Osteoporóza mění strukturu kostí

Příčinou metabolické choroby kostí, která znamená ztrátu kostní hmoty, je přirozené stárnutí organismu, jemuž se nelze vyhnout. Avšak na rychlost řídnutí kostí významně působí několik faktorů, jež můžeme sami ovlivnit.

Po narození máme v těle přes tři sta kostí, v dospělosti méně, protože ty nejmenší srostou. Dohromady tvoří 13–14 procent hmotnosti člověka. Lidská kostra se vyvíjí po celý život, každé 3–4 roky se kostní tkáň kompletně přetvoří a obnoví, čímž je zajištěna pevnost a pružnost kostí. Nejvíce kostní hmoty má člověk mezi 25. a 30. rokem života. Poté tkáně už jen ubývá.

Tichý zloděj kostí

Samotný název nemoci, jenž se skládá z řeckých slov osteo – kost a poros – otvor, výstižně popisuje, co se s kostí děje. Postupně dochází k mikroskopickým změnám její struktury, stává se křehčí a zvyšuje se riziko zlomeniny, nejčastěji obratlů, zápěstí, krčku stehenní kosti, kosti pánevní a předloktí.
Osteoporóza se rozvíjí bezbolestně a bez příznaků mnoho let a většinou se projeví až pozdě zlomeninou, která bývá často natolik komplikovaná, že během následujícího roku každý pátý pacient umírá. Těžké zlomeniny jsou řešeny operacemi, což zpravidla vyžaduje dlouhodobou hospitalizaci a následnou léčbu. I ti, kteří se uzdraví, však většinou zůstávají odkázáni na nejrůznější kompenzační pomůcky, a kvalita jejich života se tak výrazně snižuje.

Kromě zlomenin se osteoporóza projevuje také zmenšením tělesné výšky člověka, omezením pohyblivosti páteře a jejím zakřivením (kyfóza).
Po padesátce se osteoporóza týká 33 procent žen a 15 procent mužů, ve věku nad 70 let věku jí trpí 47 procent žen a 39 procent mužů a kolem 75–80 let se rozdíly téměř vyrovnají. Podle celosvětových statistik onemocní 8 procent všech lidí, v Česku se jedná o téměř půl milionu žen a 200 tisíc mužů. Léčeno je však pouze 10–15 procent postižených.
Osteoporotickou zlomeninu krčku stehenní kosti prodělá ročně 13 tisíc žen a 6 tisíc mužů. Další asi milion obyvatel je postižen osteopenií – menším prořídnutím kostní tkáně.

Nejen stárnutí

Kromě přirozeného stárnutí může k úbytku kostní hmoty dojít také v důsledku nejrůznějších onemocnění – hyperfunkce štítné žlázy, poruchy funkce příštítných tělísek (hyperparathyreoidismus), chronického onemocnění jater a ledvin, některých chorob krve, revmatoidní artritidy a onemocnění omezujících pacientovu hybnost.

Na vznik osteoporózy má vliv také dlouhodobé užívání některých léků. Patří mezi ně především kortikoidy, které se podávají při léčbě některých těžkých nemocí, například astmatu, revmatických a imunitních chorob a řady dalších.

Vstřebávání vápníku snižují i antacida používaná v léčbě žaludeční vředové nemoci a také léky snižující krevní srážlivost, léky s imunosupresivním účinkem, antikoncepční prostředky podávané v době vývoje kostry a dlouhodobá léčba thyroxinem. Během užívání těchto preparátů by měl mít pacient zajištěn dostatečný přísun vápníku a vitaminu D.

U žen jsou nejvýznamnější příčinou onemocnění hormonální změny v klimakteriu. Chybějící pohlavní hormony estrogeny již neudržují v kostech rovnováhu vápníku a fosforu, kterých více ubývá, než se ukládá.

Možnosti léčby

Hlavním cílem léčby je předejít zlomeninám. Tělu je třeba zajistit dostatečný přísun potřebných minerálů a přiměřenou aktivitu.
Ženám je nabízena hormonální substituční terapie, nebo nehormonální přírodní příOpravky obsahující fytoestrogeny, které v organismu působí jako přirozené ženské hormony.
V pokročilém stadiu onemocnění osteoporózou jsou aplikovány bisfosfonáty podporující novotvorbu kostní hmoty, hormon kalcitonin, který přispívá k ukládání minerálních látek do kostí, raloxifen nebo stroncium ranelát.

