Poradna pro diabetiky

Základem léčby každého typu cukrovky je pečlivé dodržování diabetické diety. Jestliže se diabetik nesnaží dodržovat diabetickou dietu, nebude jeho cukrovka dobře kompenzována bez ohledu na další použitou léčbu. Proto se v dnešní poradně budeme věnovat zásadám diabetické diety a vašim dotazům, které se problémů s diabetickou dietou týkají.

* Které součásti naší potravy mají největší vliv na hodnoty krevního cukru? F. N., Kladno

Hladinu cukru v krvi přímo zvyšují sacharidy. V naší stravě jsou zastoupeny jednak sacharidy jednoduché, jednak složené. Jednoduché sacharidy, tj. glukóza (hroznový cukr), sacharóza (řepný nebo třtinový cukr), se v přírodě vyskytují hlavně v medu a ovoci. Velmi rychle se po požití vstřebávají ze střeva a zvyšují skokem hladinu cukru v krvi.

Žádný lék ani podkožně aplikovaný inzulin nedokáže tomuto vzestupu glykemie zabránit. Proto diabetici nesmějí cukr a med. Ovoce obsahuje vedle menšího množství hroznového cukru také vlákninu. Ta zpomaluje růst glykemie po jeho konzumaci. Přesto je nutné ovoce vždy odvážit. Složené sacharidy také způsobují vzestup hladiny cukru v krvi.

Ten ovšem není tak prudký jako v případě jednoduchých cukrů. Jsou obsaženy v obilí, luštěninách, bramborách, oříšcích, ovoci. Diabetik jich může sníst přesně určené množství denně. Základní diabetická dieta má povoleno 225 g sacharidů na den. Potraviny, které tyto sacharidy obsahují, musejí pacienti vážit. A množství sacharidů, které během dne sní, je pak třeba sčítat. Konečný součet musí co nejpřesněji odpovídat určenému obsahu těchto sacharidů v dietě, např. 225 g. Diabetická dieta není dietou s nízkým obsahem sacharidů, ale dietou s regulovaným přísunem sacharidů.


* Jaký mají vliv tuky na cukrovku? J. S., Praha

Jiné živiny než sacharidy, tj. tuky, bílkoviny, vitaminy a minerální látky, hladinu cukru neovlivňují. Jestliže ovšem přísun tuků, které jsou velmi energeticky vydatné, způsobí nadváhu či obezitu, klesne citlivost tkání k účinkům inzulinu. Glykemie budou vyšší a spotřeba inzulinu nutná pro udržení co nejlepších hodnot také. Nadváha a obezita cukrovce nesvědčí! Proto je nezbytné pečlivě sledovat množství tuků v jídelníčku a svoji tělesnou hmotnost.


* Jsou pro správné stravování diabetiků nutné „diapotraviny“? A. H., Světlá nad Sázavou

Tyto produkty nejsou pro výživu nemocných cukrovkou nezbytné. Pokud se pacient bez nich neobejde, je třeba znát obsah sacharidů a použité umělé sladidlo. Jestliže námi vybraný produkt tyto náležitosti nemá, není v žádném případě vhodný pro zařazení do jídelníčku pacienta s cukrovkou. Množství takto snědených sacharidů je nutné započítat do jejich celkového denního příjmu. Nelze je jíst v neomezeném množství nebo mimo jídelní plán.

Je důležité si pamatovat, že tyto výrobky obsahují většinou velké množství tuku pro zlepšení chuťových vlastností. Jsou tedy velmi energeticky vydatné. Lidé, kteří se snaží udržet nebo snížit svoji tělesnou hmotnost, se jim proto raději vyhnou. Pokud si chcete takový výrobek koupit, pak není třeba věnovat pozornost nápisům bez cukru či light.

Označení DIA se již neužívá. Nápis light označuje výrobky se sníženým množstvím energie, nic neříká o obsahu jednoduchých ani složených sacharidů ve výrobku. Light výrobky mohou být slazeny cukrem či medem. Označení bez cukru znamená, že do výrobku nebyl přidán řepný cukr. Výrobek ale může obsahovat složené sacharidy, hroznový cukr či ovocný cukr z přidaného ovoce, případně může být přislazen medem či náhradními cukry, tedy ovocným cukrem (fruktózou), mléčným cukrem (laktózou) atd.

I na výrobcích označených bez cukru nebo správněji bez přidaného cukru musí diabetik hledat tabulku se složením výrobku a použitým náhradním sladidlem. Pomocí množství sacharidů uvedeného v tabulce zjistí, kolik sacharidů obsahuje jedna porce, kterou chce zkonzumovat. Tyto sacharidy musí započítat do celkového denního množství sacharidů, které má sníst. Jestliže výrobek označený bez cukru obsahuje hroznový cukr (glukózu), glukózo-fruktózový sirup, med, třtinový či řepný cukr (sacharózu), neměl by ho diabetik konzumovat vůbec, pokud se nedomluví se svým ošetřujícím diabetologem jinak.

Jestliže je vybraný produkt slazen umělými sladidly v užším slova smyslu, měly by se mu vyhnout těhotné ženy a malé děti. Jsou-li naopak slazeny fruktózou, jsou vhodné pro děti a těhotné, avšak ne pro pacienty se zvýšenou hladinou tuků v krvi, pro pacienty, kteří redukují svoji hmotnost, a pro ty diabetiky, kde má konzumace těchto produktů negativní dopad na hladinu cukru v krvi.


