Inkontinence moči

9. 7. 2009 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Močová inkontinence je definována jako mimovolný odchod moči. U žen i mužů představuje hlavní riziko pro vznik močové inkontinence věk. U většiny typů inkontinence moči dochází časem k zhoršení. Důležitá je proto včasná odborná pomoc.


SUMMARY
Urinary incontinence is defined as an involuntary escape of urine. The main risk factor is age. As all types of incontinence tend to worsen with time early treatment is necessary.

O močové inkontinenci se hovoří málo, přitom se vyskytuje u 10 až 47 % osob. Nejedná se přímo o chorobu, ale o symptom, který může mít různé příčiny. Příčiny vzniku močové inkontinence mohou být různé – infekce močových cest, dráždivý měchýř, těžká fyzická práce, neurologické onemocnění nebo důsledek celkového onemocnění (diabetes, roztroušená skleróza, Parkinsonova nemoc…). Podle příčiny, která znemožňuje řídit vyprazdňování močového měchýře, se inkontinence rozlišuje na dvě formy:

Organicky podmíněné formy inkontinence 1. stresová (tlaková) – je to unikání méně než 50 ml moči, při náhlém zvýšení intraabdominálního tlaku, např. při kašli, kýchnutí, smíchu nebo při fyzické námaze. Dělíme ji na 3 stupně: * I. stupeň – moč uniká při zvýšení nitrobřišního tlaku,* II. stupeň – moč odtéká navíc při zvedání i lehčích předmětů, při rychlejší chůzi, * III. stupeň – k odtoku moči dochází i vleže.

2. urgentní (nucená) – je to neschopnost ovládnout měchýř, dostaví-li se nucení močit. Nejčastější příčinou jsou nepřiměřené kontrakce měchýře. Rozlišujeme urgentní inkontinenci motorickou a senzorickou. 3. reflexní – je mimovolné močení vyskytující se po dosažení specifického objemu močového měchýře. Je příznakem neurologických onemocnění, u kterých je postižena mícha nebo mozek. 4. paradoxní (paradoxní ischurie) – při neschopnosti vědomě se vyprázdnit, dochází k retenci moči a z přeplněného močového měchýře pak přerušovaně odtékají malá množství moči. 5. smíšená – jde o kombinaci jednotlivých příčin inkontinence. Například u starších nemocných se poměrně často vyskytuje inkontinence stresová, urgentní i reflexní. 6. extrauretrální – jde o nekontrolovatelné odtékání moči jinými cestami než močovou trubicí, např. při vrozených malformacích močových cest nebo při tvorbě píštělí.

Neorganické formy inkontinence 1. způsobené léky – psychofarmaka a diuretika mohou vyvolat inkontinenci. 2. psychické formy – psychický stres u starých lidí může vyvolat poruchy vyprazdňování (změna prostředí, odloučení od rodiny…).

Vyšetřovací metody

Fyzikální vyšetření: Komplexní fyzikální vyšetření provádí většinou lékař, patří k němu poklep a palpace močového měchýře, poklep ledvin (zjištění oblasti bolestivosti), palpace ledvin (určení velikosti, tvaru, citlivosti). Při vyšetření genitálií se hodnotí vývod uretry. Vyšetření moči: Zahrnuje měření objemu, porovnání příjmu a výdeje tekutin, měření specifické hmotnosti. Také hodnotíme zápach, barvu, pH, přítomnost krve, glukózy, ketolátek… Další vyšetření: Ultrazvuk, uroflowmetrie, EMG.

Léčba

Cvičení: Kegelovo cvičení jsou cviky pro zesílení pánevního dna, pokud je však ochablost svalů výrazná, není žádný efekt. Medikamentózní léčba: Léky mohou redukovat mnoho typů přetékání. Některé léky inhibují kontrakce měchýře, jiné uvolňují nebo posilují svaly měchýře. Při dlouhodobém užívání mohou způsobit škodlivé vedlejší efekty. Chirurgická léčba: K operaci se přistupuje po vyzkoušení jiné léčby, mnoho typů operací má vysokou úspěšnost. Do popředí zájmu se dostaly miniinvazivní metody.

