Prevence zdravotních problémů při cestách do zahraničí je vždy možná

5. 4. 2005 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Naši cestovatelé, kteří cestují zejména z rozvinutých do rozvojových zemí, si často nejsou vědomi rizik, která na ně číhají. Není překvapením, že nejčastější komplikací, která postihuje běžné turisty, jsou úrazy…

Klíčová slova

profylaxe • očkování • zdravotní pojištění

Naši cestovatelé, kteří cestují zejména z rozvinutých do rozvojových zemí, si často nejsou vědomi rizik, která na ně číhají. Není překvapením, že nejčastější komplikací, která postihuje běžné turisty, jsou úrazy, jež zahrnují přibližně 60 % všech zdravotních komplikací při pobytu v zahraničí. Na druhém místě jsou to přenosné choroby, na třetím pak psychosociální problémy.

Je jisté, že riziko získání infekčního onemocnění není stejné pro každého cestovatele a je velmi silně ovlivněno jeho chováním, popřípadě množstvím a strukturou rizikových aktivit.

Roste počet cestovatelů k nám, a to i z rozvojových zemí, což riziko zavlečení exotických onemocnění podstatně zvyšuje. Nebezpečí představuje též skutečnost, že si lidé často vůbec neuvědomují, že jsou v zemích, kam cestují, jiné klimatické podmínky, zcela jiný životní styl, ale také například jiné stravovací návyky.

Výsledky nedávného průzkumu z České republiky ukazují, že až 83 % dotázaných se nikdy nenechalo očkovat kvůli zahraniční cestě. Této možnosti využilo jen 9 % dotázaných a jen 4 % lidí nechalo očkovat své děti. Proč? Hlavním důvodem je, že se lidem nezdá riziko nákazy dostatečně velké. Většina lidí si infekční nemoci spojuje jen s cestou do oblastí, jako jsou země Asie či Afriky, a mají mylný pocit, že při cestách po Evropě jim nic nehrozí.

Turisté obvykle mívají obavy, že se nakazí chorobami, jako jsou lepra, spavá nemoc nebo mor. Nezřídka ale podceňují choroby běžnější, i když jsou to právě ony, které mohou cestu velice znepříjemnit.

Mezi nejčastější onemocnění, která mohou turisty v zahraničí potkat, patří průjem, onemocnění respiračního ústrojí (od běžného nachlazení až po tuberkulózu), hepatitida A a B, postižení kůže (od jednoduché popáleniny až po parazitární kožní onemocnění), pokousání neznámým psem nebo zvířetem, malárie a břišní tyfus. Proti většině se lze preventivně ochránit už před cestou.

Mnoho klientů ve skutečnosti ani netuší, jaká nebezpečí a rizika na ně v navštívené zemi čekají. I v dnešní době existují cestovatelé, kteří si o navštívené destinaci nic nepřečtou a při návštěvě našeho centra jsou při pohledu na mapu překvapeni, kde vlastně destinace leží.

Často si neuvědomí základní geografické údaje, což je pravidelné střídání dne a noci („byla tam nějak brzy tma“) v rovníkové oblasti a zimní období na jižní polokouli v době léta u nás. Podceňují i prevenci infekčních nemocí u dětí a neuvědomují si, že například žloutenka typu A u malých dětí probíhá velmi lehce, téměř bez jakýchkoliv příznaků, ale že děti ji mohou přenést na rodiče nebo prarodiče, u kterých může nakonec probíhat velmi těžce a někdy dokonce smrtelně.

Principy prevence

Proti většině importovaných onemocnění existuje prevence, i když v různých podobách. Základními možnostmi jsou:

1. Profylaxe - užívání léků před, během a po skončení cesty, jako je tomu například u malárie.

2. Očkování – účinně zabraňuje některým závažným infekcím. Výzkum a vývoj očkovacích látek směřují k výrobě kombinovaných vakcín, které jedním vpichem umožní ochranu proti více infekčním onemocněním. Příkladem může být i u nás stále častěji používaná kombinovaná vakcína proti virové hepatitidě typu A a B nebo očkovací látka proti virové hepatitidě A a břišnímu tyfu.

