Očkování a jeho právní regulace

Jedním ze základních nástrojů k ochraně před šířením infekčních onemocnění a k omezení jejich výskytu je očkování. Vzhledem k tomu, že toto téma je stále aktuální, rozhodně si zaslouží také vaši pozornost.

Základ právní regulace této problematiky nalezneme v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Z podzákonných předpisů je nutné zmínit vyhlášku č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem.

Co možná nevíme

Zákon rozlišuje pravidelné, zvláštní a mimořádné očkování, dále pak očkování při úrazech, poraněních, nehojících se ranách a očkování před některými léčebnými výkony. Kromě výše uvedených druhů očkování lze též provádět očkování na žádost fyzické osoby, která si přeje být očkováním chráněna proti infekcím, proti kterým je k dispozici očkovací látka. Jako příklad lze uvést očkování proti klíšťové encefalitidě.

Pravidelné očkování lze chápat jako obecné preventivní opatření proti zákonem stanoveným infekčním onemocněním, jako je například tuberkulóza, záškrt, tetan, dávivý kašel, spalničky, zarděnky a příušnice.

Zvláštnímu očkování jsou pak podrobeny osoby, které pracují na pracovištích s vyšším rizikem vzniku infekčních onemocnění. Zde se jedná zejména o některé pracovníky ve zdravotnictví či příslušníky základních složek integrovaného záchranného systému. Mimořádným očkováním se rozumí očkování k prevenci infekcí v mimořádných situacích.

Povinné očkování

Pravidelné očkování osob s trvalým pobytem na území České republiky a cizinců oprávněných zde pobývat déle než 90 dnů stanoví zákon o ochraně veřejného zdraví. Fyzická osoba, která má na území České republiky trvalý pobyt, jakož i cizinec, který je oprávněn k trvalému pobytu na území České republiky, a dále cizinec, jemuž zde byl povolen přechodný pobyt na dobu delší než 90 dnů, ti všichni jsou povinni podrobit se stanovenému druhu pravidelného očkování.

Zákon nestanoví povinné očkování pro cizince, kteří se na území České republiky zdržují do 90 dnů na základě krátkodobého víza. Při udělování takového víza však může zastupitelský úřad po těchto cizincích požadovat předložení lékařské zprávy dokládající skutečnost, že netrpí závažnou nemocí.

Každé provedené očkování musí být tím, kdo očkování provedl, zapsáno do očkovacího průkazu. Pravidelná očkování dětí provádějí dětští lékaři, pravidelná očkování dospělých jejich praktičtí lékaři a lékaři zdravotních ústavů. Nesplnění povinnosti podrobit se pravidelnému očkování je přestupkem, za který lze dle zákona č. 258/2000 Sb., o přestupcích, uložit pokutu do výše 10 000 Kč.

Očkovací povinnost nemusí být splněna pouze v případě, kdy se při vyšetření stavu imunity konkrétní osoby prokáže, že tato osoba je proti infekci, které se očkovací povinnost týká, imunní. Očkování se rovněž neprovede v případě, kdy to nedovoluje zdravotní stav osoby, která má být očkována.

Očkování a cesty do zahraničí

Povinná a doporučená očkování turistů a dalších osob cestujících do zahraničí za jiným účelem, než je turistika, jsou pravidelně vyhlašována Světovou zdravotnickou organizací. V současné době je takto vyhlášeno povinné očkování proti žluté zimnici při cestách do některých afrických, středoamerických a jihoamerických zemí a povinné očkování proti některým typům meningokokové meningitidy při cestách do Saudské Arábie.

Takto vyhlášené povinné očkování však může být změněno, takže je nutné při plánování cesty vyhledat aktuální informace. Dále nelze vyloučit, že právní řád té které země, jejíž návštěvu turista plánuje, nestanoví povinné očkování proti dalším nemocem. Při plánování cesty do exotických krajin samozřejmě nelze než doporučit důkladnou přípravu, spočívající ve zjištění, jaké očkování, a to nejen povinné, ale i doporučené, je pro návštěvu té které země vhodné postoupit. Podrobné, odborné informace lze obdržet v očkovacích střediscích.


JUDr. Tomáš Tuza, advokát

Ohodnoťte tento článek!