Význam moderních antikoncepčních metod pro snížení potratovosti

SOUHRN

Moderní antikoncepční metody umožňují bezpečně a účinně plánovat rodinu. Tím usnadňují naplnění trendu odkládání reprodukce. Data z České republiky ukazují jasný význam dostupnosti hormonální antikoncepce pro snížení potratovosti.

KLÍČOVÁ SLOVA

antikoncepce • potratovost • odkládání reprodukce

SUMMARY

Fait, T. The importance of modern contraceptive methods for lowering abortion rates All modern methods of contraception give the possibility of safe and effective family planning. The trend to delay reproduction is easier to carry out with it. Czech data clearly shows the importance of hormone contraception for lowering abortion rates.

KEY WORDS

contraception • abortion • reproduction

Je otázkou, zda moderní antikoncepční metody mají významný vliv na populační politiku. Kvalitní – tedy bezpečná a účinná – antikoncepce dává ženě, respektive páru, mocný nástroj plánování rodiny. Právo zvolit si, kdy, s kým a kolik potomků chce žena mít, je zakotveno v mnoha mezinárodních úmluvách od Teheránské konference OSN o lidských právech v roce 1968 přes Světovou úmluvu o přežití, ochraně a rozvoji dětí z roku 1990 po Mezinárodní konferenci OSN o populaci a rozvoji (ICPD) v roce 1994.
Jedině stát, který umožní ženě toto právo plně aplikovat, je možno označit za demokratický.
Toto právo nelze zredukovat na možnost podstoupit legálně umělé ukončení nechtěného těhotenství. Ačkoli tento výkon má při správném provedení minimum zdravotních komplikací, jeho vliv na psychiku ženy a etický rozměr jej staví do pozice krajního řešení.
Moderní antikoncepce jistě významně ovlivňuje život ženy a osvobozuje sex jako komunikační složku partnerského soužití od obav z nechtěného těhotenství. Sama o sobě však jistě není příčinou nízké porodnosti či odkládání reprodukce do vyššího věku. Je pouze elegantním nástrojem, který tyto trendy umožňuje bez zvyšování potratovosti.

ANTIKONCEPČNÍ METODY

Antikoncepce (kontracepce) je každá metoda zabraňující početí, tedy splynutí gamet muže a ženy (spermie a vajíčka). Je primární prevencí nechtěného otěhotnění, a tedy i porodu nechtěného dítěte, což jsou stavy, které při doslovném pojímání definice zdraví podle WHO je nutno hodnotit jako nemoc. Dostupnost spolehlivé antikoncepce je ukazatelem vyspělosti společnosti a otázkou životního stylu každého jedince.
Antikoncepční metody lze rozdělit na reverzibilní (vratné) a ireverzibilní (nevratné). Efektivita jednotlivých metod je dána Pearl indexem. Je to počet těhotenství při dané metodě, pokud by byla užívána 100 ženami po jeden rok (Tab. 1).

IREVERZIBILNÍ METODY

Mezi nevratné metody patří tubární sterilizace ženy (zneprůchodnění vejcovodů) či podvaz chámovodů muže. Do roku 2012 byly u nás omezeny zákonem, nová právní úprava umožňuje každému jedinci si tuto antikoncepční metodu zvolit.
Tubární sterilizaci lze provádět v celkové anestézii z řezu na břišní stěně či častěji a s výhodou laparoskopickým přístupem. Technicky jde o přerušení (podvaz, klip) vejcovodů. Za ještě šetrnější lze díky možnosti provést výkon bez anestézie považovat transcervikální obturaci vejcovodů. Při této variantě pronikáme kanálem hrdla děložního do dutiny dělohy. Tam za kontroly zraku (hysteroskopie) zavedeme do ústí vejcovodů spirály (Essure TM) vyvolávající chronický zánět, který uzavře průsvit vejcovodů.

REVERZIBILNÍ METODY

Reverzibilní metody lze rozlišit na přirozené (kojení, periodická abstinence, koitus interruptus, úplná koitální abstinence), bariérové, nitroděložní a hormonální.

