Preventivní opatření při seniorské křehkosti

Přednostka Geriatrické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prof. MUDr.
Eva Topinková, CSc., vede v ČR vědecký tým konsorcia SPRINTT, jehož cílem je mimo jiné vývoj a ozkoušení přístupů, které zabrání negativním dopadům křehkosti a sarkopenie seniorů.

Jaké oblasti se konsorcium SPRINTT věnuje a proč?

Projekt SPRINTT (Sarcopenia and Physical frailty in older people: multi-component treatment strategies) vychází z konceptu zdravého a aktivního stárnutí a jeho cílem je vyvinout a ověřit účinné léčebné a preventivní strategie u seniorské populace se syndromem seniorské křehkosti a omezenou funkční rezervou. Tato populace stále narůstá a podle výsledků evropské studie SHARE trpí nejméně 14–18 procent seniorů nad 65 let se syndromem křehkosti, která je ohrožuje zdravotními komplikacemi, ale také klesající zdatností, omezenou pohyblivostí a ztrátou soběstačnosti. Projekt SPRINTT se zaměřuje na vyvinutí a ověření nejúčinnějších strategií k zabránění negativních zdravotních dopadů fyzické křehkosti a sarkopenie. V rámci randomizované kontrolované klinické studie bude nejprve zpřesněn koncept a klinická definice fyzické křehkosti a sarkopenie a identifikována cílová populace, u níž by preventivní intervence vedly k maximu efektu. V klinické studii zahrnující 1700 křehkých pacientů s klinicky významnou sarkopenií bude ověřována multikomponentní (multimodální) intervence jako model pro preventivní program veřejného zdravotnictví. Současně budou vyhledány biologické a klinické markery pro screening, diagnózu a monitorování průběhu křehkosti, sarkopenie a dysmobility.

Lze už nyní shrnout výsledky této činnosti?

Jedním z významných problémů pro současný zdravotnický systém je narůstající segment pacientů seniorů označovaných jako křehcí a multimorbidní, ohrožených ztrátou soběstačnosti. Z těchto důvodů byli (a stále jsou) vyloučeni z klinických hodnocení. Informace o účinnosti a bezpečnosti léčiv získané v klinických studiích na populaci obvykle středního věku s minimem komorbidit a dobrou adherencí jsou tak extrapolovány i na křehké seniory. Projekt SPRINTT díky zpřesnění definice křehkosti a jednoznačnými diagnostickými kritérii včetně biologických markerů fyzické křehkosti a sarkopenie umožní, aby Evropská léková agentura zahrnula v budoucích klinických hodnoceních i tuto „specifickou“ populaci (podobně jako dětskou nebo populaci s chronickým onemocněním ledvin). Výsledky klinické studie SPRINTT vzhledem ke dvouletému intervenčnímu programu lze očekávat nejdříve počátkem roku 2019.

Jak funguje spolupráce mezi národními týmy a jaký je úkol českého týmu?

V projektu SPRINTT je zapojeno více než 30 partnerských organizací z 9 evropských zemí. Nejvýznamnější aktivitou je vlastní klinická studie SPRINTT, kde je Česká republika zastoupena dvěma klinickými centry (VFN v Praze a Slezská nemocnice v Opavě). Geriatrická klinika 1. LF UK a VFN je koordinujícím centrem pro východoevropský region (koordinátorem je právě prof. Topinková – pozn. red.). Od března 2016 probíhá v ČR nábor pacientů, kteří již úspěšně absolvovali první měsíce. Čeští vědci se však podílejí i na dalších pracovních balíčcích – tvorbě regulačního konsenzu, validizaci diagnostických nástrojů (nyní například skórovacího systému SARC pro screening sarkopenie v primární péči) a na edukačních aktivitách pro odbornou a laickou veřejnost.

Jak vnímáte IMI, kde část prostředků hradí evropská komise a část farmaceutický průmysl?

Jde zcela nepochybně o významnou formu financování, která umožňuje transparentní spolufinancování výzkumu včetně vybraných klinických hodno cení. V případě projektu SPRINTT nejde o klinické hodnocení léčiva, ale o behaviorální intervenci. Přesto je spolupráce s farmaceutickým průmyslem a Evropskou lékovou agenturou významná, protože například jeden z pracovních balíčků projektu SPRINTT je zaměřen na regulační aktivity – konkrétně na definování geriatrické křehkosti, sarkopenie a disability jako jednoho z významných parametrů pro hodnocení účinnosti farmakologické léčby u geriatrických nemocných. U starších pacientů je nezbytné při hodnocení účinnosti farmaka na projevy konkrétní choroby zhodnotit i celkový efekt na kvalitu života, ale především na funkční schopnosti, například mobilitu, nezávislost v sebeobsluze a celkovou fyzickou i psychickou zdatnost.

Ohodnoťte tento článek!