Tab. 2 – Pravděpodobné a méně pravděpodobné příčiny eozinofilie (Brigden, 1999)

Běžnější příčiny eozinofilie Méně běžné příčiny eozinofilie
mírná eozinofilie: 0,7–1,5x 109/l
alergická rýma maligní choroby
atopie gastrointestinální autoimunitní nemoci
astma způsobené zevními příčinami (Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida)
reakce na léky kožní choroby
paraziti některé infekční choroby
plicní choroby vyvolané zevními příčinami dlouhodobá dialýza
imunodeficit
střední eozinofilie: 1,5–5,1x 109/l
parazitární infekce polyarteriitis nodosa
astma způsobené zevními příčinami jiné choroby pojiva
reakce na léky maligní choroby
plicní eozinofilní syndromy včetně
Churgova-Straussové syndromu
vysoká eozinofilie: > 5x 109/l
a) parazitární choroby: eozinofilní leukémie
• viscerální larva migrans spojená stavy spojené se střední eozinofilií:
s Toxoplasma canis nebo Toxoplasma trichinóza
cati infekcí hookworm
• migrace tkáněmi během larválního ascaris
stadia parazita: ascaris, trichina, strongyloides
hookworm strongyloides maligní choroby
b) idiopatický hypereozinofilní syndrom polyarteriitis nodosa
Ohodnoťte tento článek!