Přirozené metody

Přirozené metody jsou zatíženy velmi nízkou účinností a vysokými nároky na techniku provedení i sebekontrolu.
Nejčastěji používanou metodou vůbec je přerušovaná soulož (koitus interruptus). Odpovědnost za metodu nese převážně muž a stejně jako ostatní tzv. přirozené metody nechrání proti přenosu pohlavních chorob. Tato metoda je popisována již v Bibli, pokud si Onanův hřích vysvětlujeme jako odsouzení snahy nezplodit potomka s vdovou po vlastním bratrovi a nikoli jako odsouzení masturbace. Ženy s pravidelným menstruačním cyklem mohou používat metodu neplodných dnů. Vychází z pravidla, že ovulace (uvolnění vajíčka) nastává 14 dní před začátkem dalšího menstruačního krvácení, spermie mají životnost 2–3 dny a vajíčko je možno oplodnit 24 hodin. Po půlročním sledování délky cyklu může pak žena plodné dny ohraničit odečtením 18 dnů od nejkratšího a 11 dnů od nejdelšího cyklu. Ostatní dny jsou tedy neplodné. Obdobně lze sledovat takzvanou křivku bazální teploty (měřeno ráno v pochvě), při ovulaci dojde ke zvýšení teploty o 0,5 stupně, které trvá do konce cyklu. Neplodné období tak nastává od 4. dne zvýšení teploty. Obdobně lze ovulaci zjistit výskytem tažného hlenu v hrdle děložním či změknutím hrdla děložního v období okolo ovulace.

Bariérové metody a lokální chemická antikoncepce

Řadíme mezi ně většinou latexové zábrany průniku spermií do pochvy (kondom, femidom), respektive dutiny děložní (pesar) i chemické spermicidní prostředky (9-nonoxynol, benzalkonium chlorid). Jsou často užívány současně, což zvyšuje jejich antikoncepční účinek. Obě metody výrazně snižují riziko infekce pohlavním stykem přenášenými nemocemi. Významným kladem jsou rovněž nulové vedlejší systémové účinky. Jsou metodou volby pro jedince ve vysokém riziku pohlavních infekcí (v případné kombinaci s hormonální antikoncepcí), pro ženy, které nechtějí nebo nemohou užívat hormonální antikoncepci či ženy s nízkou frekvencí styku.
Pro ženy s nepříliš častým pohlavním stykem je za vhodnou metodu považován též cervikální klobouček či vaginální pesar, které si ženy zavádějí před stykem a jež je možno v pochvě ponechat 72, respektive 24 hodin. Volbu velikosti kloboučku či pesaru je nutno konzultovat s lékařem. Vhodné je tyto prostředky kombinovat se spermicidními krémy.
První zmínky o spermicidech pochází z egyptské říše, kde se za tímto účelem používal krokodýlí trus. Stejně tak kondomy jako ochrana před pohlavně přenosnými chorobami jsou zmiňovány již v Egyptě kolem roku 1350 př. n. l., v 16. století vyrobil G. Fallopius plátěnou ochranu před syfilis, později se užívala zvířecí střeva, nicméně moderní kondomy přicházejí až s objevem vulkanizace kaučuku Goodyearem v roce 1844. Do zavedení kondomů bezešvých v roce 1912 se užívaly opakovaně. Od roku 1957 se vyrábí kondomy lubrikované.
Z přehledu literárních údajů o novém spermicidu – benzalkonium chloridu (Pharmatex crm, supp vag) – vyplývá srovnatelná antikoncepční účinnost s perorální kombinovanou kontracepcí i intrauterinním tělískem. Spermicidní aktivita je spojena se schopností narušovat buněčnou stěnu mikroorganismů. Benzalkonium je účinné vůči grampozitivním kokům, gramnegativním tyčkám i některým grampozitivním tyčkám. Zasahuje významné patogeny přenášené pohlavním stykem.

