Lenost, nebo varovný signál?

Slovo „paměť“ patří k nejčastějším, která slyší psycholog či psychiatr ve své ordinaci. I když je ji třeba procvičovat a měli bychom si všímat varovných signálů, je pocit, že nám nefunguje tak, jak bychom si přáli, vlastně normální.

ilustrační foto

Paměť je schopnost uchovat si informace – ano, ale to je jen část pravdy o naší paměti. Ta představuje nejen schopnost uchovat, ale napřed informaci do paměti vštípit a následně pak vyvolat. Důležitou vlastností paměti je i schopnost zapomínat. Nebylo by však lepší si pamatovat vše? Rozhodně nebylo. Mozek není „nafukovací“, takže nás zapomínání chrání před přetížením mozku a zároveň nám pomáhá zbavit se špatných zážitků nebo věcí, které je lepší si nepamatovat.

A co se tedy děje, když si nepamatujeme tak, jak bychom chtěli? Představme si třeba svaly nohou. Víme, že když budeme hodně chodit, svaly na nohou toho hodně ujdou a vydrží. Zároveň víme, že když je přetížíme, pak toho moc nenachodíme. Pokud však budeme celé dny ležet, nohy zleniví a ujít i pár set metrů může být velká obtíž. Úplně stejné je to s pamětí. Je to „orgán“, který funguje podobně jako sval. Jestliže ho namáháme a trénujeme, funguje dobře. Když ho ale necháme lenivět, moc si toho nezapamatujeme.

Vraťme se do ordinace psychologa. Pokaždé, když si někdo stěžuje na paměť, psycholog se ho zeptá: „A jak paměť používáte? Jak ji trénujete?“ Obvyklou odpovědí je „nijak“. A tady je také odpověď na většinu našich potíží s pamětí. Mnoho z nás má pocit, že paměť je něco, co je přirozené, co není vidět a co má prostě fungovat navěky. Ale to je velká chyba. Paměť je jako sval – když má pracovat, musí mít trénink.

Ne stáří, ale pohodlnost

Paměť a intelekt se zhoršují jen u těch lidí, kteří je netrénují a nepoužívají! U osob, které se o svůj mozek starají pravidelným tréninkem – učením, čtením nebo jakoukoli jinou intelektuální činností, může fungovat i v 70 letech jako ve 30! Proč si tedy většina starších lidí na paměť stěžuje? Odpověď je opět stejná jako na otázku, proč si většina starších lidí stěžuje na pohybové obtíže, nadváhu apod. Pro většinu z nás platí, že čím jsme starší, tím jsme i pohodlnější. V mládí paměť prostě trénovat musíme. Chodíme do školy, učíme se. A čím jsme starší, tím se musíme učit méně a tím více se naše paměť stává pohodlnější.

Nejlepším tréninkem pro mozek, a zvláště pro paměť, je učit se cizí jazyk. Ale kolik lidí kolem vás se po 30. narozeninách učí jazyk? A kolik takových lidí je po sedmdesátce? Přitom právě učení se cizím jazykům se ukazuje jako naprosto nejlepší prevence závažných onemocnění, jakými jsou demence, Alzheimerova choroba a všechna degenerativní onemocnění mozku.

Ale abychom věc příliš nezjednodušovali – s věkem skutečně ubývá pružnosti ve svalech, ale i pružnosti mozku. O to víc intenzivní a pravidelný trénink potřebují. Přemýšleli jste někdy, proč si skutečně aktivní univerzitní profesoři ani v pokročilém věku nikdy nestěžují na paměť? Zdvižený varovný prst

I přes vše, co jsme již řekli, poruchy paměti ve stáří mohou představovat poměrně závažný jev. Nejčastěji jsou projevem více či méně závažných degenerativních onemocnění mozku, nejčastěji takzvaných stařeckých demencí. Takové poruchy se nejvíce projevují jako náhlé výpadky paměti. Ty se postupně mohou objevovat stále běžněji. Ve chvíli, kdy se týkají identity nebo osobních záležitostí (např. jedinec neví, kdo je, nepoznává své blízké nebo netrefí domů), je to závažné. Jakékoli projevy zhoršování paměti ve stáří by nás měly zalarmovat. Lékař nám vždy poradí, zda se jedná pouze o „lenost“ naší paměti, nebo už je zdvižený varovný prst a my musíme našemu mozku začít věnovat náležitou péči.

