Plážový volejbal? Prostě beach.

U nás nebývá každý letní den plný sluníčka a déšť plážovému volejbalu zrovna nepřeje, přesto patří „beach“ v České republice k nejrychleji se rozvíjejícím sportům.

Popularita tohoto sportu je dána atraktivností prostředí, v němž se hraje. Písečný kurt, sluníčko opírající se do těl hráčů, efektní výměny, přesné pohyby a přihrávky spoluhráčů, bezpečné pády do písku, to vše dělá z tohoto sportu více než jen odbíjení přes síť na pláži.

Beach odhalí charakter

Ve světě plážový volejbal začali hrát kolem roku 1930, bylo to v USA a Brazílii. První turnaj byl uspořádán na pláži Copacabana v roce 1941, u nás první hřiště vznikla v roce 1987 a brzy jsme měli i hráče světové úrovně. Od roku 1993 je olympijským sportem.

Standardní rozměr plážového volejbalového kurtu je 8 x 8, respektive 8 x 16 metrů. Tým běžně tvoří dvojice hráčů, u rekreačních forem i více. Ze zkušenosti doporučuji maximálně 5:5. Hráči musejí být soustředění a citlivě reagovat na situaci. Při vyšším počtu je důležitá komunikace, aby nedocházelo ke střetům a zraněním, třeba při „vybírání“ míče.

Výkonnější hráči by měli mít správný přístup k slabším. Nemohou vždy očekávat přesnou přihrávku k útoku a také nemohou nepřiměřeně kritizovat nedostatky ostatních. Velmi brzy se v takovém týmu projevují charaktery.

Opravdu zdravý pohyb

Pohyb po písku je velmi zdravý. Pohybujeme se po nerovném písčitém terénu naboso, takže jsou aktivovány plosky nohy, které běžně při chůzi v obuvi nepoužíváme.
Tím, že ploska neustále našlapuje na nerovný povrch, musí se přizpůsobovat terénu. Zpočátku se stává, že při hraní začnou chodidla bolet. Souvisí to se zatížením a únavou svalů, které máme při chůzi v obuvi s pevnou podrážkou ochablé. Bolest je přirozená a není třeba se lekat, že se nám například rozpadá klenba, je to právě naopak.

Posilováním těchto svalů zesiluje svalový aparát nohy, a tím dochází ke zpevnění nožní klenby, samozřejmě nejen kotníku, tedy hlezenního kloubu, ale všech kloubů dolní končetiny. U lidí, kteří plážový volejbal hrají pravidelně a v minulosti utrpěli například zranění měkkých částí kolenního kloubu (vazů, menisků), sledujeme zlepšení stability kloubu a vymizení chronických vleklých potíží.
Při plážovém volejbalu se nemusíme obávat ani zvýšeného opotřebení chrupavek při odrazech a dopadech, protože písek většinu energie pohltí. Z tohoto pohledu jde tedy o sport, který při dodržení správných zásad mohu vřele doporučit.

Nutná je rozcvička

Před hrou je nezbytné dostatečně rozcvičit všechny svalové skupiny nohou, zapomenout nesmíme na lýtko a Achillovu šlachu, která je extrémně namáhaná. Nezapomínejme, že písek pohltí většinu odrazové energie a běžně musíme do odrazu na síť vložit daleko více energie než na palubovce v obuvi. Při procvičování nevynecháme svalstvo a klouby horní končetiny, především ramene a předloktí. Velmi důležité je protáhnout zádové svaly.

Při hře se velmi často stává, že hráči sledují v lehkém záklonu míč nad hlavou a záda o sobě dají po hře velmi často vědět, a tak bychom na protáhnutí neměli zapomenout ani po skončení hry.

Bezpečný sport

Ve srovnání s ostatními populárními sporty, jako je například volejbal nebo tenis, je úrazů při plážovém volejbalu velmi málo. Dopady a pády do písku jsou totiž mnohem bezpečnější než pády na palubovku či antukové hřiště. Možnou nepříjemností ale je zanesení písku do oka. Při slunečném počasí jsou nezbytné sluneční brýle. Hra proti sluníčku je dovoleným handicapem.

Ohodnoťte tento článek!