitě sond, ale i falešnou negativitu, danou např. absencí detekčního cíle PCR metodik, jež může vzniknout delecí části genomu HPV při integraci do genomu hostitele u velmi těžkých lézí. Nicméně celková citlivost molekulárněgenetických screeningových HPV testů pro detekci závažných cervikálních lézí v obecné populaci je vysoká (více než 95%) a specifita roste při použití testu u žen nad 30 let a u pacientek se suspektním či nejednoznačným cytologickým a/nebo kolposkopickým nálezem. V perspektivě několika let dojde pravděpodobně k určitým změnám v národních programech na prevenci karcinomu děložního hrdla vzhledem k rozšíření HPV vakcinace a technologickému pokroku. Bude čím dál více kladen důraz na specifitu HPV testu pro detekci aktivní transformující HPV infekce při zachování stejné citlivosti, což umožní nasazení takové metody do národních screeningových programů z hlediska medicínského i ekonomického.

Prohlášení: autor v souvislosti s tématem práce nespolupracuje s žádnou farmaceutickou firmou.

Literatura:

1. MUNOZ, N., CASTELLSAGUÉ, X., DE GONZÁLEZ, AB., et al. Chapter 1: HPV in the etiology of human cancer. Vaccine, 2006, 31(Suppl. 3), S3/1–10.
2. SCHIFFMAN, M., CLIFFORD, G., BUONAGURO, FM. Classification of weakly carcinogenic human papillomavirus types: addressing the limits of epidemiology at the borderline. Infect Agent Cancer, 2009, 4, p. 8.
3. WALBOOMERS, JM., JACOBS, MV., MANOS, MM., et al. Human papillomavirus is a necessary cause of invasive cervical cancer worldwide. J Pathol, 1999, 189, p. 12–19.
4. LACEY, CJ., LOWNDES, CM., SHAH, KV. Chapter 4: Burden and management of non-cancerous HPVrelated conditions: HPV-6/11 disease. Vaccine, 2006, 24(Suppl. 3), S.3/35–41.
5. Zur HAUSEN, H. Condylomata acuminata and human genital cancer. Cancer Res, 1976, 36, p. 794.
6. Zur HAUSEN, H. Papillomaviruses and cancer: from basic studies to clinical application. Nat Rev Cancer, 2002, 2, p. 342–350.
7. SNIJDERS, PJ., STEENBERGEN, RD., HEIDEMAN, DA., MEIJER, CJ. HPV-mediated cervical carcinogenesis: concepts and clinical implications. J Pathol, 2006, 208, p. 152–164.
8. COLEMAN, D., DAY, N., DOUGLAS, G., FARMERY, E., LYNGE, E., PHILIP, J., SEGNAN, N. European Guidelines for Quality Assurance in Cervical Cancer Screening. Europe against cancer programme. Eur J Cancer, 1993, 29A(Suppl 4). S1–38.
9. LAUDADIO, J. Human papillomavirus detection: testing methodologies and their clinical utility in cervical cancer screening. AdvAnatPathol, 2013, 20, p. 158–167.
10. SASLOW, D., SOLOMON, D., LAWSON, HW., et al., American Cancer Society; American Society for Colposcopy and Cervical Pathology; American Society for Clinical Pathology. American Cancer Society, American Society for Colposcopy and Cervical Pathology, and American Society for Clinical Pathology. Screening guidelines for the prevention and early detection of cervical cancer. Am J ClinPathol, 2012, 137, p. 516–542.
11. http://www.mzcr.cz/Legislativa/obsah/2007_1772_11. html 12. ARBYN, M., ANTTILA, A., JORDAN, J., et al. European Guidelines for Quality Assurance in Cervical Cancer Screening. Second edition – summary document. Ann Oncol, 2010, 21, p. 448–458.
13. POLJAK, M., CUZICK, J., KOCJAN, BJ., et al. Nucleic acid tests for the detection of alpha human papillomaviruses. Vaccine, 2012, 30(Suppl. 5), F100–106.
14. MEIJER, CJ., BERKHOF, J., CASTLE, PE., et al. Guidelines for human papillomavirus DNA test requirements for primary cervical cancer screening in women 30 years and older. Int J Cancer, 2009, 124, p. 516–520.
15. COX, JT., CASTLE, PE., BEHRENS, CM., SHARMA,