Jak pečovat o paměť

„Paměť nás dělá lidmi,“ řekl jeden významný řecký filozof. A my bychom se proto měli o jeden ze zásadních aspektů lidství řádně starat. Jak na to?

• Trénujte paměť. Používejte paměť, kde se dá, a nenechte ji oddychnout.
• Vyvarujte se kouření a alkoholu. Oba jsou doslova zabijáci mozkových buněk.
• Žijte střídmě. Zdravá strava dodává mozku všechny potřebné živiny. Tuky a cholesteroly obsažené v tučné stravě naopak mozkové cévy mohou poškozovat.
• Dopřejte mozku kyslík. Kyslík je základním předpokladem správné funkce mozku i paměti. Sportujte nebo alespoň choďte na dlouhé procházky. Tak dopřejete svému mozku dostatek tolik potřebného kyslíku.
• Vyhněte se stresu. Je prokázáno, že ve stresu naše tělo vyplavuje látky, které nenávratně zabíjejí naše paměťové buňky.
• Věnujte dostatek času spánku. Spánek je pro naši paměť velice důležitý. Během spánku dochází k upevňování paměťových stop. Bez spánku paměť nemůže fungovat.
• Spojujte si učení s příjemnými pocity. Nejlépe si pamatujeme informace spojené s milým prožitkem. Když si chcete něco zapamatovat nebo se naučit, doprovoďte to něčím příjemným.

Paměť a jak ji trénovat

Jak tedy paměť nejlépe trénovat? Odpověď je skutečně jednoduchá. Jakýmkoli jejím používáním. Nejlepší je již zmíněné učení se cizím jazykům, ale pomáhá i luštění křížovek a memorování (učení se zpaměti). Můžete využít specializované metody tréninku paměti, které nabízejí některé publikace, ale i kurzy. V nich se naučíte řadu technik, které procvičí vaši paměť dokonale.
Trénink paměti musí být pravidelný a v podstatě neustálý. Jakmile jednou polevíme, naše paměť začne pohodlnět a můžeme začít od začátku. Význam má v každém věku.

Vyhledat lékaře

Paměť je důležitá schopnost, které musíme věnovat pozornost během celého našeho života. Když se o ni náležitě staráme a trénujeme ji, není důvod, aby nám nesloužila dobře do pokročilého věku. Pokud se však i přes náležitý trénink začne paměť horšit, měl by to být důležitý signál k tomu, abychom vyhledali lékaře a poradili se s ním.

Ukázka cvičení paměti

Podívejte se na chvíli na následujících pět slov, poté je zakryjte:

TRAMVAJ KRABICE LEOPARD STŮL MAGNEZIUM

Napočítejte do dvaceti, odříkejte všechny dny v týdnu a měsíce v roce. Tím odvedete pozornost od zapamatovaných slov, jako například, když si chcete něco zapsat a hledáte propisku.
Nyní si zkuste všechna slova vybavit. Že vám to šlo snadno? Pak si je zkuste vybavit za hodinu nebo za týden a uvidíte, jak to půjde. A právě takové lekce tréninku paměti vás naučí, jak si vše lépe pamatovat.


O autorovi: PhDr. et PhDr. Radek Ptáček, Ph. D., Mgr. Hana Kuželová,

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
3)
OR = 2,36, 95% CI 1,34-4,15, p = 0,003), resp. (OR = 2,42, 95% CI 1,22-4,81, p = 0,01
4)
OR = 3,22, 95% CI 2,28-4,55, p < 0,0001), resp. (OR 2,82, 95% CI 1,91-4,15, p < 0,0001
Ohodnoťte tento článek!