Nitroděložní tělíska

Intrauterinní tělísko (IUD) procházelo vývojem tvaru a použitého materiálu. U nás od spirály z inertního plastu (DANA) k medikovaným IUD tvaru T s mědí. Tak se k mechanismu účinku, který pravděpodobně vychází z vyvolání chronického aseptického zánětu v dutině děložní cizím tělesem, přidává spermicidní efekt použité mědi. To zvyšuje účinnost metody. IUD s sebou nese i jistá rizika, z nichž je nutno uvést zvýšení rizika mimoděložního těhotenství (GEU), rizika pánevního zánětu a zvýšení krevní ztráty při menstruaci.
Přidáním levonorgestrelu do IUD vzniká LNG-IUS (intrauterinní systém uvolňující levonorgestrel). Dochází tak k významné kvalitativní změně IUD včetně mechanismu působení, že mnozí autoři nezařazují LNG-IUS k nitroděložním tělískům, ale mezi čistě gestagenní hormonální antikoncepci. Za dominantní mechanismus působení je považována změna cervikálního hlenu bránící průniku spermií, atrofizace endometria a ovlivnění motility tub. LNG-IUS vykazuje dobrou kontrolu proliferace endometria. Ze svislého ramene tělíska tvaru T je denně uvolňováno 20 µg levonorgestrelu. Obsah 52 mg je dávka na pět let. Snižuje riziko ascendentně vzniklého pánevního zánětu a zvyšuje antikoncepční účinek. Dále je prokázáno snížení rizika mimoděložního těhotenství na 0,02, snížení výskytu dysmenorey a omezení růstu myomů. Z atrofizace endometria logicky vyplývá zkrácení a oslabení menstruace. Z nežádoucích účinků je nutno zmínit přechodné nepravidelné krvácení či špinění, vzácně také edémy, bolesti hlavy, citlivost prsů a bolest v podbřišku. Mohou se objevit funkční ovariální cysty, jejichž anamnestický výskyt je kontraindikací užití systému. LNG-IUS je nejvhodnější pro ženy, které již rodily a plánují si další dítě po delším období nebo chtějí dlouhodobou, spolehlivou antikoncepci s návratem plodnosti. Je možné jej zavést v šestinedělí a u kojících matek, neovlivňuje tvorbu ani složení mléka.
Také historie nitroděložních tělísek se táhne až do starého Egypta, kde se vkládaly do dělohy velbloudic kamínky, aby neotěhotněly.