A., WRIGHT, TC. Jr., CUZICK, J.; Athena HPV Study Group. Comparison of cervical cancer screening strategies in corporating different combinations of cytology, HPV testing, and genotypingfor HPV 16/18: results from the ATHENA HPV study. Am J ObstetGynecol, 2013, 208, p. 184.e1–184.e11.
16. AGREDA, PM., BEITMAN, GH., GUTIERREZ, EC., et al. Long-term stability of human genomic and human papillomavirus DNA stored in BD SurePath and Hologic PreservCyt liquid-based cytology media. J Clin Microbiol, 2013, 51, p. 2702–2706. doi:10.1128/JCM.00759-13. Epub 2013 May 15.
17. SZAREWSKI, A., MESHER, D., CADMAN, L., et al. Comparison of seven tests for high-grade cervical intraepithelial neoplasia in women with abnormal smears: the Predictors 2 study. J ClinMicrobiol, 2012, 50, p. 1867–1873.
18. SZAREWSKI, A., AMBROISINE, L., CADMAN, L., et al. Comparison of predictors for high-grade cervical intraepithelial neoplasia in women with abnormal smears. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev, 2008, 17, p. 3033–3042.
19. DOCKTER, J., SCHRODER, A., EATON, B., et al. Analytical characterization of the APTIMA HPV Assay. J Clin Virol, 2009, 45(Suppl. 1), S39–S47.
20. COX, JT. History of the use of HPV testing in cervical screening and in the management of abnormal cervical screening results. J ClinVirol, 2009, 45(Suppl. 1), S3–S12. doi: 10.1016/S1386-6532(09)70002-2. Review.
21. UKPO, OC., FLANAGAN, JJ., MA, XJ., et al. Highrisk human papillomavirus E6/E7 mRNA detection by a novel in situ hybridization assay strongly correlates with p16 expression and patient outcomes in oropharyngealsquamous cell carcinoma. Am J Surg Pathol, 2011, 35, p. 1343–1350.
e-mail: kaspirkova@biopticka.cz

Summary

Kaspirkova, J., Ondic, O. Brief overview of the commercial kits for detection mucosal human papillomaviruses Molecular genetic detection of human papillomaviruses (HPV) is based on specific identification of the viral nucleotide acid, DNA or RNA, in the sample. Good quality commercial HPV detection kits grant robust methodology with a declared sensitivity and specificity and this is why their use in diagnostic laboratories does not require complicated validation, as opposed to “in house” procedures. A specific group of commercial kits are HPV screening tests, which by their characteristics fulfil the requirements for participation in programmes for prevention of cervical cancer. The result of the screening tests is the information about the presence of high-risk HPV strains or lack thereof, without identifying the particular HPV type or with only partial genotype identification. Further HPV tests are finding their use mostly in diagnostics and epidemiological studies. They result for example in identification of the specific HPV genotype present in the sample or in information about the topographic location of the HPV infection. Sensitivity and specificity of these tests however are not as unified as they are in the case of screening tests, which needs to be taken into account when choosing the test to be used. For routine analyses, it is recommended to only use tests verified by a sufficient number of studies, because many of the commercially available tests are not validated by direct verification of their used method and their clinical use is unclear.

Key words
human papillomaviruses * HPV tests * screening tests

O autorovi| 1RNDr. Jana Kašpírková, Ph. D., 2MUDr. Ondrej Ondič 1Bioptická laboratoř, s. r. o., Plzeň 2Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta a Fakultní nemocnice Plzeň, Šiklův ústav patologie

1)
R
Stručný přehled komerčních souprav pro detekci slizničních lidských papilomavirů (HPV)
Ohodnoťte tento článek!
1 (20%) 1 hlas/ů