Podzimní splíny

Sezonní afektivní poruchy souvisejí s výrazným úbytkem denního světla v zimním období. Mezi jejich příznaky patří zejména deprese, ospalost a snížení energie.

Na jaře a v létě se cítíme plni energie, zatímco na podzim nebo v zimě jako by ji z nás někdo vysával. Paprsky světla dodávají tělu sílu a energii, ale také pomáhají vytvářet tzv. hormony štěstí (serotonin a endorfiny), vytváří se vitamin D. S jejich nedostatkem se zvyšuje citlivost, podrážděnost a nervozita.
Z nedostatku světla můžeme trpět špatnou náladou, melancholií až depresí, pocity sebepodceňování, beznaděje, snížením zájmu o okolí, ranní nespavostí, pesimismem, bolestmi hlavy a ospalostí přes den, sníženou výkonností, zhoršenou schopností soustředění, sklonem k přejídání, poklesem či ztrátou sexuální touhy.

Podzimní deprese či splíny útočí na naše nálady, myšlenky, chování. U někoho trvají krátce, u jiného dny či týdny. Lidé mladšího a středního věku bývají na změny světla citlivější a u žen se obtíže vyskytují dvakrát častěji než u mužů. Přisuzuje se to jejich větší emotivitě a tomu, že více tyto stavy prožívají. Důležitou roli hrají i osobnostní charakteristiky.
Nedostatek světla skutečně přispívá ke zhoršení nálady, přecitlivělosti a únavě a při horším počasí lidé pociťují své problémy výrazněji, více je vnímají a přemýšlejí o nich. Častěji se ovšem jedná skutečně spíše o špatnou náladu a nikoli depresi jako onemocnění.

Sezonní deprese

V případě, že nás přepadla „jen“ špatná nálada, únavu a špatné pocity většinou překonáme, vstaneme a jdeme do práce. Při skutečné depresi se nám ale může stát, že nám bude jedno, co se stane, když do práce nepřijdeme, a překonat se nedokážeme. Jestli se u vás s příchodem zimy projevují takto závažné změny, zpozorněte, protože se může jednat o sezonní afektivní poruchu, neboli SAD!

Sezonní afektivní porucha je charakteristická výraznými výkyvy nálad a depresemi. Přicházejí převážně na podzim a v zimě a končí na jaře. Sezonní deprese jsou specifickou formou poruchy, která souvisí s výrazným úbytkem denního světla v zimním období. Příznaky sezonní afektivní poruchy jsou zejména: deprese, ospalost, ztráta a snížení energie, ztráta zájmů, nevýkonnost, snížení sexuálního zájmu, zvýšená potřeba spánku a problémy s ranním probouzením, nutkavá chuť k jídlu, zejména na sladké.

Léčba světlem a hormon tmy

Lidé trpící sezonní afektivní poruchou mohou často trpět nervozitou, pocity beznaděje, podrážděností, snahou izolovat se od společnosti a věčně jen spát. Mezi další příznaky pak patří ztráta koncentrace a obtíže při zpracovávání získaných informací. U některých lidí dokonce SAD odstartuje nebo prohloubí další zdravotní potíže, jako je snížení imunity, žaludeční vředy, poruchy trávení, alergie, astma, nepravidelná menstruace a srdeční arytmie. SAD lze poměrně úspěšně léčit světlem (tzv. fototerapií). Léčba je nejúčinnější, když se používá vysoce intenzivní světlo, nejlépe po ránu. K posílení účinku se používají také antidepresiva, která předepisuje psychiatr.

Melatonin je hormon „tmy“. Mozek jej produkuje ve tmě, v průběhu spánku. Logicky se pak s kratší dobou světla jeho produkce zvyšuje a působí tak ospalost a únavu. Melatonin se stará o tzv. cirkadiánní rytmus, tedy udržuje v našem organismu denní rytmy. Je zodpovědný za regulaci spánku, tělesné teploty, ale také za funkci imunitního systému.

U lidí, kteří trpí SAD, je uvolňované množství melatoninu vyšší, než organismus přirozeně potřebuje. Toto narušení „vnitřních hodin“ organismu má za následek právě symptomy popisované deprese, skleslosti apod.

Nepodlehnout splínům

V létě, když svítí sluníčko, můžeme vyrazit ven a díky nejrůznějším aktivitám se snadno zbavit černých myšlenek a odreagovat se. V létě tedy na špatné myšlenky nemáme tolik času. Na podzim je však daleko obtížnější negativních myšlenek se zbavit. Brzy se stmívá, venku je zima, zkrátka ideální čas zabalit se v teple domova, sám do svých splínů, chmur a hezky si v nich hovět. A v tu chvíli vás má splín ve svých sítích.

První rada zní jednoduše: nepodlehnout! Nepoddávejte se špatné či skleslé náladě. Neutápějte se v ní a nelitujte se. Pusťte se do činnosti, která vás baví, a z níž máte radost. Druhá rada je stejně důležitá: Hýbejte se! Při pohybu se vytvářejí „hormony štěstí“ endorfiny. Při pravidelné pohybové aktivitě se budete cítit svěží a fit a podzimní deprese vás nedostane. Ať už si vyberete cvičení, tanec, plavání či pravidelné procházky, uvidíte, že „odměna“ se dostaví brzy. Navíc se nemusíte obávat další časté novoroční deprese z nabraných vánočních kil. V případě, že se vyskytnou závažnější obtíže, jako jsou pocity méněcennosti, dlouhodobý smutek, tělesné obtíže, je však namístě vyhledat odborníka a zahájit léčbu.

A co můžete proti podzimním splínům udělat ještě? Nezůstávejte doma. Pokud si nemůžete zrovna dovolit exotickou cestu za sluncem, běžte ven a čerpejte denní světlo. I když je zataženo, stále je to denní světlo, které má pozitivní účinky na zdraví i psychiku. Intenzivní světlo organismus přímo pohladí. Také si zajděte do sauny nebo na masáže. Oblečte se do pestrých barev, vyhledávejte společnost pozitivně naladěných lidí, poslouchejte hudbu, přečtěte si knížku nebo se podívejte na hezký film. Plánujte si své radosti dopředu a těšte se, až se budete opět věnovat svým oblíbeným činnostem. A nakonec, naučte se mít rádi podzim, i to docela dobře funguje proti splínům!

Seveřané strádají více Na podzim trpí únavou, poruchami spánku, změnami nálady a někdy i dalšími potížemi až 60 procent populace, 10 procent má dokonce takové obtíže, že jim narušují běžný život. Odborníci tento jev přisuzují především sníženému množství slunečního světla v zimních měsících. Je známo, že významně vyšší výskyt těchto obtíží je v severských zemích, kde je větší nedostatek denního světla než například u nás.

Ohodnoťte tento článek!