Pečujeme o své oči

Oko je orgán zraku uzpůsobený k přijímání světelných podnětů a jejich přeměně na nervové impulzy, které zrakové dráhy odvedou do mozku k dalšímu zpracování.

ilustrační foto

Ve světě patří mezi nejčastější příčiny slepoty katarakta (šedý zákal, 47,8 %), glaukom (zelený zákal, 12,3 %), věkem podmíněná makulární degenerace (8,7 %), opacity (zakalení) rohovky jako následek různých onemocnění (5,1 %), diabetická retinopatie (4,8 %), různá onemocnění u dětí (3,9 %), trachom (těžká infekční forma zánětu spojivek, 3,6 %) a další oční onemocnění (13 %).

Šedý zákal

Při onemocnění šedým zákalem ztrácí čočka oka průzračnost. V důsledku toho dochází k postupné ztrátě zrakové ostrosti. Pacientem bývá šedý zákal vnímán různě. Velmi často dochází například k poruchám barevného vidění a neschopnosti zaostřit, jakoby se postižený díval přes špinavé sklo. Zřídka se může na postiženém oku objevit i rušivé dvojité vidění. Onemocnění obvykle postihuje obě oči, ale často bývá jedno postiženo více.

Katarakta může být vrozená (zde je nutná včasná chirurgická intervence), u dětí je označována jako juvenilní, ale nejčastěji se objevuje mezi 75–85 lety, tak zvaná senilní. Onemocnění je nutné řešit chirurgicky, zákrok je rychlý, prováděný v lokální anestezii s minimem nežádoucích účinků. Operace katarakty s implantací umělé nitrooční čočky je jednou z nejefektivnějších chirurgických metod vůbec. Pomocí 2–3 drobných vstupů do oka se zkalená čočka rozbije ultrazvukovou sondou a odsaje.
Ponecháno zůstává jen tenké pouzdro, v němž byla čočka uložena. Do něj se pak pomocí speciálního aplikátoru vkládá čočka umělá. Oko po odstranění vlastní čočky ztrácí schopnost akomodace (možnost zaostřit do blízka). V dnešní době jsou však již na trhu i tzv. akomodační čočky, které umožňují vidění nablízko i do dálky bez brýlí. Ovšem ne každý pacient je pro ně vhodným kandidátem.

Dodnes nebyl objeven způsob, jak zabránit vzniku a progresi šedého zákalu konzervativním způsobem. Dosavadní teorie o vzniku katarakty a možnosti neoperačního řešení jsou značně kontroverzní. Podařilo se však zjistit a prokázat rizikové faktory, které mohou vést k tvorbě šedého zákalu, jako je UV-B záření, kouření, diabetes mellitus (cukrovka), alkohol a oxidativní poruchy.

Jednou z nejčastějších komplikací operace šedého zákalu bývá zákal druhotný, při němž dochází k zahuštění a zbytnění tenkého pouzdra původní čočky, což pacient vnímá jako opětovné rozostření vidění a „vidění v mlze“. Nutný je malý zákrok laserem: do zadního pouzdra se udělá okrouhlý otvor, aby mohly světelné paprsky volně procházet na sítnici.

Glaukom je léčitelný

Dlouho se tvrdilo, že zelený zákal je nevyléčitelný a musí vést ke slepotě, ale máme již poměrně dost možností, jak se s ním vypořádat. Je však nutné celoživotní dodržování léčebného režimu. Pro pacienta je nezbytné včasné rozpoznání nemoci a zahájení léčby.

Glaukom je charakterizován jako progresivní úbytek nervových vláken zrakového nervu a nejčastěji bývá doprovázen zvýšeným nitroočním tlakem. Existuje ovšem tzv. normotenzní glaukom, kdy hodnoty nitroočního tlaku jsou v normě, ale přesto dochází ke ztrátě vláken zrakového nervu. Nitrooční tlak by měl mít každý pacient přeměřen při vyšetření u očního lékaře. Existuje několik teorií objasňujících vznik glaukomu, ale ani jedna není uspokojivá. Je známo, že se na něm podílí i dědičnost.
Nejčastějším typem tohoto onemocnění je primární glaukom otevřeného úhlu, vyskytuje se častěji u žen po 40. roce věku.

Glaukom dělíme na glaukom s otevřeným úhlem (odtokové cesty pro komorovou tekutinu jsou volné), nebo s uzavřeným (jsou uzavřené). Glaukom s otevřeným úhlem nebolí a zpočátku si ho pacient nemusí povšimnout. Včasný záchyt je důležitý proto, že výpadky v zorném poli charakterizující úbytek nervových vláken nelze vrátit zpět. Lze pouze zastavit další progresi onemocnění. Léčit glaukom můžeme medikamentózně – pomocí kapek vedoucích ke snížení nitroočního tlaku.

Cílem je dosáhnout tlaku, při němž nedochází k dalšímu úbytku zorného pole. Pokud léčba nezabírá, anebo např. pacient kapky nesnáší, je možno zahájit léčbu laserovou. Pokud ani toto nezabere a progrese onemocnění pokračuje, je možná léčba chirurgická, při níž je vytvořena náhradní cesta odtoku nitrooční tekutiny pod spojivku oka. Výše nitroočního tlaku zůstává jedinou veličinou, kterou můžeme ovlivnit.
Pacienti se často ptají, zda výše nitroočního tlaku je závislá na tlaku krevním. Není.

