Vážené kolegyně, vážení kolegové,

nákladová efektivnost se stává pojmem neodmyslitelně spojeným se současným zdravotnictvím. Náklady zdravotní péče byly sice sledovány odjakživa, současná doba ale přináší tak nebývalý rozmach technologií, že se do popředí dostává otázka, zda je moderní zdravotnictví ekonomicky zvládnutelné národními rozpočty i velmi vyspělých států. Donutí-li nás ekonomická situace ke kompromisům v poskytování léčebné péče, měli bychom se opírat o propracované a standardizované metodiky hodnocení; jen tak můžeme rozsah péče poskytované za určitou jednotku ceny optimalizovat a přitom zachovat princip rovného, spravedlivého přístupu k péči pro všechny občany.

Hodnocení nákladové efektivnosti zdravotnických technologií si tedy vynucuje stále větší pozornost a metodicky orientovaný výzkum zažívá v této oblasti nebývalý rozmach. Z tohoto důvodu jsme vydání časopisu Postgraduální medicína koncipovali jako soubor metodických prací s cílem postihnout silné i slabé stránky postupů hodnocení onkologické péče. Model onkologie jsme nevybrali náhodně, jde o oblast medicíny, která je v souvislosti s nákladovostí péče zmiňována velmi často. Příčinou není pouze zavádění nových technologií, ale i sama onkologická zátěž populace, která ve většině vyspělých zemí narůstá v důsledku špatného životního stylu a demografického stárnutí populace. Rostoucí náklady onkologické péče jsou tedy zčásti i jakousi cenou za úspěch moderního zdravotnictví, neboť prodlužování střední doby života populace navyšuje logicky náklady na potřebnou zdravotní péči. Většina zhoubných nádorů postihuje právě občany ve vyšším věku.

Česká republika patří bohužel mezi státy s nejvyšší onkologickou zátěží obyvatel v Evropě i ve světě. Data Národního onkologického registru ČR ukazují na setrvale narůstající zátěž onkologickými onemocněními, počet nově diagnostikovaných pacientů s nádorem činil v roce 2008 celkem 72 742 a oproti roku 1998 tak narostl o 28 %, průměrný meziroční nárůst byl 2,5 %. V roce 2008 v ČR žilo celkem 418 887 osob, u kterých bylo v daném roce nebo dříve diagnostikováno onkologické onemocnění. Nárůst počtu pacientů se týká i všech četných diagnóz, jejichž léčba v pokročilých stadiích je velmi nákladná a spadá do tzv. centrové péče. Dle populačních dat tak v roce 2011 očekáváme 7125 nově diagnostikovaných zhoubných nádorů prsu u žen, 8573 zhoubných nádorů tlustého střeva a konečníku, 6785 zhoubných nádorů plic a 3389 zhoubných nádorů ledvin. U všech těchto diagnóz setrvale narůstá incidence (meziročně 2–4 %) i prevalence (meziročně 2–5 %). Onkologická zátěž tedy v ČR představuje celospolečenský problém, který vyžaduje koncepční řešení.

Většina prací zařazených do tohoto čísla časopisu končí závěrem, že analýza nákladové efektivnosti protinádorové péče může významně přispět k optimalizaci tohoto segmentu. Avšak pouze pod podmínkou, že hodnocení bude sledovat standardizovanou a státem garantovanou metodiku a bude respektovat specifika nádorových onemocnění. Z tohoto důvodu jsme zařadili relativně široké spektrum metodických příspěvků a téma neomezili pouze na farmakoekonomiku protinádorové péče. Má-li být hodnocení komplexní, musí zasahovat všechny modality onkologické péče, tedy kromě farmak také onkochirurgii a protinádorovou radioterapii. Zvláštní pozornost věnujeme efektivnosti prevence, zejména mezinárodně doporučeným populačním screeningům nádorů kolorekta, prsu a cervix. Efektivní prevence nádorových onemocnění směřující k jejich časnému záchytu je totiž jednou z mála šancí na skutečně podstatné snížení nákladů na léčbu v následujících letech.

Velmi významným aspektem podmiňujícím hodnocení moderní onkologické péče je dostupnost reprezentativních a kvalitních dat z klinické praxe daného státu. Většina zde publikovaných prací zdůrazňuje, že analýzy nákladové efektivnosti nelze opírat pouze o teoretické modely a mezinárodní data. I objektivně velmi účinná léčba se může stát v nevyhovujících podmínkách zdravotnictví určitého státu nákladově neefektivní. Do popředí tak vystupuje řízení péče a také otázka její reálné dostupnosti správně indikovaným pacientům ve správném čase. Bez dat z klinické praxe nelze tyto faktory vůbec postihnout. Proto věnujeme velkou pozornost datovým zdrojům dostupným v ČR pro tyto analýzy. Zařazené články shrnují informační význam Národního onkologického registru a panelu klinických registrů České onkologické společnosti ČLS JEP. Bez těchto dat bychom v ČR fakticky nebyli schopni výsledky onkologické léčby hodnotit.

Analýza metodické připravenosti České republiky pro exaktní a státem garantované hodnocení efektivnosti léčebné péče bohužel nevyznívá příliš pozitivně. Stále stojíme před řešením řady problémů, nemáme stanovenou hranici přijatelné ceny za jednotkový zdravotní přínos (willingness to pay threshold), chybí standardizovaná metodika analýz respektující specifika různých klinických oborů a není ustaven nezávislý subjekt, který by procesně i odborně analýzy nákladové efektivnosti garantoval a prováděl. Věříme, že zde publikovaný soubor prací tyto problémy nejen objektivně kritizuje, ale nabízí i přijatelná řešení, akceptovatelná v českých podmínkách. Závěrem bychom chtěli upřímně poděkovat všem autorům článků za investovaný čas a vynikající spolupráci. Naše poděkování patří též redakci časopisu Postgraduální medicína za vytvořený prostor, podporu a ediční zpracování příspěvků.

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
3)
OR = 2,36, 95% CI 1,34-4,15, p = 0,003), resp. (OR = 2,42, 95% CI 1,22-4,81, p = 0,01
4)
OR = 3,22, 95% CI 2,28-4,55, p < 0,0001), resp. (OR 2,82, 95% CI 1,91-4,15, p < 0,0001
Ohodnoťte tento článek!