Monitory počítačů neškodí jen očím

Hodiny, které trávíme u počítačových monitorů, ovlivňují naše zdraví. Například proto, že takto strávený čas nevěnujeme sportu a dalším aktivitám, jež jsou pro lidský organismus bezesporu prospěšnější. Oko představuje v našem střetu s počítačovým světem „první linii“.

ilustrační foto

Mnohé informace přijímáme z počítače „bez mrknutí oka“. Platí to téměř doslova. Při sledování obrazu monitoru totiž mrkáme méně často. Za normálních podmínek mrknou lidské oči asi dvacetkrát za minutu. Když se díváme na monitor počítače, mrkneme za minutu v průměru jen osmkrát. To má pro oko dalekosáhlé následky.

Monitor unavuje

Za den vyloučí slzné žlázy oka asi 1 mililitr slz, které mrkající víčko neustále roztírá po povrchu oka. Oko se tak průběžně zvlhčuje a čistí. Pokud civíme na monitor, přísun slz vázne. Povrch oka vysychá, hromadí se na něm prachové částice, mikrobi a další nečistoty. To samozřejmě oku nesvědčí. Je unavené, podrážděné a hrozí mu záněty. Oční lékaři v této souvislosti hovoří o tzv. zrakovém počítačovém syndromu.

Riziko ohrožení očí stoupá, pokud oči při sledování počítačového monitoru mhouříme. Pak mrkneme jen čtyřikrát za minutu. Mhouření očí může mít hned několik příčin. Zcela vědomě si jím pomáháme v situacích, kdy je obtížné zaostřit obraz dopadající do oka. Podvědomě mhouříme oči ve chvílích, kdy je náš zrak vystaven příliš silnému světlu.

Proti zrakovému počítačovému syndromu nejsme bezmocní. Hodně nám pomůže správná poloha monitoru. Měli bychom na něj shlížet mírně seshora – zhruba pod úhlem 15 stupňů – a neměli bychom se na něj dívat ze vzdálenosti menší než 90 centimetrů. Pokud trávíme u počítače hodně času, vyplatí se investovat do velkého a kvalitního monitoru s antireflexním filtrem. Hodně pomůže i dobré osvětlení. Není například vhodné, aby za monitorem bylo plně osvětlené okno, protože jas přicházející zvenčí nás nutí mhouřit oči. Velký význam má i správná vlhkost a čistota vzduchu v místnosti.

Pro ty, kdo se dlouho dívají na počítačový monitor, zformulovali američtí oční lékaři pravidlo 20/20/20. To znamená, že po 20 minutách práce na počítači bychom měli zaostřit aspoň na 20 sekund na nějaký vzdálený předmět. Doporučuje se, aby byl od nás daleko aspoň 20 stop, což je zhruba 6 metrů. Únavu očí způsobenou dlouhou prací na počítači lze zmírnit i vhodnými očními kapkami.
Zvláště velké zátěži je u počítače vystaveno dětské oko. Děti tráví u počítačů hodně času a na rozdíl od dospělých si často ani neuvědomují, jak mají oči unavené. Jsou s to zrak dlouhodobě přepínat.

Posun biologických hodin

Samotné záření je u dobrých monitorů pod hranicí, kdy by mohlo vyvolávat zdravotní problémy. V poslední době se ale ukazuje, že může zasahovat do chodu našich vnitřních biologických hodin. Děje se tak prostřednictvím zvláštních buněk v sítnici oka, která je pokryta miliony buněk, jež jsou citlivé na světlo. Převažují mezi nimi tyčinky, jež nám zprostředkovávají vidění kontrastů. V oku jich je asi 125 milionů. Buněk označovaných jako čípky máme sice dvacetkrát méně, ale i to nám stačí k dokonalému vnímání barev.

Vědci byli přesvědčeni, že čípky a tyčinky sítnice reagují na denní světlo a noční tmu a každodenně tak seřizují chod naší vnitřní biologické časomíry. První vážnou trhlinu utrpěla tato představa ve chvíli, kdy se ukázalo, že vnitřní hodiny mají dokonale seřízeny i nevidomí, jejichž čípky a tyčinky nepracují. Detailnější zkoumání sítnice odhalilo třetí typ světločivných buněk, který je 5000krát vzácnější než tyčinky. Tyto buňky zajišťují smrštění zorničky v případě, že nám na sítnici najednou dopadne silné světlo. Podílejí se také na seřizování vnitřních biologických hodin.

Jsou k tomu vybavené zvláštním pigmentem melanopsinem, který reaguje přednostně na modré světlo. Lékaři proto začali využívat silné modré světlo k léčbě některých zdravotních problémů vyvěrajících z narušení chodu vnitřní biologické časomíry. Modré světlo může například ulevit některým pacientům od depresí, na jejichž vzniku se podílejí i krátké zimní dny. Zvláště v severských zemích, kde slunko vychází v zimě jen na krátkou dobu, je tento typ „zimních depresí“ poměrně častý.

Spánek, únava, podrážděnost

Světlo počítačového monitoru nemá silnou modrou složku záření, a tak se zdálo, že počítač nedokáže chodem vnitřních biologických hodin člověk vážněji zamíchat. Nejnovější výzkumy ale prokázaly, že seřizování biologické časomíry je v lidském oku pojištěno reakcí čípků na zelenou složku světla. A ta je přítomná nejen ve svitu počítačových monitorů, ale i ve světle stolních lamp a dalších světelných zdrojů. Pokud vysedáváme před počítačem dlouho do noci a necháváme jeho záření dopadat na sítnici očí, pootáčíme zároveň pomyslnými ručičkami svých biologických hodin.

Nesoulad vnitřní časomíry s rytmem střídání dne a noci mívá nepříjemné následky. Ocitáme se v podobné situaci, jako když přistaneme po dlouhém letu v Japonsku či Kanadě. Naše biologické hodiny ukazují ve dne noc a naopak. Výsledkem jsou problémy se spánkem, únava, podrážděnost. Na změnu časového pásma se organismus obvykle snadno adaptuje tím, že postupně uvede vnitřní biologický čas do souladu se skutečnou denní dobou. Dálkové lety absolvuje většina lidí jen výjimečně. U počítače však mnozí z nás tráví dlouhé hodiny a možná si ani neuvědomují, jaké problémy si tím mohou způsobit.

Mnohému lze předejít Pracoviště by mělo být dostatečně osvětleno, ideální je denní světlo nebo klasická žárovka; je třeba dbát na výběr monitoru, který by měl být dostatečně velký, abyste nemuseli zaostřovat na velmi malá písmenka, ideální je LCD monitor, jehož jas je třeba nastavit podle prostředí – umělé osvětlení, denní světlo atd.; oči by měly být od monitoru vzdálené alespoň 90 cm; při delším čase tráveném u počítače je třeba mít po ruce lubrikační kapky, tzv. umělé slzy; pozor na prostředí, kde se „všechno leskne“, prostředí by mělo být tmavší a matné; stejně tak je dobré mít brýle s antireflexními skly; do kategorie prevence samozřejmě patří i pravidelné roční návštěvy očního lékaře.


O autorovi: Prof. ing. Jaroslav Petr, DrSc.

Ohodnoťte tento článek!