Glaukomový záchvat

Akutní glaukomový záchvat je pro pacienta nepřehlédnutelný. Dochází k výrazné bolestivosti a začervenání oka, které často doprovází těžká nevolnost. Je nutné v co nejkratší době docílit snížení nitroočního tlaku, který je výrazně zvýšený (normální hodnoty jsou do 21 torrů, u akutního glaukomového záchvatu mohou být okolo 50 torrů). Snížení nitroočního tlaku je dosaženo jak medikamentózně, tak pomocí laserového zákroku. Akutní glaukomový záchvat, který není včasně rozpoznaný a léčený, vede ke slepotě postiženého oka, a to v řádu několika dnů.

Makulární degenerace

Nejčastější příčinou poruchy zraku u lidí nad 50 let je v ekonomicky vyspělých zemích věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD). Postihuje centrum sítnice, jež je místem nejostřejšího vidění a nazýváme jej žlutá skvrna (makula). Onemocnění způsobuje pokles centrální zrakové ostrosti a deformace vnímaného obrazu.

Makulou vnímá oko detaily, proto nemocní postupně ztrácejí schopnost číst, rozeznávat tváře, tvary vnímají pokřiveně, klesá schopnost rozeznávat barvy, později nemohou přečíst ani velké titulky, řídit auto či se samostatně pohybovat, což může být příčinou úrazů i těžkých depresí. Velmi důležité je, že VPMD vzniká nejčastěji zpočátku v jednom oku. Včasná léčba dokáže zachovat zrakovou ostrost, nebo ji dokonce zlepšit. Hlavními rizikovými faktory jsou věk, dále nemoci srdce a cév, kouření tabáku, dlouhodobá zátěž světlem, špatná výživa, roli hraje i zátěž genetická, ženy jsou postiženy častěji. VPMD má dvě formy: suchou a vlhkou.

Suchá forma VPMD

Suchou formou je postiženo až 90 % nemocných, ale jen u 15 % způsobuje závažnou poruchu zraku. V sítnici se hromadí odpadní materiál, ubývají pigmentové buňky a buňky, které vnímají světlo s následnou poruchou vidění, jež postupuje relativně pomalu. Stále nemáme k dispozici účinnou léčbu této formy VPMD, která by ovlivnila příčiny onemocnění, byl však potvrzen příznivý vliv doplnění luteinu a zeaxantinu v kombinaci s vitaminy a minerály (C, E, zinek, selen) a omega-3 nenasycenými mastnými kyselinami na zastavení, nebo zpomalení vývoje nemoci. Podpůrnou úlohu má i strava bohatá na ryby, listovou a barevnou zeleninu a barevné ovoce.

Vlhká forma VPMD

Vlhkou formou věkem podmíněné makulární degenerace je postiženo 10 % nemocných, až u 85 % způsobuje těžkou ztrátu zrakové ostrosti. U vlhké formy dochází k prorůstání novotvořených cév pod sítnici. Tyto cévy jsou křehké, prosakují a snadno krvácejí. Výsledkem je otok sítnice a krvácení do sítnice, později se tvoří vazivová jizva. Průběh onemocnění vlhkou formou VPMD je rychlý a může vést k trvalému těžkému poškození zraku. Existují léčebné postupy, jimiž lze průběh nemoci zpomalit, nebo zcela zastavit.

Jak můžeme včas poznat vznik vlhké formy VPMD? První příznaky lze zjistit jednoduše – pohledem každým okem zvlášť na Amslerovu mřížku, čtverečkovanou síť s bodem uprostřed: slouží k odhalení deformací vnímaného obrazu. Pokud zjistíme změny na čtvercové síti, je důležité včas informovat očního lékaře. Po stanovení diagnózy VPMD jsou k dalšímu upřesnění prováděna na specializovaných pracovištích další vyšetření. Současnou nejrozšířenější léčbou vlhké formy VPMD je aplikace protilátek proti cévnímu růstovému faktoru (anti-VEGF) injekcí do sklivcového prostoru oka a fotodynamická terapie.


Diabetická retinopatie

Diabetická retinopatie má časná stadia, kdy je nutno pacienta v pravidelných časových intervalech sledovat, aby byl včas odhalen přechod do pokročilejších stadií, kde je již nutný lékařský zásah. Vývoj se dá zpomalit či pozastavit použitím laserů. U pacientů provádíme tzv. fotokoagulaci sítnice, často i vícekrát. Při již velmi pokročilých nálezech, například krvácení do sklivce, je namístě chirurgické řešení tzv. pars plana vitrektomie, kdy je z oka odstraněn sklivec a zastaveno krvácení. Diabetická retinopatie je známkou celkového stavu pacienta a odráží kompenzaci cukrovky. Pokud není kompenzováno základní onemocnění, nelze diabetickou retinopatii spolehlivě léčit a vyléčit. Proto je důležité, aby lidé s diagnostikovanou cukrovkou chodili na pravidelné oční prohlídky.

O autorovi: MUDr. Jindřiška Betková, MUDr. Bohdan Kousal, Oční klinika 1. LF UK a V FN, Praha

Ohodnoťte tento článek!