Vybavení ZZS mobilními prostředky

MUDr. Vratislav Němeček

Záchranná a dopravní zdravotnická služba, Písek

Klíčová slova:

mobilní prostředky • technické vybavení • přístrojová technika • pomůcky, nástroje a spotřební materiál • léky a infuzní roztoky

Souhrn

Mobilní prostředky, které dnes ZZS používá, jsou spolehlivé a velmi dobře vybavené pojízdné ambulance dávající zdravotníkům předpoklady pro účinnou léčbu na místě zásahu a zahájení transportu pacienta až po poskytnutí zdravotnické první pomoci a stabilizaci jeho vitálních funkcí.

Mezi mobilní prostředky zdravotnické záchranné služby zařazujeme sanitní vozidla, vrtulníky a letadla, které jsou pro činnost ZZS uzpůsobeny a vybaveny. Podle typu posádky a činnosti, pro kterou jsou určeny, je rozdělujeme na RLP, RZP, rendezvous – systém, vrtulníky a letadla, případně LSPP a DRNR. Poslední dva typy zmiňuji pro úplnost, protože jsou záložními prostředky ZZS a mnohé organizace ZZS tuto činnost zajišťují. Vyhláška MZ ČR č. 51/1995 Sb., pak stanovuje požadavky na provoz a vybavení vozidel a leteckých dopravních prostředků. Požadavky dané uvedenou vyhláškou se dají nazvat nutným minimem. V praxi je vybavení vozidel ZZS často mnohem širší a jeho rozsah je ovlivněn různými faktory. Např. typem mobilního prostředku (především pak velikostí vnitřního prostoru), dojezdovým časem do nemocnice, finančními možnostmi organizace, erudicí personálu, spoluprací se složkami IZS atd.

Vybavení mobilních prostředků ZZS můžeme rozdělit takto:

technické vybavení vlastních mobilních prostředků,


zdravotnická přístrojová technika,


zdravotnické pomůcky, nástroje a spotřební materiál,


léky a infúzní roztoky.

Technické vybavení vlastních mobilních prostředků

Vozidlo musí bezpodmínečně splňovat požadavky dané výše uvedenou vyhláškou pro sanitní vozidlo, jako je zřetelné označení firmou provozovatele na bocích, vybavení výstražným světelným a zvukovým zařízením, pevnou střední přepážkou mezi kabinou řidiče a prostorem pro pacienty opatřenou posuvným oknem, protismykovou podlahou atd. Jelikož je práce ZZS často prováděna v extrémních podmínkách, jsou naše nároky na výbavu sanitního vozu nadstandardní. To se týká jak technického vybavení vozu, tak vybavení vnitřního. Vůz musí být spolehlivý a mít maximum bezpečnostních prvků, jako je protismykový systém ABS, ochranný rám, bezpečnostní samonavíjecí pásy na všech sedadlech, kvalitní pneumatiky atd. Vnitřní vestavba vozu je nezbytnou a důležitou součástí sanitního vozu ZZS. Musí posádce v malém prostoru umožňovat provádět potřebná vyšetření a terapeutické zákroky. K tomu je potřeba, aby splňovala základní ergonomické požadavky pro danou činnost. Celý prostor vozu musí být dostatečně osvětlen přirozeným i umělým světlem, ale zároveň je nezbytné omezit průhlednost bočních oken, která jsou často doplňována oknem střešním. Držáky na přístroje jsou umísťovány v místech předpokládaného používání daného přístroje s viditelností na displej, resp. jeho ovládací prvky. Vnitřní vestavba, která bývá nábytkového typu, musí být funkční. Má obsahovat dostatek úložného prostoru pro veškeré vybavení, ale také držáky na infuze, přístroje či kyslíkové láhve. Nesmírně důležité jsou ve vnitřní vestavbě bezpečnostní prvky. Všechny hrany a rohy mají být zaobleny, z každého místa musí být možnost se zachytit madla, ve voze má být minimum volných předmětů a veškeré skleněné předměty mají být v obalech.

Nezbytným vybavením mobilních prostředků ZZS je radiokomunikační zařízení. To bývá provozováno v pásmu 74 MHz, neboť zdravotnická operační střediska musí podle Základního spojovacího řádu, který je přílohou č. 1 Vyhlášky MZ ČR 175/1995 Sb., disponovat jedním kmitočtem z pásma 74 MHz pro řízení a koordinaci výjezdových skupin a provozním kanálem 74,725 MHz určeným k zabezpečení součinnosti mezi jednotlivými mobilními prostředky výjezdových skupin. Jelikož dosud není funkční hromadná radiokomunikační síť PEGAS, určená pro operativní spojení mezi operačními středisky a výjezdovými skupinami jednotlivých subjektů záchranného systému, je tato potřeba místně nahrazována mobilními telefony nebo souběžnou radiokomunikační sítí v rámci IZS či HZS. Tyto radiokomunikační sítě mají však téměř vždy pouze lokální použitelnost a neumožňují spojení s jinými subjekty ZZS.

Poslední skupinou z technického vybavení vozidel, o které bych se chtěl zmínit, jsou pomůcky technické první pomoci. Do této skupiny vybavení mobilních prostředků ZZS zařazujeme hasicí přístroje, vyprošťovací soubory a popruhy, lana, navijáky, lopaty, sekery, zdroje světla, přilby atd. Vybavení vozů těmito prostředky se značně liší podle místních geografických poměrů a spolupráce s HZS.