Hormonální antikoncepce

Dominantní skupinou antikoncepce je antikoncepce hormonální. Lze ji rozdělit na antikoncepci čistě gestagenní obsahující pouze gestagen a kombinovanou estrogengestagenní.
Čistě gestagenní kontracepce se liší aplikační formou a použitým gestagenem. Již výše byl zmíněn intrauterinní systém s levonorgestrelem Mirena, který stojí na pomezí mezi IUD a gestagenní kontracepcí. Ostatní formy gestagenní kontracepce – pilulky, implantáty, nitrosvalové injekce – díky dávce použitého hormonu nejen ovlivňují viskozitu cervikálního hlenu a růst endometria, ale zároveň inhibují ovulaci. Vyjma těhotenství nemá gestagenní kontracepce absolutní kontraindikaci podání. Mezi relativní kontraindikace patří karcinom prsu, ischemická choroba srdeční, recidivující ovariální cysty, nadváha, anamnéza GEU, osteoporóza, závažná hepatopatie, deprese, epilepsie a akné. Na druhé straně mají gestageny některé neantikoncepční indikace – poruchy menstruačního cyklu ve smyslu plus (menometroragie, polymenorea), hyperplazie endometria, endometrióza, vaskulární migréna.
Při nasazování gestagenní kontracepce nejsou nutná žádná laboratorní vyšetření, doporučeny jsou podrobná anamnéza a preventivní onkogynekologické vyšetření. Svým složením patří k čistě gestagenní kontracepci rovněž tableta po styku – postkoitální kontracepce – Postinor nebo Escapelle. Obsahují 0,75 mg, respektive 1,5 mg levonorgestrelu. Do této skupiny lze zařadit také blokátor progesteronového receptoru ullipristalacetát do 120 hodin od styku.
Estrogengestagenní kontracepce je dominantní hormonální antikoncepční metodou.
Donedávna výhradní formou byla perorální kombinovaná kontracepce (COC). Nově se objevují formy neperorální. NuvaRing je vaginální kroužek uvolňující denně 0,015 mg ethynilestradiolu (EE) a 0,12 mg etonogestrelu. Vkládá se do pochvy na tři týdny. V následující týdenní pauze dochází k pseudomenstruaci. Antikoncepční systém Evra je transdermální systém, který se aplikuje jedenkrát týdně s vynecháním 4. týdne v 28denním cyklu. Uvolňuje denně 0,02 mg EE a 0,15 mg norelgestrominu. Za dominantní přínos těchto systémů je považováno opuštění nutnosti každodenní aplikace a tím eliminace častých chyb pacientek.
Mechanismus estrogengestagenní kontracepce je kombinovaný. Dominantní je inhibice ovulace zablokováním zpětné hypofyzoovariální vazby, přidává se vliv gestagenu na motilitu vejcovodů, trofiku sliznice a cervikální hlen.
COC lze rozdělovat podle konstrukce, tedy podle dávky estrogenu a gestagenu v jednotlivých tabletách měsíčního balení. Pokud jsou dávky obou složek konstantní, jde o monofázický přípravek, zvýšení dávky gestagenu v druhé polovině cyklu je charakteristické pro bifazický modul, trifázické přípravky mění dávku gestagenu dvakrát nebo častěji současně mění dávku EE.
Ve většině COC je jako estrogenní složka použit EE. Podle dávky EE dělíme COC na vysoko (40–50 µg), nízko (30–37,5 µg) a velmi nízko (15–20 µg) dávkované. Někteří autoři definují dávku velmi nízkou 25–20 µg a extrémně nízkou < 20 µg. Ve většině studií nebylo prokázáno, že by snižování dávky pod 35 µg vedlo ke snižování rizika trombembolické nemoci.
Nově se na trhu objevuje přípravek s estradiolvalerátem Qlaira a 17µ-estradiolem (tedy hormonem identickým s přirozeným estrogenem) Zoely.
Progestiny v COC lze označit jako reziduálně androgenní (norethisteron, lynestrenol, norgestrel), slabě androgenní (desogestrel, gestoden, norgestimát) a antiandrogenní (cyproteronacetát, dienogest, chlormadinonacetát). Na základě chemické struktury lze progestiny dělit na deriváty 17µ-hydroxyprogesteronu (cyproúčinky. teronacetát) a 19-nortestoronu, které se dělí na estrany (norethisteron, lynesterol, dienogest) a gonany (levonorgestrel, gestoden, desogestrel, norgestimát). Gestoden, desogestrel a norgestimát jsou pro svoji minimální androgenicitu řazeny mezi takzvané progestiny III. generace. Samostatnou skupinu tvoří derivát spironolaktonu drospirenon. Jedinečnost jednotlivých preparátů je založena právě na zvoleném progestinu. Vzhledem k rozdílnosti dávky estrogenů a kombinaci s progestinem je vhodnější hodnotit každý přípravek zvláště a nikoli po generacích.
Indikací k podání COC je nejen její jedinečný antikoncepční efekt, ale také takzvané neantikoncepční terapeutické COC je indikována v léčbě dysmenorey, poruch menstruačního cyklu ve smyslu plus i minus, kongestivní pelipatie a premenstruačního syndromu. Snižuje riziko opakování mimoděložního těhotenství, ovariálních cyst, riziko karcinomu ovaria a karcinomu endometria. Příznivě ovlivňuje benigní mastopatie. Při užití nízkodávkovaných preparátů se slabě androgenními progestiny nebo antiandrogeny je COC lékem volby pro syndrom polycystických ovarií. Pro léčbu akné volíme preparáty s antiandrogenním progestinem, speciálně pro tuto léčbu registrované.
Vyšetření potřebná k nasazení COC zahrnují řádnou anamnézu, preventivní gynekologickou prohlídku, měření krevního tlaku, u žen rizikových pak jaterní testy a koagulační parametry. Kontroly mají zahrnovat měření krevního tlaku za tři měsíce a dále pak jednou ročně, u rizikových pacientek jaterní testy po třech měsících a pravidelnou onkologickou prevenci.

