Kdy máte nárok na ošetřovné?

Pro všechny rodiče je zdraví dítěte to nejcennější. V případě jeho nemoci je pro rychlé uzdravení přítomnost mámy nebo táty velmi důležitá. Rodič má po dobu nemoci nárok na ošetřovné. Za jakých podmínek a v jaké výši?

ilustrační foto

Ošetřovné je dávkou nemocenského pojištění nahrazujícího mzdu, přičemž finančně zabezpečuje zaměstnance po dobu, kdy z důvodu péče o nemocného člena rodiny nemůže vykonávat svoji práci a mít příjem ze zaměstnání.

Důvody nároků na ošetřovné

V zákoně o nemocenském pojištění jsou taxativně vyjmenovány případy, kdy má zaměstnanec nárok na ošetřovné.
Ošetřování dítěte mladšího 10 let, pokud onemocnělo, nebo utrpělo úraz; jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou; péče o dítě mladší 10 let, protože školské zařízení (školka, škola nebo jiné zařízení pro děti), které dítě každodenně navštěvuje, je uzavřeno nařízením příslušného orgánu z důvodu havárie, epidemie či jiné nepředvídatelné události, dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči školského zařízení (školka, škola nebo jiné zařízení), fyzická osoba, která o dítě pečuje, onemocněla nebo utrpěla úraz, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

Podmínky pro výplatu ošetřovného

Pro přiznání ošetřovného je nutné, aby ošetřovaný člen rodiny a ošetřující zaměstnanec žili spolu v jedné domácnosti. Společná domácnost se nevyžaduje při ošetřování dítěte mladšího 10 let u jeho rodiče (týká se především rozvedených rodičů).
Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství, či má nárok na rodičovský příspěvek. Nárok na ošetřovné nemají například zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, domácí nebo zahraniční zaměstnanci.

Jak dlouho lze ošetřovné pobírat?

Podpůrčí doba ošetřovného činí nejdéle 9 kalendářních dní. Výjimku tvoří osamělý zaměstnanec (tj. svobodný, ovdovělý, rozvedený nebo z jiných důvodů osamělý), který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou docházku.
V případě, že je rodič s nemocným dítětem déle doma, tak se vždy jedná o omluvenou nepřítomnost v zaměstnání. Ze zákona se dovolená vždy z důvodu vzniku ošetřování nemocného přerušuje. Během doby ústavní péče ošetřované osoby ve zdravotnickém zařízení se běh podpůrčí doby po tento čas staví.

Příklad: Vdaná matka zůstane doma se sedmiletým synem, který onemocněl, aby o něho pečovala. Přestože bylo dítě nemocné 14 dní, dostane matka ošetřovné pouze za 9 kalendářních dní.
V případě, že by se jednalo o osamělou svobodnou matku, měla by nárok na ošetřovné po celých 14 kalendářních dní.

Střídání rodičů je možné

Od roku 2009 byla nově zavedena možnost jednoho vystřídání mezi oprávněnými během jedné péče o nemocného.
Příklad: S nemocným dítětem zůstane nejdříve doma matka, která s ním bude doma 5 kalendářních dní. Matka tedy dostane ošetřovné za těchto 5 kalendářních dní. Další 4 dny bude s dítětem doma otec, který dostane ošetřovné za zbylé 4 dny. Bude dodržena podmínka celkového maximálního počtu dnů ošetřovného 9 dní.

Jaká je výše ošetřovného?

Dne 18. května 2010 prosadila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR novelu k zákonu o nemocenském pojištění, která se dotkla i ošetřovného. V prvních měsících roku 2010 totiž došlo ke snížení ošetřovného oproti roku 2009. Po první tři dny nemoci neměl ošetřující od ledna 2010 do května 2010 nárok na ošetřovné, propláceno bylo až od čtvrtého dne nemoci. Ošetřovné se od účinnosti návrhu bude nyní opět vyplácet i za první 3 dny nemoci. Doba vyplácení ošetřovného se tak opět o tři dny prodloužila na úroveň v roce 2009. Výše ošetřovného činí 60 procent z denního vyměřovacího základu, takže závisí na výši příjmu.

Denní vyměřovací základ se zjistí, když se příjem za posledních 12 měsíců vydělí počtem kalendářních dní v tomto období. Denní vyměřovací základ se redukuje, přičemž redukční hranice od 1. ledna 2010 jsou: 791 Kč, 1186 Kč a 2371 Kč. Do první redukční hranice se počítá 90 procent, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 procent a z druhé do třetí redukční hranice se počítá 30 procent a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Ukázka výpočtu

V našem orientačním případě měl zaměstnanec v uplynulých 12 měsících hrubý příjem vždy 23 000 Kč. Vypočtený roční příjem následně vydělíme 365 dny, nezahrnují se dny pracovní neschopnosti. Pro zjednodušení budeme tedy počítat, že zaměstnanec nebyl v uplynulém roce nemocný a o dítě pečoval 9 dní.
Denní redukovaný vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny nahoru, stejně jako denní ošetřovné.
příjem za 12 měsíců je 276 000 Kč (23 000 Kč x 12 měsíců) denní vyměřovací základ je 756 Kč (276 000 Kč : 365 dní) redukovaný denní vyměřovací základ za jeden den je 681 Kč (756 Kč x 90 procent) denní ošetřovné činí 409 Kč (681 Kč x 60 procent) ošetřovné za 9 dní činí 3681 Kč (409 Kč x 9 dní) V našem ukázkovém příkladě dostane zaměstnanec ošetřovné při péči o své dítě po dobu 9 dní ve výši 3681 Kč. Před schválením novely by zaměstnanec dostal pouze 2454 Kč (409 Kč x 6 dní).
(Pramen: zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění)

Potřebujete se zeptat?
Napište. V pravidelné rubrice Pacientských listů odpovídají specializovaní právníci na otázky, které zajímají vás, naše čtenáře. Máte-li nějaký dotaz, týkající se kterékoli části našeho zdravotnictví, napište ho do redakce. Bude předán odborníkům, kteří ho prostřednictvím některého z dalších vydání Pacientských listů zodpovědí. Kontakt: Redakce Pacientských listů, Mezi Vodami 1952/9, 143 00 Praha 4, nebo frantalova@mf.cz


O autorovi: Bc. Petr Gola

Ohodnoťte tento článek!