3. Omezení rizikového chování, příkladem je konzumace nezávadných potravin a vody. Provozování rizikových sportovních aktivit netrénovanými jedinci je často příčinou úrazů během dovolené. Vhodným příkladem je i používání kondomů v případě příležitostného sexuálního styku během pobytu v zahraničí.

Nejúčinnější formou prevence je vakcinace. Tam, kde vakcína proti určitým chorobám existuje, by cestovatelé neměli váhat a měli by se nechat očkovat. Prospěch z očkování, přestože je nutné vakcínu hradit, vysoko překračuje případná rizika, vyplývající z prodělaného onemocnění.

Mnoho klientů – cestovatelů si vůbec neuvědomuje, že nejdražší na celém zájezdu do zahraničí je jejich zdraví. Na dovolenou odjíždějí v dobré víře, že právě jim se nemusí nic stát, neinvestují do prevence a nakonec jsou velmi překvapeni, že právě oni onemocněli. Za dostatečné opatření považují uzavření zdravotního pojištění na cesty.

Svoji pozitivní úlohu sehrávají v posledních několika letech média, která na zdravotní rizika související s cestováním upozorňují a snaží se dávat alespoň obecný návod, jak se jim vyhnout.

„Překvapení“ po návratu

V ordinacích cestovní medicíny se setkáváme s různými infekčními chorobami po návratu z cest. Například v loňském roce jsme byli požádáni, abychom poradili před cestou do Indie na opakovaný několikatýdenní pobyt pracovníkům montážní firmy. Myslím si, že jsme pro ně udělali maximum v prevenci infekčních nemocí (od očkování až po antimalarickou profylaxi), což nakonec paradoxně vedlo ke stavu, že se klienti domnívali, že se jim nemůže nic stát.

Během pobytu nedodržovali zásady tzv. expoziční profylaxe (repelenty, moskytiéry) proti komárům. „Užíváme léky proti malárii,“ zněl jejich argument. Po návratu se u nich objevilo horečnaté onemocnění s vyrážkou a s drobnými krvácivými projevy. Po několika dnech u nich byla diagnostikována horečka dengue. Klienti investovali relativně hodně do své prevence, bydleli v kvalitním hotelu. Zapomněli však na skutečnost, že nejdůležitější při cestách je dodržování všech zásad prevence, které nakonec vede ke snížení stupně rizika.

Paradoxně jsou na tom tedy pracovníci uvedené montážní firmy podobně jako někteří mladí lidé, kteří vyrazí do Indie, Mongolska, Číny či na Dálný východ, kteří se přijdou do našeho centra poradit, neinvestují do žádného očkování a nakonec se při cestě snaží vyhnout případným rizikům. Někdy se jim to povede, jindy zase ne. Ačkoliv cestují do těchto oblastí na dobu minimálně 8 týdnů a chtějí pobývat v neobydlených oblastech bez dostupné lékařské péče, nenechávají se očkovat ani proti vzteklině, která je bez léčby ve 100 % smrtelným onemocněním.

Oba případy cholery importované do ČR před třemi roky se udály u cestovatelů, kteří nenavštívili žádné centrum cestovní medicíny. Jít se před cestou do zahraničí poradit a uvědomit si rizika, která klientům hrozí, by mělo být v dnešní době stejně běžné jako chodit na pravidelné prohlídky chrupu ke svému stomatologovi.

Obecná a stručná doporučení pro turisty

Lékaři i bez větších znalostí z cestovní a tropické medicíny by měli být schopni formulovat pro cestovatele některá základní a obecná doporučení a principy. Pokud se jich budou turisté při cestě do zahraničí držet, mohou minimalizovat riziko nemoci jako důsledku dovolené nebo služební cesty. Následující text je vhodné mít připravený jako informační leták a ten cestovateli předat v rámci poradenství před cestou do zahraničí.

