Tabulka 1

Tab. 1 – Příčiny inzulínové rezistence
I. ABNORMÁLNÍ SEKRETORICKÝ PRODUKT B-BUNĚK
Porucha se normalizuje po podání exogenního inzulínu
a) abnormální molekula inzulínu
b) neúplná přeměna proinzulínu
II. INZULÍNOVÁ REZISTENCE V CÍLOVÉ TKÁNI
Porucha přetrvává i po podání exogenního inzulínu
a) primární porucha (mutace genů)
1. mutace strukturálního genu inzulínového receptoru
2. mutace genů související s realizací účinku inzulínu
tyrozinkináza
signální proteiny
glukózové transportéry
glukokináza a její regulační proteiny
enzymy metabolismu glukózy, lipidů a proteinů
mitochondriální DNA
b) sekundární porucha (normalizuje se po odstranění příčiny, která k ní vede)
1. humorální příčiny
zvýšení klasických kontraregulačních hormonů
hyperinzulinismus
snížení NO a bradykininu
aktivace RAS
prozánětlivé cytokiny, TNF-a, glykoprotein PC-1, fosfoprotein pp63
2. metabolické příčiny
zvýšení volných mastných kyselin
ukládání triacylglycerolů ve tkáních
změna složení mastných kyselin ve tkáních
acidóza x alkalóza
hyperglykémie
hyperosmolarita x hypoosmolarita
3. změny tonu vegetativního nervstva
aktivace sympatiku
snížení tonu parasympatiku
Ohodnoťte tento článek!