Není dieta jako dieta

Slovo dieta je pro mnohé synonymum redukční diety. Diet však existuje řada a není to rozhodně vymoženost moderní doby.

Není dieta jako dieta

Již od nepaměti se lidé snažili svoje nemoci a neduhy léčit nejen čaji, odvary a výluhy nejrůznějších bylinek a kořínků, ale hledali i konkrétní potraviny, kterými by své potíže zmírnili či vyléčili. Například ve starém Egyptě lidé hledali možnosti ovlivnit zdraví a vyléčit nemoci půstem, vyřazením, nebo naopak zařazením některých potravin do jídelníčku.

Stravovací režim

Se soudobou historií používání diet jako léčebného prostředku se setkáváme v první polovině dvacátého století, a to v knize Péče o nemocného a jeho okolí vydané roku 1937 Čs. červeným křížem v Praze. V ní se již setkáváme s výživou nemocných, s dietetikou. V roce 1956 pak byl vydán Dietní systém pro nemocnice – závazná celostátní norma, po němž v roce 1983 následoval Dietní systém MUDr. Přemysla Doberského a kolektivu pro nemocnice a lázeňská zařízení. V roce 1991 bylo uveřejněno doporučení skupiny odborníků ke změně postojů k některým nutričním parametrům dietního stravování v institucích, zejména nemocnicích. V dnešní době si každé zdravotnické zařízení stanovuje vlastní dietní systém podle potřeb svých klientů či pacientů, žádná závazná norma ani doporučení není. Ve zdravotnickém zařízení nese odbornou odpovědnost kvalifikovaný pracovník – nutriční terapeut, který vše zpracovává a připravuje ve spolupráci s dietologem.

Má-li být dietní systém obměňován a doplňován podle vývoje poznatků novodobé medicíny, je velice důležité, aby systém stravování v těchto zařízeních vytvářeli právě tito kvalifikovaní pracovníci. V ambulantních zařízeních je opět jediným řešením konzultace nutričního terapeuta. Kvalifikovaná dieta (léčebná výživa) vychází z vědeckých poznatků a vývoje medicíny – nové postupy a léčba vyžadují jiné nutriční postupy.

Stravovací režim v rámci zásad zdravé životosprávy je určen pro ty, kteří netrpí žádným onemocněním, kvůli kterým je třeba stravu přizpůsobit. Jedná se o stravu, která nám poskytuje všechny složky důležité k udržení optimální tělesné hmotnosti a zdravotního stavu, a to v dostatečném množství a správném poměru. Strava je pro nás velice důležitá, protože je to jediný způsob, jak dodávat našemu organismu všechny potřebné látky pro jeho správný vývoj (v dětství), obnovu a udržení v dobrém stavu. Velice důležité je přihlížet k individuálním potřebám. Stravovacím režimem v rámci zásad zdravého životního stylu můžeme předcházet řadě onemocnění. Jako prevence se uplatňuje např. v případě obezity, cukrovky, vysoké hladiny cholesterolu v krvi, srdečně-cévních onemocnění a jiných.

Dieta

Dieta je soubor výživových opatření, jejichž uplatnění zlepší kompenzaci onemocnění, zmírní nebo odstraní obtíže nemocného. Je to tedy strava člověka v nemoci a v rekonvalescenci. Je upravená vzhledem k charakteru nemoci. Zásadou je, aby se co nejvíce přiblížila stravě zdravého člověka, má být pokud možno plnohodnotná energeticky a biologicky, lehce stravitelná, pestrá a chutná.

Diety můžeme rozdělit na krátkodobé a dlouhodobé. U akutních stavů může dieta trvat pouze několik dnů, může se jednat i o dietu, která nebude energeticky nebo biologicky (tedy obsahem všech pro organismus důležitých látek) dostatečná. U chronicky nemocných pak musí být dieta sestavena tak, aby byla plnohodnotná. Při plánování léčebné stravy si všímáme celkového složení stravy, kvantity, kvality, vhodných potravin (jaké lze a jaké jsou z diety vyloučeny), konzistence stravy (v kašovité formě jen něco nebo vše), technologické úpravy a podávání jídla (kolik denních dávek, jak velké, způsob – lžíce, láhev), přihlíží se k individuálním přáním.


Čím se může lišit dieta od zásad zdravé stravy

technologickou úpravou jídel – tj. způsob tepelné úpravy, konzistence apod.
výběrem potravin – vynecháním, nebo naopak doplněním některé složky stravy, např. omezení soli, omezení purinových látek či zvýšený příjem vápníku
změnou poměru živin – vedle diet s fyziologickým poměrem živin máme diety s omezením bílkovin nebo tuků, sacharidů či energetické hodnoty
způsobem podání jídel – počty denních dávek


(v článku byly použity informace z materiálů V. Stejskalové, nutriční terapeutky, FTNsP, Praha)

O autorovi: Věra Králová, DiS., nutriční terapeutka

Ohodnoťte tento článek!