Lékaři umějí opravit srdce

Nemoci srdce a cév jsou v České republice nejčastější příčinou úmrtí, týká se to 46 procent mužů a 57 procent žen. V posledních dvaceti letech sice tato čísla poněkud klesla, ale v Evropě stále v tomto směru zůstáváme „horším průměrem“.

Pro léčbu srdečních onemocnění mají lékaři k dispozici řadu novinek. K moderním postupům například pro odstraňování pomalého rytmu srdce (tzv. bradykardie) přibyla implantace kardiostimulátoru – ploché krabičky s elektronickým zařízením, které reaguje na proměnlivé potřeby srdce i celého organismu.

Přístroj lékaři voperují pacientovi pod kůži v místě pod klíční kostí a elektrody přenášející impulzy k srdci zavedou žílami do vnitřku srdce.
Při léčbě zrychleného rytmu (tzv. tachykardie) se používá podobným způsobem voperovaný defibrilátor a speciální elektroda, kterou chirurg zavede do dutiny v pravé srdeční komoře. Tento přístroj trvale monitoruje elektrické signály ze srdce a v případě arytmie okamžitě zasáhne.

Ženy s defibrilátorem porodily zdravé dítě

Srdeční arytmie více postihuje starší populaci, ale v současnosti už jí častěji trpí také mladší lidé. Poruchy srdečního rytmu mohou komplikovat těhotenství a porod, negativně mohou také ovlivnit zdraví ještě nenarozeného dítěte.

Naštěstí se dnes už dá říct, že i s tím si lékaři umějí poměrně dobře poradit. Pokud to zdravotní stav nezbytně vyžaduje, defibrilátor dokáží chirurgové zavést dokonce i těhotným ženám. „V péči naší ambulance máme přes deset žen s defibrilátorem, které bez komplikací porodily zdravé dítě,“ vysvětluje MUDr. Lucie Šedivá, Ph. D., vedoucí lékařka antiarytmické jednotky Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce.

Defibrilátor pro stoletou pacientku

Kardiostimulátor má životnost 8–10 let (po této době se vyměňuje) a jeho zavedení rozhodně není omezené „pouhým“ věkem pacienta. V Nemocnici Na Homolce jej například již zavedli i stoleté pacientce.

Léčba pomocí kardiostimulátoru je založena na současné stimulaci obou srdečních komor. Tím se podpoří činnost selhávajícího srdce, zlepší se potíže s dušností a ún)avou i celková prognóza pacienta, snižuje se nutnost jeho hospitalizace.
První kardiostimulátory byly pacientům implantovány koncem 90. let minulého století v pražském IKEM a v Nemocnici Na Homolce v Praze.

Jak srdce pracuje

Srdce živočichů má v sobě – kromě svalových vláken umožňujících pumpování krve – také speciální tkáň se „zdrojem elektrické srdeční aktivity“. Tyto vzruchy se šíří svaly srdečních síní a komor a umožňují stahování srdce. Nejprve se stáhnou síně, které naplní srdeční komory krví. Ty se vzápětí stáhnou také a krev se pumpuje do plic a postupně do celého těla.
Zdravé srdce tepe 60–90krát za minutu. Rozdíly existují ve spánku, při duševní práci i při sportu.
Změny jsou dokonce žádoucí, srdce dobře reaguje na měnící se potřeby organismu.

Ohodnoťte tento článek!