Představujeme pacientské organizace: Nevypusť duši

Duševní onemocnění je stále celospolečenským stigmatem. Jen málokdo se k němu dokáže otevřeně přiznat. Cílem spolku Nevypusť duši je bořit mýty, jimiž jsou poruchy psychického zdraví stále opředeny, a šířit informace o prevenci. Zakladatelky se zaměřují především na dospívající a mladé lidi.

Marie Salomonová a Tereza Růžičková jsou dvě úspěšné mladé dámy, které se po náročných studiích v Česku i v Anglii rozhodly, že by se rády v Česku věnovaly osvětě o duševním zdraví. Uvažovaly o společném projektu, v němž by zúročily své osobní zkušenosti. Ve spolupráci s dalšími organizacemi se jim podařilo sestavit tým spolupracovníků a uspořádat kampaň. Vzhledem k tomu, že cílily mladší ročníky, zaměřily se zejména na sociální sítě. Natáčely videa, psaly příspěvky na Facebook, které měly velkou odezvu. Což je povzbudilo k dalším aktivitám. Dnes mají statut spolku, který pořádá informační workshopy v Čechách i na Slovensku, natáčejí videa. Spolupracují například s Národním ústavem duševního zdraví, s neziskovou organizací Green Doors, kavárnou Café Práh či kontaktním Centrem Anabell, jež se také zaměřují překonávání bariér u lidí s duševními poruchami. Stálý tým tvoří 20 spolupracovníků, ale do jednotlivých projektů je zapojena zhruba padesátka lidí. Doposud vše probíhalo na dobrovolnické bázi, ale v současnosti má spolek své první zaměstnance a aspiruje na profesionální organizaci.

Fungují na bázi darů od nadací, jednotlivců.

Náročné dospívání

Osobní, často velmi bolestná zkušenost, se pojí s existencí řady organizací a spolků. Jejich zakladatelé mají přirozenou potřebu věnovat se osvětě. Marie Salomonová, studovala na elitní škole Open Gate, která podporuje nadané lidi, ale také předpokládá, že se tito jedinci dokážou dobře vypořádat s enormní psychickou zátěží. Marii byla ve 13 letech diagnostikována deprese, což ji značně zkomplikovalo první roky náročného studia na kolejní škole. Sama říká, že díky prostředí, v němž se pohybovala, měla štěstí, že se na ni „nedívali skrz prsty“.
Nicméně i ona zažila, situace, že si svoje problémy vymýšlí, od učitelů i od lékařů.
„Měla jsem ve zdravotních záznamech napsáno, že jsem brala antidepresiva, takže se mi běžně stávalo, že tělesné onemocnění považovali spíše za psychosomatické obtíže.“ Nedostatek pochopení a stigmatizace jsou běžné zkušenosti psychicky nemocných lidí a dokážou už tak křehké zdraví ještě více podlomit. A právě podobné zkušenosti se pro Marii a Terezu staly jedním z impulsů k větší medializaci. Dalším byla prevence, která je podle nich nedostatečná. „Kdybych měla dostatečně vybudované obranné mechanismy, nemusela by se u mě možná nemoc projevit až v takové míře,“ vysvětluje Marie. „Nic jsem o nemoci nevěděla, žádnou psychohygienu jsem nepěstovala.“ Prevenci se musí věnovat pozornost od dětství. Aby dítě dokázalo dobře popsat svoje emoce, když mu není dobře na duši, stejně jako to dokáže, když ho bolí zub. Psychohygieně a sociálně emočnímu učení by se měly věnovat také školy, což zatím v českých podmínkách není obvyklé. A právě na ně se organizace Nevypusť duši zaměřila a úzce s nimi spolupracuje. „Tato terénní práce a spolupráce nejen s pacienty, ale také např. se studenty psychologie nás od ostatních pacientských organizací odlišuje.“ Pro nás prevence nepředstavuje doplňkovou aktivitu, ale jeden z pilířů.

Marie s Terezou se hodně inspirovaly v Anglii, kde k problematice přistupují mnohem aktivněji než u nás. Marie, která vystudovala na University of Nottingham neurovědy, byla aktivní členkou Student Minds, charitativní organizace na podporu duševního zdraví studentů, a zapojila se do celonárodní kampaně Time to Change zaměřené proti diskriminaci duševně nemocných lidí.

