Civilizační choroba kostí

Dojde-li k trvalému narušení hustoty kostní hmoty a zhoršení kvality kosti, hovoříme o chronickém onemocnění – osteoporóze. U některých jedinců se může tato choroba objevit už po padesátém roce věku, častěji se s ní však setkáváme až u lidí nad sedmdesát.

ilustrační foto

Osteoporóza je onemocnění skeletu, charakterizované úbytkem kostní hmoty a poruchami mikroarchitektury kostní tkáně. Výsledkem pak je zvýšení náchylnosti kostí k lomivosti a tím ke zlomeninám.

Kost je tkáň, která stále roste. Obsahuje mimo jiné kolagen a vápník, jenž ji dělá pevnou a pružnou. Od narození do dospělosti se v organismu množství vápníku zvyšuje, přičemž 99 procent se ho nachází v kostech a zubech a pouze 1 procento v krvi. Objem kostní hmoty narůstá až přibližně do 20. roku věku, kdy se uzavírají růstové štěrbiny a člověk přestává růst.

Do té doby nové kostní hmoty přibývá rychleji (formace), než mizí stará (resorpce). Okolo 25. roku věku je objem kostní tkáně největší, u mužů je vyšší než u žen. Od třicítky rychlost vstřebávání pomalu překonává kostní formaci a jedinec ztrácí přibližně 1 procento kostní tkáně ročně. U žen po menopauze dochází až ke 4procentní roční ztrátě. Mezi 20. a 80. rokem života se sníží hustota kostí téměř o polovinu. K ještě horšímu stavu může dojít při nedostatku pohybu, podceněním rizikových faktorů, nevyváženou stravou.

Co je ještě v normě

Základním způsobem diagnostikování nemoci je měření hustoty kostního minerálu, biochemické vyšetření krve a moči pro stanovení kostní formace a resorpce, hormonální vyšetření apod. Kostní markery se využívají pro určení léčby, vývoje onemocnění i sledování pozdějšího účinku léčebných zákroků. Pomocí speciálních rentgenových paprsků se stanoví gramy kostního minerálu na centimetr čtvereční jako tzv. T-skóre. Za normální BMD nález se považují hodnoty vyšší nebo rovné –1 až +2,5 T-skóre podle věku pacienta. Vyšetření může odhalit slabší či silnější úbytek kostní hmoty:

* osteopenie, u níž se T-skóre nachází v rozsahu –1 až –2,5,

* osteoporóza se diagnostikuje při hodnotách menších než –2,5 T-skóre,

* tzv. těžká osteoporóza se stejným T-skóre, avšak pacient již utrpěl zlomeninu v důsledku zvýšené lomivosti kostí, přičemž zvýšené riziko zlomeniny se vyskytuje v rodinné anamnéze. Vyšetření může probíhat ještě za pomoci CT (počítačové tomografie) nebo ultrazvuku.
Následné laboratorní testy vyloučí nedostatek vitaminu D, který bývá častý u starších lidí, a jiná onemocnění, například tyreotoxikózu (zvýšená činnost štítné žlázy).

Léky i nadměrný růst

Kromě věku a jistých dědičných dispozic zvyšuje riziko onemocnění osteoporózou také extrémně nízká porodní hmotnost pod 500 g, dlouhodobý nízký příjem vápníku, vysoký příjem kofeinu, nikotinu a alkoholu, menopauza před 45. rokem života, nedostatečný pobyt na slunci (nedostatek vitaminu D), nadměrný růst nad 180 cm a některá onemocnění. Mezi ně patří hyperfunkce štítné žlázy, porucha funkce příštítných tělísek, chronická onemocnění jater a ledvin, nádor v kostní dřeni, některé choroby krve, cukrovka, revmatoidní artritida a onemocnění omezující hybnost pacienta.

Na množství kostní hmoty má vliv i dlouhodobé užívání kortikoidů, antacid, léků snižujících krevní srážlivost, léků s imunosupresivním účinkem, antikoncepčních prostředků podávaných v době vývoje kostry apodobně.

Léčba pórovité kosti

Kromě léků je velmi důležitá tělesná aktivita, neboť tvorbu kostní hmoty a vstřebávání vápníku zajišťuje mechanické dráždění kosti při přiměřeném pohybu, a samozřejmě úprava stravy s cílem zajistit organismu dostatečný přísun potřebných minerálů.

Nejdůležitějším je vápník, jehož největší množství obsahuje mléko (studené) a mléčné výrobky, především tvrdé sýry, jogurty a tvaroh. Alergikům na kravské mléko se doporučuje konzumovat ve větší míře kozí a ovčí mléko a jeho produkty.

Vápník vše nezachrání

Vápník se s věkem stále hůře vstřebává. Musíme mu tedy pomoci dostatkem vitaminu D, který si naše tělo vytváří působením slunečního záření. Při jeho nedostatku jej můžeme získat z rybího tuku, jater, vaječného žloutku a mléka.

Pro podporu metabolismu vápníku jsou velmi důležité i další látky, mezi něž patří hořčík. Novotvorbu kostí zvyšuje také fluor, který obsahují především ryby, mléko a čaj. Jeho nadbytek v těle je však naopak velmi škodlivý, takže bychom měli jeho přijímané množství velmi pečlivě sledovat.
K normální struktuře kostní tkáně přispívá i mangan. Obsahuje ho ananas, ovesné vločky, ořechy, nemletá pšenice, fazole a čaj.

Důležitým nekovovým prvkem je bor, který ovlivňuje metabolismus vápníku, hořčíku, mědi, fosforu a vitaminu D. Bor je v hroznovém víně a rozinkách a řadě druhů ovoce, ořeších, mandlích, v sójových bobech, luštěninách, zelenině a medu.

Pro kvalitní stavbu kostí potřebuje organismus také vitamin K, který je obsažen především v zelené listové zelenině a také v některých rostlinných olejích. Mnohé vědecké výzkumy jednoznačně prokázaly, že podávání vitaminu K skutečně hustotu kostního minerálu (BMD) pomůže navýšit. A nesmíme zapomínat ani na vitamin C, jehož zdroje jsou všeobecně známy. Je důležitý při tvorbě kolagenu, zásadní bílkoviny pro správnou tvorbu kostní a pojivové tkáně.

Styl života v roli prevence

Přestože nezabráníme stárnutí organismu a tím i řídnutí kostí, můžeme pro sebe udělat alespoň to, že budeme dbát na zdravý životní styl.
Zní to sice trochu jako fráze, ale jedině vyváženou stravou, dostatkem pohybu a pravidelnými preventivními prohlídkami u lékařů si uchováme dostatečně zdravé kosti i v pokročilejším a pokročilém věku.


Dobře utajený vápník Vápník lze čerpat i z jiných potravin než z mléka a mléčných výrobků. V hojné míře ho obsahují všechny sušené bylinky, hlavně tymián a majoránka, čerstvá petrželka a pažitka. Dále také mák, topinambur, sardinky, lusky fazolí, hrášek, sója, slunečnice, sezamová semínka, zelí, kapusta a brokolice.

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
3)
OR = 2,36, 95% CI 1,34-4,15, p = 0,003), resp. (OR = 2,42, 95% CI 1,22-4,81, p = 0,01
4)
OR = 3,22, 95% CI 2,28-4,55, p < 0,0001), resp. (OR 2,82, 95% CI 1,91-4,15, p < 0,0001
Ohodnoťte tento článek!