V posledních letech se objevily i preparáty „fungující“ na bázi parathormonu. Zastavme se u posledně jmenovaného – parathormon je hormon tvořený v příštítných tělískách, který zvyšuje obsah vápníku v krvi tak, že jej uvolňuje z kostí, zvyšuje jeho zpětné vstřebávání z moči a díky aktivaci vitaminu D i ze střeva.
Lepší je prevence Prevence osteoporózy by měla začínat v raném dětství, kdy se kosti vyvíjejí a nemoci lze předejít nejsnadněji. Na prevenci však není nikdy pozdě, a tak bychom neměli rezignovat ani později. Pohyb je podle odborníků nejlepší prevencí. Vždyť děti, které se každý den 40 minut intenzivně pohybují, mají pevnější kosti než ostatní vrstevníci.

Tvorbu kostní hmoty a vstřebávání vápníku zajišťuje mechanické dráždění kosti například tlakem na kost při posilování napínáním svalů a šlach. Stačí i rychlá chůze, chůze po schodech, jogging, tenis i tanec. Vynikajícím posilujícím prostředkem je starověké čínské umění tai-či, které obsahuje sérii pomalých a plynulých pohybů.

Strava s dostatečným přísunem vápníku je také skvělou prevencí. Vápník obsahují mléko a mléčné výrobky, ale organismus ho mnohem více lépe vstřebá například z tmavě zelené listové zeleniny, luštěnin, mořských řas či olejovek. Vápník dodá i sója, ořechy (zejména lískové), květák, růžičková kapusta, brokolice, fíky a mák. Další rostlinné zdroje, jakými jsou špenát, rybíz, angrešt a jiné, také mají dostatek vápníku, ale člověk z nich dokáže využít často jen 5 procent.

Vitamin D je velice důležitý pro vstřebávání vápníku, čímž podporuje výstavbu kostí. Přirozeně se tvoří v kůži působením slunečního záření. Stačí tudíž 3x týdně 15 minut pobýt na sluníčku a je pokryto 80 procent jeho denní potřeby. V našich podmínkách jej ale musíme tělu dodávat i prostřednictvím potravin. Nejvíce vitaminu D najdete v rybím tuku, játrech, vaječném žloutku a v mléce. Na doporučení lékaře je možné ho užívat také ve formě tablet.

Čeho se vyvarovat

Také kostem ubližuje nikotin, velké dávky kofeinu, alkoholu a cukru. V případě osteoporózy bychom měli z jídelníčku „vyškrtávat“ i potraviny s vysokým obsahem živočišných bílkovin, protože zhoršují vstřebávání vápníku střevní sliznicí. Tomu brání i takzvané šťavelany.
Odborníci nedoporučují ani nadměrnou konzumaci ovoce a ovocných šťáv, které z těla odvádějí minerály i onen potřebný vápník.

Našim kostem také velmi škodí neuvážené redukční diety s nedostatečným přísunem vápníku, minerálů, vitaminů C, D, K a bílkovin rostlinného původu.
Mimořádně škodlivý je dnes typický sedavý způsob života. Při zodpovědném chování, vyvážené stravě, dostatku pohybu a celkovému zájmu o vlastní zdraví však můžeme snížit rizika tohoto onemocnění na minimum.

Jednoduchá diagnostika

Osteoporózu, které se také říká tichá epidemie, lze diagnostikovat několika způsoby. Základním je DEDEXA–kostní denzitometrie, která je nejrozšířenější metodou měření hustoty kostního minerálu. Vyšetření nevyžaduje zvláštní přípravu ani injekční aplikaci různých látek, dávkování sedativ, speciální diety či další přídavné vyšetření. Pacient je položen na speciální lůžko a skener zachycuje jednu nebo více částí kosti (obvykle spodní část páteře nebo kyčel).

Procedura trvá několik minut. Nyní se začínají do praxe dostávat nové ultrazvukové systémy pro denzitometrické vyhodnocení kostní hmoty, které jsou ještě rychlejší a podstatně levnější. Jsou však vhodnější pro testování končetin, speciálně paty. Pro sledování páteře je zatím DEDEXA nenahraditelnou metodou. Hlavním cílem léčby osteoporózy je předejít zlomeninám, přičemž je třeba tělu zajistit dostatečný přísun potřebných minerálů a přiměřenou aktivitu.

Ohodnoťte tento článek!