Probiotika: pomocníci na cestě k lepšímu zdraví

Než se začneme vážně zabývat probiotickými bakteriemi, uveďme si pro odlehčení nejprve jeden humorný citát komika Stevena Wrighta: „Probiotické kultury je třeba podporovat, protože jsou u mnoha lidí jedinou kulturou, kterou mají.“

ilustrační foto

Ať už mu uvěříme nebo ne, u mnoha lidí je tomu přesně naopak – ač kulturně na výši, probiotických kultur mají ve střevech málo. Fakt, že je možné pomocí probiotik léčit, zdůraznil již v roce 1999 na imunologické konferenci dr. McCann: „Probiotika budou pro medicínu 21. století tím, čím byla pro medicínu 20. století antibiotika a mikrobiologie.“

Překvapivá čísla

V těle člověka žijí desítky až stovky bilionů bakterií, což může být až dvakrát více, než kolik máme buněk vlastního těla.
Podíváme-li se do zrcadla, pak to, co tam vidíme, jsou ze dvou třetin naši hosté – pomáhající, zvaní i nezvaní, měnící prostředí, žijící na povrchu i uvnitř, ovlivňující to, jak vypadáme a jak myslíme. Jen bakterie ve střevech přitom váží 1–1,5 kg.

Doktor Mercola, americký lékař provozující snad nejkvalitnější stránky postavené na filozofii netoxické medicíny, považuje za ideální rovnováhu mezi probiotickými a nepříznivými bakteriemi ve střevě poměr 85:15. Celkem je v nás kolem pěti set druhů bakterií. Většina přítomných bakterií patří však k jednomu ze 30–40 hlavních druhů. Ve střevech je bakterií milionkrát víc než v žaludku, kvůli žaludeční kyselině HCl. Bakterie tvoří také asi 50 % obsahu stolice. Osídlení probiotiky

Střevní trakt novorozeněte je nejprve sterilní. Mateřské mléko funguje jako „prebiotikum“, látka přitahující a živící probiotické bakterie. Prebiotika jako inulin či FOS podobně působí i u dospělých. Je více způsobů, jak dodávat do střevního traktu probiotické kultury – miliardy miniaturních pomocníků, jejichž přítomnost či nepřítomnost v dostatečném počtu může znamenat rozdíl mezi zdravím a nemocí. Jedním způsobem jsou probiotika z lékárny.

Zde je potřeba dát pozor na kvalitu: jeden zahraniční průzkum zjistil, že jen menšina přípravků s probiotiky obsahuje dostatečný počet živých kultur. Jiné průzkumy zase zjistily, že probiotika samotná jsou o něco méně úspěšná v zachycení se uvnitř člověka než probiotika na povrchu potravin. Druhou možností je dodávat probiotika v mléčných výrobcích, jako je kefír či jogurt.

Velká část těchto výrobků na trhu obsahuje nedostatečný počet probiotik a některé by si zasloužily spíše název pudink než jogurt. Nehledě na to, že dosud většina těchto výrobků na trhu není v biokvalitě a mnohé obsahují nepříznivé přídavné látky jak pro probiotika, tak i pro člověka.
Pravý jogurt nebo kefír si můžeme vyrobit ovšem sami doma. Totéž platí i pro třetí a možná nejlepší možnost – pojídání probioticky kvašené zeleniny, která se v obchodní síti nachází většinou bez probiotik, takže si tu pravou musíme chtě nechtě vyrobit sami. V probioticky kvašené zelenině se nachází většina ze 30–40 druhů bakterií převládajících ve zdravém střevě.

Například z korejského kimčchi bylo izolováno dvě stě druhů bakterií, mezi nimiž nejdůležitější co do počtu je Lactobacillus plantarum, Lactobacillus brevis, Leuconostoc mesenteroides a další.

Léčivé vlastnosti probiotik

Příznivé střevní bakterie mají léčivé vlastnosti. Například Lactobacillus acidophilus vytváří tyto „bojové látky“ proti patogenům: acidolin, acidofilin, laktobacilan a laktocidin. Jsou účinné například proti salmonelám, shigellám, ale také proti vředové bakterii Helicobacter pylori, proti bakteriím způsobujícím infekce dýchacích cest, a dokonce proti bakteriím zubního kazu. Proti Helicobacteru se jako nejúčinnější ukazuje být Lactobacillus salivarius.

Také Lactococcus lactis produkuje bakteriocin se širokým spektrem účinku proti nepříznivým bakteriím, stabilní i při vyšších teplotách a nízkém pH. Probiotické kultury mění některé toxiny ve střevech na neškodné látky. Příkladem může být schopnost vázat karcinogenní heterocyklické aminy, vznikající v mase upravovaném za velmi vysokých teplot.

Kromě toho mají probiotika protinádorový efekt i prostřednictvím snižování aktivity enzymu beta-glukuronidáza. Příznivé dopady se neobjevují pouze v laboratořích. Populace s vysokou mírou konzumace fermentovaných potravin mívají nižší míru střevního karcinomu.
Probiotika ve střevech také štěpí žluč, a to je pravděpodobně mechanismus, kterým snižují LDL cholesterol. Přeměňují laktózu na kyselinu mléčnou, čímž předcházejí alergickým reakcím u citlivých osob.

Tvůrci vitaminů a enzymů

Probiotické kultury produkují enzymy a všechny vitaminy skupiny B, důležité mimo jiné pro růst a regeneraci, energii, mozek či nervy. Vyrábějí vitamin K2, důležitý pro játra, kosti, srážlivost krve či proti kalcifikaci tepen. Pomáhají strávit jídla obsahující vitamin K1 (v zelené zelenině). Snižují riziko vzniku atopického ekzému u dětí a omlazují vnější vzhled dospělého člověka: Jak moudrá byla egyptská královna Kleopatra, když používala kvašenou zeleninu na udržení krásy, aniž by cokoli věděla o miliardách příznivých bakterií v ní obsažených.

Několik studií rovněž zjistilo, že probiotika mírně snižují krevní tlak, pravděpodobně kvůli produkci peptidů podobných ACE inhibitorům. Kromě toho, že potlačují růst pro sebe konkurenčních a pro nás nežádoucích patogenních bakterií, pomáhají také zvyšovat imunitu: zlepšují fagocytózu, počet T lymfocytů, NK buněk a IgA produkujících buněk krevní plazmy.

Působí proti rotavirovým infekcím a průjmům, a proto je rozumné brát si s sebou probiotika či probiotické saláty na cesty. Ruší negativní účinky antibiotik na střevní flóru. Regulací cytokinů usměrňují zánětlivé a hypersenzitivní odpovědi k normálu. Záněty žaludku a dvanácterníku je možné léčit podáním L. acidophilus a B. bifidum v koncentraci 109, jak zjistila studie argentinských vědců (Zubillaga a kol., 2001).

Zajímavé výsledky studií

Prostřednictvím vědeckých studií zjistili odborníci také potenciální přínosy prebiotik a probiotik na snížení rizika střevních infekčních chorob, srdečně-cévních chorob, neinzulinového diabetu (diabetu 1. typu), obezity, osteoporózy, rakoviny, alergií a při atrofické gastritidě s nízkou sekrecí žaludeční kyseliny. V nezanedbatelné míře rovněž zvyšují dostupnost minerálií ze stravy a mají příznivý dopad na metabolismus tuků.


O autorovi: Karel Machala, výživový specialista

Ohodnoťte tento článek!