Workshopy ve školách

Marie Salomonová popisuje, jak probíhá jejich stěžejní aktivita: „Jezdíme po středních školách, kde vystupujeme s pětihodinovým pásmem – Duševní Zdravověda pro středoškoláky. Zúčastní se ho vždy pacient, který vypráví svůj příběh a studenti se mohou ptát na cokoliv. Část programu je zaměřena na destigmatizaci, kde je hranice mezi duševním zdraví a nemocí a jaké existují mýty. Například, že schizofrenie se projevuje rozdvojenou osobností, což není pravda. A poslední třetina programu se zaměřuje čistě na prevenci.“ Marie připomíná, jak by měla vypadat správná psychohygiena. Měl by se dodržovat spánkový režim, pěstovat fyzická aktivita. Člověk by si měl dopřát čas na vlastní myšlenky, měl by se naučit vnímat vlastní pocity a nálady a čas od času také vypnout obrazovky telefonů a počítačů.
Neměl by zapomínat pěstovat vztahy, které představují záchrannou síť. „Jsme rádi, když u programu je učitel, aby mohl pak navázat na to, co se ve třídě odehrálo. Velmi stojíme o zpětnou vazbu, protože sbíráme data, proto také studentům rozdáváme dotazníky. Terénnídobrovolníci jsou vesměs studenti psychologie, sociální pracovníci, časem bychom rádi přibrali i studenty pedagogiky a medicíny. Naše materiály ale nepřipravujeme na koleně, konzultujeme s psychiatry jako je MUDr. Martin Hollý, ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice, MUDr. Michalem Goetzem, což je dětský psychiatr. Já sama mám vystudované neurovědy, kolegyně Tereza studuje experimentální psychologii na Oxfordu.
Za minulý rok uskutečnil spolek Nevypusť duši 25 workshopů po celé republice.

Chybějí psychiatři

Marie připomíná, že se na workshopech vždycky studentů ptají, jestli vědí, kde najdou pomoc. A radí jim, kam se obrátit. Na otázku, jestli britští studenti vědí lépe, co mají dělat, než ti čeští, Marie odpovídá: „V Anglii určitě existuje více organizací, na které se mohou studenti obrátit. Obecně existuje větší povědomí o tom, co to znamená být duševně nemocný, protože tam podobné kampaně probíhají už dvacet let. V Čechách máme také skvělé služby, ale je jich málo.“ A právě větší dostupnost psychiatrické péče je cílem reformy péče o duševní zdraví. Centra duševního zdraví a alternativní služby by měly být dostupné v každém městě, ale to je úkol tak dvacet let. V současnosti čekáte tři měsíce nebo i půl roku na termín u psychiatra, což Marie považuje za nehorázné. Také čas 20 minut na pacienta s frekvencí jednou měsíčně je nedostačující vzhledem k tomu, že není doplněn státem hrazenou psychoterapií.

Naprosto zoufalý je nedostatek dětských psychiatrů, kterých je na Českou republiku zhruba 70. Jedinou možností, jak mít psychiatrů více, je motivovat studenty medicíny, aby se tímto směrem vydali.

I když je prioritou naší organizace působit především na děti a dospívající, některé naše aktivity jsou zaměřené i na dospělé. „Jakmile na Facebooku vypíšeme seminář o syndromu vyhoření, do půl hodiny je naplněný.“, říká Marie. Máme cyklus přednášek o úzkostných poruchách, prevenci. Je zřejmé, že je o téma zájem, proto bychom přednášky rádi nabízeli firmám.

Těžiště aktivit spolku Nevypusť duši leží stále na sociálních sítích, které jsou pro destigmatizaci a prevenci duševních onemocněních pro mladé lidi účinným nástrojem. Na stránkách Facebooku členové spolku pravidelně zveřejňují informace o všech akcích, konferencích, které pořádají nebo se jich účastní.
Sdílejí i nejrůznější podněty z externích zdrojů. Vytvářejí také jednoduché nápadité manuály a komiksy zaměřené na psychohygienu a prevenci, informují o základních psychiatrických diagnózách. Na webu a na kanálu You Tube je možné najít i edukativní videa o depresi, úzkostných poruchách, syndromu vyhoření nebo chronické bolesti. Základem je vždy vyprávět skutečný příběh, kterému se lépe věří.

**

O tom, že mladé lidi sužují úzkosti a deprese nedávno informoval německý list Die Welt. • Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) budou v budoucnosti deprese a úzkostné poruchy druhou nejčastější příčinou úmrtí. Například v Německu stoupl počet psychicky nemocných mezi osmnácti až pětadvacetiletými od roku 2005 o 38 procent, v případě deprese až o celých 76 procent. • K takovému závěru došla zpráva pro rok 2018, kterou vypracovala pojišťovna Barmer. Autoři se v ní zaměřili na duševní onemocnění u mladých lidí a především pak studentů. Z výsledků studie vyplývá, že psychickou poruchou trpí každý čtvrtý student. • Z údajů vyplývá, že deprese mnohem častěji postihuje mladé ženy. Zatímco v osmnáctém roce života lékaři diagnostikují depresi u více než dvou procent studentek, v mužské populaci je to jen necelé jedno procento. Stejné výsledky jsou také mezi nestudujícími do třiceti let. • Důvodem pro tak vysoký počet nemocných je zvyšující se povědomí o duševních chorobách, soudí německý list. Takové vysvětlení je ale podle pojišťovny Barmer příliš jednoduché. „Mnozí mladí lidé nevědí, že existují poradny zabývající se psychickými problémy. Navíc je duševní onemocnění pro mnoho lidí stále tabu a překážkou k vyhledání terapeutické léčby,“ vzkázala deníku pojišťovna. Zdroj: iRozhlas.cz

Kontakty: Nevypusť duši, z.s. Telefon: +420 777 215 288 E-mail: info@nevypustdusi.cz www.nevypustdusi.cz

Marie Salomonová, jedna ze zakladatelek
Tým spolku Nevypusť duši

Ohodnoťte tento článek!