Kazu lze předejít

Zubní kaz je infekční onemocnění poškozující tkáň zubu. Kazivost zubů můžeme zásadním způsobem snížit, což se bohatě vyplatí, protože zdravý chrup má nejen funkční a estetický význam, ale je i předpokladem celkového zdraví.

Zubní kaz vzniká nejčastěji v místech dotyků zubů, jamkách, rýhách a u krčků. Tato chronická destruktivní choroba postupuje od povrchu zubu do hloubky. Často si ani nevšimneme bílé křídové skvrny na povrchu skloviny, tedy počátečního stadia kazu.

Poškození skloviny bývá způsobeno jejím odvápněním kyselinami, a tak původně bílá skvrna postupně hnědne až se promění v trhlinu postupující do dentinu (zubovina, kalcifikovaná pojivová tkáň tvořící obal zubní dřeně), kterým kaz postupuje rychleji než sklovinou. Mikroorganismy pronikají dál a narušují hlouběji organické části zubů.

Pokud se kaz nedostal hlouběji, lze jeho postup zastavit pomocí remineralizace vhodnými fluoridovými preparáty, dentální hygienou a úpravou stravy, k níž patří omezení sladkých potravin. Pokud ale kaz pronikl do dentinu, nezbývá než zub vyvrtat a vyplnit.

Zuby a sekrece slin

Teorií vysvětlujících vznik zubního kazu je řada, víceméně se ale shodují na shora popsaném mechanismu. Vliv má dědičná dispozice (například tvar zubů, sliny…), těhotenství a choroby, které mohou ovlivňovat sekreci slin a jejich zvýšenou kyselost.

Největší význam pro vznik zubního kazu má vlastní prostředí, tedy ústní dutina. Zde působí řada faktorů – sliny, bakteriální flóra, postavení a velikost zubů.

Zvláštní úlohu při vzniku zubního kazu hrají také sliny – čím víc jich je vylučováno, tím víc jsou zředěny kyseliny a zároveň jsou i lépe omývány zubní plochy. Jejich sekrece je za normálních okolností poměrně mohutná, za den jich slinné žlázy dospělého člověka vyprodukují takřka litr. Pokud se vyměšování zastaví, i přes podávání antikariogenní (protikazové) diety se chrup během několika let rozpadne.

Řada mikroorganismů je nezbytnou součástí ústní dutiny a nelze mezi nimi označit výlučného původce zubního kazu. Za jeho vznikem „stojí“ soubor několika druhů mikrobů, za hlavního viníka je však pokládán Streptococcus mutans. Jeho existenci, růst a rozmnožování v ústní dutině umožňuje dentální plak, který se vytváří velmi rychle. Pokud bychom ho neodstranili pečlivým čištěním, za 24–48 hodin by dosáhl tloušťky až 1,5 mm. Většina mikrobů dentálního plaku zkvašuje sacharidy. Přitom vznikají kyseliny, snižuje se pH a nastává rozrušení skloviny.

Kaz z kojenecké láhve

Velký vliv na vznik zubního kazu má potrava. Poměrně známá je škodlivost sacharózy (řepný a třtinový cukr), ale příliš si neuvědomujeme, že ji děti sají už z kojenecké láhve se slazeným mlékem, šťávou či čajem. V důsledku toho mohou mít poškozené zoubky už i batolata. Nevinné není ani ovoce a specialisté už ustoupili od doporučování jablka místo zubního kartáčku. Po požití jablka dochází v ústní dutině ke stejnému poklesu pH jako po požití 10procentního roztoku sacharózy. Ovoce jíst budeme, ale po jeho požití si vyčistíme zuby nebo žvýkáme žvýkačku bez cukru.

Sacharidy (laktóza) v mléce nečiní z tohoto nápoje chrupu nebezpečnou potravinu, protože mléko zároveň obsahuje i vápník, fosfor a bílkoviny, které působí proti zubnímu kazu. Francouzský zvyk podávat sýry na závěr jídla je výborný – i po sladkém pokrmu sýr upraví pH zpět na přijatelnou úroveň.
U dětí je důležité bránit přenosu kazotvorných bakterií od rodičů v době, kdy se dětem prořezávají zoubky. Bohužel – často stačí ochutnat stravu dítěte jeho lžičkou, aby k přenosu bakterií došlo. Podle vědců platí, že pokud k infekci zoubků nedojde asi do tří let věku, bude mít dítě v životě se zuby méně problémů.

Pevné s fluorem

Velmi důležitou úlohu pro zvyšování pevnosti skloviny má fluor. Tento prvek se vyskytuje ve všech vodách, nicméně fluorizace pitné vody, která se u nás dříve plošně prováděla, byla zastavena a nyní je u nás ve vodě „z kohoutku“ fluoru jen velmi malé množství. V době, kdy jsme fluorizovanou vodu pili, byla podle průzkumů kazivost zubů u dětské populace až o 70 procent nižší než nyní.

Odborníci proto doporučují pít minerálky, které je ovšem třeba střídat. Zdrojem fluoru může být také fluorizovaná sůl. Největší zkušenosti s ní mají ve Švýcarsku, kde výzkumy prokazují snížení kazivosti zubů až o 60 procent. Řešením je také podávání tablet s fluorem.

Pravidelné kontroly

Pravidelné a efektivní čištění zubů je nezbytným předpokladem prevence zubního kazu. Čistit bychom si je měli nejméně dvakrát denně, po jídle či nápoji obsahujícím sacharidy, vždy alespoň dvě minuty. Užitečným prostředkem jsou žvýkačky bez cukru – zvyšují slinění, zuby jsou slinami více omývány. U dětí je třeba s čištěním zubů začít hned po jejich prořezání.

I když nemáme se zuby žádné problémy, minimálně dvakrát do roka bychom měli navštívit stomatologa a nechat si provést preventivní prohlídku chrupu. S velkou pravděpodobností totiž objeví i ty defekty, o nichž nevíme, protože zatím nevyvolaly bolest.
Po zrušení sítě školních praktických stomatologů řada dětí nedochází na nutné pravidelné preventivní prohlídky.

Velký význam v prevenci zubního kazu má samozřejmě také vyvážená strava s dostatkem minerálních látek, zejména pak fluoru, a hlavně dodržování zásad dentální hygieny.

Žvýkačky, sliny, kartáček i pasta Sklovinu může poškodit také nevhodná péče o zuby, kterým škodí přehnané drhnutí a tvrdý kartáček. Sklovinu narušují i džusy, víno nebo ovoce, které obsahují kyseliny, jež sklovinu naleptávají. K neutralizaci jsou vhodné žvýkačky bez cukru, protože podporují tvorbu slin. K očistě chrupu doporučují odborníci měkké zubní kartáčky s pastou se zvýšeným obsahem fluoridu sodného. Měkké kartáčky zuby neodírají. Výhodné je, když pasta obsahuje složku zpevňující sklovinu.

Kazu lze předejít
Ohodnoťte tento článek!
4 (80%) 1 hlas/ů