Nespavost nás ohrožuje

Snad každý z nás to zažil: pokoušíte se usnout – a nejde to. Otáčíte se ze strany na stranu, spánek nepřichází. Příznaky nespavosti se nad námi vznášejí po celý život.

Spánek – latinsky somnus, řecky hypnos – je aktivní děj, při kterém dochází k omezení pohybové aktivity, reaktivity na vnější prostředí a ke změně činnosti mozku. Jsou dva typy spánku, které lze rozlišit například pomocí EEG vyšetření. Non-REM – synchronní a REM – paradoxní. Typické pro REM fázi jsou rychlé pohyby očních bulbů, které daly této fázi spánku název (angl. Rapid Eye Movement, zkr. REM).

Při non-REM spánku je činnost mozku utlumena, a naopak při REM spánku je mozek aktivní a zdají se při něm mimo jiné i sny. Po usnutí se nejprve objeví synchronní spánek, který je několikrát za noc následován paradoxním spánkem. U dospělého tvoří asi čtvrtinu celkové doby spánku. Proto při jeho nedostatku (spánkové deprivaci) dochází k narušení psychických funkcí.

Co je to nespavost?

Nespavost (insomnie) patří k velmi častým zdravotním problémům současné populace. To, že špatně usínáme, může být doprovodným symptomem tělesných nebo duševních poruch, ale stejně tak můžeme hovořit o nespavosti jako o primárním onemocnění. Nespavost lze pojmenovat jako pocit nedostatečného či nekvalitního spánku z důvodu jednoho či více z následujících nočních příznaků: Obtížné usínání Časté probouzení se během noci a obtížné znovuusínání Probouzení se příliš brzy ráno

Neosvěžující spánek Nespavost se také vyznačuje poruchou osobního výkonu v běžném životě v souvislosti s denními následky – například únava ráno či později během dne, náladovost, porucha soustředění či poruchy paměti. Snad každý z nás to zná z vlastní zkušenosti: nedostatek spánku a únava mohou vyvolat poruchy chování. Ovlivňují intelektuální schopnosti, zdraví, náladu a kvalitu života, a to jak v zaměstnání, tak v soukromém životě.

Příčiny nespavosti

V zásadě je lze rozdělit na vnější a vnitřní. Mezi nespavosti způsobené vnitřními faktory patří například opakované přerušování dechu ve spánku, což může přinést četné zdravotní komplikace. K vnějším příčinám náleží nepřiměřená spánková hygiena, vlivy prostředí a stres.

Ten, kdo si myslí, že všechny nemoci lze definovat, se v případě nespavosti mýlí. Nespavost totiž nelze definovat lékařskými termíny. Nezáleží tolik na tom, kolikrát máte obtíže se spaním, ale na tom, zda problémy se spaním mají své následky v následujícím dni.

Přítomnost nespavosti definují odborníci jako dobu usínání trvající více než 30 minut, anebo jako více než čtyři probuzení během noci, která trvají déle než 3 minuty, to je dostatečně dlouho na to, aby si člověk uvědomil, že je vzhůru. Obdobně je tomu i u časného ranního probuzení – například jednu hodinu před plánovanou dobou vstávání, což také odpovídá definici nespavosti.

Epidemiologické studie kvantifikovaly význam těchto příznaků: v populaci trpící nespavostí více než polovina postižených hlásí výskyt několika příznaků, a to buď obtížné usínání (trvající déle než 30 minut), obtížné setrvání ve spánku, příliš brzké probouzení ráno anebo celkově špatnou kvalitu spánku. Nespavostí ale trpělo lidstvo odjakživa: popíjely se proti ní různé čarovné lektvary, v ložnicích se vznášely opojné vůně a nespavci počítali ovečky… a počítali… a počítali.

Hrozí zvýšené riziko onemocnění

V souvislosti s prací může narušení kvality anebo kvantity spánku významně snížit produktivitu, a to jak přímo, tak nepřímo. Jedná se též o jednu z nejčastějších příčin pracovních úrazů. Avšak daleko zákeřnější je následné znesnadnění úkonů tím, že se snižuje odolnost vůči stresu a narušuje paměť, soustředění se a schopnost naslouchat. Dochází ke zvýšené podrážděnosti a ve středně dlouhém období i ke zvýšení rizika onemocnění. Proto bychom měli pro náš dobrý spánek i něco udělat – třeba se snažit dodržovat základní zásady spánkové hygieny.

Zdravý spánek potřebuje každý aneb Zásady spánkové hygieny:

Pravidelná doba pro usínání a probuzení Vhodné mikroklima (větraná, chladnější místnost, tma, ticho) Dostatečná fyzická aktivita během dne Nepospávat během dne Před spaním nepít kávu, čaj, alkohol Před spaním se nehádat, relaxovat

Podle Guinnessovy knihy rekordů vydržela nejdéle nespat Angličanka Maureen Westonová – 449 hodin, tedy 18 dní a 17 hodin. Stalo se tak v roce 1977.


Připravila: Eva Maraulasová

Ohodnoťte tento článek!