Jednorázové absorpční pomůcky pro inkontinentní

Jsou určeny k zachycení moči v období, kdy selhává koordinované vyprazdňování. Nejedná se vždy pouze o plenkové kalhotky, ale i o vložky a vložné pleny. Při volbě správného výrobku preferujeme několik faktorů: skutečná sací kapacita musí být adekvátní výdeji pacienta, pomůcky vybíráme podle stavu pacienta a jeho potřeb, hodnotíme jednoduchost a přehlednost nabídky jednorázových pomůcek, ověřujeme přítomnost indikačního proužku na stanovení kapacity pomůcky a v neposlední řadě dáváme přednost kvalitě před kvantitou.

Základní postup při péči o inkontinentního pacienta

Ošetřovatelská anamnéza: Základem je rozhovor s nemocným. Ptáme se na způsoby vylučování moči (frekvence, noční močení…), popis moči a jejích změn (barva, zápach…), problémy s vyprazdňováním (častější močení, bolesti při močení, unikání moči – pokud ano, tak kdy…), močové vývody a stomie (postupy při jejich ošetření, problémy se stomií…), faktory ovlivňující vylučování moči (léky, příjem tekutin, stres, onemocnění…). Hodnotíme také vyprazdňování moči – sestra sleduje běžné způsoby vyprazdňování moči, frekvenci, vzhled moči a současné i předchozí problémy s močením.

Hodnotíme soběstačnost v oblasti vyprazdňování – úroveň soběstačnosti a sebepéče závisí na možnosti samostatně se pohybovat. Při některých onemocněních nebo vyšetřeních se nemocný stává částečně nebo zcela nesoběstačným. K takovému nemocnému je třeba přistupovat velice taktně, musíme zachovávat intimitu a soukromí, aby nedošlo k narušení sebeúcty.

Ošetřovatelská diagnostika

Hlavní kategorie ošetřovatelských diagnóz: * poruchy vyprazdňování moči, * inkontinence moči stresová, * inkontinence moči urgentní, * inkontinence moči reflexní, * inkontinence moči paradoxní, * infekce, rizikové faktory, * porucha soběstačnosti, * porucha kožní integrity – potenciální, * porucha sebepojetí, * nedostatek informací, * objem tělesných tekutin – snížení nebo zvýšení.

Očekávané výsledky: Pacient mění životní podmínky. Pokouší se močit každé dvě hodiny a postupně čas prodlužuje. Má neporušenou kůži kolem vývodu močové trubice. Vytváří si režim ovládání měchýře. Vykonává cvičení na posílení pánevního dna. Ošetřovatelské intervence: Udržujte normální návyky močení. Zjistěte vylučovací návyky nemocného. Zajistěte nemocnému soukromí, dostatečný čas. Dodržujte časový rozvrh močení. Regulujte příjem tekutin před spaním. Věnujte pozornost stavu kůže nemocného, zdůrazňujte nutnost zvýšené hygienické péče. Poskytněte nemocnému psychickou oporu…

Závěr

Močová inkontinence patří mezi problémy, o kterých nemocní hovoří neradi. Návštěvu odborného lékaře by neměl pacient oddalovat. Existuje mnoho způsobů, jak od obtíží účinně pomoci – včasná léčba, operace, popřípadě použití vhodných kompenzačních pomůcek. Důležitá je však spolupráce pacienta s lékařem. Z vlastní praxe víme, že i pacient trpící inkontinencí může vést plnohodnotný život.


LITERATURA Trachtová, E. a kol.: Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. Brno, IDVPZ 1999. Pejznochová, I.: Stručná příručka zdravotní sestry k péči o chronicky nemocné.


O autorovi: Martina Bodaczová, Simona Hýzlová, Domov pro seniory Tovačov, p. o. (vs@ddtovacov.cz)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?