Tabulka 19

Tab. 7 – Význam jednotlivých
autoprotilátek
skupiny ENA
autoprotilátky proti Sm antigenu
jsou vysoce specifické pro SLE, případně overlap syndrom s rysy sklerodermie, polymyozitidy a revmatoidní artritidy. Overlap (překryvný) syndrom s pozitivním nálezem autoprotilátek proti Sm antigenu často přechází do SLE s postižením ledvin
autoprotilátky proti SS-A
se vyskytují: u SLE spojeného s HLA-DR3, u primárního nebo sekundárního Sjögrenova syndromu, u izolované keratokonjunctivitis sicca, izolované xerostomie, kožní formy LE, neonatálního LE syndromu, SLE vzniklého při vrozeném defektu C3 nebo C4 složky komplementu a asi u 1/4 nemocných RA a u překryvného (overlap) syndromu; u gravidních nemocných SLE může přítomnost autoprotilátek anti SS-A znamenat riziko ohrožení plodu vrozeným srdečním A-V blokem (!); u gravidních žen, které mají pozitivní autoprotilátky proti SS-A, hrozí riziko vývoje SLE u plodu, i když matka nemá klinicky manifestní SLE
autoprotilátky proti SS-B
najdeme nejčastěji u SLE a Sjögrenova syndromu; při paraproteinémii (monoklonální gamapatii) nasvědčuje přítomnost protilátek anti SS-A pro asociaci se systémovým, nikoli maligním hematologickým onemocněním (sekundární monoklonální gamapatie)
autoprotilátky proti Jo-1, PL-7, PL-12
do této skupiny patří ještě další autoprotilátky; vyskytují se výlučně u dermatomyozitidy/polymyozitidy, případně překryvného syndromu ve spojení se SLE či sklerodermií
autoprotilátky Jo-1 jsou přítomny často u podskupiny nemocných s dermatomyozitidou/polymyozitidou komplikovanou plicní fibrózou
autoprotilátky proti Scl-70
Ohodnoťte tento článek!