* Vysvětlete mi, prosím, pojem chlebová a výměnná jednotka? J. B., Hradec Králové

Tyto pojmy byly vytvořeny, aby se mohl porovnat obsah sacharidů v jednotlivých potravinách. Termín chlebová jednotka je používán hlavně v Rakousku a Německu (Broteinheit či BE na obalech některých rakouských nebo německých potravin). Chlebová jednotka je množství potraviny obsahující 12 g sacharidů. V našich podmínkách se diabetik může setkat s názvem výměnná jednotka.

Ta představuje množství potraviny obsahující 10 g sacharidů. Oba názvy bývají občas zaměňovány. Použití výměnných jednotek je vhodné jen u diabetiků, kteří jsou léčeni 3–4 dávkami inzulinu denně, ovládají samostatnou kontrolu cukrovky (selfmonitoring) i úpravy léčebného režimu. Podle mého názoru je výhodnější a jednodušší počítat gramy sacharidů obsažené v jednotlivých potravinách.

Avšak každý diabetik by se měl řídit doporučením svého ošetřujícího diabetologa či jeho dietní sestry. Výměnné jednotky neříkají nic o množství energie v pokrmech. Na energetickou vydatnost jednotlivých porcí musí dbát hlavně diabetici 2. typu, kteří mají často problémy s nadváhou.


* To, že má 1 chlebová jednotka 10 nebo 12 g sacharidů, už vím, ale nikde jsem se nedočetla, jaká je energetická hodnota 1 chlebové jednotky. Dá se i tohle hodnotit? J. M., Brno

Ano, dá se to takto hodnotit. Energetická hodnota 1 g sacharidů stejně jako 1 g bílkovin je 17 kJ, 1 g tuků obsahuje 38 kJ. Pro praktické použití uvádím ještě přepočet 1 kcal je 4,2 kJ.


* Je sacharid totéž co uhlovodan? Manžel má cukrovku, koupila jsem kuchařky pro diabetiky. V jedné uvádějí sacharidy a v druhé uhlovodany. Je prosím, obojí správně? J. D., Mladá Boleslav

Ano, sacharidy a uhlovodany jsou totéž. Dále se můžete setkat s termíny polysacharidy, složené sacharidy, složené cukry, uhlohydráty či škroby.


* Jsem diabetička a zajímalo by mě, zda bonbony a žvýkačky deklarované jako „bez cukru“ lze bez obav konzumovat? O. M., Kutná Hora

Informace bez cukru není pro vás jako pro diabetika dostačující. Musíte pečlivě prohlédnout obal výrobku a nalézt tyto údaje: celkové množství sacharidů ve 100 g výrobku (či jiném známém množství), použité sladidlo. Diabetik by měl také hlídat svoji tělesnou hmotnost, proto je nutné podívat se i na celkové množství energie obsažené ve 100 g výrobku (či jiném známém množství).

Skupina sladidel, kterou bych nazvala náhradní cukry – fruktóza, laktóza, sorbitol aj., má podobný obsah energie jako cukr řepný (sacharóza) a zvyšují hladinu cukru v krvi. Bonbony a žvýkačky, které jsou slazeny těmito sladidly či mají nějaký obsah složených sacharidů (viz obal výrobku), je nutné konzumovat v souladu s jídelníčkem a započítávat do celkového denního množství složených sacharidů (základní diabetická dieta 225 g sacharidů na den). Jejich nekontrolovaná konzumace by měla nepříznivý vliv na léčbu cukrovky a váš zdravotní stav.


Své dotazy týkající se diabetologické poradny můžete směrovat na mailovou adresu: redakcepl@mf.cz


Zásady diabetické diety:

Diabetik nesmí jíst cukr a med. Složených cukrů může zkonzumovat jen přesně stanovené množství, jež určí jeho ošetřující lékař. Základní diabetická dieta obsahuje 225 g sacharidů na den. Potraviny se složenými cukry (mouka a obilné výrobky, luštěniny, brambory a výrobky z nich, ovoce, ořechy, mák) je nutné odvažovat, alespoň na počátku léčby prvního půl roku. Zhruba každé tři měsíce je vhodné se k vážení vrátit, aby si pacient ověřil správnost svého odhadu. Vážit tyto potraviny je třeba vždy, když hladina cukru v krvi nebude z jakéhokoli důvodu uspokojivá. Pokrmy s obsahem sacharidů musejí být v průběhu dne rovnoměrně rozloženy.

Tento jídelní plán by měl být každý den stejný, co se týká hmotnosti sacharidů a doby jídla. Vhodná přestávka mezi dvěma hlavními jídly je šest hodin. Po třech hodinách mezi ně zařadíme svačiny a druhou večeři, pokud ošetřující lékař neurčí jinak. Je třeba vypít 2,5–3 litry tekutin denně podle počasí a fyzické aktivity, jestliže není potřebné omezit jejich příjem z důvodu jiného onemocnění. Tajemství úspěchu v životě není dělat, co se nám líbí, ale nalézt zalíbení v tom, co děláme. Thomas Alva Edison


Připravila: MUDr. Mgr. Sylvie Špitálníková

Ohodnoťte tento článek!