Akutní průjmová onemocnění

Všechno má dvě tváře, a to se týká také léta. Na jedné straně ho provází radost ze sluníčka, ale objevuje se i nárůst průjmových onemocnění. Důležité je jim předcházet, neméně důležité je však vědět, jak se zachovat, když někdo onemocní.

ilustrační foto

Akutní průjmová onemocnění mohou vznikat z různých příčin. Mezi nejčastější patří infekční příčiny a otravy z potravin. Průjmová onemocnění infekčního původu mohou být bakteriální nebo virová.
Pod názvem alimentární intoxikace rozumíme otravy z potravin, které obsahují bakteriální toxin, nebo k tvorbě toxinů dochází po pomnožení mikrobů v tenkém střevě. Pro tato onemocnění je charakteristický náhlý začátek po velmi krátké době od nakažení a průběh bez horečky. Připomeňme si nejčastější nemoci, které se projevují průjmy.

Salmonelózy

V současné době patří k nejběžnějším průjmovým onemocněním dětí a dospělých u nás salmonelózy. Zdrojem nákazy jsou zvířata a ptáci či jejich produkty – maso a vejce. Průběh může být bez příznaků, ale také velmi těžký. Zvláště vnímaví jsou novorozenci a kojenci. Doba od nakažení k vypuknutí prvních příznaků je 8–48 hodin, většinou 10–12 hodin. Průběh: po nakažení se objevuje podráždění, zvracení, objeví se horečka a zakrátko i vodnaté až zelené stolice. Přitom bývá škroukání a bolesti v břiše. Horečka trvá 1–2 dny. Nemocné dítě choroba značně vysiluje. Vylučování salmonel může přetrvávat týdny až měsíce v rekonvalescenci.

Léčba: spočívá především v úpravě vodního hospodářství (zavodnění) organismu ústy, jen v případě velké ztráty tekutin infuzí. Antibiotika se nepodávají.
Salmonelózy se přenášejí prakticky výlučně nakaženými potravinami, přímý přenos z člověka na člověka je nepravděpodobný. Proto jsou z pracovního procesu po dobu vylučování salmonel vyloučeny pouze ti, kteří připravují potravinářské výrobky. Není námitek, aby navštěvovaly školu děti, které jsou bez příznaků a vylučují salmonely.

Bacilární úplavice

Jedním z nejnakažlivějších výlučně lidských onemocnění tohoto typu je bacilární úplavice. Přenáší se především rukama znečištěnýma stolicí, zřídka nakaženou vodou, potravinami, případně ji přenášejí mouchy.
Průběh: onemocnění začíná náhle horečkou, eventuálně provázenou třesavkou, podrážděním, bolestmi v břiše a stupňujícím se nutkáním na stolici. Na začátku kašovitá stolice se rychle mění ve vodnatou, a konečně při stupňujícím se nutkání na stolici odchází jen nepatrné množství hlenu, zbarveného někdy žilkami krve.

Léčba: spočívá v úpravě vodního hospodářství (zavodnění) organismu ústy, jen zřídka nitrožilní infuzí. Antibiotika lze použít jen na začátku onemocnění, později nezkracují průběh onemocnění. Děti nemohou navštěvovat školu.

Bakteriální průjmová onemocnění

Bakteriální průjmová onemocnění se šíří potravou (i zmrazené maso), nápoji nebo přímým stykem. Doba od nakažení do vypuknutí prvních příznaků je 2–7 dní.
Průběh: objevují se vodnaté průjmy, někdy s příměsí hlenu a krve. Nemocní mají značné, až křečovité bolesti břicha. Objevuje se i horečka a zvracení.
Léčba: spočívá v úpravě vodního hospodářství (zavodnění) organismu ústy nebo nitrožilní infuzí. Podávají se léky určené k potlačení bakteriální infekce. Nedílnou součástí léčby je vhodná dieta, jejíž skladbu doporučí lékař.

Virová průjmová onemocnění

Vstupní branou nákazy jsou ústa jedince. Nákaza se přenáší většinou přímým stykem. Doba od nakažení do vypuknutí prvních příznaků je krátká, trvá pouze 1–3 dny.
Průběh: křečovité bolesti břicha, zvracení, průjmy někdy vodnaté s příměsí hlenu a krve.
Léčba: spočívá v úpravě vodního hospodářství (zavodnění) organismu ústy nebo nitrožilní infuzí. Také v tomto případě je nedílnou součástí léčby vhodná dieta.

Zavodnění (rehydratace) ústy: k léčbě se u lehčích a středních forem průjmových onemocnění používají glukózové nebo rýžové rehydratační roztoky. Zásadně je chybné k rehydratační léčbě používat džusy a nápoje takzvaně kolového typu.

Kojení se nepřerušuje, v pauzách mezi kojením se podává rehydratační roztok, který nahrazuje ztráty způsobené průjmem. U nekojených dětí se zahajuje podáváním rehydratačního roztoku, poté se podává stejné mléko jako před začátkem onemocnění, připravené do rýžového odvaru.
U dlouhotrvajících průjmů je vhodné krmit děti bezlaktózovým mlékem. Podává se mrkev, mrkvový odvar. U starších dětí je k realimentaci doporučována mixovaná strava na bázi brambor, rýže, banánů, kuřecího masa apod.


O autorovi: Zpracovala Mgr. Jana Niederlová, Dětské oddělení Nemocnice Havlíčkův Brod, foto: shutterstock.com

Ohodnoťte tento článek!