Co je třeba udělat před cestou – doporučení pro cestovatele 

1. Před cestou si zkontrolujte platnost základních očkování, především pak proti tetanu. S velkým předstihem myslete na choroby, které vznikají v souvislosti s cestováním a proti kterým existuje očkování. Investujte do očkování proti hepatitidě A a B již u svých dětí.

2. Plánovanou cestu konzultujte ve zdravotních ústavech (bývalé hygienické stanice), očkovacích centrech při infekčních klinikách a odděleních, nejméně čtyři až šest týdnů před odjezdem. Lékař zjistí váš zdravotní stav a sestaví očkovací plán. Mezi očkováním proti jednotlivým nemocem je nutné dodržovat určité intervaly.

Přineste s sebou očkovací průkaz, např. z dětství, a pokud trpíte chronickým onemocněním nebo berete více léků, je vhodný též výpis ze zdravotní dokumentace od vašeho lékaře. Zajistěte si vydání mezinárodního očkovacího průkazu, obdržíte ho po provedení očkování. Vezměte si ho na cesty i přesto, že země, do které odjíždíte, nevyžaduje žádné povinné očkování. Nechte si do něj zapsat i běžná očkování, např. proti tetanu.

3. Před žádnou cestou do zahraničí nezapomeňte navštívit zubního lékaře. Návštěvu u tohoto odborníka proveďte minimálně 14 dnů před odjezdem, abyste měli jistotu, že po jeho zákroku již nedošlo ke zhoršení. Pokud se vám tím podaří předejít akutním stavům, způsobeným zanedbáním pravidelné preventivní péče o zuby, bude to pro vás jedině pozitivní.

4. Nezapomeňte zejména na zdravotní pojištění pro případ nemoci či úrazu. Náklady spojené s léčbou, hospitalizací nebo transportem jsou totiž v zahraničí značné. Potvrzení o sjednaném pojištění noste raději všude s sebou. Onemocníte-li v zahraničí, doporučujeme vám, abyste vyhledali ambulantního lékaře nebo navštívili nemocnici na dobré úrovni. Poznamenejte si potíže, příznaky nemoci, přijatá opatření, podané léky (uschovejte obal). Dobré také je, abyste si na závěr vyžádali lékařskou zprávu.

5. Vezměte si malou kartičku, na které budete mít uvedenu vaši krevní skupinu, alergie a současně užívané léky a chronická onemocnění. Tyto informace si uložte společně s kartičkou zdravotního pojištění. V některých případech, jako je např. bezvědomí, vám může tato informace zachránit život.

Co je třeba udělat během a po skončení cesty – doporučení pro cestovatele

1. Pijte pouze nápoje v originálním nepoškozeném obalu, kávu a čaj připravujte po dostatečném převaření vody (10 minut). Vynechejte led do nápojů, pro případ nedostupnosti nezávadné vody si s sebou na cestu vezměte dezinfekční tablety. Mějte k dispozici rehydratační nápoje, např. v instantní formě.

2. Nepoužívejte společné ručníky na WC a k čištění zubů a jiným hygienickým úkonům používejte pitnou, zdravotně nezávadnou vodu.

3. Ovoce a zeleninu jezte pouze v případě, že je můžete oloupat. Konzumujte výhradně pasterizované mléko a sýry, jejichž původ bezpečně znáte. Zmrzliny nebo jiné mražené zboží vybírejte pouze balené, průmyslově vyráběné. Vyvarujte se zejména syrových nebo částečně vařených „plodů moře“ a neznámých ryb. Pamatujte si, že vše by mělo být uvařeno, propečeno nebo oloupáno, a pokud tomu tak není, pak se takovým jídlům vyhněte. Mějte k dispozici některé tablety nebo kapky proti průjmu.

