Co (ne)víte o kůži

Kůže je mimořádně zajímavý orgán lidského těla. Chrání i krášlí, jenže – něco za něco. Je totiž velmi choulostivá a ne vždy snese, jak s ní zacházíme.

ilustrační foto

Kůže je jedním z největších lidských orgánů, její celková plocha je 1,5–2 m2. Pokud bychom někoho z kůže stáhli, i se všemi vrstvami (pokožka, škára, podkožní vazivo), bude tento orgán vážit asi 20 kg. Kůže má mnoho funkcí: nepropouští vodu, je první obrannou linií těla proti poranění nebo proniknutí cizorodých organismů, je sídlem hmatových receptorů, orgánem vylučování a vyměšování. V neposlední řadě se podílí na regulaci tělesné teploty – skrze ní se z těla odpařuje poměrně velké množství vody a samozřejmě také uniká teplo.

Převlek za tři týdny

Pokud bychom vložili kousek povrchové části kůže (pokožku) pod mikroskop, viděli bychom pět buněčných vrstev. V nejhlubší se buňky neustále dělí a zároveň jsou vytlačovány vzhůru a postupně nahrazují své „kolegyně“, které se odlupují, a protože se pozvolna vzdalují od zdroje krve a živin, postupně degenerují. Naplňují se kreatinem (rohovinou) a odumírají. Celý proces trvá zhruba tři týdny, což zjednodušeně řečeno znamená, že se nám za tři neděle veškerá pokožka vymění. Během průměrně dlouhé délky života člověka se z pokožky odloučí asi 18–22 kg mrtvých buněk.

Jemná a citlivá

Tloušťka vrchní vrstvy kůže čili pokožky je maximálně několik desetinek milimetru. Pokožku i škáru mají tenčí děti, ženy a senioři, vyšší pak muži v produktivním věku. Nejtenčí kůžičku máme na očních víčkách, ale také na uchu, muži na penisu a předkožce. Nejtlustší kůže nám pokrývá a chrání záda, dlaně a plosky nohou, je to tedy zejména tam, kde dochází k tlaku. Kůže, naše „brnění“, je ale citlivější, než bychom si přáli, a nejen o tu na obličeji je třeba správně a systematicky pečovat. Více než 55 procent žen při průzkumech udává, že má citlivou pleť. Nejspíš to není výsadou žen, u mužů se jen zatím takový průzkum prostě nedělal.

Za pach nemůže jen pot

Základními typy kožních žláz jsou mazové a potní. Ty první těsně sousedí s chlupy a vlasy, které jejich olejovitý výpotek mastí, stejně jako okolní kůži. Potní žlázy mají vylučovat slaný pot, jímž ochlazují tělo, ale zbavují ho i určitého množství odpadních látek – například kyseliny mléčné a močoviny. Potní žlázy pachové pak vylučují hustou tekutinu, která přispívá k tvorbě individuálního pachu. Soustředěny jsou hlavně v podpaží, kolem konečníku a pohlavních orgánů.

Proč se po koupeli scvrkneme

Ve vaně plné teplé vody se nám rozšíří póry, a proto se do kůže lépe dostávají přípravky, které používáme. Koupel je z tohoto hlediska daleko efektivnější než rychlá sprcha.
Při koupání si můžeme udělat peeling nebo odumřelé zbytky kůže odstranit kartáčem, kůže je totiž dostatečně změklá. Zároveň ale ve vodě bohužel také sama vylučuje vlhkost, zejména tam, kde není porostlá chloupky – na dlaních, bříškách prstů a chodidlech. To je důvod, proč je po koupeli chvíli pokožka scvrklá.

Už staří Egypťané

Ze starověkého Egypta se dochovaly písemné zmínky o kožních nemocech a jejich léčení. Dámám starověcí lékaři doporučovali koupele v oslím mléce, ty si oblíbila například královna Kleopatra. Ve středověku zase popsal jistý francouzský chirurg detailně projevy rosacey (růžovky), když líčil zduřelý nos a tmavě rudé skvrny v obličeji pacienta. Nelékař, ale znamenitý pozorovatel, slavný William Shakespeare, ve svém díle jako součást charakteristik postav popisuje i projevy některých kožních nemocí.

Co (ne)víte o kůži
Ohodnoťte tento článek!
2 (40%) 2 hlas/ů