Pracovní pozice sester v dlouhodobé péči a Biografie v procesu změn v dlouhodobé péči

12. května proběhla v olomouckém Hotelu NH Collection konference „Pracovní pozice sester v dlouhodobé péči a Biografie v procesu změn v dlouhodobé péči“. Přinášíme stručný přehled o tom, co na konferenci zaznělo.

Kompetence a prestiž povolání

S pracovní pozicí všeobecné sestry úzce souvisí problematika jejího vzdělávání a otázky jejích kompetencí. Právě ty byly jedním z témat příspěvku Zdeňky Mikšové (Ústav ošetřovatelství FZV UP v Olomouci). Obecně kromě vnitřní kompetence, zejména dané vzděláním a vědomostmi, dovednostmi, předpoklady a schopnostmi, vnitřní kvalitou jedince k výkonu určité činnosti, musí mít sestra pro výkon určitého povolání i další typ kompetencí. Tím je kompetence vnější, tedy formální kompetence, které jsou ustanovené právní normou nebo zaměstnavatelem.
Všeobecná sestra je oprávněna vykonávat takové činnosti, k nimž má vnitřní i vnější kompetence a má právo odmítnout činnosti nad rámec svých kompetencí. Kompetence všeobecné sestry zahrnují 3 oblasti: • profesionální, etická, právní; • management péče; • oblast profesionálního rozvoje. Jak Zdeňka Mikšová zdůraznila, kompetence sestry zároveň úzce souvisí s prestiží její profese. Na prestiž sestry i celé její profese má negativní vliv, pokud jako kvalifikovaný pracovník musí vykonávat nekvalifikované činnosti.

Sestra v sociálních službách

Předsedkyně Profesního svazu zdravotnických pracovníků v sociálních službách a staniční sestra Domova pro seniory Bechyně Mgr. et Bc. Radka Maršíková seznámila účastníky konference s postojem Profesního svazu zdravotnických pracovníků k chystané novele zákona č. 96/2004. Je shodný s postojem ostatních profesních svazů – České asociace sester (ČAS) a Profesní a odborové unie zdravotnických pracovníků (POUZP). Snížení nároků na vzdělávání nepřivede do nemocnic a domovů pro seniory absolventky. Nadále chybí motivace mladých sester nastoupit hned po škole do tak náročné práce, malá je finanční motivace. Novela zákona poškodí kvalitu poskytované péče i uznávání odborné kvalifikace těchto nových sester v zahraničí. Podle názoru ČAS a Profesního svazu zdravotnických pracovníků v sociálních službách je nezbytné vytvořit sestrám takové podmínky k výkonu povolání, které jim umožní uplatnit nové kompetence. Je nutné zohlednit náročnost výkonu při odměňování sester a ostatních nelékařů, nastavit systém smysluplného celoživotního vzdělávání, promítnout činnosti sester do úhradové vyhlášky a nastavit minimální personální zabezpečení tak, aby byla poskytována kvalitní a bezpečná péče a nedocházelo k přetěžování sester.

Psychobiografický model péče

Specialistka na péči o klienty s demencí PhDr. Eva Procházková, PhD., se věnuje studiu psychobiografického modelu péče podle Erwina Böhma a jeho uvádění do praxe. Psychobiografický model péče představila jako koncept péče o klienty se symptomy demence, se změnami způsobu chování a se sníženou schopností orientace. Psychobiografická péče je nová cesta v geriatrickém a geronto-psychiatrickém ošetřovatelství. Svých úspěchů ve zmírnění symptomů demence a výrazného zlepšení kvality života geriatrických pacientů postižených demencí dosahuje na základě ošetřovatelských intervencí orientovaných na zachovalé schopnosti a dovednosti seniora s využitím práce s biografií. V České republice PhDr. Procházková založila Institut Erwina Böhma (www.ebinbio.cz) a vytvořila podkladový materiál pro biografickou koncepci péče, na jejímž základě je možné uvádět psychobiografický model péče do české praxe. Na internetových stránkách institutu zájemci najdou nejen koncept, vysvětlení smyslu a uplatnění modelu, ale i širokou nabídku vzdělávacích projektů v rámci poskytování psychobiografické péče.

Jak začít se změnou – a jak v ní pokračovat?

O tom, že prvky z psychobiografického modelu péče podle Erwina Böhma i u nás již léta nacházejí v práci s geriatrickými pacienty zcela praktické a úspěšné uplatnění, jasně svědčí i řada příspěvků, které pro tuto konferenci připravili pracovníci pobytových zařízení pro seniory.
Velmi pozitivní zkušenosti s aplikací modelu mají v domovech pro seniory po celé republice. Například Mgr. Lenka Olivová z Domova pro seniory Tovačov řekla, že se jim v souvislosti s modelem zřejmě opravdu povedlo změnit smýšlení a postoj zaměstnanců k péči o jejich klienty, protože vidí dobré výsledky. „V biografické koncepci péče už jsme vyškolili 50 pracovníků a zpracovali jsme pro naše klienty i prvních 50 biografických knih. To nejcennější ale je nadšení a chuť, se kterou se tady ta práce dělá,“ shrnula ředitelka domova pro seniory Lenka Olivová.
Jiný z velmi zajímavých příspěvků byl z Domova pro seniory Bechyně, kde je mentorem práce s psychobiografickým modelem Bc. Alena Bártíková. S aplikováním biografické koncepce péče mají v Bechyni zkušenosti již od roku 2010. Koncepci se jim podařilo velmi úspěšně nastavit, ale po několika letech bylo najednou všechno jinak – domov se přestěhoval a vyměnila se část zaměstnanců. V nových podmínkách se ale nakonec program opět nejen perfektně rozjel, dokonce se i rozšířil o další aktivity, uvedla ve svém příspěvku ředitelka Mgr. Alena Sakařová.

Projekt Cesta životem

Mgr. Michaela Hronová pracuje v Domově Sue Ryder, o. p. s., Praha 4. Jde o sociální službu poskytující péči seniorům, kteří jsou v důsledku nemoci nebo vysokého věku odkázáni na pomoc druhých. Svůj příspěvek uvedla slovy: „Chceme více pochopit osobnost klienta s celou jeho minulostí, dokázat rozpohybovat jeho duši, a tím pomoci i jeho tělu… V současné době jsme v Sue Ryder na cestě k práci s psychobiografickým modelem péče. Kaž dý klient u nás má zpracovanou svoji biografii. Tomuto projektu říkáme Cesta životem. Jeho podstatou je snaha o zajištění a respektování takových podmínek a způsobu života, který byl v daném období života pro klienta ‚normální‘.“ Zajímavě pohovořila o inspekci kvality péče i Mgr. Eliška Gregorová z Domova pro seniory Velké Meziříčí. Závěrečným a obrazově bohatým příspěvkem byl náhled na inovační postupy v Domově pro zrakově postižené Palata z Prahy, v němž nás Kateřina Chlebová, DiS., a Mgr. Petra Holíčková pozvaly na svůj pracovní úsek, kde se snaží upravit prostředí a harmonogram dne podle biografie klientů.
V závěru konference byli všichni v sále odměněni růží za svou nelehkou práci, a to z rukou moderátorů celého dne PhDr. Procházkové a Ing. Radka Barana, ředitele Domova pro seniory Slunečnice Ostrava.

Iniciativa sester – Neodcházíme, organizujeme se (ISNO) s prohlášením za sestry pracující v nemocnicích
Mgr. Lenka Olivová
Mgr. et Bc. Radka Maršíková a PhDr. Eva Procházková, PhD.
Profesor Erwin Böhm

Ohodnoťte tento článek!