VÝZNAM HORMONÁLNÍ ANTIKONCEPCE PRO SNÍŽENÍ POTRATOVOSTI

Dostupná data z České republiky jasně ukazují, že absolutně nejúspěšnější cestou, jak snížit potratovost, je poskytnout ženám přístup k moderní, zejména hormonální antikoncepci.
Mezi roky 1990 a 2008 poklesl počet umělých přerušení těhotenství o 76 % ze 107 na 25 000 (Obr. 1), za současného nárůstu počtu uživatelek hormonální antikoncepce o 825 % ze 110 na 835 000. V dalších letech se již pokles potratů významně zpomalil, v roce 2014 bylo provedeno 22 000 potratů. Přetrvává příznivé číslo ukazující, že 79 % potratů je provedeno do 8. týdne těhotenství, tedy jako miniinterupce. Na jisté rezervy v edukaci ukazuje, že 50 % potratů podstupují vdané ženy a 35 % ženy s dvěma a více dětmi. Také náš výzkum motivace žen podstupujících umělé přerušení těhotenství neprokázal, že by tak činily dominantně z ekonomické nutnosti.
Počet uživatelek hormonální antikoncepce dále vzrůstal do roku 2010 na zhruba 38 % cílové skupiny žen ve věku 15–44 let z původních 17 % v roce 1990 (v roce 1970 to byla jen 4 %). K dalšímu výraznému snížení potratovosti již nedochází. V roce 2011 pak nastupuje mírný pokles počtu uživatelek o 5,5 % k roku 2010.
Nárůst počtu uživatelek hormonální antikoncepce (Obr. 2) nevykazuje žádná skoková zvýšení, po rozšíření základního spektra antikoncepčních pilulek dochází k prudkému nárůstu po roce 1990. Tento trend je podporován i laickým tiskem.

VÝVOJ TRHU S HORMONÁLNÍ ANTIKONCEPCÍ V ČESKÉ REPUBLICE

První kombinovaná hormonální antikoncepce byla uvedena na trh v USA v roce 1959 firmou Searle ve formě tablety Enovid (150 µg mestranol + 10 mg norethyodrel). V Evropě v roce 1961 uvedla firma Schering Anovlar (50 µg ethinylestradiol + 4 mg norethisteron acetát) a v České republice v roce 1965 začíná užívání originálního přípravku Antigest (100 µg mestranol + 7,0 mg methenmandinon acetát).
V České republice se k Antigestu přidal v roce 1973 Nonovlon a 1988 Trisiston. V roce 1992 se začala dovážet kvalitní nízkodávkovaná monofázická hormonální antikoncepce s 30 µg ethinylestradiolu (EE) Cilest či Femoden a velké oblibě se v následujících letech těšil i přípravek se silným antiandrogenním účinkem Diane-35. K rostoucímu trendu spotřeby přispěly i nové progestiny – v roce 2001 se začíná užívat dienogest v přípravku Jeanine, objevuje se i první extrémně nízkodávkovaná antikoncepce s pouhými 15 µg EE Minesse. V roce 2008 přichází další nový progestin drospirenon v přípravku Yadine.
Nicméně uvedení přípravků s novou estrogenní složkou, tedy estradiolvalerátem v roce 2009 – Qlaira – a estradiolem v roce 2012 – Zoely –, již nepřineslo nárůst celkového počtu uživatelek.
Ani neperorální aplikační formy hormonální antikoncepce – náplast Evra v roce 2002, vaginální kroužek Nuvaring v roce 2007 – nepřináší masivní příliv nových uživatelek. Stejně tak nejnovější transdermální systém Lisvy (2015) i přes své kvality těžko změní reprodukční chování obyvatelstva.
Mediální kampaň o rozdílech mezi druhou a třetí generací progestinů v roce 2002 nevedla v České republice k významnému odlivu uživatelek, jakého jsme byli svědky v užívání hormonální substituční terapie po publikování dat studie Women´s Health Initiative v roce 2001, kdy počet uživatelek hormonální substituce klesl na třetinu. Pravděpodobně díky tomu, že byla vedena spíše mezi odborníky.