Zdravotnická přístrojová technika

Defibrilátor s možností monitorování EKG (pro RLP včetně záznamu EKG a stimulátoru srdečního rytmu), automatický dýchací přístroj pro umělou plicní ventilaci, ruční dýchací přístroje s maskami pro všechny věkové kategorie, účinná odsávačka s motorovým pohonem, elektronický glukometr a pro RLP pulzní oxymetr jsou základním přístrojovým vybavením mobilních prostředků ZZS. Častým “nadstandardem” především u RLP bývá lineární dávkovač či infúzní pumpa, kapnometr, ventilometr, nebulizátor, termobox, elektronický tonometr či kardiopumpa. Především na techniku se vztahují specifické požadavky, o kterých se zmíním na závěr.

Zdravotnické pomůcky, nástroje a spotřební materiál

Zdravotnické pomůcky, nástroje a spotřební materiál jsou objemem, množstvím a četností používání nejrozšířenější složkou vybavení mobilních prostředků ZZS. I zde bychom mohli uměle vytvořit několik podskupin, které se ale v praxi často překrývají a doplňují.

Základní vyšetřovací pomůcky a nástroje

Mezi ně řadíme fonendoskop, tonometr, lékařský teploměr, neurologické kladívko a zdroj světla či špátli.

Základní léčebné pomůcky a spotřební materiál

Ve voze ZZS nemůže chybět vybavení pro zajištění volné průchodnosti dýchacích cest včetně endotracheální intubace všech věkových skupin a oxygenoterapii. Tzn. laryngoskopy, zavaděče, kleště dle Magilla, vzduchovody, rozvěrače úst, sety na koniopunkci, inhalační polomasky atd. Dalším vybavením jsou pomůcky a často soupravy či sety pro účinné stavění krvácení, ošetření popálenin, vedení porodů, infúzní terapii, včetně přetlakové. U RLP pak trojcestná žaludeční sonda či set pro hrudní drenáž. Podstatnou složkou výbavy mobilních prostředků ZZS jsou fixační pomůcky, které uvedu společně s pomůckami transportními, neboť jejich funkce se často doplňují.

Do klasického spotřebního materiálu, bez kterého by práce ZZS byla nemyslitelná, zařazujeme především veškerý obvazový materiál, injekční a infúzní materiál, včetně přístupu do periferního a centrálního cévního řečiště nebo intraoseálně, materiál pro odsávání, udržování průchodnosti dýchacích cest a ochranné pracovní pomůcky pro posádku, jako jsou rukavice a ústenky.

Transportní a fixační pomůcky

Výbavou každého vozidla ZZS jsou polohovatelná nosítka umožňující v podélné ose sklon 30°, transportní křeslo, scoop vyprošťovací rám, límce pro fixaci krční páteře, extenční dlaha na dolní končetinu a fixační dlahy Kramerovy, dále dlahy pneumatické nebo vakuové. Vakuová matrace se dnes stala často ideálním fixačním a zároveň transportním zařízením, podobně jako scoop rám s popruhy. Ve stísněných prostorách se s výhodou využívá transportní plachta nebo sedačka.

Další materiál

Mezi další výbavu vozů ZZS patří například emitní miska, fólie pro zemřelé, přikrývka s povlečením, prostěradlo, náhradní baterie, podložní mísa, označení pro hromadné neštěstí, mapa a zdroj světla.

Lékařský kufr

Povinným vybavením vozidla v rámci RLP je lékařský kufr (někdy nahrazovaný batohem), za jehož obsah a vybavení odpovídá odborný vedoucí příslušné záchranné služby. Kufr musí být vybaven skupinami léků s možností jejich nitrožilního podání v minimální skladbě dané výše uvedenou vyhláškou. Vybavení lékařského kufru je často různé podle místních zvyklostí, ale má zcela zásadní význam pro okamžitou léčbu mimo sanitní vůz či vrtulník, a proto mu bývá věnována z řad pracovníků ZZS maximální pozornost.

Léky a infúzní roztoky

Skupiny léků a infúzních roztoků jsou v minimální skladbě opět uvedeny ve vyhlášce MZ ČR č. 51/1995 Sb. Tato skladba je pochopitelně pouze skupinová a konkrétní složení je určeno místně a průběžně se mění. Obecně lze říci, že ve vozech ZZS je široká paleta léků. Jsou preferovány léky s rychlým nástupem účinku, s možností nitrožilního podání a minimem nežádoucích účinků.

Závěr

Mobilní prostředky, které dnes ZZS používá, jsou podstatně dokonalejší než před 10 lety a stejně tak je tomu s jejich vybavením. Výrobci v mnohém splnili naše nároky na kvalitu vozu i jeho vestavbu.

Základními požadavky zůstávají: bezpečnost, jednoduchost, spolehlivost, odolnost proti otřesům a vlivům počasí, malá váha, okamžitá použitelnost, nezávislost na cizím zdroji energie atd.

Seznam zkratek

ZZS – zdravotnická záchranná služba

RLP – rychlá lékařská pomoc

RZP – rychlá zdravotnická pomoc

LSPP – lékařská služba první pomoci

DRNR – doprava raněných, nemocných a rodiček

IZS – integrovaný záchranný systém

HZS – hasičský záchranný sbor

Právní předpisy

Vyhláška MZ ČR č. 434/1992 Sb.

Vyhláška MZ ČR č. 49/1993 Sb.

Vyhláška MZ ČR č. 51/1995 Sb.

Vyhláška MZ ČR č. 175/1995 Sb.

e-mail: nemecek@oku-pi.cz

Ohodnoťte tento článek!