4. Snažte se vyhnout přímému slunci v době mezi 11,00 až 15,00 hodinou. Používejte vždy sluneční krémy s odpovídajícím ochranným faktorem. Snažte se v této době nosit tričko, brýle a pokrývku hlavy.

5. Mějte na mysli, že malárie může být smrtelné onemocnění. Léky určené k profylaxi berte pravidelně a veďte si o tom přesné záznamy. Nezapomínejte na ostatní způsoby ochrany, jako je používání dlouhých kalhot, rukávů a aplikace repelentů. V noci používejte moskytiéru. Mějte k dispozici antihistaminika ve formě tablet nebo mastí, které zmírní svědivost po kousnutí komárem.

6. Mytí a koupání v neznámých povrchových vodách je lákavé, ale může být nebezpečné, a tak se mu raději vyhněte. Především se vyhněte volným plochám na koupání v Africe a Jižní Americe. Někteří parazité jsou schopni se dostat ze sladkovodní povrchové vody do vašeho organismu i přes neporušenou kůži. Ani na veřejných plážích nechoďte v písku bez obuvi a nelehejte si na něj bez podložky.

7. Nebezpečný může být kontakt s volně se pohybujícími zvířaty, protože může hrozit přenos vztekliny. Takto nemocné zvíře je většinou velmi krotké. V tomto ohledu je velmi důležité dohlédnout zejména na malé děti.

8. Maximálně omezte rizikové sexuální chování. Pokud plánujete cestu za účelem sexuální turistiky a odmítáte chráněný pohlavní styk, vystavujete se kromě rizika nákazy pohlavními chorobami také obrovskému nebezpečí nákazy žloutenkou. Bariérová ochrana (kondom) je nejlepší prevencí přenosu téměř všech přenosných pohlavních onemocnění.

9. Vyhněte se i piercingu a tetování mimo autorizované salóny s vysokým hygienickým standardem, protože hrozí riziko žloutenky B a někde i C.

10. Potvrzení o sjednaném pojištění noste raději všude s sebou

(např. při výletech).

11. Máte-li po návratu horečku, průjem, případně se zvracením, bolestmi břicha nebo krví ve stolici, potíže při močení, pálení, krev v moči, onemocnění kůže, vyhledejte lékaře a nezapomeňte mu sdělit, že jste pobývali v zahraničí.

12. Při pobytu v tropech delším než šest měsíců nebo každoročně při trvalém pobytu v těchto oblastech navštivte lékaře, i když žádné potíže nemáte. Lékaře vždy upozorněte na svůj předcházející pobyt v zahraničí, včetně tranzitu.

Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc.

e-mail: jiri.beran@vakcinace.cz

Fakultní nemocnice Hradec Králové, Klinika infekčních nemocí IPVZ, Subkatedra tropické a cestovní medicíny, Praha, *

*

Literatura

BERAN, J. Cestovní medicína. Update, 2004, 5, s. 19–26.

BERAN, J. Díky turistice roste význam cestovního lékařství. Zdravotnictví a medicína, Lékařské listy, 2004, 27, s. 8.

BERAN, J. Povinná a doporučená očkování pro cestování do zahraničí. Sestra, Infektologie, 12 c., 9, 2003, s. 32–34.

COUMES, E. Health and Travel. PM MSD, Lyon, 1999, 168 p.

NESVADBOVÁ, L., KOŽNEROVÁ, J., RUTSCH, J. Cestovní medicína. Zdravotnictví a medicína, Lékařské listy, 2001, 34, s. 29–32.

ŠERÝ, V. Zdravotní příprava cestovatelů před odjezdem do tropů a subtropů. Interní medicína v praxi, 2002, 6, s. 262–268.

ŠERÝ, V., BÁLINT, O. Tropická a cestovní medicína. Praha : Medon, 1998, 569 s.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?