MOŽNÉ PŘÍČINY STAGNACE NÁRŮSTU UŽIVATELEK HORMONÁLNÍ ANTIKONCEPCE

Současná stagnace užívání hormonální antikoncepce může mít více zdrojů.
1. Potenciál metody je nasycen. Kombinovaná hormonální antikoncepce má své příznivé neantikoncepční přínosy, ale také jasně definovaná rizika (Tab. 2). 2. Nárůstu uživatelek brání objektivní důvody (zdravotní kontraindikace, subjektivní obavy…), jejichž překonání by mohlo mít kontraproduktivní vliv. Zvýšení užívání léku v rizikové skupině by mohlo vést ke zvýšenému počtu nežádoucích účinků a tím k diskreditaci metody (Tab. 3).
3. Metodě chybí další mediální podpora. Původní originální farmaceutické firmy (např. Organon, Jenapharm, Schering, Wyeth…) byly zakoupeny jinými firmami, pro které není antikoncepční program zásadní, a tak firmy omezily propagaci mezi lékaři i laiky. K dalšímu oslabení originálních firem vedl neuvěřitelný nárůst generických kopií, který zvýšil počet přípravků na trhu na více než trojnásobek. Některé přípravky mají na trhu šest i více kopií. Zatímco v roce 2002 originální firmy kontrolovaly 90 % trhu, v roce 2010 to bylo jen 68 % (Tab. 4). Generické firmy se povětšinou edukací nezabývají vůbec. Jejich přípravky sice přinášejí nižší cenu přípravku, ale dochází spíše k přechodu pacientek již antikoncepci užívajících na levnější metodu, nikoli k oslovení uživatelek, pro které by snad byla dosud metoda finančně nedostupná.
4. Média se více zabývají riziky hormonální antikoncepce. Vzhledem k tomu, že zejména zmiňované riziko tromboembolické nemoci je již dlouho známo, nelze nepřemýšlet o tom, že se tak děje na popud soukromých genetických laboratoří v rámci snahy o zviditelnění problematiky vrozených trombofilních mutací.

DALŠÍ ANTIKONCEPČNÍ METODY

Postkoitální antikoncepce Postinor je k dispozici od roku 1991 vázána na předpis a teprve se značným odstupem od vyspělých zemí je od roku 2012 volně prodejná. Nicméně tento fakt vede spíše k odbourání zbytečného a ponižujícího pobíhání uživatelek mezi gynekologickou pohotovostí a lékárnou, může mít jen hraniční vliv na další snižování potratovosti.
V roce 1963 se objevuje první čistě gestagenní antikoncepce Depo-Provera ve formě intramuskulární injekce, v roce 1968 perorální Nacenyl, v roce 2008 pak ve formě subkutánní injekce Sayana. Naopak implantáty se v roce 2012 zcela z trhu vytrácejí. To svědčí o tom, že potenciál této metody je již také vyčerpán. Ve srovnání s celosvětovými údaji, kde je nejužívanější metodou, je u nás nedostatečně využita možnost nitroděložního tělíska (IUD). To uvedl do praxe v roce 1926 Grafenberg, u nás přichází s originálním nitroděložním tělískem v roce 1962 tým vedený dr. Jiřím Šráčkem. Jeho spirála z polymeru ethylenvinylacetátu pod názvem DANA dosáhla možná i díky odměně za zavedení (tehdy nemalých 200 Kč) brzy prakticky půl miliónu uživatelek. Také naše země postihl odklon od IUD vyvolaný později nepotvrzeným údajem o zvýšení případů pánevních zánětlivých onemocnění. Renesanci s sebou přinesl nitroděložní systém s levonorgestrelem (IUS-LNG) Mirena, který ve světě od roku 1990 a u nás od roku 1998 spojuje v sobě výhody IUD s čistě gestagenní antikoncepcí. Masivní propagace však vyvolává dojem, že snad významně levnější IUD již nemají své opodstatnění. Nicméně český trh reaguje na požadavek menších tělísek pro nerodivší ženy ať již v oblasti klasických IUD, IUD bez ramének (Gynefix do roku 2010) či IUS-LNG (Jaydess od roku 2013).
Potenciál sterilizace, ať již tubární či mužské, je u nás například ve srovnání s Holandskem naprosto nevyužit. Nicméně si nejsem jist, že bude naplněn.

