Bylinky a oběhový systém

Vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol, ateroskleróza – docela běžní strašáci dnešní doby. Tak běžní, že s nimi vlastně každý počítá jako s naprosto samozřejmou součástí života, kdy jediné, co není zcela přesně jasné, je, v jakém věku nás překvapí.

ilustrační foto

Slýchávám často v ordinaci: „Mám trochu zvýšený cholesterol a trochu mi lítá tlak, ale to nic není, to má každý.“ Skutečně to nic není, když to má každý? Stresující životní styl, vydatná strava několikanásobně převyšující naši potřebu a nedostatek pohybu – běžné, ale ne nezbytné. V současnosti je v medicíně horkým tématem takzvaný metabolický syndrom, jemuž se také říká „choroba z blahobytu“. Světová zdravotnická organizace uznala jeho existenci teprve před pár lety a od té doby je mu věnována velká pozornost.

Ohrožena je až polovina obyvatel

Metabolický syndrom je souhrnný název pro kombinaci příznaků, k nimž patří obezita s maximem kolem břicha, zvýšení hladiny tzv. neutrálních tuků (triglyceridů), snížení hladiny „hodného“ HDL cholesterolu v krvi, vysoký krevní tlak a zvýšené hladiny krevního cukru nalačno. Tímto syndromem je ohroženo 30–50 procent populace a když se neléčí, představuje pro pacienty přímé ohrožení života infarktem, mrtvicí nebo cukrovkou.

Z toho, co jsme si připomněli, vyplývá, že celý oběhový systém je velmi přetěžovanou částí našeho těla. A vzhledem ke své nezastupitelné funkci prostředníka by měla být péče o jeho správnou stavbu a funkci středem našeho zájmu. Na toto téma dnes již existuje spousta literatury a také řada velmi inspirativních internetových stránek – doporučuji například www.metabolickysyndrom-klub.cz, kde vám poradí, jak se stravovat, pohybovat a naučit se vyrovnávat se stresem a se životem vůbec.

Existují léky i spousta dobrých rad, ale ani tady by nebylo správné zapomenout na to, že také příroda nabízí pestrou paletu bylinek, které se mohou stát součástí životního stylu a pomáhat udržovat oběhový systém zdravý. Jsou to například česnek, rozrazil, čubet benedikt, hloh, andělika lékařská, artyčok kardový, třezalka tečkovaná, meduňka lékařská, přeslička, aloe vera, rosnatka okrouhlolistá nebo pýr. Tady jsou alespoň některé.

Česnek setý

Už stavitelé pyramid používali česnek, aby byli silní a vytrvalí. V 19. století zkoumal jeho antibaktericidní účinky Louis Pasteur, vojenští lékaři jím léčili válečná poranění. Autoři starých herbářů doporučovali potírat rozkrojeným stroužkem místo po včelím nebo vosím bodnutí, několik kapek česnekové šťávy smíchané s trochou másla používali k utišení bolesti zubů…
Většina příznivých účinků česneku pochází z více než stovky jeho složek obsahujících síru. Aktivní sirné sloučeniny hrají důležitou roli v látkové výměně a aktivizaci určitých skupin enzymů. Když cibulku česneku rozmačkáte nebo rozžvýkáte, změní se alliin (jedna ze složek) na allicin – látku zodpovědnou za typický zápach a léčivé účinky. Tepelná úprava tvorbu allicinu potlačuje.

Tradičně se česnek užívá u řady onemocnění. Dokáže zvýšit vylučování žluče do dvanácterníku, a tak upravit četné zažívací pochody – hlavně trávení tuků. Pomáhá také stabilizovat mezibuněčnou látkovou výměnu a snižuje hladinu krevního tuku. Je účinným prostředkem při výskytu střevních parazitů (účinnost zvyšuje, je-li podáván v teplém mléce). Má protinikotinové účinky.
Podle některých studií dokáže česnek předcházet srdečním chorobám – snižuje srážlivost a zabraňuje vzniku trombů, které jsou příčinou cévních příhod. Mírně také snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu.

Vedle česneku setého (Allium sativum), se kterým se setkáváme především v kuchyni, je k léčbě oběhových poruch vhodný i česnek medvědí (Allium ursinum). Oproti česneku setému je to původní bylinka našeho podnebného pásu. Vyznačuje se vysokým obsahem aktivních sirných sloučenin: 100 g medvědího česneku obsahuje 7,8 g síry – na rozdíl od česneku obyčejného, který má ve stejném množství obsah 1,7 gramu. Roste ve volné přírodě na jaře a na počátku léta, je vhodné ho užívat v chřipkových obdobích a v těhotenství.

Hloh, artyčok, pýr

Hloh obecný (Crataegus oxyacantha) je dnes velmi populární léčivka srdečních potíží. Snižuje krevní tlak, zlepšuje výkonnost srdečního svalu, upravuje srdeční arytmii, utišuje bolesti při angině pectoris. Svými antioxidačními schopnostmi zabraňuje poškození cév spojeného s tvorbou tukových plátů v koronárních cévách srdce. Jeho užívání ale vždy konzultujte s lékařem. Jeho účinek je opravdu velmi výrazný.

Artyčok zeleninový (Cynara scolymus) byl jako užitečná léčivka znám už ve 4. století před Kristem. Zvyšuje činnost žlučníku a jater, upravuje zažívání, udržuje a snižuje hladinu cholesterolu v krvi a pomáhá kontrolovat i hladinu cukru. Velmi dobře se snáší – na rozdíl od některých bylinek – i při trvalejším dlouhodobém užívání. Pokud někdo trpí obstrukcí žlučníku, například žlučníkovými kameny, měl by se před jeho užíváním poradit se svým lékařem.

O pýru plazivém (Elytrigia repens) se říká, že čistí krev. Inositol, který je v něm obsažen, bývá někdy nazýván vitaminem mládí, stojí pravděpodobně za jeho účinkem snižování hladiny cholesterolu a cukru v krvi. Podmínkou je ale jeho pravidelné dlouhodobé užívání.

Péče o zdraví v běhu času Mezi nejznámější bylinkářky a léčitelky u nás patřily svatá Anežka a Zdislava z Lemberka. Nejpopulárnější herbář zvaný „Herbář jinak bylinář velmi užitečný“, jehož nové vydání má leckdo ve své knihovně, sepsal Petr Ondřej Matthioli (1501–1577), význačný renesanční lékař a botanik italského původu. Kniha vyšla v roce 1562 v českém překladu Tadeáše Hájka z Hájku.
Lékárny začaly být zakládány za K arla IV ., který do P rahy pozval vynikajícího znalce rostlin Angela z italské Florencie, který zde nechal vybudovat velkou lékárenskou Hortus Angelicus (Andělskou zahradu) a na Starém Městě pražském si otevřel první výrobnu léků.


O autorovi: MUDr. Eva Podhajská

Ohodnoťte tento článek!