Urgentní medicína v Evropě

Titulní obrázek

Urgentní zdravotní péče vysoké úrovně má být dostupná komukoliv, v každé situaci zdravotní tísně a kdykoliv. To vyžaduje tomu odpovídající systém, poskytující náležitou péči osobám s akutním onemocněním nebo zraněním…

Manifest Rady Evropské společnosti pro urgentní medicínu (ESEM)

Charakteristika urgentní medicíny

Urgentní zdravotní péče vysoké úrovně má být dostupná komukoliv, v každé situaci zdravotní tísně a kdykoliv. To vyžaduje tomu odpovídající systém, poskytující náležitou péči osobám s akutním onemocněním nebo zraněním.

Obor urgentní medicína naplňuje vědecké, klinické a organizační potřeby medicínské disciplíny, která se primárně zabývá náhle vzniklými poruchami zdraví, vyžaduje osobní nebo odborně koncepční přítomnost při přednemocniční, nemocniční a mezinemocniční péči a náhle zdravotně postižené.

Náplní činnosti urgentní medicíny je včasná diagnóza a léčení všech stavů, ohrožujících život, orgány nebo údy. Časně a správně koordinovaná péče omezuje bezprostředně i pozdně úmrtnost a snižuje trvání a závažnost morbidity v příčinné souvislosti s náhlým onemocněním a úrazem. Zmírnění strádání má rovněž zásadní význam.

Systém urgentní zdravotní péče musí být klinicky, organizačně a finančně nezávislý. Do systému mají být začleněny i specifické složky jako třídění, resuscitace a zařízení pro krátkodobé sledování a léčení. Rozsah a druh urgentní péče lze předvídat pouze s omezenou jistotou a proto musí být personál a zdroje úměrné všem pravděpodobným situacím. Příprava, tj. výuka a výcvik musí být natolik extenzivní, aby připravily odborníky na široké spektrum požadavků.

Správná klinická praxe v urgentní medicíně maximalizuje pro postiženého pravděpodobnost příznivého výsledku. Léčení musí být v souladu se soudobými poznatky a péče musí být poskytována s dodržováním zásad humanity a respektu a za dostupnosti potřebné psychosociální podpory. Trvání urgentní péče není časově definováno.

Urgentní medicína iniciuje a podporuje spolupráci všech členů zdravotnického týmu. Účinný řetěz péče vyžaduje vazbu mezi poskytovateli přednemocniční péče, nemocničními odborníky a dalšími pracovníky a dále s lékaři a sestrami první linie a se sociálními pracovníky.

Týmová práce má zásadní význam. Musí zahrnovat těsnou spolupráci a integrované možnosti pro rozvíjení metodických doporučení a protokolů pro jejich zavedení a realizaci a pro výuku a výzkum.

Obor urgentní medicína bude plně realizovat své možnosti, jestliže lékaři s kvalifikací v urgentní medicíně budou mít oprávnění řídit urgentní péči poskytovanou pacientům a přijmou za výsledek této péče odpovědnost. Tito lékaři musí mít obdobnou odpovědnost i za řízení prostředí, v němž se urgentní péče poskytuje.

Úkoly a cíle urgentní medicíny.


Zajišťovat a v integrovaném systému poskytovat přednemocniční, nemocniční a mezinemocniční urgentní péči.


Standardizovat a zvyšovat úroveň urgentní zdravotní péče.


Snižovat mortalitu, morbiditu, pracovní neschopnost a strádání způsobené úrazem nebo náhlým onemocněním.


Zabývat se výzkumem povahy a léčení urgentních stavů.


Provádět sběr epidemiologických dat, vztahujících se k prevenci nehod a k podpoře zdraví.

Příprava a výběr pro klinickou praxi v urgentní medicíně

Zajištění vysoké úrovně urgentní medicíny vyžaduje lékaře se specializovanou přípravou. Ostatní lékaři, kteří nejsou odborníky v urgentní medicíně, se budou i nadále účastnit na péči o pacienty v akutním stavu. Vedoucí oddělení urgentní medicíny / urgentního příjmu a starší lékaři oddělení musí nicméně být plně kvalifikovanými odborníky uvedeného oboru.

Urgentní medicína je samostatnou specializací. Lékaři mohou být zařazeni do specializační průpravy ze základních oborů chirurgie, vnitřní lékařství, anesteziologie, intenzivní péče, pediatrie nebo z kombinace vyjmenovaných oborů. Průprava z oboru urgentní medicína vyžaduje minimálně dva roky zkušeností při plném úvazku na oddělení poskytujícím neodkladnou péči se širokým spektrem případů. Do této doby lze zahrnout až jeden rok z obsahu základního oboru. Praxe pod odborným dohledem vyšší úrovně má zásadní význam. Oprávnění pro činnost lékaře – specialisty v urgentní medicíně má udělovat specifický akreditační orgán.

Evropský certifikát pro urgentní medicínu je žádoucí. Jeho základ by měly tvořit srovnatelné standardy všech evropských zemí. Panevropská specializační zkouška by měla být rovněž připravena tak, aby zhodnotila znalosti, dovednosti a řídící schopnosti. Zavedení standardů výchovy a vzdělávání v urgentní medicíně, obdobných pro celou Evropu, je prioritní.

Podnětem pro vydání Manifestu byla potřeba zformulovat jasné stanovisko k úkolům a cílům urgentní medicíny v celoevropské perspektivě, vyjádřené autoritami a společnostmi jednotlivých zemí. Manifest vypracovala rada European Society for Emergency Medicine – EuSEM. Byl schválen radou a plenárním zasedáním ve dnech 25. a 26. září 1997 v Mohuči a zveřejněn na I. evropském kongresu urgentní medicíny 22. – 25. dubna 1998 v San Marinu.

Překlad: Jiří Pokorný, Jarmila Drábková

Ohodnoťte tento článek!