ZÁVĚR

Model České republiky ukazuje významný vliv moderní antikoncepce na snížení potratovosti. Po otevření trhu po roce 1989 se k uživatelkám v rychlém sledu dostávají nejmodernější antikoncepční metody, zejména kvalitní perorální hormonální antikoncepce.
Její rozšíření je nepřímo úměrné počtu umělých přerušení těhotenství. V současné době je však již potenciál metody zjevně zcela vyčerpán, procento uživatelek je druhé nejvyšší v Evropě. Pokud nestoupne obliba nitroděložních tělísek a sterilizace, které dosud nejsou plně využity, nelze další pokles potratovosti v důsledku zvyšování užívání antikoncepce očekávat. Jiná metoda snížení potratovosti, když pomineme její export do zahraničí či ilegalizaci zákazem výkonu, dosud nikdy a nikde nebyla dostatečně úspěšná.

Prohlášení: autor v souvislosti s tématem práce nemá střet zájmů.

Literatura

1. FAIT, T. Antikoncepce. 2. vyd., Praha : Maxdorf, 2012, 125 s.
2. FAIT, T. Combined Hormone Contraceptive Choice Experience in Czech Republic. Cen Eur J Med, 2011, 6, p. 582–582.
3. FAIT, T., SULOVA, L. JENICEK, J., UZEL, R. The wide acces to contraception is the best way to downregulation of abortion rate, Eur J Contracept Reprod Health Care, 2008, 13(Suppl. 2), p. 54.
4. KOCOURKOVA, J., FAIT, T. Changes in the contraceptive practice and transition of the reproduction pattern in the Czech population. Eur J Contracept Reprod Health Care, 2011, 16, p. 161–172.
5. KOCOURKOVA, J., FAIT, T. Induced abortions: Still important reproduction loss in the Czech Republic? Neuroendocrinology Letters, 2009, 30, 1, p. 111–118 6. ŠIMONOVÁ, D., FAIT, T., WEISS, P. Některé charakteristiky žadatelek o umělé ukončení těhotenství. Čes Gynek, 2010, 75, 3, s. 187–192.

e-mail: tfait@seznam.cz

Tab. 1 Pearl index – účinnost antikoncepce

nechráněný styk 80,00–85,00
spermicidy 0,10–25,00
kondom 14
COC 0,10–0,40
perorální gestageny 0,14–9,60
depotní gestageny 0,00–1,00
Cu-IUD 0,20–0,80
LNG-IUD 0,02–0,20
ženská sterilizace 0,00–0,50
mužská sterilizace 0,00–0,15

Relativní kontraindikace Absolutní kontraindikace
kouření u ženy nad 35 let anamnéza TEN a ICHS
vrozené koagulopatie aktivní onemocnění jater, tumory jater
rodinná anamnéza TEN a ICHS do 45 let primární plicní hypertenze
hemodynamicky významná srdeční vada neléčená hypertenze
hepatopatie a cholecystolitiáza diabetes mellitus s orgánovými komplikacemi
hyperlipidémie karcinom prsu a endometria
diabetes mellitus bez komplikací endometroidní karcinom ovaria
bolesti hlavy s neurologickými symptomy těhotenství
srpková anémie kojení
porfyrie dlouhodobá imobilizace
antifosfolipidový syndrom anamnéza cévní mozkové příhody
hyperprolaktinémie
některá systémová onemocnění

Tab. 4 Podíl generických přípravků kombinované hormonální antikoncepce na trhu v České
republice

Počet uživatelek Originály Generika
(29 v roce 2002; 40 (3 v roce 2002;
v roce 2010) (%) 15 v roce 2010)
2002 730 683 90 10
2003 782 916 90 10
2004 834 415 88 12
2005 868 549 85 15
2006 913 416 81 19
2007 971 543 79 21
2008 987 681 76 24
2009 967 550 73 27
2010 939 213 68 32

O autorovi| Doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph. D. Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice, Gynekologicko-porodnická klinika

Obr. 1 Pokles počtu potratů v České republice
Obr. 2 Nárůst počtu uživatelek hormonální antikoncepce v České republice
Tab. 2 Přínosy a rizika kombinované hormonální antikoncepce
Tab. 3 Kontraindikace kombinované hormonální antikoncepce

Ohodnoťte tento článek!