Pozitivní vliv kojení na zdraví dítěte potvrzen

Ke stovkám studií, které dokumentují pozitivní vliv kojení na nižší výskyt různých nemocí, se s novými výsledky připojila v roce 2015 nová americká „Year 6 follow-up study of children in the Infant Feeding Practices Study II“, která zkoumala vliv výživy v kojeneckém věku na zdraví, způsob stravování a některé další faktory u 1542 šestiletých dětí.

Kojení je jedním z nejúčinnějších preventivních opatření, jímž mohou matky chránit zdraví dítěte i své. Studie potvrdila, že kojení může chránit před některými onemocněními ještě dlouho po kojeneckém věku. Na výskyt infekcí (zánět uší, hrdla nebo nosních dutin) měla vliv nejen délka kojení celkem, délka výlučného kojení, doba zahájení podávání náhrad mateřského mléka, ale i intenzita kojení definovaná jako podíl mateřského mléka z příjmu jakéhokoliv mléka v průběhu prvních 6 měsíců života.
Studie „Year 6 follow-up“ dále ukázala, že výlučné kojení po dobu 4 měsíců nebo déle může snižovat riziko rozvoje potravinové alergie po prvním roce života u dětí bez jiných rizik. Delší trvání kojení bylo spojeno se zdravějším stravováním v 6 letech. Déle kojené děti například měly větší spotřebu vody, ovoce a zeleniny a naopak menší spotřebu cukrem slazených nápojů a džusů. „Není jasné, jestli zjištěné vztahy mezi stravováním v kojeneckém období a v 6 letech odrážejí vývoj chuťových preferencí během dětství nebo způsob stravování rodiny, ale studie rozhodně poukazuje na potřebu vytvořit zdravé stravovací návyky už v časném dětství,“ říká MUDr. Eva Kudlová z Ústavu hygieny a epidemiologie 1. LF UK a VFN v Praze.
Podle dostupných informací má tedy kojení pozitivní vliv na prevenci infekčních onemocnění, obezity a s tím spojených dalších nemocí. Kojené děti mají rovněž nižší riziko nekrotizující enterokolitidy.
Kromě dobře zdokumentovaných účinků mateřského mléka na výživu kojení také podporuje utváření jedinečného emocionálního vztahu mezi matkou a dítětem. Z velkých epidemiologických studií vyplývá, že delší doba kojení souvisí se zlepšením IQ a kognitivních funkcí v pozdějším období dětství. „Kojení dokonce zlepšuje kognitivní vývoj nedonošených i donošených dětí, a to i pokud vypustíme vlivy jako socioekonomické zázemí a dosažené vzdělání. Podpora kojení na národní a vládní úrovni je nezbytná,“ upozorňuje vedoucí lékařka Národního laktačního centra v Thomayerově nemocnici MUDr. Anna Mydlilová.

Ohodnoťte tento článek!